Jeden protiradarový názor

Nenápadná a nenásilná PR činnost pana Klvani a protagonistů ano radaru (je to možné? – zřejmě všichni momentálně vládnoucí politici a zřejmě vydavatelé či i novináři hlavních médií) pokračuje ovšem zdárně a nenásilně dále, s úmornou pravidelností se tu drobí špetky informací jak drůbeži krmení - především ovšem bez údaje, kdy a jak se bude o radaru finálně rozhodovat. U protistrany se ovšem také nevyvíjí žádný právní názor, takže se dá říci, že to vlastně toleruje, a možná ani neoslovuje poslance a senátory, a dokonce ani nenapadla onu nevyváženost podávání názorů médií u příslušného etického orgánu (třeba v DNES a jeho týdeníku byl představeno již několik protagonistů ano, protagonista ne ani jeden) a také běžný občan je ve své pozici zaklíněn tak, že si své názory nemůže ani dále tříbit, natož aby mohl vznášet další otázky.

Zatím nejpravděpodobnější mi připadá, že takovéto zaklínění politikům asi vyhovuje a že mediální postup byl postě takto rozmyšlen, protože jde o nejjistější způsob, jak se vyhnout referendu a být z obliga - ač tu existují nositelé velmi propracovaných a rozmyšlených názorů (určitě členové organizací proti radaru vystupujících – ne zakladnám – tam jich je spousta uvedených a na opačné straně třeba Tomáš Topfer, Pavel Bobek, Václav Klaus, nově bohužel i Mr. Václav Havel) - bude zase jednou možné argumentovat tím, že o specializovaných otázkách by neměla vůbec rozhodovat ta jakási neinteligentní a solidní úvahy prostá masa, vždyť její reakce jsou atavistické, primitivní a neartikulované.

I kdyby, proboha, vyhrála strana pro radar, je možné spoustu věcí pro větší jistotu dohodnout, místo toho, aby zůstaly jen ve vzduchu – jako například ten na rekolaudaci zralý prorezlý Temelín.

Bylo by vhodné tuto společenskou diskuzi dostat dál, protože je možné toho hodně prohrát (demokratickou kulturu určitě, dá se předpokládat, že takovéto komunikační a informační obsluhy se nám nadále bude dostávat pravidelně. Síla zvyku je hlavním motorem našich politiků a médií – že to ještě čteme a sledujeme - už zase skoro dvacet let.)

Já jsem shodou okolností manželka Araba, a když mi vybývá čas, tak ostřížím okem sleduji, co se děje na Středním Východě. Jak zjistíte, vyplývají z toho určité důvody, proč jsem proti radaru. Ale zkusím je pojednat co nejotevřeněji a nejčestněji.

Moje důvody proti:

1) Nad radarem nebudeme mít velení ani my ani NATO – Generál Šedivý se pro Metro ze začátku srpna vyjádřil, že velet tomu budou UK a USA. Přítel, co hodně často jezdí do Ameriky vyslovil svůj názor, že to asi nebude jen radar, ale také echolon – začala jsem studovat, a ze stránek www.politik-digital.de (kde se to skrývá pod Konsumem) ,a ještě z jedněch isem zjistila následující: nemáme technický popis echolonu (ale určitě to bude supercitlivé zařízení), v Německu se o echolonu vedla diskuze, když my jsme v EU ještě nebyli, proto o ní není nic známo. Ačkoliv německá podnikatelská komunita protestovala, že už je špionovaná dost, vláda si echolon prosadila, jedna EU poslankyně Ilka nebo Ilke Schroederová podala trestní oznámení, neboť jí přístup vlády přišel nezodpovědný – ta pouze nechala prověřit rizika technického zařízení u organizace STOA (kde dnes na sekretariátě nyní pracuje nějaká Češka). Padl názor, že by možná bylo zapotřebí větší zařízení a ovšem Němci by asi nepřistoupili na to, aby území, kde takovéto zařízení je, bylo vyňato z německé jurisdikce. Jeden text hovoří o tom, že echolon měla zájem prosadit hlavně tzv. UKUSA – to je organizace, jejíž činnost se odvíjí od paktu z roku 1947 a jde vlastně o spolupráci mezi špinážními službami UK, USA, posléze též Kanady, Austrálie a Nizozemí.

No já myslím, že mi nestačí, že si politici udělali výlet a řekli mi, že to ocelové je hezké, mně území pod jurisdikcí USA nedává kontrolu nad tím, co se tam ve skutečnosti nainstaluje, co tam poběží, co se tam bude dít Velmi těžko trávím reakci – stejně tam není žádný signál a půjde jen tenký paprsek radaru – vždyť server Aktuálně hovoří o tom, že by šlo nejen o zařízení v Brdech, ale též o něco mobilního, co by se posunovalo po území České republiky. To už mi připadá temné dost. Je to stejně podivné jako neočekávaný přílet amerického letounu na Pardubické letiště na začátku srpna (zpravodajství ČT), kdy z mašiny plné sofistikovaných přístrojů vylezli bodří chlapíci, kteří pravili, že jsou tu v rámci akce Open Sky. Co si asi zmapovali? Naše komunikační sítě?

2) Pětiletá zdravotní studie, kterou zastánci pro organizují, mi nepřipadá zcela vyhovující, podle drobounké informace po straně jednoho článku v DNES ze začátku měsíce o ovlivňování pohlaví dítěte (pozor, minulý týden vyšel jiný na stejné téma) je též možné, že tato zařízení obecně ovlivňují to, že se v určitých místech nerodí kluci, ale jen nebo více holky. (Znám školu v Křesomyslové, Praha 4, kde zvláštní náhodou mají ve všech třídách dvojnásobnou a větší převahu holky, a když se podíváte na žižkovský vysílač z Nuselského mostu, tak Vás napadne, že by to ovlivňovat mohl, dívá se přes střechy přímo do údolí, je tedy možné, že se v údolí záření nějak kumuluje.) Navíc pět let je nic a dokud mi neudělá oponenturu studie a jejího provádění expert, kterého si vybere protistrana, nemohu ji považovat za věrohodnou, nehledě na to, že jde o nepřijatelné experimentování na lidech.

3) Jinou věcí je také možnost, že radar nebude mít obranný, nýbrž útočný charakter, nebo resp. že není možnost odvrátit americkou politiku od způsobu, jakým už léta velmi nevydařeně provádí mír v arabském světě. Začala bombardováním, pokračovala bombardováním (někdejší centrum průmyslu Falůdža – referoval Le Monde v podstatě v době SARSu), svěřovala válečné operace tzv. vojenským agenturám (žoldákům) (týdeník Respekt), nenechala zkontrolovat svoje působení v Iráku - ani americká politika, ani americká armáda. (Protiarabská kampaň a jednostranné publikování informací o konfliktech v arabských zemích nemá konce a lze se domnívat, že za touto propagandistickou činností se skrývají také nějaké záměry. Třeba rozklížení bezpečnostní situace v Iránu a Pákistánu ). Pochopte – konflikt civilizací vyžaduje vnímavou inteligenci Alberta Schweitzera a ne motor vojenského (a ropného) průmyslu, jenž si rozděluje zakázky, ještě než mu to Kongres schválil, a jež udělá vše proto, aby „přikryl“ rozhodnutí svého prezidenta, jenž této lobby posluhuje! Jedinou obranu, kterou společnost má proti manipulaci, je ta, že se snaží získat autentické zprávy a pohled na věc od protistrany. Což se neděje. (Naopak se tomu kladou překážky – viz zprávy o zabití asi 6 novinářů za jediný rok v Palestině izraelskou stranou – muslimský server) A znovu naopak: zejména v době bombardování Falůdži byl internet jako vymetený (ne, spíše bych řekla opravdu vymetený) od neoficiálních zpráv a hlasů Iráčanů. Hrátky zpravodajských služeb lze více než předpokládat.

Ještě k charakteru radaru s deseti raketami, resp. k nebezpečí plynoucím z Arabských zemí - kdosi mi z Ruska poslal mailem nabídku na společnou komercializaci titanu (!) byla jsem omráčená, tuto komoditu neznám, kde vzali můj mail nevím, ale zeptala jsem se nachomýtnuvšíhose odborníka, o co v tomto případě jde. Problém je v tom, že u titanu existuje mnohem více zbrojařských použití než mírových, používá se pro legírování zařízení vystavovaných velkým teplotám a tlakům – ovšem na děla, odpalovací zařízení a věci na střílení mají takřka monopol a know-how Rusové, takováto know-how se nepředávají, neprodávají. Rusové prý dodávají svá zařízení i do USA. Je spíše otázkou, zda jsou západní služby schopny kontrolovat zbrojní průmysl v Rusku (a Rusové zřejmě potřebují titan prodat – i když: nenabídli mi dělo, nabídli mi jen titan) – Arabové by asi nemuseli být schopni si něco takového vyrobit, když i Američani si to musejí nechávat dodávat! Takže otázka zní - jaký může mít dostřel Arab, jak daleko může doletět arabská raketa (bez pomoci Rusa) a jaký americká raketa naváděná radarem? Dostřelí Arab jen nad Evropu?

A proč by tedy nemohla Evropa vyvíjet vlastní mírotvorné úsilí, ptám se? (Jenže by se zřejmě muselo začít od rozšifrování amerických zájmů na Středním Východě – od jejich umravnění až vystrnadění, pokračujíce přes omluvu politickým a náboženským entitám, smíření se a dohodnutí atd. Jistě to nevisí jen na Usámovi. O vzájemném podřezávání se a motoru toho psal velmi poutavě Noam Chomsky v souvislosti s nepokoji na Východním Timoru. Ale protože neopomněl zdůraznit tamější politiku amerických a nadnárodních ropných společností, je v podstatě na černém seznamu, je označován za protiamericky smýšlejícího, nepatriota, propagandistu a tak si myslím, že tyto texty by nyní dokázaly sehnat jen členové nějaké americké podzemní, možná anarchistické organizace. Třeba se ale mýlím a tento expert na komunikaci, logiku, lingvista je vydáván bezproblémově ještě dnes. (Co ovšem říci k tomu, že DNES nám minulý týden myla hlavu a posvětila „naše zájmy“ v Iráku článkem o tom, že ropu budeme ještě dlouho potřebovat, z pera profesora Harvardu, nevím. Nebo spíše vím – je k ničemu ničit si zemědělství, už dávno mohlo být podporované, měli bychom zelenou ropu také my a ne jen Němci.)

Momentálně mi však působí bolest představa, že by se ty neprůhledné americké a ruské vojenské a ropné kruhy mohly na nějaké té další válce na Středním východě i dohodnout (mír jim evidentně ne a ne fungovat) a radar v Čechách a 10 raket v Polsku použít útočně – pak bychom to totiž mohli pěkně schytat. O problematice raket báječný text na Management Blog Petra Šnajdra o radaru, z ledna.

4) česká politika mi nedává žádné záruky, že nad radarem, jeho fungováním a používáním bude mít vládu reflexe schopná a demokratická společnost a ne jen nějaká klika, hrající na hloupost, neinformovanost a neschopnost organizovat se českých občanů, americká politika, jež chce navíc mít vyčleněné území pod svou jurisdikcí, mi tyto záruky nedává vůbec. Co si o tom všem myslí NATO a jeho experti, nevím.

Považuji za vhodné zmínit, že by bylo dobré si ostatní důvody proti uváděné na stránkách neradaru alespoň přečíst a pouvažovat o nich – jsou mnohem reprezentativnější než ty moje - a případně spustit nějakou občanskou sebeobrannou akci, jako třeba napadení jednostranného podávání informací médii, oslovení senátora, poslance, i kdyby šlo jen o nabytí lepší míry informovanosti a vytříbení názorů, bylo by to fajn. Třeba ty moje názory jen ohlupují?