5000 stromů

Strom zabíjí několika formami. Jednak hloubí v jeho lýku kanálky, tzv. požerky, jednak tam vysazuje symbiózní houby, které produkují patogeny, které stromu škodí. Při menším počtu kůrovců se napadený strom dokáže ubránit sám vylučováním pryskyřice, která je pro kůrovce jedovatá. Je dokonce schopen si vybudovat určitou imunitu proti dalším náletům tím, že kolem napadeného místa buduje nepropustné buněčné vrstvy či pryskyřičné valy, dále přeměnou stravitelných zásob (škrobu) na hůře stravitelné, tvorbou nepolárních sloučenin chránících rostlinné tkáně před natrávením mimobuněčnými enzymy hub apod. Problém nastane, je-li kůrovců na jeden strom příliš mnoho. Kolonie kůrovců v počtu větším než malém poruší vlákna přivádějící vodu a strom usychá.

Kolonie kůrovců mají vybudované informační systémy patrně na bázi feromonů. Dokážou provést koordinovaný nálet na vybraný strom. Pouhé čtyři dny stačí lýkožroutům smrkovým k tomu, aby na odsouzený smrk shromáždili 90 % kolonizující populace. Obranyschopnost lýka je tím úplně vyčerpána již šestý den.

Všechny tyhle informace jsem načerpal z článku Kůrovci miláčci evoluce z časopisu Vesmír. Je tam toho více, rozhodně doporučuji si článek přečíst, abyste byli v obraze, proti jakému nepříteli stojíme. Další informace na Wikipedii.

Současný spor o šumavské lesy a přírodní rezervaci, kde žijí unikátní a často ohrožené druhy hmyzu, ptactva i rostlin, je o tom, jak se kůrovcům bránit a zda vůbec.

Klotové rukávy správy NPŠ v podobě nedávno jmenovaného ředitele Jana Stráského rozhodly, že se bude kácet. Hodně. 5000 vzrostlých smrků v nejcitlivější chráněné oblasti Ptačího potoka má padnout jako prevence před dalším šířením. A to navzdory odporu organizací jako Hnutí Duha, České ornitologické společnosti, desítek vědců a tisíců řadových občanů. Navzdory upozornění, že na německé straně, kde také řádí kůrovec, se stromy nekácejí. Navzdory sporné legalitě celé akce. Poměrně dobře zpracovaný právní rozbor přinesly Britské listy v článku Petra Doubravy KKK na Šumavě.

Aktivisté z Hnutí Duha a odpůrci kácení z řad veřejnosti se už dva týdny připoutávají ke stromům řetězy nebo se snaží je bránit vlastními těly. Přivolaná policie je odpoutává a vynáší z lesa. Zde je prohlášení pro média z Hnutí Duha:

Šumava: brutální jednání dřevorubců se stupňuje, policie přihlíží

27. 07. 2011

Šéf dřevorubců, kteří protizákonně kácí v oblasti Ptačího potoka u Modravy, dnes vyzval své podřízené k bití účastníků blokády. Stalo se tak jen několik desítek hodin poté, co jeden z policistů v místě škrtil jednu z dívek a hrozil, že jí zabije. Celému incidentu přihlíželo několik svědků, kteří na dotyčného ihned podali trestní oznámení.

Dřevorubec konkrétně řekl:

„Bijte je, běžte tvrdě do nich, klidně je srazte. Když je to zabije, vy za nic nemůžete, je to v ohraničeném prostoru a oni jsou tady na vlastní nebezpečí. Takovejch kokotů je všude spousta.“

Jeden z dřevorubců navíc pokácel strom v momentě, kdy bylo poblíž několik lidí, což je protizákonné. Všichni stihli utéct, strom však dopadl jen 0,5 metru od jednoho z policistů.

Další z dřevorubců vzal jednomu redaktorovi mikrofon a hodil jím o zem.

Hnutí DUHA znovu upozorňuje na netolerovatelné chování dřevorubců a na fakt, že jsou to právě oni, kteří v místě nemají co dělat, protože nemají potřebné výjimky na kácení v oblasti.

Ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek řekl:

„Vyzývám policii, aby zabránila brutálním útokům dřevorubců, kteří nejenže kácí bez příslušných povolení a nedodržují bezpečnost práce, ale aktivně napadají přítomné lidi. Ze strany účastníků pokojné blokády nelegálního kácení nedochází k žádnému násilí. V právním státě není možné, aby někdo vyzýval k násilí. Je absurdní, že policie nechrání lidi, kteří brání evidentně protiprávnímu jednání a jsou za to terčem útoků ze strany dřevorubců, kteří porušují zákon.“

„Je načase, aby ministr Chalupa odvolal ředitele parku Stráského a jeho náměstka Mánka, kteří nejenže opakovaně porušují zákon, ale najímají si firmy, jejichž šéf aktivně vyzývá k násilí.“

Pavel Franc z Ekologického právního servisu

„Ekologický právní servis upozorňuje, že dřevorubec, který hrozil lidem násilím, tak činil při plném vědomí toho, že dřevorubci nemají v oblasti co dělat, protože k tomu nemají potřebné výjimky. Hrozí jim proto pokuta až 2 miliony korun.“

Zastánci kácení dokonce zorganizovali akci, ve které „místní obyvatele Modravy“ přišli v počtu 200 lidí podpořit dřevorubce a donesli jím pohoštění. Klatovský deník o tom přinesl článek Davida Kojana Před protestem Šumavanů aktivisté utekli. Jak ale upozornil František Řezáč v článku Chtějí zrušit Národní park Šumava, celá Modrava měla v roce 2005 celkem 52 obyvatel. Odkud se tedy najednou vzalo 200 obyvatel Modravy? Zdá se, že někomu velmi záleží na tom, aby se tam kácelo.

V současné době už je pokáceno 1200 dosud zdravých smrků a vypadá to, že nic dřevorubce nezastaví. Ani dotaz od šéfů z Bruselu. i když na jeho konci může být citelná pokuta. Pochopitelně nikoliv pro klotové rukávy, které o tom rozhodly, ale pro daňové poplatníky.

Chtěl bych se úředníka Stráského zeptat, co bude dělat dál, až bude všech 5000 stromů pokáceno. Totiž ten brouček vydrží letět několik hodin denně i po dobu jednoho měsíce. Při bezvětří se pohybuje rychlostí až metr za vteřinu a nemá problém doletět až do vzdálenosti 60 km. K založení nové kolonie stačí jediný exemplář a vajíčka vůbec nemusí být oplodněna. Lze jen těžko předpokládat, že se po vykácení potravy v lokalitě Ptačího potoka nedokáže přesunout o kousek dál. Nařídí klotové rukávy rozšířit pásmo? A pak znovu? A znovu? Pod heslem „to by bylo, abychom kůrovce nevyhladověli?“

Chtěl bych dále úředníka Stráského upozornit, že mu ty lesy nepatří. Že je pouze obyčejný úředník své země a je placen z daní občanů. Mělo by tedy být jeho povinností přihlížet k názorům jeho zaměstnavatelů (tj. občanů). A také k tomu, aby země nebyla zcela devastována po jeho odchodu. Ty stromy rostly desítky, možná stovky let, byly tady před ním a měly by zůstat i po něm. Jsou bydlištěm unikátních ptačích kolonií a je jeho povinností tyto stromy a faunu kolem chránit.

Kůrovec je jistě problém a padne mu za oběť mnoho stromů. Ale příroda si dokáže vždy poradit. Některé stromy přežijí a získají vůči kůrovci imunitu. A na místě mrtvých stromů už na německé straně raší nový les. Po hrubém zásahu do ekosystému vznikne polom, kde neporoste nic, pokud to tam nebude vysázeno. Je prokázáno, že kůrovci spíše vzdorují lesy vznikající přirozeně a ne uměle vysazované monokultury. Vysazená monokultura smrků bude za několik desítek let vítaným soustem pro nové nálety kůrovce.

Největší škodnou přírody vždy byl a je člověk, nikoliv kůrovec. Největším neštěstím je, když ambiciózní hlupák dostane moc.

Zdroje:

• Kůrovci miláčci evoluce
• Wikipedia o kůrovci
• Dopis České ornitologické společnosti
• Hnutí Duha - zpravodajství
• KKK na Šumavě
• Chtějí zrušit národní park Šumava
• Před protestem Šumavanů aktivisté utekli
• Aktivisté na Šumavě – z lesa je vyhnalo ohlášení bomby
• Lidé z Modravy děkovali dřevorubcům a odsoudili ekology
• Fotogalerie Aktualne.cz
• Šumavská výzva