Diskuze k článku
Darovanému koni na zuby nekoukej
Příspěvků 28
Dostal jste dar, tak buďte rád, že za něj někomu stojíte. Pokud ho chcete oplatit, tak v rámci svých skromnějších možností.....
Presne tak Vladimire, ten kdo vam tyto hodinky daroval velmi pravdeppodobne znal jejich cenu a vedel, proc vam ty hodinky dava. Navic ta cena muze byt z osobniho hlediska mnohem vysi, nez kolik vypsal odhadce, obvzlast pokud tyto hodinky nejsou nejmladsi, a vlastnily je generace. To je jenom tak strelba do velke temnoty z clanku nejde odhadnout, jestli jsou hodinky stare. Ale je hezke, kdyz premyslete o nejakem vhodnem darku, neni to jenom o penezich, originalni myslenka byva casto nad zlato.
Moje zaměstnání mi nedovolí chodit oblečen jinak, než v obleku, pohybuji se mezi poměrně bohatými podnikately a podle toho musím vypadat. Mám rád zlato, kdyby došlo na nejhorší, mám v něm určitou zálohu na přežití a tak nosím tři poměrně robustní zlaté prsteny, silný náramek a na krku mi visí zlatý řetěz, na němž se houpá žraločí zub, ketrý jsem si na památku také nechal vsadit do zlata (žraloka jsem chytil na False Bay v Jižní Africe, kde jsem pracoval). V košili nosím taktéž zlaté manžetové knoflíky. Od jednho klienta, kterému jsem sprostředkoval velmi výnosný obchod, jsem po transakci dostal darem také švýcary - Patek Phillipe, zlaté automaty s chronographem, s patřičnou pýchou jsem je nosil až do chvíle, kdy jse přišel na jednu schůzku v Pařížské ulici se značným předstihem a do oka mi padl vývěsní štít hodinářství, kde se prodávají značky jako Rolex, Movado, Omega, Breitling atd. Vstoupil jsem a schválně, nechal jsem si hodinky prověřit. Starší pán si do oka nasdail kukátko a pak se mi vysmál, nejen, že nebyly zlaté, ale ještě ke všemu byly čínské, v hodnotě cca 1000Kč. No vypadal jsem jako naprostý imbecil a proto já říkám, darovanému koni se na zuby nedívej. Raději nevědět.
Sice chodíte v obleku ale shodu podmětu s přísudkem neovládáte.Nebo ti podnikatelé jsou pouze ženy? V tom případě čeština používá slovo podnikatelka.Mnoho úspěchů ve Vašem dalším životě.
Když už jste nepochopil smysl mojí reakce na článek pana Stwory a dáváte si tu práci, jen abyste mi omlátil o hubu pravopis, zameťte si před vlastním prahem. Před ALE se pokud vím vždy píše čárka, Mezi první a druhou větou Vám chybí odsazení, to samé mezi třetí a čtvrtou větou.
Ty hele, to nemuzes tak davat na odiv svoje prachy nebo postaveni, protoze to vzbuzuje zavist a pak se dockas takovych idiotskych pravopisnych reakci.
Tema dne: Zer si ale potichu.
Ja kdyz sem se jel po dlouhe dobe podivat domu, tak na me mistni, vcetne mych vrstevniku ktere jsem znal, cumeli jak na boha, i kdyz sem se tam narodil atd. Co jim ale zpusobilo totalni sok bylo, ze jsem se s nima normalne bavil.
Nekdy bych fakt nejradej vsechny ty cechacky nakopal do prdele az by doleteli az do Ameriky a chvilku tam zustali. Me to teda spon pomohlo.
myslíš do USA?DDDDD.Ne děkuji! pane Bože!!
Himlhergote, v literatuře je důležitější idea než forma. Kdo při čtení hledá chyby, je nudná bankovní moucha, která žádné h... nevynechá
No jo, v hodinkách naletí laik hrozně snadno. Proto doporučuji poradit se v hodinářských záležitostech na nějakém Internetovém foru. V češtině je to http://forum.chronomag.cz
Nezlobte se, ale nepoznat čínské hodinky od originálu, ještě k tomu zlaté, odpovídá povaze lidí, co nosí "zlaté řetězy" na krku. Teda pokud nejste černoch - rapper nebo olašský Rom, tam to patří ke stylu.
Jinak v JAR jsem surfoval v Cape Townu, ten False Bay mi něco říká ... Jak jste chytil žraloka - na prut? Velkého bílého - ten většinou nemá pod tři metry a ehm chytit ho na prut
No snad jste na něho nehodil granát
Víte pane, já jsem hodinky nijak zvlášť nezkoumal. Udělaly mi radost. Udělalo mi radost vyjádření vděku onho klienta. Tento jev se dnes již poněkud vytratil. Nebudu komentovat Vaše poznámky na konto mého zlata. Kdybyste místo surfování používal mozek, zjistil byste, že se o tomto zmiňuji pouze z toho důvodu, že jsem byl ve zcela opačné situaci se zcela opačným výsledkem než pan Stwora.
Žralok to nebyl Velký bílý, nýbrž útesový a měl více jak tři metry a skutečně jsem ho chytil na prut a to ze břehu. Existují na to techniky a adekvátní náčiní, ale o tom zcela zjevně víte prd. A že bílý nemá většinou pod tři metry? Pokud by tomu tak bylo, tak by se na chaluhách houpaly asi tak dvou a půl metrová vajíčka s jejich embryi...
Nechápu lidi jako jste Vy, co vstanou po prdeli a jenom se do někoho navážej, bude Vám lépe na Novinkách, věřte mi.
Čest.
já myslím, že reakce, která byla v kontrastu k té pana stwory, je celkem pochopitelná a dobře se dotýká tematu...
Z některých pisálků zde skutečně hovoří jen hloupá závist...
>a tak nosím tři poměrně robustní zlaté prsteny, silný náramek a na krku mi visí zlatý řetěz, na němž se houpá žraločí zub, ketrý jsem si na památku také nechal vsadit do zlata
Diky Vám se dnes budu cely den priblble hihnat.
Já už se směji čtvrtý den .....
No,tak nas nenapinajte,kolko bol ten odhad???????
Když jsem si přečetl název článku, očekával jsem nějaký břitký humor na adresu ... nu čehokoliv. Ovšem po dočtení,na závěr, mi i trochu oči zvlhly a upřimně, Vladimíre, přeji Vám takový krásný dar. Sám mám mechanické hodinky rád a po svém tatínkovi jsem jedny takové Omegy také zdědil. Ovšem k hodináři je nenosím, neb je nenatahuji a nechávám jen v klidu odpočívat na pohodlném místě za sklem vitríny. Martin
>Podíval jsem se na odhadní cenu a polkl překvapením.
Nezoufejte. Můžete se utěšovat tím, že po přečtení tohoto článku polkne překvapením třeba i dárkyně.
Dary se maji oplacet - to mi pripada jako jeden z nejblbejsich predsudku ktery jsme diky nasi vychove osvojili.
Kdy jste naposledy nekomu neco darovali s tim nebo dokonce proto abyste dostali neco na oplatku ?
Hodne z nas umi dary davat, ale malokdo je umi prijimat. A pritom si staci vzpomenout jake to je nekoho obdarovat a potom se vzit do pocitu toho kdo dava darek vam.
P.S. nedavno jsem chtel dat kamaradce auto, ale nakonec jsem si to rozmyslel, protoze jsem si uvedomil, ze by ho nedokazala prijmout tak aby si nepripadala ze mi neco dluzi.
Každým rokem na Vánoce - v centru Tokya - zastaví na viaduktu prodloužená limuzína. Z vozu vystoupí neznámý milionář a shazuje dolů, mezi davy lidí pod mostem na pěší zóně, balíky peněz. Lidmi se to skutečně hemží, neboť jsou Vánoce a každý se snaží na poslední chvíli nakoupit svému nejdražšímu něco pro radost. Lidé si jaksi na tuhle událost zvykli, neboť se opakuje každým rokem a mnozí zajistě už čekají, kdy se onen bohatý člověk na mostě zase objeví. V období svátků má jistě mnoho lidí hlouběji do kapsy, tak radostně sbírají na ulici spadnuté peníze a jiní nedočkavě chytají poletující bankovky a vyskakují přitom, jenom ji co nejdříve zachytit, jako by to byla právě ta poslední. Ulice se rázem mění v tancující a jásavě poskakující davy lidí a přitom si nikdo ani nepomyslí, proč to ten člověk dělá? Najdou se i takoví, kteří si nechápavě ťukají prstem do čela, jako by naznačovali, že ten pán - nahoře na mostě - se zcela určitě musel zbláznit.
Co je to štěstí? Štěstí neroste na stromech a nenajdeme ho ani v peněžence. Štěstí je dávat a rozdávat radost. Potěšit slovem a pomáhat druhému v nouzi. Pohladit a obejmout. Tohle nás činí šťastnými. Stejně tak se cítí i ten milionář v Japonsku, který rozhazuje mezi lidi každým rokem balíky peněz. Člověk si pokaždé musí uvědomit, že:
"Nezáleží na tom, kolik kdo má peněz...záleží především na tom, jak k nim přišel" a také s ním podle toho jednejte. Někdo si zaslouží úctu a jiný zase opovržení.
Moje zlaté stříbrné hodinky.
Pane Stwora...jak jsem už napsal - štěstí je rozdávat radost a ta paní určitě znala hodnotu dárku a měla jistě důvod vám ty hodinky věnovat. Nepovažoval bych to ani za urážku, když jí sdělíte okolnosti zjištění jejich ceny (u hodináře na opravu). Poslat písemné poděkování a je-li to možné, pozvat ji do restaurace na vyjímečnou večeři. Do takové restaurace, kam vás v kraťasech nepustí. A ještě něco...děkuji za pěkný článek k zamyšlení a inspiraci.
Hezky napsane a jak jsem tusil, jiz mate komentar u prolhanych pomatencu.
Prestoze jsou nezvedavi, zvedave sleduji co noveho zde pisete
Darky se oplacet nemusi, naopak, muzete tak pokazit radost darujicimu.
Vzdyt napriklad Vanoce delaji mnoha lidem starosti. Lide si vlastne darky vymenuji a nekteri daruji pouze hrstku penez. Co kdyz se nahodou sejdou dva, kteri si navzajem daruji stovku? Tema na parodii.
Znal jsem lidi, kteri museli davat darky kazdemu koho znali, treba jen nejakou zbytecnost (pozornost). Pro me je darek neco neocekavaneho a jen tak proto ze jsem chtel nekoho potesit a ne v den kdy kazdy dava kazdemu.
Hodinky si bez starosti uzijte.
Pane Stworo, moc vám ty hodinky a přeju a je hezké, že jste se s námi o svoji radost podělil. Já mám zase doma starou skříň a do ní dávám to co nepotřebuju a když se mi chce jít nakupovat nebo koukám do výkladních skříní tak si řeknu ne půjdu "nakoupit" do své staré skříně. Funguje to a vždycky tam něco objevím. Na ty hodinky si dávejte pozor a nenoste je do fitness - třeba je to také nějaké překvapení ze staré skříně a udělalo kuk na tu vaši přítelkyni
Určitě ne v Praze, někde v Pařížské ulici. Tam by hodinky ochotně převzali do opravy a za tři až 8 měsíců by Vám vyplatili Kč 2000 jako náhradu za ztracenou věc.
Nemyslite, ze by si clovek takovou ve pojistil?
V Parizske ul. jsou stejne vsechny kramy cizi. Tam prece ceskej clovek nepude.
27.7.2008 7:53
RE: Kde se ten příběh udál?
Kropáč kropac20 (zavináč) seznam (tečka) cz 62.?.?.?
Reakce na 166161
Vodniku, Vy jiz neznate nase Josefovske? Co byvaly vetesnik, to dnes klenotnictvi se zahranicni ucasti, ci zahranicni klenotnictvi s tichym spolecnikem. Ziji v Praze, vite?
"Co byvaly vetesnik, to dnes klenotnictvi se zahranicni ucasti, ci zahranicni klenotnictvi s tichym spolecnikem"
Vzdyt jsem prece psal "cizi".
27.7.2008 5:26
RE: Kde se ten příběh udál?
Vladimír Stwora editor (zavináč) zvedavec (tečka) org 206.?.?.?
Reakce na 166145
Hodinky jsem dostal v Čechách, ale oceňovali je a opravují v Kanadě. Na ocenění se podepsal i potápějící se dolar, v Čechách by bylo jistě nižší. Mimo jiné je to dobrý důkaz, že v dobách krize si zlato a šperky udržují svou hodnotu.
Pane Stwora, až nebude na provoz Zvědavce, tak byste mohl ty hodinky zde vydražit. Určitě by byl velký zájem mezi příznivci Zvědavce mít takovouhle trofej. Pan Himlhergot by takové určitě potřeboval, když ty jeho byly fake...
PS: K tomu článku by opravdu slušela fotka těch hodinek.
Předně, hodnotné dary přeji nejen Vám, Vladimíre. Podmínka - obdarovaný si hodnotný dar zasloužil, nikoli vysloužil. Mne ale zaujala ta věc s kraťasy a trikem - sám se pohybuji v prostředí, kde přijít v letním vedru do práce v decentních šortkách a decentní košili vyvolává podezíravé pohledy od těch, co mají rádi uniformitu davu (blahořečím prozíravosti jinak upjatých úředníků britské koloniální správy v Indii onehdá). Rozbíjení stereotypů "vypadá jako vrah-je to vrah" (sorry ale slovo "socka" nemám rád ani v nadsázce) je nicméně to, čeho je ctihodnému světoobčanstvu secsakra zapotřebí, pokud nemá chodit s bulíky na nosech...
Tuto stránku navštívilo 6 777