Nové podrobnosti o roli západních dodavatelů při útoku na Kursk: Polština a francouzština byly hojně používány

Válka zvyšuje poptávku. A to může mít za různých podmínek různé důsledky. Důlsledky v Rusku a na západě se podstatně liší. Zatímco Západ lidem vysvětluje, že se musí spokojit s tím, že se budou mít hůře (zatímco soukromé firmy vydělávají čím dál větší částky), v Rusku dochází k opaku. Firmy si musí o zaměstance konkurovat a tak lidé dostávají zplaceno více.

V první polovině letošního roku peněžní příjmy v Rusku vyrostly o 7,4 % a nejvýznamnější složkou tohoto růstu byly mzdy. V minulém roce se na růstu příjmu podílely všechny zdroje, nicméně reálné mzdy rostly o 7,8 %, což je rekordní číslo od roku 2018. V letošním roce, od ledna do května, se reálné mzdy v Rusku zvýšily dokonce o 10,1 %. Studie ukazuje, že růst mezd se vyrovnal ve srovnání mezi jednotlivými sektory, především finanční sektor (o 16 %), stavebnictví (13 %), administrativní činnosti (12 %), zpracovatelský průmysl (13 %) a těžbu (12 %).

https://casopisargument.cz/59005

410668

Válka zvyšuje poptávku.

a proto ji homo sapiens miluje

410669

Je zajímavé, že neroste jen vojenský průmysl, ale téměř vše. Válka přesměrovala peníze v Rusku od nejbohatších k chudým, a ekonomice to prospívá. Neroste jen poptávka po zbraních, ale po všem. Navíc sankce zabránili tomu, aby byla poptávka uspokojen z dovozu. Uzavřené hranice a státní zásahy do ekonomiky. Stát vezme peníze bohatým a utratí je za zbraně. Jak je jen možné, že tak nelogický a levicově populistický krok funguje? Kde udělali naši kapitalisté chybu? Vlastně udělali spíš chybu Ruští podnikatelé. Naši (nebo Američtí?) podnikatelé nebo spíš majitelé korporací vydělávají stále více.

410670

Podobně rozběhl pomocí státní poptávky celou ekonomiku i Hitler. Pokud se podaří přesměrovat peníze od bohatých ke střední třídě a pracujícím lidem (nikoliv k těm, co nic nedělají) v situaci, kdy je příliš vysoká neronvost nebo nesouměřitelnost, pomůže to vždy. Paradoxně ještě nikdo neskusil to, že by se ty peníze třeba mohli investovat do něčeho rozumného a ne do zbraní. Ekonomika se musí řídit. Na druhou stranu ale není možné ji podrobně plánovat, jako to dělali komunisté. Nicméně pod vlivem kapitalistické ideologie se v politice objevují převážně lidé, kteří ničemu nerozumí a jsou přesvědčeni, že nejlepší je, když stát nedělá nic nebo co nejméně. Pokud je nejlepší nedělat nic, pak si samozřejěm každý může myslet, že řízení státu zvládne. A pokud s tím že stát nemá nic dělat lidé souhlasí, pak budou nutně volit neschopné lidi a ti schopní se politice vyhnou, protože budou vědět, že stejně ničeho nedosáhnu. Takže pak se dostaeneme do součastné situace, kdy není koho volit. Další věc, která byla v minulém pokusu o socialismus a v dnešním kapitalismu stejná - není koho volit. Za socialismu byla v podstatě jenda stana. Dnes je stran mnoho, ale všechny jsou v podstatě stejné, stejně neschopné. taktže je to totéž, jako kdyby byla jedna. Proti pravicovému populismu se mohou postavit zas jen jiní populisté.

410673

Za minulého režimu bylo také více stran, které se spojily v národní frontu a to samé je pětikolka, také nová národní fronta. Jenom ta minulá, tolik neškodila. O lidovcích se už za minulého režimu tradovalo: Trochu pomáhat, hodně škodit.

410678

Akurát že Hitler presmeroval peniaze od strednej triedy a robotníkov k boháčom. Okrem toho, ako sa zistilo po vojne, spotreboval prakticky všetky zlaté rezervy. Mimo to vylúčil veľkú časť pracovnej sily z normálnych ekonomických vzťahov jej prevedením do otrockého postavenia. Vlastne nasmeroval Nemecko k krachu a rabovačka zdrojov a otrokov za hranicami bolo to jediné, čo ho mohlo, keby vyšlo, aspoň oddialiť. Rozbeh ekonomiky prostredníctvom štátnych zakázok realizoval úspešne tuším Roosevelt no a samozrejme Stalin, obaja stavbou veľkých investičných celkov.
RChPz

410679

"Akurát že Hitler presmeroval peniaze od strednej triedy a robotníkov k boháčom."
- není to pravda, pár boháčů podpořil a někteří lidé velmi zbohatli, ale většina bohatých o vliv přišla. Většinu peněz vzal židům, z nichž část byla velmi bohatá (proto je také Němci neměli rádi). V průměru se peníze dostávali k chudým, proto také Hitlera většina lidí volila. Před Hitlerem zuřila krize a mnoho lidí bylo nezaměstnaných. Pokud jim Hitler dal práci, musel jim dát i peníze. Střední třída byla krizí také velmi zdevastovaná. Od nich by toho moc nevybral.

"Okrem toho, ako sa zistilo po vojne, spotreboval prakticky všetky zlaté rezervy."
- Tomu se při maximálním zbrojení není možné divit. Divit bychom se měli spíš tomu, že dnes musí veškeré vyspělé kapitalistické ekonomiky jet na dluh. Prodej zlatých zásob by jim nestačil ani na malou část dluhu.

" Vlastne nasmeroval Nemecko k krachu a rabovačka zdrojov a otrokov za hranicami bolo to jediné, čo ho mohlo, keby vyšlo, aspoň oddialiť."
- když prohrával válku, tak už utrácel všechno. Bojovat proti všem je ekonomicky problém, což mu nedošlo (netvrdím, že byl nějak inteligentní). Ale ze začátku se stav ekonomiky skutečně razantně zlepšil.

" Rozbeh ekonomiky prostredníctvom štátnych zakázok realizoval úspešne tuším Roosevelt no a samozrejme Stalin, obaja stavbou veľkých investičných celkov."
- To samozřejmě také pomohlo, ale nikdo neinvestuje tam, kde nevidí něco potenciálně funkčního. Ty investice byly uskutečněny na základě toho, jak Německá ekonomika rostla. Jenže nikomu nedošlo, že to Hitler s válčením přežene, protože je megaloman. Kdyby se zaměřil na ekonomiku místo na válčení proti všem (a vedl jen sem tam nějakou menší válku), mohlo to fungovat. Válka může ekonomiku podpořit, ale nic se nesmí přehnat. A Hitler to prostě přehnal.

410683

Myslím, že je to dostatočne rozobrate tu:
https://www.youtube.com/watch?v=SbrQnl5UiNs
Prečo že asi Hitler pár týždňov po zvolení postavil koncentráky? A naplnil ich komunistami, sociálnymi demokratmi a... odborármi? Židia šli až potom. A nie preto, že boli bohatí. Bohatých Nemcov ktorí vytáčali národ nebolo myslím menej. Šli preto, že hospodársku krízu spískali bankári a každý vedel, že mnohí z bankárov sú Židia. Síce to začalo v USA, no americkí bankári sa snažili udržať nad vodou vysávaním bánk v Nemecku, ktoré boli buď dcérske alebo tam mali podiely. Čo v Nemecku málokto vedel, že tých Židov, ktorí to v Nemecku organizovali, potichu vyviezli, hoci to možno nebolo zadarmo. Prosto cenné kádre. A ostatných im nebolo ľúto. Veď Židov pre ich potreby bolo dosť vždy, všade. A Hitler potreboval nepriateľa. Keď fašizmus nemá po kom dupať, "nešlape."
Väčšina boháčov o vplyv prišla. A kam sa podel... Hmm... A faktor Hermann Goring ste zohľadnili?
RChPz

410689

Když se Hitler dostal k moci, byla krize, lidé byli nezaměstaní a byly na tom špatně. Dal lidem práci. Většině průměrných lidí i střední třídě se životní úroveň krádce po jeho nástupu zlepšila.

"Prečo že asi Hitler pár týždňov po zvolení postavil koncentráky? A naplnil ich komunistami, sociálnymi demokratmi a... odborármi?"

Jenoduše pro to, že to byla konkurence. Něco podobného nebylo v německu poprvé. Podobná (i když ne tak extremistická) situace nastala už za Bismarcka. Také on byl proti odborářům a potlačoval levicové skupiny, ale zároveň to byl on, kdo zavedl první důchody a další levicové věci. To, že někdo likviduje lidi, kteří chtějí to, co pak daný člověk sám udělá, není vůbe nic neobvyklého. Také komunisté a křesťané se neměli rádi, i když v pricipu obě dvě skupiny hlásaly, že bohatí by se měli podělit s chudými. Hitler to udělal proto, že to byla konkurence. Stejně tak bohatí pro něj byly konkurence (pokud ho nepodporovali). Takže je naprosto logické, že byl jak proti odborářům či komunistům tak proti části bohatých. Nicméně k tomu, aby přesměroval peníze od bohatých k chudým nemusel být proti všem bohatým. Mnoho z bohatých s tím i souhlasilo, porotože počítali s tím, že se jim tato investice vrátí jinak a podporovali jeho režim. Hitler jistě neměl narozdíl od levice za cíl zvýšit rovnost, nicméně v některých případech to udělal (i když možná jen jako dočastné opatření), aby zlepšil ekonomiku a naklonil si lidi. A fungovalo to, dokud jej nezačalo ovládat megalomanství.

410693

Já k tomu co tady padlo dodám, jen že Hitler měl na financování a rozvoji válečného Německa asi tak stejný podíl jako Venca Láhev za boj o demokracii. Hitler si jedinkrát postavil hlavu, neposlechl majitele WWII a napadl Rusko. Tím tu celou myšlenku poslal do kytek.

410695

Šlo o to, zda levicová politika může podpořit ekonomiku. Jestli to řídil Hitler nebo jestli byl jen figurka, to už je pro tuto diskusi vedlejší. Podobně byl figurka i Havel, ale nadávat se na něj bude, protože se sebe udělal ikonu. On Havel a Hitler mají vůbec mnoho společného - ani jeden nechápal ideologii, kterou prosazoval, ale uměli se prezentovat a žvanit, tak se dostali na pomyslný vrchol. Oba dva za života uctívali ale další generace je budou proklínat.

410702

Šlo o to, zda levicová politika může podpořit ekonomiku.

Ale to je velmi velice mlhavá ( nejasná, neurčitá, nepřesná , nejednoznačná, vágní ) věta, musíte přece nejprve definovat "soubor hospodářských opatření " a u každého jednotlivého opatření východisko, cíl, toky peněz, materiálu a "HR" a vazbu na ostatní opatření a taky případně komu co ukrást a koho zavřít do basy, to vše filtrovat ideologicky "levicově" ( podle vás ) a pak tuto strategii nazvat "levicová politika" , a protože až doteď nevíme a je dost diskutabilní byla-li kdy nějaká levicová politika dlouhodobě ( 200 - 400 let ) ekonomicky úspěšná tak, aby zůstala zakořeněna 1000 - 2000 či 5000 let mezi lidem obecným a lid se u toho vzájemně nesežral. Samozřejmě lid reprezentovanými svými ambiciózními lidovými zástupci. Jak taky jinak na této bezbožné Zemi. Je i možné, že ano, mohla by existovat ekonomika bez nesouměrností a extrémů, ale uhelná otázka jest: měli by o tuto ekonomiku lidé ovládaní satanem skutečný zájem ?
( protože moje babička zažila mocnářství, 1.rep., 2.rep., říši, 3.rep., věčné časy i plyšákovce , to je 7 režimů, celkem dost na jeden život, podle jejího finálního názoru ovlivněného přirozeně životní úrovní po všech 7 režimů - tak ve všech to stálo pro obyčejné lidi za udřené hovno )

410704

"musíte přece nejprve definovat "soubor hospodářských opatření " a u každého jednotlivého opatření východisko, cíl, toky peněz, materiálu a "HR" a vazbu na ostatní opatření "

Pokud budete chtí vše definovat tak podrobě, nikdy nic neuděláte, nebo to uděláte ta neefektivně jako komunisté. Něco se musí definovat, ale nikdy není možné definovat vše. Je pravda, že problém levicové politiky je v tom, že určitá její část nefugnuje a určitá ano. Ale to je problém většiny politik a jediná možnost, jak zijstit co je co, je to zkoušet. Přílišné teoretizování může přivést k tomu, že se eknomická a sociologická věda budou odtrhávat od reality.

"diskutabilní byla-li kdy nějaká levicová politika dlouhodobě ( 200 - 400 let ) ekonomicky úspěšná tak, aby zůstala zakořeněna 1000 - 2000 či 5000 let mezi lidem obecným a lid se u toho vzájemně nesežral"

Obecně vzato se u většiny lidí vyvynula schopnost pomáhat ostatním. Do určité míry jsme sobci, ale u lidí je altruismus rozvinutější než u jakéhokoliv jiného tvora na Zemi. Evoluce tedy sama o sobě ukazuje, že vyšší tvorové jsou "levicovější". Ale to samozřejmě není levicová politika, jen to naznačuje, že tak stabilní politiku pravděpodobně vytvořit lze, ale bude to chtít hodně učení se a zkoušení, jako ostatně vyžaduje každý velký projekt. I evoluce sama učinila mnoho neefektivních pokusů a mnoho druhý vymřelo. 200 až 400 let nebyla úspěšná žádná moderní politiky. Tak dlouho existovaly ekonomiky založené na otroctví či nevolnictví, ale v moderní době se ekonomika mění v podstě neustále. I když se zpohledu jenodtlivce zdá, že se dnes děje jen málo, pokud se začneme dívat z pohledu století, tak sezměny zrychlují. Pokud budete vyžadovat, aby používáná ekonomika byl dlouhodobě vyzkoušena, pak můžet používat jen to, co bylo v minulosti, ale nikdy nevytvoříte nic nového. Proto je váš požadavek absurdní.

410705

"Je i možné, že ano, mohla by existovat ekonomika bez nesouměrností a extrémů, ale uhelná otázka jest: měli by o tuto ekonomiku lidé ovládaní satanem skutečný zájem ? "

Většina lidí by o ni zájem měla. Nemají o ni zájem zpravidla lidé zblblí nějakou ideologií (kteří jsou ale na internetu nejvíce aktivní, což zkresluje pohled na jejich počet), nebo ti, kteří z dnešních problémů profitují. Je těžké to překonat, ale není to nemožné. Není to tak dlouho, co si lidé mysleli, že stroj na létání není možné vytvořit. Lidstvo se neutále rozvíjí, a to není možné bez toho, aby zkoušelo nové věci. Pokud věc nezkusíme jen proto, že by to náhdou nemuselo vyjít, nikdy se lidstvo nikam nedostane. Pokud se někam dostat chceme, musíme se smířit s tím, že musíme zkoušet i věci stále dokola a učist se z chyb. Možná vznikne revoluce v jednotlivých státech, možná celostětová revoluce, nebo vzniknou malé skupinky lidí, vytvářející malá společenství, která se začnou rozrůstat a šířit. A mezi tím, jestli lidé mají zájem o lepší svět není o moc velký rozdíl, kdyby byla kladena ve středověku otázka, zda chtějí zrušit nevolnictví. Odpověď bohatých samozřejmě zněla, že ekonomika bez nevolnictví nemůže fungovat. Oni přece nemají peníze na to, aby lidem za práci platili, nemohli by pak rozvíjet svoje eknomické činnosti a starat se o svůj lid. A mnoho lidí tomu věřilo. Je paradoxní, že nárok na mzdu za práci, což je vlastně vlastně v kapitalismu víceméně normální, bylo v minulosti po važováno za "levicový populismus", na který se v ekonomice prostě nemůžou nají peníze. Ale přesto, že to bylo "nemožné" se to stalo.

410706