Rozsudkem nad Vrabelem překročila fialova vláda červenou linii

Rozsudek nad Vrabelem překročil červenou linii

Zakladatel občanské inciativy Česká republika na 1. místě, jež dokázala přivést v září a v říjnu na Václavské náměstí proti Fialově vládě více něž 120 000 rozhořčených občanů, což byl počet protestujících, který byl největší od listopadu 1989 a který se už nikdy nikomu nepodařilo překonat začal být státní moci nebezpečný. Na současné protivládní demonstrace pořádané Jindřichem Rajchlem, který na protesty z minulého roku navázal, chodí okolo 70 000 občanů, kteří požadují odchod současné vlády národní zkázy, která je právem považována za nejhorší vládu v dějinách naší země.

Rozsudkem nad Ladislavem Vrabelem nejenže vláda bruselské pětky překročila všechny červené linie a vyhlásila defacto vlastním občanům válku, ale rozhodla se vydat cestou politických procesů ze které již není návratu. Politika lží, ožebračování vlastního obyvatelstva ve jménu cizích zájmů, ztělesněných žlutomodrými prapory EU a Ukrajiny vyvěšenými na veřejných prostranstvích, jen dokreslují náladu v okupované zemi, která se tak jako další evropské státy ujařmené bruselskou protektorátní správou pomalu probouzí k odporu.

Je symbolické, že Ladislav Vrabel, byl odsouzen za politická prohlášení kritizující fakt, že Fialova vláda a její Washingtonští a Bruselští protektoři vedou naši zemi do otevřené války proti Rusku. Soud mu pod vedením soudce Lukáše Svrčka kladl za vinu, že ve svých videích tvrdil, že ČR chce použít jaderné zbraně proti Rusku a tím, že šířil poplašnou zprávu mezi lid. Tutu evidentní lež, Vrabel snadno vyvrátil, neboť v inkriminovaném videu, které se mu klade za vinu, pouze poukázal na fakt, že americké letouny F 35 o jejichž nákup fialova vláda dlouhodobě usiluje, mohou nést jaderné zbraně a mohly by tudíž být použity právě k tomuto účelu proti Rusku, což by nepochybně mělo za cíl odvetu Moskvy.

Lži u soudu i ve vládě

Udělat z toho výroku to, co předvedl soudce se státní zástupkyní, Slovenkou Katarínou Kandovou, je ukázkou překrucování a lží, které jsme od státní mašinérie a jí sloužících médií svědky dnes a denně. Ladislav Vrabel ke svému odsouzení před zhruba stovkou občanů, kteří ho přišli před soudní budovu do Prahy podpořit, že své obvinění považuje za politický proces. „Soudce Lukáš Svrčina mě obvinil, z toho že jsem řekl, že česká vláda bude útočit na Rusko jadernými zbraněmi. Takže soudce mě odsoudil za něco, co jsem vůbec neřekl,“ uvedl za potlesku přítomných před soudní budovou Vrabel.

Není pochyb o tom, že odsouzení Ladislava Vrabela státní mašinérií, je především symbolickým aktem ze strany fialovy hrůzovlády, aby tak zastrašila další odpůrce protektorátních pořádků, které budou navíc zostřeny po schválené smlouvě o pobytu cizích vojsk na našem území.

Normalizace tedy jede na plné obrátky a hra na demokracii definitivně skončila. Zatímco odsouzení Patrika Tušla, Tomáše Čermáka či Slávka Popelky, mohla být brána symbolicky jako vzpomínka na odsouzení asociálních „Plastiků“ na které veřejnost a politická reprezentace příliš nezareagovaly. Odsouzení Ladislava Vrabela, je odsouzením na úrovni mluvčích Charty 77. Tedy přímým útokem na politickou a občanskou opozici v naší zemi tak, jak odsouzení Josefa Skály, Vladimíra Kapala a Juraje Václavíka v kauze Katyň.

Fialův represivní aparát s bruselskými a washingtonskými poradci umístěnými v médiích a politických neziskovkách se rozhodl zaútočit přímo na jednoho z vůdců opoziční scény, zcela záměrně. Tak jako při výsleších bývalé poslankyně a nynější předsedkyně Trikolory Zuzany Majerové na policii, obviněné ze závadných protiválečných výroků na sociálních sítích, tak i v tomto případě si režim testuje sílu soudržnosti opozice.

Postaví se celá opozice za Vrabela?

Pokud se nezdvihne dostatečná vlna solidarity napříč celou opoziční scénou bez ohledu na osobní rozmíšky a antipatie, rozeberou si postupně protektorátní kati jednoho z vůdců opozice za druhým včetně té parlamentní. Jedinou možnou reakcí, je tedy vyjádření společné solidarity. V jedné řadě na obranu Ladislava Vrabela by měli stát Tomio Okamura, Zuzana Majerová, Jindřich Rajch. Jiří Havel a desítky dalších osobností opoziční scény a společně říci fialové diktatuře, která ztratila poslední zbytky zábran své jasné ne.

Ladislav Vrabel pořádá 1. května mezinárodní setkání disidentů na česko-polských hranicích, kam se ne každý zřejmě dostane. V Praze se naopak na prvního máje od 14 hodin koná Pochod za Mír z Náměstí republiky na Vítkov, kde poté proběhne shromáždění, na kterém se sejdou zástupci opozice. Je to dobrá příležitost pro všechny, kteří by chtěli vyjádřit odpor proti sílícím represím státní moci, která nás zatahuje stále hlouběji do války a tento týden schválila dokonce pobyt okupačních vojsk na našem území.

Akce pořádaná iniciativou Zachraňme náš stát, se koná pod heslem „Společně za mír – Stát jsme my“, je to dobrá příležitost říci ne současným protektorátním pořádkům, které se právě dnes ukázaly odsouzením jednoho z opozičních vůdců v plné nahotě.