SCIO píše Zvědavci: Porušili jste autorský zákon
10. dubna jsme tady uveřejnili článek Podivné otázky u přijímacích zkoušek. Autorka se v něm pozastavuje nad ideologicky laděnými otázkami, kde byla v sekci věnované náboženství testována znalost zkoušených na citát zakladatele sionismu Theodora Herzla a v sekci věnované pochopení textu se čtyři otázky věnovaly současné izraelské politice.
Článek měl vysokou čtenost, drtivá většina reakcí v diskuzi s autorkou souhlasila. O čtyři dny později jsem měl v poště dopis od pana Jiřího Simonidese ze SCIO.
Pan Simonides mě upozorňuje, že uveřejněním otázky a textu pro následný rozbor jsem porušil autorský zákon, neboť jsem k tomu neměl svolení SCIO. Požaduje, abych uvedené texty „urychleně odstranil“. Rovněž připsal, že autorka patrně porušila čestné prohlášení tím, že mi ty naskenované otázky poslala.
Vyžádal jsem si na to názor svého právníka. „Je to na hraně,“ napsal a doporučil mi, abych SCIO vyhověl.
Odepsal jsem panu Simonidesovi, že mu vyhovím, ale varoval jsem ho, že o tom napíšu, a že si to lidé vyloží přesně tak, jak to SCIO myslela, ale nikdy nepřizná, totiž jako pokus o umlčení kritiky. A že to ještě více poškodí pověst jeho firmy. Nabídl jsem mu, že může poslat stanovisko SCIO k nastíněným problémům, a že to uveřejním.
Pan Simonides odpověděl, že mu nejde o tzv. „kritiku“ (slovo kritika dal do uvozovek) a že se nebudou vyjadřovat k naprosto irelevantní námitce, která se netýká testů, ale pouze ideologického přesvědčení samotné stěžovatelky a přidal, že diskuse vedou pouze na takových místech, kde není propagována rasová, náboženská a etnická nesnášenlivost. Znovu zopakoval, že si přeje, abych texty odstranil.
Dobře, budiž. Původní článek jsem opravil a texty SCIO z něj vyndal.
A jen tak na okraj, mnohokrát jsme zde probírali způsob, jakým jisté skupiny vedou diskuze. Totiž oni je nevedou. Nemohou, protože nemají argumenty. To, co by chtěli obhájit, je morálně, eticky i lidsky neobhajitelné. Proto se uchylují k podpásovkám, k nálepkování a ke značkování svých oponentů ošklivými jmény. Ti šikovnější pouze naznačí. Věta z dopisu pana Simonidese, že diskuse vedou pouze na takových místech, kde není propagována rasová, náboženská a etnická nesnášenlivost, je nádherným, čítankovým příkladem takového vyhnutí se diskuze. Co pan Simonides ve skutečnosti tou degradující poznámkou míní, je to, že diskuze vedou jen tam, kde mohou vést monolog. Přerušovaný maximálně potleskem posluchačů.