Diskuze k článku
Když...
Příspěvků 17
Nechtěl jsem kazit krásu těch veršů svými šplechty, tak to přidám sem.
Kdybych byl ministr školství, nařídil bych tuhle báseň učit se povinně nazpaměť někdy kolem deváté třídy, kdy je člověk už dostatečně vnímavý, aby to pochopil. A k tomu jeho bezkonkurenční a lidsky pravdivou Břímě bělochů. Vzpomeňte si na ni, až zase budete posílat příspěvky a pomoc někam...
A co takto "Zpěv moudrých dětí" to je báseň ze stejné Kiplingovi sbírky Písně mužů" jako ty dvě zde publikované. Už si tu knížečku moc nepamatuji, uměl jsem ji v mládí skoro nazpaměť.
Vybavuje se mi ještě něco hodně podobného tomu břímě bělochů, schválně jestli to ještě po paměti dám dohromady
Tady je číš
z ní bílý muž pije když křivda se napravit má
a zde druhá je číš
a na jejím dně ssedlina starého světa je zlá
my vypili hořkou hořkou číš a jen ssedlinu vylili z ní
a blažen je svět, když bílý muž bělošskému zítřku připíjet smí
Takto přísaha zní, když v cizích krajích staví bílý muž svůj dům
Buď svobodu nám a svobodu pro náš rod, buď válku tuzemcům
a blažen je svět, když bílý muž svou přísahu promění v čin.
apak je ještě něco co končí "A blažen je svět když kráčí po něm krok sevřených bělošských řad" ale tady mž moje paměť selhává, už je to dlouho.
Vzkaz autorovi příspěvku: Tahle básnička, kterou jste tady vložil, se mi zdá slabá a rasistická. Vím, že jste to myslel dobře, ale to bychom poškodili Kiplinga, protože bychom ho nacpali na stejnou loď, jako autora vaší básně. Nezlobte se, tohle nepustím. Editor
17.4.2010 6:18
RE: Tohle je mnohem aktualnejsi basen
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 85.?.?.?
Reakce na 217341
Nevím sice, co bylo editorem nepuštěno, ale i ty dvě básně od Kiplinga jsou jako od dvou různých autorů. V té první (Když...), je základem správná vyváženost po všech stránkách. Ta druhá v dovětku Editora (Břímě bělochů) je oslavou bělošské obětavosti. S takovou na mozku, se dá dobře vyvážet pokrok a demokracie těm nebělošským ďasům. Já vím, on to myslel jako oslavu skutečné nezištné pomoci, jen si nejsem jist, jestli lze vůbec pomáhat dostatečně šetrně. I v těch nejlepších případech jde o narušování cizích kultur, a v patách tomu nezištnému jde zištný obchod a postupný rozvrat původní civilizace. Nakonec i ta mateřská bílá civilizace sama sebe "zdokonaluje" špatnými vzorci k týmž koncům, to je to opravdové břímě bělochů.
Mohlo by vás zajímat tohle Orwell o Kiplingovi Český překlad mám doma ale na webu jsem to nikde nenašel.
17.4.2010 16:10
Orwell o Kiplingovi
Vladimír Stwora editor (zavináč) zvedavec (tečka) org 206.?.?.?
Reakce na 217371
Tohle je brilantní rozbor. Možná bychom to mohli uveřejnit. Napište mi na email.
Ďakujeme!!
prípadne rozšíriť na v nejakom .pdf
"I v těch nejlepších případech jde o narušování cizích kultur, a v patách tomu nezištnému jde zištný obchod a postupný rozvrat původní civilizace. Nakonec i ta mateřská bílá civilizace sama sebe "zdokonaluje" špatnými vzorci k týmž koncům, to je to opravdové břímě bělochů."
Pisateli, který si přejete zůstat v anonymitě, toto jste vyjádřil velmi výstiženě.
Názorně vliv bělochů na primitivní společenství popsal náš cestovatel A.V.Frič ve svých dílech a s půvabem a humorem jeho zážitky sestavila do knihy Čerwuiš, aneb z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu manželka jeho vnuka Yvonna Fričová. Alberto Vojtěch tam dává do protikladu indiánskou čestnost a smysl pro férovost a přímé jednání s podlostí, intrikářstvím a přetvářkou civilizovaných křesťanů. Indiáni, o které se jedná , jsou paraguajští Čamakokové.
A.V.Frič zanechal v Paraguayi dceru Hermínu. Narodila se indiánské mamince Lorai a zemřela v loňském roce ve věku přibližně 105 roků. Zůstala velmi rozvětvená rodina, která je z ČR zásluhou paní Fričové podporována prostřednictvím sdružení Checomacoco v hospodářství, zemědělství, vzdělání a zdravotnictví. Mezi českou a paraguayskou částí sdružení probíhá čilý styk a řekla bych, že pomoc ze strany "bílých" je zde poskytována tím správným způsobem a indiánské komunitě s českou krví bylo významně pomoženo.
Kdyby to někoho zajímalo, tak tuhle báseň, s nepodstatnými úpravami textu, nahrála americká písničkářská legenda Joni Mitchellová na své poslední album Shine (2007); dle mého velmi zdařile. Mimochodem, texty několika dalších písní - její texty - na tomto albu, jakožto i mnohé texty na geniálním Turbulent indigo (1994), snesou určitě s tímto Kiplingovým srovnání. Vřele doporučuji si poslechnout či (přinejhorším) alespoň přečíst.
Baghíra prašivým vlkům na Poradní skále, kam Mauglí přinesl kůži Šér Chána, chromého tygra: "Tak dlouho jste bojovali o svobodu, až jste si ji vybojovali. Teď se jí nažerte."
Mě báseň Když... připadala vždycky trochu jako oslava vohnoutství. Je fajn, když chlap jedná s rozmyslem, uvážlivě a chladnokrevně, ale v životě každého chlapa nastanou okamžiky, kdy je potřeba se naštvat a nepříteli pořádně nakopat pr.el.
Zvlášť pro českého muže je charakteristické, že"
-když by měl bojovat, tak místo toho "bezhlavost svým okem klidně měří, neviní svých soků z bezpráví" (viz. roky 1938, 1948)
-drží hubu a krok když "pravdivá jeho slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal" (1948-1989-...)
-"na jediný hod vše riskuje,
zas po prohře se vrací k východisku" (tohle mi připomíná různé porevoluční Harvardské fondy a H-systémy, kam lidi nacpali své celoživotní úspory a o všechno přišli, s čímž souvisí další bod: )
-"když hroutí se jeho stavení a znova
jak dělník v potu lopotí se dál" (to je ideální otrok -když mu vše sebereš a on se bez reptání lopotí dál aby znovu vybudoval co jsi mu zničil a ukradl)
V podobném duchu je i ta druhá báseň.
Možná že byl jen řadový bezvýznamný zednář, ale kdoví.:
http://www.freemasons-freemasonry.com/kipling.html
18.4.2010 16:00
RE: Kypling a zednářství
Vladimír Stwora editor (zavináč) zvedavec (tečka) org 206.?.?.?
Reakce na 217419
Tohle je velmi zajímavý pramen. Díky, to jsem nevěděl. Myslím, že to ukazuje na složitost světa. Nic není černobílé. Možná v té době to bylo vnímáno jinak. Oni tam ostatně uvádějí, co Kiplingovi imponovalo na Zednářích:
There seems to have been some quality deep within his nature to which Freemasonry appealed. The idea of a secret bond, of a sense of community, and of high principles among men sworn to a common purpose, fitted his concept of a social order.
Tenkrát přece jenom lidi neměli ty informace, které máme my dnes. Ostatně oni (Zednáři) dodnes oficiálně vystupují jako skupina filantropů, která chce dělat dobro. A pamatujte, že až do vysokého stupně svěcení řádoví Zednáři neví, co je skutečným cílem.
A není to jedno, Vladimíre, jestli cítil nějaké sympatie k zednářům? Však i jejich myšlenky byly zneužité a původní spolky infiltrované. Mám dojem, že původní důvody pro zakládání spolků vůbec neměly co dělat s nějakou světovou nadvládou. Zneužitelné je všechno, i ty nejkrásnější a nejčistší idee. Marně pátrám v paměti, co zneužité nebylo a všude nacházím "něco". Vždycky záleží na konkrétním člověku, jak s předávanou informací (nebo sdílenou myšlenkou) naloží. Někdo jí ponese dál v té čisté podobě - někdo ihned zavětří a najde tisíc skulin, jak jí (i autority osoby hlasatele) zneužít pro sebe.
Napadá mě jeden citát, který tu nechám:
"Nejsem povinen vítězit, ale jsem povinen žít v pravdě. Nejsem povinen mít úspěch, ale jsem povinen žít podle světla, které v sobě mám." Abraham Lincoln
19.4.2010 12:08
RE: Kypling a zednářství
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 219.?.?.?
Reakce na 217426
Zednáři měli od počátku v plánu destrukci současného světového řádu jakýmikoliv prostředky. Zejména křesťanství, na kterém naše civilizace stojí. K maskování skutečných úmyslů používali naivní idealisty, které do svých plánů nezasvětili. Tito idealisté tvořili fasádu zednářství, aby ukryli destrukci a smrt, která je esencí zednářství.
Dnes, v době internetu si každý může najít kvanta informace o skutečném zednářství (a to i v češtině), takže dnešní zednář není naivní idealista ani v nižších stupních zasvěcení, jen lhář. Příkladem může být Richard Greer jehož články často vycházejí v Britských listech, kde se ke svému zednářství dokonce přiznal.
Zednářství vydává za zájmové sdružení neškodných strejců. Něco jako Svaz zahrádkářů z Kerska.Rafinované, ale v díky internetu neúčinné lhaní.
http://blisty.cz/art/50915.html
Karel Marx, pocházející z židovské ortodoxní rodiny, popsal zednářské lóže jako instituce, ve kterých si židé vyrábějí z křesťanů svoje požidovštěné kopie.
Tady mě napadá určitá souvislost s muslimskými turky a jejich převychovanými janičáři, o kterých se říkalo, že poturčenec je horší turka.
Děkuju moc za ten odkaz. No...a jsme u toho. Odkazů je spousta, knížek a filmů taky - a já se přesto neorientuju. Nějak se k úloze zednářů neumím postavit a přiznávám to. Je tam mnoho otázek, které mi zatím nikdo nezodpověděl. Možná je to i mým přístupem, nevím. Zednáři se prý snažili navázat na templáře. Je tam dost podobností, ale není to totéž. Zednáři vzali trochu "jiný směr", některé spolky až moc, některé jen trochu. Templáři měli rozsáhlé vědomosti, mnohé načerpali od arabů nebo asiatů (číňanů, indů), ale moc toho o nich nevíme. Myslím si, že byli obviněni z kacířství neprávem a jejich kritika křesťanského náboženství v té podobě, jaká se hlásala a hlásá, byla oprávněná. Kdybych v té době žila já, byla bych taky upálená jako heretik, protože ani mně nejsou hermetické vědy cizí. Jen na rozdíl od dneška temláři moc dobře věděli, proč jsou tyhle vědy uzavřené a že to tak má zůstat. Jako takové jsou totiž neutrální a jen způsob použití z nich udělá buď dobré nebo zlé (dají se použít jak k destrukci, tak ke vzestupu).Jistým způsobem je využívá i křesťanství. Takže moc a moc záleží na tom, kdo a k jakému účelu je využívá.
No...snad jsem vás tím svým povídáním neznechutila a neotrávila. Snažila jsem se jen objasnit, proč mám tenhle přístup. A vím, že na tak malém prostoru je to těžké.
Myslím si, že v prvom rade treba brať do úvahy kedy báseň vznikla.
Kecy o rasizme sú zbytočné. Ten rasizmus vôbec nebol, aspoň podľa Kiplinga. Bol biely sáhib a domorodec zaťažený "hlúpymi poverami". Tak to Kipling chápal. Báseň je v podstate o hrdosti Brita, poťažmo Európana. Ak sa niekto chce do tejto veci obúvať "ukazuje svoje ledví". Je to poskok istého trendu, ktorí konajú "vyvolení" a ich "biele kone". Zámer je jasný, zapalujú vatru, len aby v nej sami nezhoreli. Kassandier je málo a aj tak ich nikto nepočúva ako kedysi v bájnej Tróji
Díky za inspiraci
If...
Rudyard Kipling
http://www.davidpbrown.co.uk/poetry/rudyard-kipling.html
www.pjanousek.eu
Tuto stránku navštívilo 6 199