Další trestní oznámení na OS Zvědavec, tentokrát kvůli daním
26.3.2012 Zvědavec Témata: Kauza Zvědavec 548 slov
V září 2011 jsem zde publikoval článek Editor Zvědavce znovu předmětem vlídného zájmu policie. Šlo o to, že se v osm let starém článku Zpráva o rozkrádání českého národního majetku vyskytovala rodná čísla a u některých jmén označení žid. Co na tom, že se tentýž článek se stejnými informacemi objevuje na desítkách jiných serverů? Vadil hlavně na Zvědavci. Článek jsem následně umravnil. Pokud by si snad někdo myslel, že to tím skončilo a dali pokoj, je na omylu. Krátce zrekapituluji zkušenosti posledních měsíců.
V listopadu téhož roku došla na finanční úřad dvě udání pro podezření z krácení daní. Oficiálně FÚ samozřejmě nesděluje, kdo podává udání, ale mám známého, která ta udání viděl. Jedno bylo podepsáno Miloslavem Benešovským z Kalifornie a druhé jakýmsi Wolfem nebo tak nějak s doplňkem "přítel ligy proti antisemitismu".
Následkem těchto udání zahájil finanční úřad daňové šetření, které stále probíhá. Nic na věci nemění, že příjmy ze Zvědavce byly pod hranici minimálního zdanění (a FÚ to ví) a v posledním roce jsme dokonce v mínusu.
Přes Vánoce byl klid, ale koncem ledna mne policie znovu kontaktovala. Prý vyšetřuje závažný trestný čin a chtěla IP adresy dvou diskutujících. Psal jsem o tom zde a do dneška si myslím, že šlo o policejní provokaci.
V únoru jsem měl ve schránce mého pražského bytu oznámení o dopisu policie do vlastních rukou. Dopis jsem pochopitelně převzít nemohl, nejsem v ČR. Pošťačka dopis odmítla vydat sousedovi, který mi vybírá schránku. O měsíc později jsem se od kamarádky dozvěděl, že ji kontaktovala pražská kriminální policie. Chtěla na mě kontakt. Ptala se na jména členů našeho občanského sdružení. Prý mi volali do Kanady, a že neberu telefony. O tom dost pochybuji, mohli v tom případě nechat zprávu na záznamníku. Nic tady nebylo a ani v seznamu nepřijatých hovorů nemám žádné číslo z ČR. A v pátek jsem měl v emailové poště email policie s touto přílohou:
Různých udání je po vyhlášení rozsudku a podmínečném odsouzení tolik, že si z nich už pomalu mohu lepit tapetu. Je to zřejmě ve stylu hry na slepičí klofanec – znáte? Psal o tom Ken Kesey v knize Přelet nad kukaččím hnízdem: Jakmile slepice zjistí, že je jedna z nich zraněná a tedy zranitelná, vrhnou se na ni a uklovou ji. Zkrátka mí „přátelé“ usoudili, že po tom rozsudku jsem zranitelný a vystupňovali své úsilí. Bolestně si uvědomují, že jeden ideozločin na zavření nestačí, ale pokud by se podařilo obvinit mě z něčeho jiného, dokud jsem v podmínce, nu, to by byla cesta, jak mě dostat do vězení a ten server, který je jim tak nepříjemný, konečně umlčet. A tak udávají a udávají. :) Když nevyjde jedno udání, pokusí se mě namočit do něčeho jiného. Kolik úsilí tomu věnují, kolik peněz už stálo vyšetřování těchto zbytečných a trapných udání české daňové poplatníky, kolik strachu ze mne mají, kolik nenávisti je v tom skryto... V podstatě to vnímám tak, že je to uznání mé práce. Kdybych ji nedělal dobře, nestál bych jim za to.
Jen lituji, že nemám nepřátelé, kterých bych si mohl alespoň trošku vážit. Protože kvalita muže se pozná podle jeho nepřátel. Mně osud nenadělil čestné nepřátele, mně nadělil zapšklé a ubohé trpaslíky prskající žluč a bojující anonymně za bukem. Neschopné vyvrátit v otevřené diskuzi to, o čem píšu. Tak aspoň zkoušejí podrazit nohy. Jak ubohé...