Diskuze k článku
Metoda „Mandrake“
Příspěvků 157
Z jejich nabidky:
Part One will explain the technique that liberals have used to gain social and political power.
Part Two shows how conservatives can use some of the same strategies to change moral and social values, and regain political strength.
America, Yes, You Can
PB57CRegular price: $12.50Sale price: $3.50
No,...za dvanact pade to neslo, tak se to snazi strelit za tri pade +tax
Jeden prodava potisteny papir, druhy prodava kvalitni hnuj (hlina na zahradce si pochutna ), treti se te snazi presvedcit o svych pravdach. Pokud mozno za dvanact pade,... ehm.
No, nekup to
Zatim nejprehlednejsi informace o vyrobe penez, dekuji Vladimire, odkazy posilam na tento clanek opravdu kam to jde.
„Federální vláda nanese inkoust na papír, vytvoří komplikované ornamenty okolo rohů, a nazve to vládní dluhopis.“
Když jsem četla tuhle větu, představila jsem si rohy čerta, jak kolem nich vláda maluje ornamenty. Až po chvilce mi došlo, že to bylo myšleno jako ornamenty okolo čtyř rohů dluhopisu. Ale po dočtení celého článku jsem si uvědomila, že je to všechno skutečně neskutečná čertovina, zatraceně to smrdí dehtem a sírou, jako když zrovna Faust vylítl do pekla. Právě na bankéře se nejvíc hodí rčení, že dokáží kdykoliv z prdu vyrobit kuličku. Pohyb peněz, to je matrix, pouhá počítačová hra, nereálná virtuální realita, na jejímž konci však stojí vždy zcela reálně ožebračení občané.
Milá Jarmilo, Vaše asociace ohledně těch čertovských papírků byla perfektní. Žijeme v materialistickém světě, kterému prostřednictvím peněz a techniky vládne mazaný černý bůh hmoty Mefistofeles (řecky 'ten, který se straní světla', Ďábel, Satan, Ahriman aj. nicky. (Ve filosoficko-sociologickém konceptu "páry a ledu" je to ten led.) Nemusíme o tom vědět, nemusíme tomu věřit (podobně jako např. elektřině, kde nás povětšinou zatím uspokojuje představa Bohrových kuliček) - ale žít dle toho setsakra musíme, takže není na škodu přemýšlet, kdo za těmi čertovinami stojí (pro začátek alespoň z masa a krve)...
www.matrix-2001.cz/prispevky/esoterika/dsulik/sulik11.htm
http://oas.obec-krestanu.cz/
P.S. Oprava: Bankéři vyrábí z prdů - RULIČKY!!
Tak co se týče vyváženosti duch-hmota (Lucifer-Ahriman) v mém podvědomí, tak to mám díky ranému zážitku z dětství dokonale vyvážené. Alespoň co se otázky peněz týče. Každý si jistě pamatuje svůj nějaký nejranější obrázek ze svého dětství. Mně bylo 2,5 roku, když se mi vtiskl do dlohodobé paměti tento nejranější zážitek: místní rozhlas něco vzrušeně hlásil, lidé byli rozrušení, ženy lomily rukama, chlapi nadávali. Někdo mi ukazoval, jak vypadají nové peníze. Ano, správně, byla to měnová reforma v roce 1953.
Z toho jsem si vzala poučení na celý život: nedávej své našetřené peníze do bank, ani je nijak jinak neskladuj, nemá to cenu, příjdeš o ně. Radši si vždycky za ně užij v přítomné chvíli a nešetři si peníze ani na stáří- stejně ti je promění v bezcenné papírky. Radši investuj do nějakého projektu, který ti v budoucnu bude vynášet „živé peníze“. Živými penězi nazývám oběživo, které zrovna v přítomné chvíli obíhá.
Rafinovaná lumpárna je, že dnes už málokterý zaměstnavatel vám dá výplatu na ruku (ba i NEZISKOVÁ organizace musí mít při svém vzniku bankovní účet) - jenže jelikož nemám rád, když si kdosi dělá s mými penězi co se mu zlíbí (třeba kupuje stíhačky a transportéry, že), tož si hnedka po výplatě tuto celou pěkně vyberu, půlku dám paní domácí, druhou půlku projím a propiju - a je to! (Ačkoliv uznávám, že lepší by bylo investovat do tvorby místního společenství a jeho SOCIÁLNÍHO kapitálu - jenže to by lidi museli chápat, co a na co to je a domluvit se, jenže na to se mají ještě pořád hodně dobře...)
... Ačkoliv uznávám, že lepší by bylo investovat do tvorby místního společenství a jeho SOCIÁLNÍHO kapitálu - jenže to by lidi museli chápat, co a na co to je a domluvit se, jenže na to se mají ještě pořád hodně dobře...) [pláč] ...
My neco takoveho u nas na vesnici zkousime. S ohledem na to, co s touhle zemi vlada provedla (spustila masove pristehovalectvi) budeme potrebovat drzet pri sobe.
Doporucuji vam, zalozit si se svymi prateli taky takove male spolecenstvi.
>My neco takoveho u nas na vesnici zkousime.
Čest a sláva všem takovým a jim podobným!!! Pozitivně proaktivních lidí ja jako šafránu - a dle toho to taky vypadá...
>S ohledem na to, co s touhle zemi vlada provedla (spustila masove pristehovalectvi) budeme potrebovat drzet pri sobe.
Mě zas hodně mrzí její veleúspěšný výprodej a rozkradení hmotného i nehmotného kapitálu + cílená devastace sociálního kapitálu a morálních hodnot, je mi líto těch promarněných šancí v listopadovém puči + zřejmě nenávratně ztracené úžasné atmosféry pospolitosti, jakou dosud pamatuji ještě silněji v osmašedesátém...
>Doporucuji vam, zalozit si se svymi prateli taky takove male
>spolecenstvi.
Tak o to se právě snažím - ale jaksi stále "nejsou lidi" (možná to znáte - a hlavně ve městě to jde hodně ztuha)...
Moc by mě zajímaly Vaše zkušenosti; kdyby toho bylo povíc, či více osobní, nabízím e-mailový kontakt prostřednictvím zajisté laskavého p. editora...
Pane profesore Myšpulíne, to máte tedy pravdu. My za komunismu jsme měli všichni perfektní přehled, kdo kolik v podniku bere- od ředitele až po uklízečku, kdežto dneska zaměstnanci jednoho podniku neví ani tuto velmi zásadní informaci. Za komunistů to bylo velmi průhledné- zaměstnanci šli při výplatě podepsat mzdové listy a normálně přitom viděli, kolik kdo bere.
Dneska je to špatné, dneska se může vést diskriminace ve velkém, když nikdo neví, kdo za stejnou práci bere jaké peníze. Co se týče tvorby různých společenství za účelem vlastního hospodaření, tak v tomhle jsem víc než skeptická. Můj bratr věřil kampeličkám a pěkně na tom prodělal. Já jsem mu to od počátku rozmlouvala, ale on mi nevěřil a tvrdil že jsem příliš přízemní a nedůvěřivá. Nu, čas ukázal, kdo má pravdu. Já myslím, že ohledně financí se má člověk zařídit tak, aby využil přesně jen ty mantinely, které jsou mu umožněny. To znamená, vykašlat se na banky, pokud si u nich udělat úvěr, tak jen ten ze všech nejvýhodnější, že by ztrácely spíš ony než on, a zajistit si budoucnout tak, aby za všech okolností byl dobře zajištěn až nadosmrti. A to je můj případ.
Tak to Vám docela závidím, paní Jarmilo! Zákon o kampeličkách byl bohužel evidentně záměrně nastaven tak, aby šly snadno a bezpečně rozkrást (pardon, vytunelovat). Proto v rámci trvalé udržitelnosti a rozvoje zastávám názor, že na nedemokratické mantinely je nutno důkladně a vytrvale tlačit - jinak nás udusí. Stále se nám nalhává, že DEMOKRACIE = vláda lidu. Ve starém Řecku však šlo spíše o "kracii démů", čili jednotlivých obcí či městských čtvrtí (dnes bychom řekli místních komunit) jakožto SKUTEČNÝCH samosprávných jednotek (ne jako ta dnešní tragiomická hra na místní samosprávy, kdy všecky místně vybrané daně (a už ne jen feudální desátky, spíše liberální devadesátky...) putují přes berňák nejprve pěkně k našim vykutáleným panovníkům, a teprve posléze formou drobných ministerských milodarů zase zpátky).
Myslím, že Steiner měl pravdu, když formuloval svůj "Hlavní sociální zákon" tak, že "Prospěch celku spolupracujících lidí je tím větší, čím méně si jednotlivec nárokuje výnosy svých výkonů pro sebe, to znamená, čím více těchto výnosů odevzdává svým spolupracovníkům, a čím více jsou jeho vlastní potřeby uspokojovány nikoli z jeho výkonů, nýbrž z výkonů ostatních lidí."
Čili NE dnes tolik populární dravá KONKURENCE, nýbrž plodná SPOLUPRÁCE a bratrská SOLIDARITA!! - Jako v té pohádce. (http://www.domov-bychory.org/news.php) Jinou cestu k přežití nevidím... (Potvrdí mi, prosím, nějaký přírodovědec, že v přírodě je tomu převážně taky tak?)
21.1.2008 0:49
RE: Ornamenty okolo rohů
Vojta49 apear (zavináč) atlas (tečka) cz 81.?.?.?
Reakce na 152230
Obávám se pane, že Vás zklamu. Vezměme si jako přírodní příklad Vaší "plodné spolupráce a bratrské solidarity" běžného kosa.
Sotva dospěje, začne se shánět po svém teritoriu. To činí zpěvem. Zazpívá-li v místě, kde panuje starší kos, dostane lekci a letí dál. Má-li štěstí, získá své teritorium tam, kde v loňské zimě řádil kocour. Získá své teritorium, na něj naláká krásnou kosici, zahnízdí spolu a vyvedou mladé. Hlavní cíl jeho života je protentokrát naplněn. Předal své geny dál.
Smolař, který je slabý a nezíská si své teritorium, nezahnízdí. Jakž takž přežívá na hranicích teritorií silnějších ptáků, ovšem bez potomstva.
Tento mechanismus zajišťuje, že se kosi nikdy nepřemnoží, ač dokáží hnízdit i dvakrát do roka a pokaždé vyvést až osm mladých. Ovšem jejich SPOLUPRÁCE a SOLIDARITA = 0.
Určitě se dají najít další příklady nespolupracujících živočichů, ale neznamená to, že všichni živočichové nespolupracují. Co třeba mravenci nebo včely? Jejich společenství jsou založená právě na spolupráci. Další věcí je, že spolupracující tvorové mají větší šanci na rozvoj, mohou se spolehnout jeden na druhého a specializovat se. A už jsme u člověka. Bez spolupráce bychom těžko dnes byli tam, kde jsme. Takže nejen konkurence, ale i spolupráce, obé má svůj význam a zastoupení.
22.1.2008 0:31
RE: Ornamenty okolo rohů
Vojta49 apear (zavináč) atlas (tečka) cz 81.?.?.?
Reakce na 152314
Máte naprostou pravdu, Muchomůrko červená. U lidí a zvířat, žijících ve skupinách je tomu tak. Nejsilnější je ta spolupráce u příbuzných. Té se říká příbuzenský altruismus. Je velmi silně přítomen právě u včel a mravenců, neboť v jednom roji jde prakticky jen o sestry a bratry. A u lidí je nesporně nejsilnější láska rodičů ke svým potomkům.
O stupínek níže je skupinový altruismus. To jest přátelství, které nás váže ku spolužákům, spolupracovníkům, kamarádům a známým. V hlubší minulosti to byla naše lovecko sběračská tlupa, rod či ves.
Na nejnižším stupni leží reciproční altruismus. Lidé prostě většinou dávají přednost strategii na potkání se nezabíjet, ale spíše se pozdravit, občas zkusit spolu něco výhodně směnit nebo dokonce toho druhého obdarovat. Je to pro ně a jejich děti výhodnější, než se při každém setkání s cizincem ihned servat.
Přesto Vám jistě není neznámý titul Knoflíková válka. A vedle něj příklady fanoušků sportovních klubů, politických bijců, třídních, náboženských a národnostních zvěstovatelů, i všech dalších fanatiků do hloubi duše zavile přesvědčených o tom, že "kdo nejde s námi, jde proti nám". Takže protivný názor je třeba dle nich vykořenit včetně všech jeho nositelů. V těchto diskusích je to patrné dosti zhusta.
Všimněte si zajímavosti. Lidé jsou ochotni se velmi rychle shodnout na tom, kdo je vinen, koho je nutno potrestat, proti komu a čemu bojovat. Jinými slovy, nenávist máme vždy "po ruce". K tomu být štedrý, projevit soucit, nezištou pomoc či spolupráci máme my lidé dle mého mínění výrazně dál.
Když jsem se zde pokusil vyvolat anketu na téma, kdo by měl být novým českým prezidentem (když oba oficiální kandidáti nestojí dle všeobecného mínění za nic), tedy pokusil jsem se vyvolat trochu té spolupráce, byl jsem ignorován. Ani jediný návrh. Co z toho můžeme odvodit?
Tak odvozovat se dle mého z té vaší navrhované ankety příliš nedá, především ne ve smyslu spolupráce versus konkurence nebo dokonce destrukce, jak ukazujete v případě hesla "kdo nejde s námi, jde proti nám". Koneckonců k čemu by ty návrhy vedly a spíš to ukazuje na velmi neradostnou situaci naší politické scény, že není možné najít solidního kandidáta. Co se té destrukce týče, jsme jenom lidmi hnanými iracionálními pudy. Ne každý má to "štěstí" nosit v hlavě schopný mozek a citlivost k tomu, aby nebyl "nelidou".
> Zákon o
>kampeličkách byl bohužel evidentně záměrně nastaven tak,
>aby šly snadno a bezpečně rozkrást (pardon, vytunelovat).
Jiné vysvětlení není ani možné. Byl to jen politický pohled zákonodárců (nadšení z nejtvrdší formy kapitalismu?) nebo z toho získal „někdo“ prospěch?
Hezký a vcelku vyčerpávající popis celého podvodu. Jedna věc však chybí. Jak to, že toto vůbec vešlo v život?
Zkusil bych doplnit.
Pohled na peníze jako na věc, která má svou samostatnou hodnotu, lze s ní obchodovat, lze jí půjčovat na úrok, jde o ní smlouvat atd., zapříčinil přesně tento systém.
Peníze nefungují jako míra, ale jsou sami měřeny. A to je jádro problému. Nefungují již jako oběživo, ale je jim dána jakási pseudohodnota, ve kterou systémoví zotročenci zoufale věří.
Pokud půjčím 10-, a budu chtít zpět 11,-, vždy začnu oběživo a jeho míru nabourávat ve své podstatě. Úrok způsobuje odsávání oběživa z oběhu, následně jeho nedostatek a pak recesi. A tady je počátek toho, co máme dnes. Tlak na stále nové oběživo a postupný vznik celého paskvilu který právě prožíváme. Když kluci na dvorku budou hrát kuličky a jeden z nich bude jen půjčovat a vždy bude chtít o kuličku navíc, hra je přestane brzy bavit. Kdo je hrál, tak ví, kde všechny kuličky skončí.
Jen bych doplnil. Pokud lidé přestanou v tento nesmyslný systém věřit, tak se zhroutí jak domeček z karet. Stojí skutečně jen na této nesmyslné víře, že něco jako peníze, má svou vlastní hodnotu. NE! Potřebujeme míru, kterou můžeme měřit to, co chceme směnit! A o tom se nemůže handrkovat!
Snad budete souhlasit s tím, že ne všechno je pro každého stejně užitečné jako pro jiného. Tedy že já si třeba rád zapálím cigaretu (má pro mě nějakou hodnotu) a nekuřák by si ji nekoupil ani za jeden halíř. Stejně tak je zřejmé, že hodnota něčeho ocenitelného se mění (a někdy i hodně rychle) i pro spotřebitele. Tak třeba: budu mít hlad, koupím si rohlík i za 10 Kč. Za třetí dám max 2 Kč a pátý sním jen, když od toho, kdo si to přeje, dostanu ještě máslo a šunku .
Jednou z hlavních funkcí peněz je univerzální směnitelnost. Jejich oběh ve společnosti a ceny se tedy řídí tím, co je kdo ochotný za co jiného vyměnit. Jinými slovy - v uzavřené ekonomice je opravdu jedno, jestli rohlík stojí 2 Kč a Fábie 250 tisíc Kč nebo rohlík 2 tisíce Kč a Fábie čtvrt miliardy Kč. Peníze jen poskytují relativní pohled na hodnoty optikou účastníků na trhu.
Pokud jde o inflaci, její existence je pochopitelná, ať už máme fiat money (s multiplikátorem) nebo třeba kryté zlatem. Jde o to, že se raději najím dnes než zítra, raději vyrobím výrobek dnes než za 10 let. Dnešní peníze mají vždy větší hodnotu než peníze v budoucnosti (věřím-li v existenci budoucnosti). Proto, když ty peníze dnes nepoužiji (investice do mě - najím se - např), zítra si za ně koupím o něco málo méně.
V každém případě platí, že bez důvěry v kontinuální platnost peněz a alespoň krátkodobé udržení hodnoty jejich prostřednictvím, jsou nutnými podmínkami pro jejich fungování. Při nesplnění by je nikdo nepoužíval (protože by nevěřil, že mu budou užitečné).
Já myslim, že článek ani tak nekritizuje peníze jako takové, nýbrž existenci FEDu s jeho pravomocí tisknout peníze.
Problém je:
- já a X dalších poctivců ušetříme 1.000 USD. Což představuje nějakou hodnotu práce, kterou jsme odvedli.
- FED se rozhodne, že vydá nových 1.000.000 USD. Udělá to a nyní má v ruce 1.000.000 USD, za kterými ale není vůbec žádná hodnota (práce). Je třeba, aby těchto 1.000.000 USD mělo svojí hodnotu.
Jak k tomu dojde? Mě a dalším X poctivcům se ukradne část hodnoty z našich uspořených 1000 USD, aby onen milion, který FED vytiskl a vložil do svého trezoru, nabyl hodnoty milionu USD.
Protože vydáním 1.000.000 klesne hodnota USD tak, aby celková hodnota majetku ve společnosti byla rozpočítána na všechny existující USD.
Každý nově vydaný dolar okrádá lidi o jejich úspory. FED je soukromá společnost a vydávat nové dolary může, jak uzná za vhodné.
Jestliže máte např. bankovní konto a FED vydá nové peníze, prostě si je vzal z Vašeho, a podobných, účtů.
Ale předpokládám, že toto je Vám jasné.
Jistě, to mi je jasné. Proto jsem také v mých příspěvcích uváděl peníze jen jako prostředek směny, a požadavek na udržení hodnoty je tedy jen krátkodobý. Pokud někdo nechce to riziko (hodnoty peněz), nemá je držet. Je to riziko související právě s tou multiplikační tvorbou. Měnová multiplikace má výhodu rychlejšího růstu (není nutné shromažďovat haldy zlata či jiné "stálé" hodnoty), tato nevýhoda jde však s tím.
Rozhodně je lepší koupit si futures mědi či jiných držitelů hodnoty, možná jít do rizika s akciemi velkých podniků (problém s informacemi, důvěrou v management apod) a možná si také trochu pohrát na maržových obchodech třeba s futures ropy (v nejhorším bude margin call a přijdu o investici komplet, ale vydělat lze také hodně) než držet peníze v bance nebo ve slamníku.
Ehm rekl bych ze jste tak trochu uplne mimo, jakym zpusobem ma asi clovek zaplatit dane pokud nema zadne penize? Jedina cesta jak z toho "ven" je bud vubec nepracovat nebo dane neplatit. Pri prvni moznosti riskujete smrt hladem a pri druhe vezeni.
>Já myslim, že článek ani tak nekritizuje peníze jako
>takové, nýbrž existenci FEDu s jeho pravomocí tisknout
>peníze.
No, ale co jiného zbývá? To přeci KAŽDÁ vláda má něco podobného. Každá vláda má své tiskárny co můžou vyrábět milióny z ničeho. Kdo má právo tisknout bankovky v ČR?
Ale je to každé vládě taky úplně jasné že když pustí své tiskárny co se stane: hyperinflace. Nikdo nebude chtít ty peníze, a budou to dávat do jiných měn. Takže ve skutečnosti volný trh se postará o to aby vláda neblbla a nezneužívala tiskárny.
Co jiného doporučujete? Aby vlády si otevřeli před každou radnicí okénko, kde lidi co by přinesli zlato by za to dostávali kryté koruny, a kde lidi by přinášeli své bankovky, které by se dali vyměnit u okénka za zlato?
Ale jsou vlady, ktere zikavaji cim dal vetsi nezavislost na systemu z mezinarodniho hlediska, a protoze jsou schopny tuto nezavislost uhajit proti komukoliv, tak budou schopny ekonomicke zrychlovat. Shaghajska organizace bude cim dal zajimavejsi pro ruzne zajemce, kteri nestoji o system ekonomiky popsany v clanku. A meny s vetsi inflaci, proste nebudou v mezinarodnim obchode zadane? Ony uz ted jsou mene a vice zadane meny na bazi potisteneho hajzlpapiru.
>Ale jsou vlady, ktere zikavaji cim dal vetsi nezavislost na
>systemu z mezinarodniho hlediska, a protoze jsou schopny tuto
>nezavislost uhajit proti komukoliv, tak budou schopny ekonomicke
>zrychlovat.
Nejde jen o mezinárodní hledisko, ale o domácí hledisko. Vláda USA nezačne tiskout peníze jak se jim chce, né protože milují Číňany, Japonce, Němce, a Brity. Nezneužívají to, protože vědí že potom by vznikla taková finanční katastrofa, že by to ublížilo USA více než kolik by na tom zneužití vydělali.
Podobně jako každý maloobchodník se může sám sebe zeptat: „Mám ošidit příštího zákazníka, což by mi dalo nějakou tu kačku do kapsy, nebo se budu chovat spravedlivě a bude se mnou ten zákazník v bodoucnosti chtít dále kšeftovat?” Maloobchodník se chová správně k zákazníkovi né protože nějak zákazníka miluje, ale protože s ním chce v budoucnosti obchodovat.
Osobně bych se spokojil s textem na bankovce ve smyslu: "Tato bankovka je kryta důvěrou členů společnosti v důvěru takto krytých peněz." (sice implicitní definice, ale aspoň to). Jen se obávám, že by to samotnou důvěrou v peníze mohlo dost otřást . Spousta lidí žije v domnění, že každá bankovka je plně kryta hmotnými aktivy (což není pravda). Asi si spousta z nás vzpomene na to, co bylo na bankovkách před rokem 1989: "Bankovky jsou kryté zlatem a ostatními aktivy Státní banky Československé". Otázkou je, co byla ta "ostatní aktiva ).
18.1.2008 23:09
RE: Původ tohoto marastu
Kropáč kropac20 (zavináč) seznam (tečka) cz 89.?.?.?
Reakce na 151720
Na bankovkách vydaných po roce 1963 bylo něco jiného. Výraz ze socialistických bankovek o "krytí prací lidu" nebyl tak docela nesmyslný, přestože jsme se tomu smáli. Vyplývá to nejen z předmětného článku, ale i například:
http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2003/cl_03_030123b.html
Tady vidíme, jak byli komunisti a jejich ekonomové hloupí. Nic přece nestálo vládě v cestě, aby u Státní banky Československé tvořila dluh vydáváním dluhopisů, které by banka kupovala.
A mohli jsme se mít jak prasata v žitě už dávno za komunistů.
Nedošlo to však ani současné vládě a jejím ekonomům. Sice na rozdíl od komunistů již vytvořili bilionový dluh, ale velmi snadno mohli vytvořit za těch 18 let i 2 nebo 3 biliony dluhu. Třeba jen tím, kdyby peníze z privatizace, původně určené do důchodového fondu, vláda neutrácela v rámci vládních výdajů, ale skutečně by je do toho fondu také dala a na utrácení si od centrální banky půjčila. Hlupáci ti, co požadují vyrovnaný státní rozpočet. Ti jen brzdí náš ekonomický rozvoj.
Přitim si vzpomínám, že počátkem 90. let někteří naši ekonomové navrhovali okamžitě zvýšit mzdy na několikanásobek, což by se u státních podniků pokrylo půjčkou do státního rozpočtu a nyní bychom již byli na vyšší ekonomické a spotřební úrovni, než západní vyspělé státy, které tuto metodu k podpoře ekonomiky nevyužívají v dostatečném rozsahu.
Jako prase v žitě? Problém je v tom, že bychom museli dovážet. Proto se také nevyplácely odměny před Vánocemi. Hrozilo totiž, že lidé půjdou do Prioru ty peníze utratit a nebude dost zboží. Zahraniční zboží (za konvertibilní měny) bylo k dispozici jen v Tuzexu, tedy de facto za zahraniční měnu (poukázky - bony). V běžné síti se prodávaly téměř výhradně výrobky pořízené za dostupné měny (nejtvrdší takovou měnou byl rubl, posléze "konvertibilní rubl" ).
Problém s dovozem za vlastní vytištěné peníze byl samozřejmě v obtížné převoditelnosti Kčs za marky, libry, dolary. Koupit by si je chtěl jen ten, kdo by chtěl něco koupit od podniku zahraničního obchodu - a to stejně s problémy, protože my jsme na Západ prodávali za cizí měnu (tu jsme sháněli jak diví). Pro Západ měla Koruna československá nulovou hodnotu, protože nebyla směnitelná (ani za marky, ani pořádně za zboží). A jsme u toho - ty peníze bychom měli, ale zboží ne. K něčemu podobnému došlo v 80. letech v SSSR. Nejlepším konvertibilním platidlem tam jistou dobu byl toaletní papír, protože byl lehký a každý jej potřeboval
Já si nejsem opravdu jistý, že dnešní peníze mají vždy větší hodnotu než budoucí. Toto tvrzení je logickým základem pro diskontování, ale nevím, zda je pro každého vždy subjektivně cennější utratit dnes vše a zítra nemít peníze na ošetření, odloženo na důchod, zkrátka pro strýčka příhodu. Papírové peníze ve své podstatě mě jistotu poklesu kupní síly dávají ve své podstatě, komoditní pouze za určitých mimořádných okolností. Komoditní peníze vybral trh za tisíce let, papírové s centrální bankou jsou výsledkem mocenského nátlaku státu. Při používání papírku jsem vždy technicky "okraden", protože záleží pouze na "dlužníkovi", zda bude "schopen" dostát závazkům.
Jistě, každý chceme hodnotu uchovat. Problém je v tom, jak. Když ji uchováme v krávě, kráva chcípne a hodnotu nemáme. Příčina diskontování a v tvrzení, o kterém hovoříme, je v tom, že pro mnoho lidí mají peníze dnes větší hodnotu než zítra.
Jsem přesvědčený o tom, že každý si chce něco uchovat pro strýčka příhodu (lékařská péče) a na stáří. Problém je v tom, že to těžko může být ve "statických penězích", ale jen ve formě investice. Investicí může být i nakoupení zlata, protože tento způsob uložení hodnoty bude fungovat jen tehdy, pokud bude v té budoucnosti někdo ochotné to zlato směnit třeba za tu lékařskou péči či stravu a bydlení na stáří.
Nejsem zastáncem peněz jako uchovateli hodnoty, protože jsem si vědom vazby na důvěru v důvěru ostatních. Jakmile to z nějakého důvodu (měnová reforma, válka, velké výkyvy v cenách) zaskřípe, mohu skutečně přijít o vše. Raději si koupím dům a půdu, protože to jídlo tam (snad) poroste i v budoucnu a bude tu hodnotu tvořit (tj. tu půdu mohu pronajmout). Vše kromě práce/půdy/kapitálu/schopností (jak vidím já tu čtvrtou složku) jsou deriváty.
Myslím si, že nejsme ve při (s mezerou ).
Všimněte si prosím, že i utrácení peněz do investičních příležitostí neprobíhá podle předpokladu diskontování. Například i za ten skvělý dolar se dá koupit pořád stejně dobrý dům (stavebně technicky) akorát že za méně peněz než před rokem. Pravděpodobně se shodneme na předpokladu, že za několik měsíců možná ještě levněji.
Tím, že bankovní systém krytý centrální bankou smí vydávat nekryté peníze primárně deformuje cenu skutečných peněz a generuje špatné cenové signály.Každá odložená spotřeba je v nekonečném cyklu skrytě zdaňována bez možnosti úniku. Tento postupně rostoucí tlak vyhání ceny komodit nahoru a dochází k nesmyslnému růstu cen nemovitostí. Zaměstnanec prakticky nemá šanci bez úvěru nemovitost pořídit ( a to i opotřebovanou s pořádným vnitřním dluhem). Z hlediska ochrany kapitálu před inflací jsou nemovitosti poměrně dobré až na okamžik, kdy je vláda zatíží majetkovými daněmi. S nemovitostí neutečete. V tom okamžiku bude její cena naprosto jiná.Nemovitost nelze dělit na menší díly ( až na vybrané situace).Proto si myslím, že naši předkové vybrali jako peníze cenné kovy. V budoucnu to může být i něco jiného než zlato.
17.1.2008 8:35
RE: Původ tohoto marastu
Spytihněv hanywwway (zavináč) volny (tečka) cz 83.?.?.?
Reakce na 151686
Tento problém je tak starý, jak je staré půjčování peněz do oběhu. Nezáleží na tom jestli je měna zlatá nebo papírová.
V ten moment totiž měna přestává být ekvivalentem, ale stává se nástrojem ovládání. Postupné znehodnocování pak samozřejmě přinese i papír a nakonec pouhou cifernou chiméru. Tím se pak celý kolotoč jen uvolňuje.
Již Césara zapíchli pravděpodobně proto, že peníze učinil státní výsadou. To tehdejším bankéřům také nevonělo, přišli o své nekonečné úroky. Nakrátko tak zastavil hospodářský úpadek Říma. To se ale po jeho smrti zase změnilo. Jedině expanze tak mohla kompenzovat inflační marast.
18.1.2008 22:57
RE: Původ tohoto marastu
Kropáč kropac20 (zavináč) seznam (tečka) cz 89.?.?.?
Reakce na 151719
Nevím, co je na tom pravdy. Někde jsem četl, že obdobné důvody vedly k smrti presidenta USA J. Kennedyho.
Jistě, stále nejsme ve při. Když se mluví o hodnotě peněz v čase, mluví se o nich jako o "prostředku směny zastupujícím hodnotu". Měna (USA a kterákoliv jiná), tedy "vyjádření peněz" je velmi podobné jako např. obligace, akcie, nemovitosti, kovy, krávy či něco jiného. Jen kromě hodnoty, která je vždy odvozena ze zájmu ostatních o ně, mají některé další vlastnosti. Peníze jsou "jednoduché" (dají se dát do peněženky, převést "elektronicky" - tj. jen přenesením informace a podobně). Takový barák je na tom mnohem hůř, nemluvě o krávě, která časem chcípne. Kovy jsou super, protože jsou dělitelné, relativně malé ke svojí hodnotě a vydrží věky. Na druhou stranu, jít se zlatem nakoupit 16 Gripenů bych nezvládl bez pořádného náklaďáku a těžce ozbrojeného doprovodu. (takže i zlato je omezené)
Lidé, co si koupili domy chtěli bydlet hned, nechtěli šetřit. Anebo ne bydlet, ale pronajímat (v tom případě investovali). Že se cena domů změní (bude po nich menší poptávka z důvodu změny pohledu členů společnosti na budoucnost) je věc jiná.
Diskontování vždy funguje z počátečního bodu (tj. z "vyhlídek" ), nelze je uplatnit zpětně. Jinými slovy - investuji do vzdělání, protože předpokládám lepší uplatnění - a sektor půjde dolů a já skončím pod mostem. Nefunguje diskontování? Ne, špatně jsem investoval (klesla cena toho, do čeho jsem investoval). Investoval jsem do lékařské péče a stejně umřu. Nefunguje diskontování? Ne, špatně jsem investoval (a možná si i byl vědom rizika). V tomto případě jsem jistě investoval i s vyšší cenou peněz, protože riziko bylo vyšší a pravděpodobnost nesplacení (v případě úvěru) také.
Pokud nefunguje diskontování, mohl byste mi půjčit pár set tisíc na pět let bez úroku? Nebo třeba auto, byt či dům.. A nebo to jídlo. Nakupte mi měsíční spotřebu mojí domácnosti (cca 14 tisíc - 6-členná domácnost), já to pro vás nakoupím za pět let a tím to vrátím.
Jestliže funguje diskontování v prostředku směny zastupujícím hodnotu, pak by mělo fungovat diskontování samotného produktu, který je ohodnocen tímto přestředkem směny. Protože v případě peněz jde o tvrzení zcela univerzální, měly by i produkty naplňovat tuto vlastnost. Resp. téměř všechny produkty by měly mít tuto vlastnost a ta by se logicky projevovala v samotném nástroji na porovnání jejich hodnot. No a já si myslím, že najdeme naprosto všechny možnosti a jeden typ bude korespondovat s diskontováním. Třeba takové jablko. Jeho užitná hodnota klesá až se stane bezcenným. Rychlost tohoto procesu je cca 6 měsíců.
Půda.Užitná hodnota bez vlivu člověka se zachovává. Sazenice stromu. Strom může růst bez organizování trhem i stovky let a vybrané druhy budou stále představovat větší a větší (materiálně ) užitnou hodnotu. Elektřina. Nedá se normálně skladovat. V podstatě trvale rostoucí poptávka zaručuje velmi dobrou likviditu. .
Takže opáčím otázkou. Já Vám půjčím bezúročně na 20 let 50 000 KWh elektřiny. Berete ?
S tím jablkem srovnáváte nesrovnatelné. Dobré jablko teď je v případě, že mám hlad a chuť na něj cennější než jablku v budoucnosti, když na něj budu mít hlad a chuť. Pokud chcete porovnávat, porovnávejte porovnatelné (tj. změňte jen jeden parametr - v našem případě čas). Koneckonců, hnilobný proces jablka je jistě jedním z dobrých důvodů, proč jablka nepoužívat jako platidlo .
Ten strom jako samotná věc neporoste. Potřebuje půdu, živiny, vodu.
Elektřina - ano, nedá se skladovat (v současnosti). Pro mě má 50.000 kWh nulovou cenu, protože ji neumím využít (leda bych chtěl někoho popravit v elektrické sesli). Stejně takovou pro mě asi bude mít i za těch 20 let. Koneckonců vám ji nebudu umět vrátit, ale to je o schopnostech. Takže jestli chcete, beru, za předpokladu, že za nulovou cenu (současná hodnota těch 50 tisíc kWh pro mě) budu za 20 let schopen tu elektřinu dodat. Přijďte k našemu hromosvodu a tam ji odevzdejte .
Prvotní chyba, kterou bych Vám vytkl, je apriorní tvrzení, že by mělo fungovat diskontování samotného produktu. To fungovat nemůže. Nebo je snad jisté, že když založím firmu, vy mi do ní dáte 10 milionů a firma zkrachuje, vám se zvětší majetek?
Investování je právě o hledání VHODNÝCH způsobů pro uchování hodnoty. A protože plánujete čerpat v budoucnosti hodnotu v jiné formě (pro spotřebu - jídlo, bydlení, péče, ...), závisí to také na ochotě ostatních členů společnosti směnit s vámi podklad, do kterého investujete.
Jak už jsem psal výše, hodnota věcí je různá pro různé lidi, různá v různém čase (i velmi krátkém). Hladový dá za první rohlík dvacku, za desátý mu ale musíte zaplatit, aby jej snědl - to je asi jasné, ne?
Koneckonců,
>hnilobný proces jablka je jistě jedním z dobrých důvodů,
>proč jablka nepoužívat jako platidlo .
Ale jenom relativně v čase při porovnání s jinými komoditami. Za normálních okolností bude jablko zítra stejně dobré jako dnes.
Rohlík ale ne. Cihla v suchém prostředí jistě překoná svou akumulační schopností jablko.
>Ten strom jako samotná věc neporoste. Potřebuje půdu,
>živiny, vodu.
Poroste bez peněz. Například indiání zijí v pralesech, kde nemají investiční úvěry
>Elektřina - ano, nedá se skladovat (v současnosti). Pro mě
>má 50.000 kWh nulovou cenu, protože ji neumím využít (leda
>bych chtěl někoho popravit v elektrické sesli).
No dobrá, ale pravděpodobně používáte připojení na Internet prostřednictví nějakého elektrického spotřebiče. Buď si elektřinu při subjektivně nulové ceně kupujete nebo si ji sám vyrábíte.
Podle pan Miesese dochází ke směně pouze v případě, kdy oba účastníci svobodné směny jsou přesvědčeni, že protihodnota je pro ně subjektivně větší. Příklad :Hrušky a Jablka. Každý máme jednoho subjektivní nadbytek . Tím podle zákona klesajícího mezního užitku jsme ochotni se ji vzdát za protihodnotu. Tu ale odvodíme podle ostatních transakcí na trhu. Hlavní nezastupitelnou roli hraje burza.
Další příklad je uložení odpadů. Já Vám zaplatím uložení 100 tun odpadu při stávajících cenách a Vy mi toto právo bezúročně vrátíte za 20 let.
>Prvotní chyba, kterou bych Vám vytkl, je apriorní tvrzení,
>že by mělo fungovat diskontování samotného produktu. To
>fungovat nemůže.
Já se snažím ukázat, že existují věci, produkty a služby, jejichž užitná hodnota objektivně roste nebo a současně jiné, jejichž užitná hodnota klesá. Kdyby to někdo dokázal spočítat, pak by mohl zhodnotit, či znehodnotit papírové peníze tak, že by střední hodnota ( ne koše, ale všeho) se zachovala.
Představte si etalon jednoho metru vyrobený z kůže, která se sesychá. Vybral byste si jej jako základ všech měřidel ?
Nebo je snad jisté, že když založím
>firmu, vy mi do ní dáte 10 milionů a firma zkrachuje, vám se
>zvětší majetek?
Vy hovoříte o investičních penězích a já hovořím o odložené spotřebě. Z odložené spotřeby se investice stane právě investičním aktem.
Tím, že existuje trvalé systematické znehodnocování papírových peněz, je vytvářen trvalý tlak na utrácení odložené spotřeby například za účelem "investování", jehož jediným účelem je "záchrana" kupní síly (penzijní fondy). Samozřejmě mají statistiky "statistickou" chybu, protože se nezapočítává cena nemovitostí, půdy a index akciového trhu. Inflace je předefinována na růst spotřebitelských cen , oproti staré definici , která ji definuje jako přírůstek peněz. Já si myslím, že M3 a průměrná cena nemovitostí spolu velmi těsně korelují.
>Investován
Problém je asi v tom, že se neshodujeme na funkci peněz. Já je vidím jen jako prostředek směny a jedinými vlastnostmi, které od nich očekávám je krátkodobě stálá hodnota a univerzální akceptace. Korelace objemu M3 a cen nemovitostí samozřejmě dává smysl. Nemovitosti patří k investicím s nejdelší dobou financování a tak pochopitelně příslušné dluhopisy (hypoteční zástavní listy apod) patří do M3.
Z praktického pohledu samozřejmě mám také určitou zásobu "peněz", ale jsem si vědom rizik z toho vyplývajících. Ale tato rizika mi vyvažuje jejich likvidita (okamžitá).
Finanční problém je jenom jeden. Peníze v podstatě mají cikulovat. Problém je že tečou pouze jedním směrem a tím se hromadí v několika kapsách. To se řeší tím, že se natisknou nové, na dluh, aby pseudo cirkulace mohla chvilku pokračovat. Ale zase skončí ve stejnejch kapsách a je po cirkulaci. Pokud někdo, jako i Kanadští CEOs vydělají prvního ledna od rána do půl devátý už víc než je průměrnej roční plat, těžko takový lidi ty prachy vrátěj do oběhu, to ani prostě nejde. Všechny kecy o ekonomii budou na prd, pokud to bude tak. Voda sice teče taky jenom z kopců, ale pak se vypaří a naprší zase na kopce. Peníze by se taky měli asi vypařovat a pršet, když to meumíme sami vyřešit.
Vážně si myslíte, že končí v několika kapsách? Jde o to, jak to myslíte. Nevěřím, že by některá z bohatých institucí skladovala někde tuny bankovek . Pokud mluvíte o penězích "v bankách", tak to jsou pohledávky těch lidí za bankami (ty ty "peníze" rozpůjčovaly s příslušným multiplikačním efektem). Pokud mluvíte o majetku "ve firmách", zase jde jen o podíl na něčem, co tu hodnotu má z části likvidní (např. v nemovitostech) a z části dohadnou (obvykle trhem stanovenou). Když si za to koupí dům, vrátí peníze do oběhu (dají je tomu prodávajícímu) a mají hmotné aktivum. Něco s ním budou dělat, aby jej udržovali, nejspíš jej pronajmou.
Ale no tak. Ve skutečnosti nezáleží na tom, kolik peněz je v oběhu, pokud jejich hodnota nemá být pevně daná. Pokud se spokojíte s funkcí peněz jako obecně použitelné převodní jednotky určené pro směnu, BEZ funkce uchovatele "hodnoty", jistě pochopíte, co se snažím říci.
Jo myslím. Neskončí v těch kapsách tak jak to vnímáte, to by nakonec bylo možná lepší. Peníze hromadící se na jesnom místě nemají jinou možnost (utratit za voloviny nejdou, je jich moc) než být investovány, tedy vsunuty někam odkud se budou vracet se ziskem. Zpět do té samé kapsy. Tím celý proces v podstatě zvětšují, takže přicházející peníze zase musí někam a tak to půjde až nebude kam. Největší ekonomická aktivita dnes je pohlcování jiných firem, mnohdy zcela mimo sféru původního podnikání (automobilka kupuje pekárnu), a dokonce je i jedno zda to nebude prodělečný. Máte-li zisky v miliardách, nebudete za to přece kupovat rohlíky, koupíte si rovnou rohlíkárny. Peníze totiž díky inflaci časem hodnotu ztrácejí, proto je lepší je do něčeho vrazit. Funkce uchovatele hodnoty už dávno nefunguje. Příklad: koupíte v roce třeba 1990 nemovitost za sto tisíc. V roce 2000 zjistíte že za ní dostanete sice 350 tisíc, ale za ty si z bídou koupíte hodnoty co by vás v roce 1990 stály těch sto tisíc. Vyjímku tvoří pouze počítače, které klesají z cenou rapidně díky vývoji. Takže kdybyste těch sto tisíc v roce 1990 místo do nemovitosti vrazil do banky, tak máte v roce 2000 při nejlepším pouze 230 tisíc (a to jsem štědrej), za něž si koupíte mnohem míň než dřív za sto. Spotřební zboží je doslova vyhazování peněz oknem, pokud to na něco nutně nepotřebujete. O čem mluvím je koncentrace kapitálu daleko za bod, kdy by to bylo k něčemu (postavit továrnu něco stojí), jen výrobní prostředky mění majitele v bláznivém nesmyslném kolotoči. Kolotoč je bláznivý proto, že Vy jste sice udal svoje prachy investicí do těch rohlíkáren, ale místo vás mají problém kam z penězma zase ti bývalí majitelé. V podstatě opilec co propil vše v hospodě přinesl společnosti větší zisk než Chrysler tím že koupil Mercedes-Benz. Z toho měla společnost prd a Chrysler z toho má teď jenom problém se toho zbavit. Víte kdo takovou blbost platí? Koupím firmu Mercedes za 40 miliard a pak jí střelím za 5 a to kdo ví jestli? Vy a já, Chrysler si to odmázne z daní, obere o to akcionáře, zaměstance a zákazníky a když to nebude dost, tak se jim vláda zaručí za dluhy, jim je to fuk.
Jistě, v tom, že dochází ke koncentraci moci se shodneme. Snažím se jen vyjádřit, že i když se moc soustředí, stále nemohou ti, kdož moc drží, žít bez tichého svolení ovládaných. V jednotlivých případech (i v mnoha) to může ústit v tragédie, nicméně obecně pořád platí, že to obilí, ze kterého i ti bohatí jedí, musí někdo vypěstovat.
Jsem přesvědčen, že je právem každého používat jako platidlo cokoliv, co uzná za vhodné, a že stát a jakákoliv jiná samospráva má být jen sluhou svých členů (tj. nemá mít další úlohu). A členové společenství (jakéhokoliv) mají právo kdykoliv změnit systém i zastupitele (je to jejich společenství). A to nemluvím o daních.
Myslím si, že v mnohém se shodneme, jen asi ne v hodnocení důsledků. Akcionář je podílníkem, podnik je jeho majetkem (z příslušné části) a sám se musí rozhodnout, zda investuje, zda se spojí s ostatními akcionáři a jak bude prosazovat svoji vůli (tj. není "obrán", ale prostě špatně investoval). Zaměstnanec také není obrán - má pracovní smlouvu a Chrysler není jedinou firmou na trhu. Jinými slovy, může jít uzavřít smlouvu s někým jiným (práce pro Chrysler má jistě některé vlastnosti - příležitosti, rizika a podobně). A pokud jde o zákazníky, je to o tomtéž. Alespoň tak to vidím já.
Az nato, ze Daimler-Benz kupil Chrysler a nie naopak, s vami suhlasim.
Osd-movi je to uplne jedno, ze fiat money umoznuju vznik hospodarskej mafie,
ktora ma pravo potlacit hajzlovy papier farebnymi obrazkami a za ten skupovat vsetko, co sa jej zmysli
a tym nicit socialne aj ekologicke spolunazivanie na tejto planete.
Kde a kedy sme to uz v historii zazili, ze opijali bimbov a indianov farebnymi sklickami
a dostavali za to zeme a prirodne bohatstva?
Len s tym rozdielom, ze dnes sme bimbovia my vsetci a OSD si to este aj pochvaluje.
21.1.2008 14:44
RE: Původ tohoto marastu
Vojta49 apear (zavináč) atlas (tečka) cz 81.?.?.?
Reakce na 152276
Jsou na této planetě státy, kam finanční oligarchie z USA nedosáhne ani náhodou, třeba KLDR. A kupodivu v nich lidé trpí hladem. Že právě ta nenasytná skupinka lotrů s pomocí FEDu vysála, vykořistila a úplně zničila ty chudáky američany až tak, že z nich udělala nejbohatší zemi na světě?
Čím to? To kdyby mi laskavě někdo z místních potřechpivechnavšechnoexpertů vysvětlil.
18.1.2008 23:42
RE: Původ tohoto marastu
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 90.?.?.?
Reakce na 151952
..Já peníze vidím jen jako prostředek směny a jedinými vlastnostmi, které od nich očekávám je krátkodobě stálá hodnota a univerzální akceptace...
Nojo, ale každý není jako Vy, a systém je založen právě na tom, že hrstka lidí vlastní většinu peněz, které nepoužívá ke směně, ale k udržování své moci.
>Elektřina - ano, nedá se skladovat (v současnosti). Pro mě má 50.000 kWh nulovou cenu, protože ji neumím využít Elektřina - ano, nedá se skladovat (v současnosti). Pro mě má 50.000 kWh nulovou cenu, protože ji neumím využít
Mate celkem slusne naslapnuto neco pochopit. Srovnani s elektrinou se da vyuzit pokud pochopite co to elektrina je.
Takze, libovolna energie je pouze VZRUCH, sirici se prostredim ruzne velikosti castic. Prubeh vzruchu se obvykle znazornuje jako vlna. Elektrina je vzruch v prostredi hmoty elektronove. Elektron je jedna ze tri fundamentalnich castic atomu. Projevena energie se nazyva sila.
Jiste jste uz videl radu kulicek zavesenych na silonech, tesne se dotykajicich. Pokud prvni z rady pustite na ostatni muzete chvilku pozorovat jak se siri vzruch a jak se projevuje na konci rady, kde uz neni dalsi castice, kterou se muze vzruch sirit a proto se projevi silou "vykopnute" kulicky. Nasledne se vraci zpet. Pozorujte a premyslejte jak asi lze "skladovat" ten neviditelny, nezaznamenatelny pohyb vzruchu v rade kulicek mezi dvema krajnimi.
Neni to mozne. Ted ani nikdy jindy v budoucnu. Skladovat znamena zastavit. Skladovat muzete pouze energeticky potencial ale NIKDY energii samotnou. Je to pohyb. Ne castice ale pohyb vlny mezi casticemi.
Pokud udelame srovnani pak i obezivo predstavuje energeticky potencial ale jako energie se muze projevovat pouze v okamziku kdy se pohybuji. Protekaji systemem. Vyuziti potencialu znamena v dusledku presmerovani prutoku energie (penez) systemem skrze sebe. I zarovce na to aby stale svitila staci, kdyz jí energie proteka a vubec ji nenapadne s ni syslit.
Kdyz nedokazete vyuzit 50000kW coz se ani nedivim, zkuste vyuzit energii 50000 dolaru nebo euro, ktere skrze sebe nechate volne protect. Uvidite jak budete svitit.
19.1.2008 22:20
RE: Původ tohoto marastu
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 90.?.?.?
Reakce na 152093
To je hezké vysvětlení. Jen se obávám, že problémem pana osd není pochopení toho, že peníze musejí protékat. To tu již několikrát doborovolně přiznal. Zdá se, že mu spíš dělá potíže pochopit či vidět, že to, co chápe a praktikuje on, nechtějí pochopit a praktikovat jiní, a to bohužel právě ti, co na těch skládkách peněz sedí.
>nechtějí pochopit a praktikovat jiní, a to bohužel právě ti, co na těch skládkách peněz sedí.
Na penezich sedi jen osel.
19.1.2008 23:44
RE: Původ tohoto marastu
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 90.?.?.?
Reakce na 152105
A mocný osel může nadělat spoustu škody.
mit moc, znamena VEDET.
zadny osel neni mocny, vsichni jsou bezmocni-nemocni.
nemocny osel nadela skodu jen sobe.
21.1.2008 15:41
RE: Původ tohoto marastu
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 90.?.?.?
Reakce na 152120
Hezká teorie. Když ale vidím zvířata a lidi chcípající na škody způsobené prachatými osly se světskou mocí, nejsem až tak bohorovný. I když si to nakonec nevědomí mocní osli odnesou.
Dokud nepochopite, ze prachatost sama o sobe nema s moci nic spolecneho, nebudeme si rozumet.
To co popisujete neni prace prachatych oslu.
>Jestliže funguje diskontování v prostředku směny
>zastupujícím hodnotu, pak by mělo fungovat diskontování
>samotného produktu, který je ohodnocen tímto přestředkem
>směny.
Ne. Proč? Protože hodnota majetku se pohybuje. Některé věci jste mohli koupit před rokem za stejnou cenu jako dnes, jiné za víc, jiné za mín.
Ani věci za které je majitel zaručen že dostane v určeté budoucnosti určitý počet peněz se nechovají stejné jako peníze. Jestliže si koupíte dluhopis (aby to nebylo moc komplikované, dejme tomu že se jedná o dluhopisy z kterých byli coupons stripované, neboli zeros) za který víte že dostane přesně 1000 USD za 5 let, tak dnešní cena zeros se pohne kdykoliv se pohne interest rate. Některý den ten zero bude mít hodnotu 800 USD, příští týden 795 USD, týden potom třeba 810 USD.
> Takže opáčím otázkou. Já Vám půjčím bezúročně na 20
>let 50 000 KWh elektřiny. Berete ?
No, přece to se děje každý den! Jedna elektrárna si půjčí kilowaty od jiné, a pak to jde opačně. V dnešní době nechápu jak by někdo chtěl si postavit nebo operovat elektrárnu aniž by se obchodování s electricity futures nezabýval.
Detajly o electricity futures: např.: http://www.cbot.com/cbot/docs/876.pdf
>Já si nejsem opravdu jistý, že dnešní peníze mají vždy
>větší hodnotu než budoucí.
No, co tím myslí je že „Koruna dnes má větší hodnotu pro člověka než Koruna v doboucnosti.” Toto je základ na kterým je vlastně celý kapitalismus postavený.
Když si někdo chce půjčit milión korun, tak za rok dá bance naspátek milión plus nějaké procenta, dejme tomu 30,000 kč. Musí uvažovat jestli to má cenu těch 30.000 Kč na použítí miliónu korun. A banka se musí rozhodnout jestli to má cenu někomu před milión jen aby na tom vydělala 30,000 Kč.
Kdyby ale koruna měla větší hodnotu v budoucnosti, tak by byly negativní úroky. Znamenalo by to, že za rok po vypůjčení miliónu, by zákazník nesplatil celý milión, ale třeba o 3% méně. To znamená, že by si nechal 30.000 Kč. To by s tím miliónem nemusel ani nic dělat; dal by si to pod madraci a jen by za to dostal 30.000 Kč. Klidně by mohl jít do banky, půjčit si i miliardu, a dal by si to do trezoru, a dostal by za to 30 milión korun. To si banka vlastně může udělat sama; nepotřebuje na to někoho.
"Světový pořádek, jenž se po skončení druhé světové války odvinul zejména od dohod z Bretton Woods – asi jste o nich již slyšeli – dával Spojeným státům obrovské výsady, neboť v té chvíli disponovaly 80 procenty světového zlata. Ta země nebyla zničená válkou, hodně, hodně, hodně exportovala – Evropa zničená, Asie zničená – a tak nashromáždila 30 miliard dolarů ve zlatě. Proto jí udělili právo vydávat měnu pro světový obchod, přičemž měl být každý vytištěný dolar kryt určitým množstvím zlata. Od roku 1971, kdy (USA) utratily ve vietnamské válce fantastické částky a jejich rezervy zlata poklesly na třetinu, dobře známý pan Nixon zrušil zlaté krytí této měny a od té doby jsou v oběhu pouhé papírky."
A jeste dodatek
http://911blog.yweb.sk/65/Vyroci-pocatku-nejvetsiho-podvodu-dejin.html
Myslíte si že existuje možnost, jak vystoupit z tohoto kolotoče, na který jsme byli posazeni bez možnosti volby?
Je alespoň nějaká teoretická šance? V praxi se mi tenhle pekelný stroj zdá momentálně nezničitelný. Určitou šanci vidím v informovanosti, proto děkuji za vynikající článek a linky na něj už putují na všechny strany.
Ano, myslím, že existuje - ale bohužel stojí a padá s informovaností, (ne)existencí místních komunit, osvícených jedincích a vzájemnou důvěrou v nich (proto funguje leckde jinde, jen v Česku stále moc ne)...
http://lets.ecn.cz/
http://lets.cz/
19.1.2008 21:56
RE: Kudy ven?
MedaBeda mcaellen (zavináč) seznam (tečka) cz 77.?.?.?
Reakce na 151616
na Zvědavci je značná část rozumných lidí. Pouvažujme tak tento potenciál rozumně propojit. Něco jako velká rodina.
Myslím, že pokud myslíme v jednotném DUCHU, jako by se stalo... Asi hlavně skrze zážitek JEDNOTY a SOLIDARITY, přesahující pokrevní pouta, můžeme pocítit království Boží už zde na Zemi... (Viz "Kde jsou dva a víc spojeni v mém jménu, jsem já mezi nimi", morfická rezonanční pole, synchronicity aj. odporně technicistní pojmy, efekt sté (?) opice apod.)
Domnívám se, že NWO dobře ví, že láska a myšlenky jsou největšími silami ve vesmíru, a proto se nás snaží znecitlivět (ba přímo umrtvit) a zaměstnat zápasem o holou existenci tak, abychom neměli čas a sílu na žádné "ptákoviny", které by mohly nahlodávat základy JEJICH království hmoty, peněz a požitků...
A pokud nemáme zájem o jejich (resp. temných sil za nimi) vládu, musíme si zvolit lepšího vládce; z hlediska trvalé udržitelnosti se mi jako nejvhodnější kandidát jeví ten, který říká: "Nejprve hledejte Mé království, všechno ostatní vám bude přidáno darem"... Možná vše je jenom o tom...
Počty se budou trošku lišit [ budou ještě horší ] , ale k ukázání ekonomického nádoru naprosto brilantní článek.
Správně autor poznamenal, že ve stávající situaci s tím nelze nic dělat. Ono prostě průměrný člověk, který pracuje a večer lehne unavený k televizi, kterou má na splátky, prostě nemá šanci toto pochopit a přijmout už vůbec ne. Zadlužování pokračuje obrovským tempem a tato logika vytváření peněz se rozšířila do celého světa jako epidemie.
19.1.2008 7:38
RE: Brilantní článek pro rebely
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 89.?.?.?
Reakce na 151619
Nejen hezké, ale i inspirující. Opravdu, žádná jedovatost ode mne. Dokonce uvažuji o změně niku z Kropáč na Poklop poklopců.
20.1.2008 14:00
RE: Brilantní článek pro rebely
Katka Amiourová kamio (zavináč) centrum (tečka) cz 85.?.?.?
Reakce na 151619
Nějakým způsobem se ale stalo že člověk, který je stár a v důchodovém věku nemá hodnotu jako subjekt, který by vacel peníze do oběhu - čili je stále více potlačována funkce peněz jako oběživa. ZCela jinak by vypadalo české národní hospodářství, kdyby si toho důchodci mohli za své důchody více koupit. Nadhodím: asi tento vývoj nebude způsoben jen tím, že se zjistilo, že důchodci rádi utrácejí také za dovolené???
V každém případě důchodce, který bral během života průměrný neb podprůměrný plat, z něhož nemohl zainvestovat, se nestihne zajistit.To by mohl být další téma článku. Stárnutí opulace a stárnutí funkčnosti panující finanční filozofie...
Ano plně souhlasím s tímto článkem, celé fungování světové ekonomiky je dáno na základě fikcí,lží a co je hlavní na lidské nevědomosti. Moderní formu otroctví, jakou jsou v dnešní době běžní lidé obklopeni, si v podstatě většina z nás neuvědomuje, nicméně v poslední době ve spojených státech začíná docházet k novému jevu (viz. hypotéční krize)...možná se začíná blýskat na jiné (neříkám lepší, ale prostě jiné)časy.
Metodě "Mandrake" se odborně říká "Multiplikace bankovních depozit" - způsob jak z 10 dolarů udělat 100 dolarů prostřednictvím půjčování. Je součástí výuky ekonomické teorie na VŠE tuším někde v prvním ročníku. Toto ale není nic nového stejně jako fakt, že finanční systém stojí a padá s důvěrou jeho účastníků. Bohužel nebo bohudík..... jak chcete
Jsem rád, že to tu tak brzo zaznělo (tedy, že jste to napsal). Peníze mají hodnotu jako cokoliv jiného. Je to univerzální prostředek směny, který však na rozdíl od jiných postrádá "přímou užitnou vlastnost" nebo taková vlastnost má jen malou hodnotu (nikdo se peněz nenají, například). Podmínkami pro užitečnost peněz je existence partnerů pro směnu, kteří mohou nabídnout něco, co držitel peněz chce a důvěra těchto partnerů v důvěru ostatních v tyto peníze. Jinými slovy, peníze stojí a padají s tím, že ostatní očekávají, že je mohou za něco směnit. Někdy jsou výhodnější než třeba barák, protože za barák směníte třeba jídlo jen dost nevýhodně (leda byste potkali člověka, který zrovna takový dům chce a má dost jídla na výměnu). Barák nerozkrájíte, abyste si za půl cihly koupili párek v rohlíku.
Dříve, než národní banky začaly multiplikovat, se často používaly certifikáty/obligace důvěryhodných vystavovatelů.
Závěrečné tvrzení: Není pravda, že peníze znamenají jen dluh a nemají žádnou hodnotu. Pokud za ně můžete koupit jídlo, barák, krávu nebo auto, mají hodnotu těchto skutečných statků. Jelikož však nenesou vnitřní užitečnost, mohou být rychle totálně znehodnoceny (viz měnová reforma v ČSSR v polovině minulého století).
Multiplikace depozit je celkem primitivní téma, pokud se nezačnete zabývat podmínkami a efekty s tím spojenými. Podmínky této multiplikace v USA, jak zde byly velmi solidně popsány, se podstatně liší od podmínek např. u nás nebo ve většině evropských zemí. Níže vysvětluji, v čem ten rozdíl spočívá a k čemu vede. Takže zatímco v USA je čas na defenestraci protagonistů FEDu, u nás se dá ČNB vyčítat snad pouze sladký spánek stále méně trénujícího pecivála
Průser je tom, že všichni žijeme s myšlenkou na tvrdou měnu Dolaru. Dolar však již dávno postrádá hodnotu papíru, na kterém je tištěn! Vědí to číňani, vědí to rusové, jen my si stále myslíme, že ty papírky nám dávají nějakou moc... Jen info v médiích nás dělí od situae, kdy i "blbá" Koruna bude mít/má větší kupní sílu, než dnešní Dolar...
16.1.2008 15:07
RE: Toto je prostá realita posledních 10 let...
DavidZ zatrepalek (zavináč) ctechnet (tečka) cz 217.?.?.?
Reakce na 151627
>Jen info v médiích nás dělí od situae, kdy i "blbá" Koruna bude mít/má větší kupní sílu, než dnešní Dolar...
Bohužel/bohudík, jen dočasně. Celý popsaný systém platí v ČR, stejně tak jako v USA. Jen je třeba vzít do úvahy, že USA jsou stát, kde "zítra již znamená včera". Nebo-li, je jen otázka času, kdy je dohoníme a bude krize hypoteční, pak nemovitostní a pak hospodářská. Nebo jsem teď o týden předběhl realitu? No a na krizi hospodářskou se předpokládám nabalí i krize politická (to je takový eufemismus pro revoluci).
Ono je to tak, že metoda Mandrake produkuje inflaci, jako další past na občany. Jenže občan se zachová efektivně, přestane spořit a začne si půjčovat. Předpokládejme, že původně byly peníze ekvivalentem nějaké skutečné hodnoty. A toto množství peněz se utratí a ještě vznikne dluh. To samozřejmě roztočí kola ekonomiky a vyvolá prosperitu. Ovšem tato prosperita už nestojí na skutečných hodnotách a jejich směně ale na příslibu vytvoření hodnot! A aby prosperita pokračovala, je nutno dluh prohlubovat. Kontrolní otázka. Co se stane až si lidé přestanou půjčovat? A taková chvíle nutně musí nastat. Už proto, že mají všichni půjčeno a musejí splácet. Přirozený přírůstek dlužníků je zanedbatelný v relaci s nárůstem počtu dlužníků mezi dobou, kdy všichni měli naspořeno a dobou, kdy všichni dluží.
Na druhou stranu ovšem, má zadlužení jeden nesporně pozitivní efekt. Dlužník je velmi silně motivován k práci a splácení dluhu. Sice ztrácí svobodu ale MAKÁ. Jsem si ale jist, že paralelní nárůst byrokracie a jiných neproduktivních složek společnosti tento vzestup produktivity zcela vykompenzuje.
K tomu poslednímu odstavci:
Naznačujete, že je třeba člověka nutit k práci, dluhem, aby společnost dobře fungovala. To je ale zásadní omyl!
Úroky z dluhů jsou tlumícím prvkem v tvůrčím rozvoji lidské společnosti. Stejně tak, pokud se FED snaží přibrzdit ekonomiku, zvyšuje úrokové sazby. Omezí tak počet půjček, které lidé mohou využít jako investice. Ekonomika je utlumená (zatížená úroky).
Čím více je umožněno lidem vlastnit, tím se společnost může lépe a rychleji rozvíjet. Bylo to jasně vidět za komunistů. Oni sice tvrdili, že vše patří lidu, ale opak byl pravdou. O všem rozhodovala hrstka vyvolených. Lidi měli holej zadek. Zatímco na západě bylo lidem dáno více prostoru (a majetku) a jaký byl výsledek...
Prostě, platí úměra:
čím více volnosti a čím nižší úrok, tím lépe.
A tou volností míním to, že moc, a tudíž i majetek, není pod centrální kontrolou malé skupiny, ale co nejvíce rozptýlen.
Fakt už mě nebaví poslouchat názory, že potřebujeme nad sebou někoho ... aby jsme jako společnost mohli fungovat.
Dovedu si představit, že za dob otrokářství, byli lidé takto nějak "stimulováni" k poslušnosti. Otrokář mezi ně občas zašel a tvrdil - "vy ubožáci, co by jste byli beze mě, vy mě potřebujete".
16.1.2008 17:04
RE: Toto je prostá realita posledních 10 let...
DavidZ zatrepalek (zavináč) ctechnet (tečka) cz 217.?.?.?
Reakce na 151637
>Naznačujete, že je třeba člověka nutit k práci, dluhem, aby společnost dobře fungovala.
Nic takového nenaznačuji. Pouze říkám, že člověk dluhem zatížený má vyšší motivaci pracovat, než člověk dluhem nezatížený. A to je záležitost pro ekonomiku nesporně pozitivní. O tom, že dluhy a úroky mají i jiné aspekty snad netřeba diskutovat. Psal jsem to vlastně jen proto, abych ukázal, že všechno zlé je pro něco dobré.
Máte samozřejmě pravdu. Dokonce jsem se s tím setkal i jako s podmínkou zaměstnání (v USA). Máte hypotéku a na kolik? Jestli musíte platit méně než 1000 USD měsíčně, tak to koukejte zvýšit nebo vás nezaměstnáme . Jinými slovy, u určitých druhů zaměstnání je zaměstnavatel rád, když má zaměstnanec nůž na krku (motivace k výkonu). A proč ne, není to jediný možný zaměstnavatel (třeba najde někoho, kdo bude souhlasit - jeho problém)..
A pro koho myslíte, že je výhodné, aby člověk makal od rána do večera? Určitě ne pro člověka samotného. Pro koho tedy budujeme tenhle svět?
- Člověk se nemůže věnovat výchově dětí.
- Nemůže se věnovat vlastnímu vzdělávání.
- Nemůže dostatečně odpočívat.
- Dříve umírá (jistě, to je pro ekonomiku pozitivní)
- ...
Pán jistě psal o motivaci k práci, ne o době pracovní doby. Samozřejmě je zde ten předpoklad, že za kvalitu či objem "výroby" je pracující člověk odměňován. Tj. v základu má nasmlouváno třeba řádově 15 čistého a odměny může dostat i několikanásobně vyšší. Jde o motivaci a tu máme každý vnitřní, i když v mnohém ovlivněnou vnějšími faktory. Někdo jde dělat učitele, protože je pro něj důležitější věnovat se dětem než vydělávat statisíce měsíčně. Někdo zase podniká a riskuje tak, že mu nějaký záměr nevyjde nebo udělá třeba administrativní chybu (a doplatí na to ve formě penále/pokuty).
To, co zaměstnavatel chce, je znát motivaci člověka k práci. Je to o komunikaci.
Mimochodem, také mám děti, také se sám vzdělávám. Ještě jsem neumřel, tak nevím, jak to bude s dobou života. Pokud ale mohu soudit podle lidí, které jsem znal, "váleči u televize" umírali okolo šedesátky, pracanti makající na svém či cizím jedou dál (nejstarší člověk tohoto typu, kterého dobře znám, má nyní 89 let). Ono to s tím umíracím argumentem nebude tak horké (alespoň podle mne).
16.1.2008 18:27
RE: Toto je prostá realita posledních 10 let...
DavidZ zatrepalek (zavináč) ctechnet (tečka) cz 217.?.?.?
Reakce na 151655
Poslyšte, musíte vážně rýpat v marginální části mého příspěvku? Ale nešť. Když víc maká, vytvoří víc výrobků? Vytvoří. Najmu si já jako zaměstnavatel většího nebo menšího pracanta? Viz příspěvek osd. Prostě se smiřte s tím, že všechno je relativní. Každé zlo může někomu prospívat. Naprosto to neznamená, že když je něco dobré pro osobu A, je to dobré i pro B nebo dokonce dobré jaksi obecně.
A aby nebylo sporu. Já už měsíc nemakám. Nemusím, nemám dluhy. Věnuji se dětem, čtu si, vzdělávám se. Makat budu až bude lepší počasí. A pak s dětmi pojedu někam do hlubokých lesů rumunských Karpat, kde jsou medvědům všechny inflace a hypotéky u zadku. A pak zas budu chvíli makat a tak dokola, jak se mi zrovna bude chtít.
Sned jsem tolik neřekl, já s Vámi v podstatě souhlasím.
Tak volný pracovní styl byl pro všechny člověky připraven v Ráji na Venuši. Poté co byl člověk z Ráje vyhnán na planetu Zemi, kde bez práce nepřežije a k Ráji postavena ohnivá stráž (jak výstižné), je přípustný pouze u svobodných povolání na tzv. "volné noze" a to ještě u zcela výjimečných jedinců v oborech kde je malá konkurence, tedy umění, mystika a zločin, což všechno jsou parazité na hodnotách vytvářených těmi ostatními, neb k přežití nejsou těm ostatním nezbytní a jen na nich záleží, jakou životní úroveň jim dovolí. Ovšem i mnozí z bezdomovců se uprostřed zcela nevodného prostředí marně snaží o ten život v Ráji, což rozhodně nemají snadné. Získávají tím ovšem nedocenitelné zkušenosti pro přežití, až té ostatní společnosti vezoucí se v tom letadle, dojde palivo. Tedy realita nejbližších let.
Nějak ale nemohu strávit ten údajný násobící efekt podaný v článku jako 9:1. Podle mého chápání je to tak, že šek FEDu vydaný podle požadavku vládního úpisu je rozdělen na 9 částí v podobě bezhotovostních plateb a 1 část hotovostní, k vytištěni nových bankovek. Bezhotovostně platí vláda prostřednictvím komerčních bank své výdaje, a hotovost si od FED nakupují komerční banky na pokrytí zákonné 10% rezervy, kterou musí zohlednit bezhotovostní vklady pokrývajíc hotovostní výdaje. Tedy zde jde pouze o převod hotovosti z FED na komerční banky, za nominální hodnotu a úrok, to vše uhrazené bezhotovostně. Na běžných účtech klientů komerční banky jsou jejich depozita a jen do 90% těchto depozit lze z nich poskytovat klientele úvěry na úrok. Jinak by banka porušila pravidla daná FED o té 10% rezervě. Komerční banka i FED jsou přece živy svými lichvářskými úroky a ne nekrytými úvěry za lichvářské úroky, protože to by ten systém již dávno jako každé letadlo, zkolaboval. Původ těch financí je zajisté jen ze slibu daného vládou, že uhradí FED úvěr za svých příjmů. Ale FED ani komerční banky přece nemohou tento vládní závazek 9x svévolně navýšit. To by byl jednoznačný podvod. Nebo to přece jenom špatně chápu já?
22.1.2008 11:18
RE: Toto je prostá realita posledních 10 let...
DavidZ zatrepalek (zavináč) ctechnet (tečka) cz 217.?.?.?
Reakce na 152329
ad 1. Těmi kdo si určují pracovní dobu mohou být třeba i dřevorubci na volné noze, jako já.
ad 2. Pokud má banka povinnou rezervu 10%, jakmile má v trezoru (počítači) částku x, okamžitě má dovoleno půjčit 9*x. A je jedno, jak se ta částka v bance vzala. Jestli jsou to vklady klientů, nebo půjčka od centrální banky. Finta spočívá v převedení peněz z kategorie aktiv do kategorie rezerv. Tohle tedy tvrdí autor článku. Nevím, nakolik je to pravda ale je-li to pravda, je to opravdu podvod.
Ale, i kdyby to tak nebylo, mají banky další instrumenty, které zaručeně fungují.
Jak obejít 10% rezervu? Třeba tím, že se zabalí několik úvěrů do balíku a prodá se na burze (snad zatím jen v USA). Tím se bance vrátí hotovost (jakoby už byl dluh splacen) a může se půjčovat vesele dál.
Další věc je, že každé půjčené peníze se zase po čase objeví v bance jako vklad klientů. Vezmu si hypotéku -> postavím dům -> peníze vyplatím staviteli -> stavitel je vyplatí dělníkům -> dělníci peníze utratí v supermarketu -> atd. až si je někdo uloží do banky. Přestože hypotéka zdaleka není zaplacena (nebo-li, hodnota, kterou dlužník přislíbil vytvořit, aby dluh splatil, zdaleka ještě nevznikla), banka vnímá peníze jako NOVÉ peníze a zase je půjčí dál.
Nevíte někdo jak je to u nás? I když mám pocit, že na tom moc nezáleží, jelikoš je Koruna směnitelná za Dollar. Dík
Pokud se nepletu, tak povinné minimální rezervy jsou od 2005 ve výši 2%. V praxi to znamená, že komerční banka (s malým k) si od ČNB půjčí za diskontní sazbu nějaký objem peněz a ten u ní nechá uložený. To jsou PMR. Je tedy možné 50x více ("elektronicky" připsat na účet a ty peníze rozpůjčovat. Měnový multiplikátor je tedy 50, podobně jako jinde v EU.
Pro odlišení formy peněz jsou ty báze - M1 až M3. Ty odlišují splatnost jednotlivých peněz. M1 je oběživo a jednodenní vklady, M2 vklady s výpovědí do 3 měsíců a dohodnuté splatné do 2 let, M3 dluhopisy splatné do 2 let a akcie finančních institucí.
Jinými slovy, oběživa není zdaleka tolik, kolik je "peněz".
Toto je nico jiného. Toto je jestli banky mají mít rezervu když je půjčka. To samozřejmě musí do určité části v amerických bankách (podobně jako v českých, nebo japonských, atd.) mít rezervy také.
Na co se Them ptal je jestli Česká vláda je nutná mít zlato v rezervě, kdyby občanům se Koruny nelíbili, a chtěli by za to zlato.
Jasně, tak to ne. Zlato je určené na mezinárodní vypořádání, pokud by výrazně přesáhlo vzájemný clearing. Tj. např. při nevyrovnané platební bilanci a neschopnosti pokrýt to obligacemi (státní dluhopisy).
Právě kvůli (téměř úplné) absenci hmotného krytí a relativně malému zastoupení oběživa v bázi M1 jsou tak nebezpečné "runy na banku". Jinými slovy, pokud banka musí vyplatit víc než malou část vkladů, má problémy s hotovostí. To samozřejmě spirálu roztáčí. Obrannými mechanismy je nahlášení větších výběrů den či tři dny předem (obvyklou podmínkou na 100 tisíc je "den předem nahlásit" ). No a když nastane průšvih (nevyplacení některých klientů), podlomí to důvěru v banky/vklady a vkladatelé začnou víc vybírat - a to v některých případech vede opět k dalším runům na banky. Zvýší se poptávka po jiných aktivech (lidé nevěří penězům, raději kupují hmotné statky) a měla začne oslabovat. Tím dojde ke zhoršení úvěrových podmínek (menší zájem o státní dluhopisy) a další depreciaci měny. Proti tomu působí spekulativní investoři (ještě, že jsou), kteří začnou nakupovat měnu, aby investovali do nemovitostí a podniků v dané ekonomice. To je z markoekonomického pohledu. Z pohledu jednotlivce je to samozřejmě často průšvih, protože může přijít o úspory v bankách, klesne jeho kupní síla (mzdy reagují pomalu) a tak dále.
Pan Edward Griffin hodně toho píše, takže to hodně plete čtenáře.
Na co Vy se ptáte je na jeho kritiku finančního postavení USA, že peníze nejsou kryté zlatem. Jemu se nelíbí že se dnes používají fiat peníze.
V dávné době hospodářství bylo závistlé na výměně věcí mezi obyvateli. Jako zemědělec jsem si mohl vyměnit prase za obuv, nebo slepici za okování mojeho koně. Problém byl, že třeba ten švec nebo kovář nepotřeboval prase nebo slepice, ale potřebovali chleba. Tak jsem musel jít za pekařem aby jsem mu dal slepici a on mi dal chleba který bych pak vyměnil za okování mého koně. Tento problém byl vyřešen tím že lidi zjistili že to je jednoduší si vyměňovat věci za kusy zlata; né že bych jako zemědělec chtěl prodávat slepice nějak to zlato potřeboval, ale věděl že to zlato může vyměnit za jiné věci.
Když přišli bankovky, tak peníze byly vydané vládou, které když jsi pak vystavil vládě, tak Ti za to dál určité množství zlata. Každý klidně obchodoval s bankovkami, protože věděl že si může vyměnit potištěné papírky za určité množství zlata. Toto je krytí penězí zlatem, neboli gold standard. Peníze taky mohly být kryté jiným kovem, jako stříbrem.
Od 1970-tých letech USA už je úplně mimo gold standard. Když jdete za vládou USA, a vystavíš potištěné papírky, tak Vám za to žádné zlato nedají. Toto je fiat peníze.
V dnešní době všechny peníze ve všech zemích, i v ČR nebo v Eurozóně, jsou jen fiat peníze. Žádná vláda nemá trezory plné zlata které by mohla vyprázdnit kdyby jejich občani nechtěli už používat bankovky ale chtěli by zlato.
Takže když se podíváte do své peněžky, a vidíte Eura, Dollary, nebo Koruny, tak se díváte jen na fiat peníze.
uvedenou problematikou se zabývá mj.:
www.paradigma.sk
zlato neni potreba, staci, ze je to kryte virou v system a vojenskou a medialni silou udrzujici tento system v chodu
jsem rad, ze clanky o tomto fenomenu zacinaji konecne vic a vic pronikat do ceskych medii. kdyz jsem pred 6-7 lety pro sebe tento princip na vysoke skole objevil a chtel o tom psat diplomku, tak se na me divali jako na kacire, ktereho je potreba vystipat )
vaznejsim zajemcum doporucuji:
Fractional Reserve Banking as Economic Parasitism - Scientific, Mathematical & Historical Expose, Critique and Manifesto - Vladimir Z. Nuri, 62 pg.
Murray N. Rothbard - What has government done to our money (kniha v pdf)
koho by zajimaly jeste nejaka dalsi dila od Griffina, tak mrknete sem a nebo si ho dejte vyhledat na google video
Jak "objevil"? Pokud se nepletu, základy měnové politiky se učí v prvním ročníku bakaláře na snad všech ekonomických VŠ . Věřím, že byste školitele snadno našel, pokud byste "neutekl ke spekulacím". Myslím si, že tady "řešíme" mnohem spíš sociologickou problematiku než ekonomickou.
Celá lidská civilizace stojí na víře v systém. Není to jen o penězích, je to i o ostatních věcech (kupujete si nemovitost ve víře v budoucnost lokality, kde nemovitost stojí, auto ve víře v distribuci pohonných hmot atd....) Článek upozorňuje na negativní stránky systému (a to je dobře - je nebezpečné věřit v systém, kterému nerozumím a neznám jeho omezení), ale nepřináší nic nového, nic co by nebylo známé. Banky prostě fungují na víře, že si všichni věřitelé nepřijdou naráz vybrat svůj vklad, směnku přijímáte ve víře, že vám bude proplacena atd.....
Systém vznikl jednoduše v důsledku potřeby řešit směnu. Nemyslím si, že cílem systému je podvod, systém ho jen umožňuje stejně tak jako umožňuje něco, čemu se říká investice... Největší negativum vidím (a už to tu někdo napsal), že systém roste na základě víry v budoucí spotřebu... tj. motivuje spirálu zadluženosti, která se tváří jako Perpetum mobile ... bohužel se tak jen tváří....
Na tom trhu je to ale hezky vidět. Krásně se sám reguluje. Víra v růst cen nemovitostí (nepodložená ničím jiným než "doporučením" těch, kdo za podepsanou hypotéku získají provizi) vyvolá kreditní boom. Ve chvíli, kdy dojdou "dlužníci" a není jak ve spirále pokračovat si investoři uvědomí, jaký je to malér. Přestanou půjčovat, neočekávaně se změní situace na trhu nemovitostí (ceny klesají) a roste cena peněz (v čase - tj. úrokové sazby).
Ten kolaps, o kterém tu mluvíme, není ničím jiným, než nutným důsledkem bubliny - jde tedy o automatickou úpravu založenou právě na víře v budoucnost (tj. jaké asi budou ceny peněz za rok, budou to ti lidé mít z čeho platit?).
Jsem přesvědčený, že viníkem bankrotu je právě ten, kdo se do něj dostal. Vzal si půjčku a není schopen dodržovat smluvní podmínky z předvídatelných důvodů. Smůlu by měl ten, kdo by si barák koupil "právě na špičce". Jenomže mnoho z těch lidí si půjčilo na "rozdíl v ceně domu" díky rostoucí ceně nemovitostí (2004,2005). No a teď se diví, že to musejí splácet, i když ty domy tu cenu už nemají.
Vidím, že ještě musíme všichni do držkopádů, než ve větším počtu pochopíme rozdíl mezi kasínem a obchodem. Od jisté doby je to všude samá ruleta. To je zřejmě ten Americký sen. Někteří při koupi zbankrotují, jiní si namažou kapsy. Ale banky se musí zachránit, ty přece za nic nemohou. Jenže, kdo je odborník v té ruletě, bankéř nebo dlužník. Kdo by měl nést odpovědnost za ty předvídatelné pohyby cen(peněz i nemovitostí)?
> Kdo by měl nést odpovědnost za ty předvídatelné
>pohyby cen(peněz i nemovitostí)?
Kdo má odpovědnost za pohybu cen nemovitostí? Ten kdo jí vlastní.
Kdo má odpovědnost za pohybu cen peněz, neboli úroků? Tak jak se dohodnou. Někdy se dlužník s bankou dohodne tak, že banka bude mít odpovědnost za pohybu úroků, a tak dlužník platí stejnou splátku na 20 nebo 30 let. Někdy se dlužník s bankou dohodne tak, že dlužník bude platit bance měsíční poplatky podle toho jaké jsou momentální úroky. Samozřejmě že za přebrání odpovědnosti druhá strana musí zaplatit; jestliže splátky jsou stabilní, tak je to vyší úrok než by byl průměrný úrok půjčky kde odpovědnost bere na sebe dlužitel.
Pane, nevadí vám, že odpovídáte na otázky bez vztahu k předchozímu příspěvku na nějž jsem reagoval?
Pohyb cen nemovitostí tam byl popsán jako zjevná manipulace a obdivně bylo hýkáno nad tím, jak úžasně se nám trh reguluje! Nereálné ceny splaskly, a v tom smyslu jsem se ptal kdo by měl na to doplatit. Bohužel zdejší příznivci rulety tvrdí, že si za to může dlužník, neměl se nechat napálit. Já tvrdím , že by to měli odnést prodejci, kteří by měli být odborníci a měli rozmluvit zákazníkovi - budoucímu dlužníkovi takový povedený kšeft. To jsem naivní, co? Dnes to ale zjevně chodí podle hesla: Náš zákazník, naše dojná kráva! A těch, co pro tohle mají pochopení - ba dokonce jsou ochotni to všem ostatním "ekonomicky" vysvětlovat je zde nějak příliš husto. Dovolím si proto trochu emocí...
A jak si trh poradi se socialnimi dopady svych regulaci na spolecnostech. Mobilita kapitalu i objemy jsou dnes velmi vysoke. Co se stane az si globalni trhy daji kolecko kolem sveta? A druhe a treti. Spise to bude spirala, protoze spolecenske stability bude ubyvat. Nebudou trhy prilis rychle oproti schopnostem revitalizace spolecnosti, ktera je spise dlouhodobejsiho razu? Pri jakem stupni anarchie a upadku je schopna jeste spolecnost prezit?
Přesně tak. Dnes je v modě tvářit se, jako by tu ekonomika nebyla kvůli lidem, ale lidé kvůli ekonomice. To musí skončit katastrofou.
Chapu, ze to co jsem nadhodil, je velmi horky brambor, ale protoze v me milovane rodne hroude, je to velmi aktualni vec. Tak je treba jeste rict po A i B a taky C. Vicemene jsem se zeptal jaka je dynamika mezi ekonomickymi a spolecenskymi procesy? I bez akademickeho vzdelani, statistik... je zrejme, ze socialni vztahy se meni mnohonasobne pomaleji, tudiz nejsou schopny primerene reagovat na volne trhy, bez destrukce stavajicich spolecenskych vazeb. Regenerace pokud je vubec mozna je velmi zdlouhava, pokud neni mozna, tak upadek kultury. Zalezet bude na hromade vlivu jako uroven spolecenskeho rozkladu a "vitalite" dane spolecnosti. Zrejme vekove mlada spolecnost rozdejcha i vetsi poskozeni.
Problem priorit. Co je prvorade? Lidska spolecnost nebo ekonomicke vazby? Stavajici ekonomicke vztahy jsou prakticky idealni, pro mocenskou kontrolu. Pusobi za prve komplexne a "casove neomezene". Od zdravi, vzdelani, bydleni, dopravy, zabavy, valky, media .... snad krome vnitrni svobody neexistuje nic, co by bankovky nejakym zpusobem nechaly bez sveho vlivu. Jak ukazuje clanek kontrola nad emisi meny, znamena kontrolu nad ekonomickymi vztahy.
Muze existovat spolecnost bez laissez fair? Muze dlouhodobe existovat skutecny volny trh bez regulaci? Pokud ne, a predstavime se masivni rozmer ekonomickeych toku globalnich trhu. Pak tu je nevyhnutelne otazka, co reguleje tyto trhy, aby nezkolabovaly spolu se socialnimi strukturami? Avsak nejhlavnejsi otazka je o pochybnem smyslu ekonomiky pro ekonomiku? Proc nemame ekonomiku pro spolecnost, byt s tim, ze by museli lidi rezignovat na konzumistan a realizovat sve lidstvi na zaklade jinych systemu hodnot jinak?
Jak už jsem psal výše (ale v jiném threadu), vnímám ekonomii jako sociální vědu. Podle mého se ekonomie snaží popsat chování lidí a jejich motivaci k tomuto chování. U mikroekonomie asi není sporu, i když k jistému vývoji stále dochází (např. "teorie produktivní spotřeby" - sjednocení spotřeby a investování). To, o čem mluvíte, je makroekonomický pohled (proč ne?).
K Vaši otázkám připojuji moje názory:
První odstavec: Jde o lidi, a lidé se učí zkušeností a mají jistou setrvačnost (někdo menší, někdo větší). Je zřejmé, že ta setrvačnost je obecně docela velká a reaguje na změny pomalu. Jenomže vzhledem k tomu, že jde vždy o interakci mezi lidmi, tak jsou na obou koncích směny setrvačnosti (z mikro-pohledu). Kultura jen odráží stav společnosti (bez hodnocení "dobrý/špatný", ale prostě "taková je společnost".
Druhý odstavec: Obojí je o tomtéž, neřku-li že to je totéž (podle mne). Nenašel jsem lidský vztah, který by se nedal popsat ekonomicky. Samozřejmě je nutné nelpět na "penězích", ale používat termín "hodnota". Dostáváme se tak k žebříčkům hodnot (mikro) a důsledek interakcí subjektů s různými žebříčky ústí ve společnost (makro).
Třetí odstavec: Ne, podle mne nemůže. Nebyla by to společnost jednotlivců. Každý jednotlivec se rozhoduje o tom, co bude dělat, jak bude reagovat na okolí. Regulace představuje svým způsobem také "svobodnou sílu" (nějak vznikla a podobně se drží). Ekonomika pro ekonomiku - pořádně Vám nerozumím. Ekonomika tu byla vždy, i před 1989 (samozřejmě) a také vždy bude. Dokonce i v 1984 od Orwella byla ekonomika a lidé se ekonomicky chovali. Prostě věděli, že když zpochybní "Válka je mír" a další tvrzení, hrozí, že je ideopolicie zlikviduje. Tedy, chovali se tak, aby se to nestalo. Pokud měli hodnotu, která riziko této ztráty přebila (Winstonovy hodnoty), postavili se systému. I zde je vidět aplikace teorie užitku v praxi.
Pokud se odpoutáme od vžitého spojení "ekonomie je o penězích a hodnotách, která je zvykem penězi ohodnocovat" a představíme si definici ve smyslu "ekonomie je převážně empirická věda o členech společnosti, jejich hodnotách a vzájemných interakcích", dostaneme se blízko k tomu, "jak to vidím já".
Pane osd 85 napsal jste:
>Nenašel jsem lidský vztah, který by se nedal popsat ekonomicky.<
Já mám několik problémů, zatím aspoň dva.
1) Nemohu pochopit co vás vede k takové péči o zdejší diskusi, máte zde již 18 vstupů, které se snaží vysvětlit možné i nemožné, kromě věcí zásadních. Jestli byste mohl modelovat tyto své aktivity ekonomicky.
2) Vychází vám pokaždé, že vše v systému je v naprostém pořádku, pouze lidé se buď špatně orientují nebo ne dost rychle na situaci reagují. Naznačil jste, že ty dnešní peníze moc na uskladnění nejsou. Dříve byli, než byl systém upraven. Ani úspory uložené v bance nezajistí, aby z nich inflace neužrala víc než činí bídný úrok. Jejich hodnota je proměnlivá, sice ne jako za krize v třicátých letech, ale dostatečně na to, aby se nevyplatilo šetřit. Podíváme-li se na rozdíl mezi úroky půjček a vkladů, vychází nám že banka zkonzumuje podstatně větší část , než dá vkladatelům.(Mohou být rádi když jim to vůbec vrátí.) Nemyslíte, že než zdůvodňovat proč se hodnota peněz mění (z různých důvodů), by bylo lepší se zamyslet nad tím, jestli to není úmyslná systémová vada, že se nám metr zkracuje bez našeho přičinění, jestli nám těmi deformacemi metru někdo nevyprazdňuje systematicky kapsy. Obávám se, že na hlubší diagnostiku v tomto směru s vámi asi nemohu počítat. Omlouvám se všem za neekonomické termíny, snad je to i přesto k pochopení.
Pokusím se odpovědět.
K bodu 1) Ekonomicky je to jednoduché. Pociťuji uspokojení, pokud mohu vyjádřit svůj názor. Možná proto, že si myslím, že je správný, a v diskusi tuto hypotézu testuji a zároveň existuje možnost, že někoho inspiruji. Přináší mi to užitek, jinak bych to nedělal.
K bodu 2) Nevím, na základě čeho tvrdíte, že dříve byly peníze k uskladnění. Myslíte před 1989? Ale no tak, nebylo za ně co koupit (problémem ani tolik nebylo mít peníze, ale provést směnu - vzpomínám si na tu dobu moc dobře). Koneckonců před měnovou reformou v 50. letech bych také raději peníze moc neskladoval.. Pokud máte na mysli dobu, kdy v podstatě neexistoval (nebo velmi omezeně existoval) mezinárodní měnový trh, nemuselo to jen být vidět. Ceny produktů se měnily vždy. Když byla dobrá úroda, bylo obilí levnější, když byla špatná, horší. Dnes můžete snadno porovnávat měny mezi sebou, proto nestálost jejich hodnot lépe vidíte.
Neustále lpíte na tom, že peníze jsou stálým metrem. Já s tímto tvrzením nesouhlasím. Myslíte si, že když se náhodou dobře urodí, je špatně, že klesne cena obilí? Je to metr jako každý jiný, jen má vnitřní užitnou funkci (dá se z toho udělat mouka - např). S penězi jako takovými a jejich užitnou hodnotou je to podobné, jen ta užitná funkce je přímo navázána v důvěru ve směnitelnost a nějakou míru stability (každý si představuje jinou). Pokud mluvíte o skryté systémové vadě, bylo by dobré, kdybyste ukázal, jak se tam mohla dostat a v čem spočívá. Jak je asi vidět k diskusi ve článku k eretz.cz, pochybování mi není cizí. Na druhou stranu k tomu pochybování potřebuji aspoň nějaký náznak (např. "zákonem chráněná pravda" nebo "udávaná dočasná změna fyzikálních vlastností leteckého benzínu" ).
Mám za to, že je dobře, když se zajímáme o fungování naší společnosti, o věci, které nám nejsou ku prospěchu a vůbec svobodně přemýšlíme. Jen mě ale mrzí, když vidím, kolik lidí dokáže vyslovit (podle mého názoru) strašlivou pitomost a tím případnou diskusi dokáže úplně shodit
To že si myslíte že váš názor je správný se dalo čekat, to já si myslím taky o svém. Zatímco vy o mém, že je to strašlivá pitomost.
Potvrdil jste opět, že ekonomickým šamanům vyhovuje měření gumovým metrem t.j. proměnlivá hodnota peněz. Tím se mohou doměřit hodnot jaké právě potřebují. Metr natáhne či zkrátí proslovem guvernér banky nebo FEDU a je to. Vypadá to vědečtěji než kdyby věštili ceny z kávové sedliny. Obdobné je to s vaší argumentací:
>užitná funkce je přímo navázána v důvěru ve směnitelnost a nějakou míru stability (každý si představuje jinou).<
Obecné plky! Jaká je stabilita, jaká je hodnota koruny, dolaru? To jste mi toho vysvětlil. Takhle lze "vyargumentovat" cokoli. Já sice chápu, že to je oficiální výklad peněz jako zboží, ale v diskusi na Zvědavcovi bych čekal víc, zejména proto že zdejší diskutující se snaží nejen zajímat o fungování naší společnosti ,ale zejména proto že se snaží pochopit ten fakt, že se většině lidí cíle neustále vzdalují k obzoru, stejně jako za boľševika . Musíte mít o svých myslitelských schopnostech hodně vysoké mínění...
Jediné mínění, které mám o svém myslitelství je to, že je moje. Osobní narážky a útoky často přicházejí ve chvíli, kdy docházejí argumenty, v tom ohledu jste mě zklamal . Pokud jde o očekávaný obsah diskuse na Zvědavci - přitáhněte sem někoho, kdo dodá to, co očekáváte. Já Vám v tom zřejmě nemohu pomoci.
Jak jsem už nesčetněkrát psal, považuji peníze za prostředek směny, ne za prostředek uchování hodnoty. Tím se téměř úplně vymaňuji z vlivů měnově multiplikačního efektu, na který narážíte.
Je jisté, že instituce s mocí vyrábět za určitých okolností peníze (jako jsou centrální banky, komerční banky a jiné finanční i nefinanční instituce - bez ohledu na to, kdo je ovládá), mohou svého postavení zneužívat (zase je to o pohledu a o mandátu).
Otázkou je, jak jinak toho dosáhnout. Jedna možnost, jak používat peníze je mít je kryté 1:1. Tedy nejlépe definovat, že 20 EUR je třeba 1 gram zlata (zhruba odpovídá dnešní hodnotě cca 850 USD / trojská unce - snad dobře počítám). Nejlepším řešením by tak bylo mít rovnou zlaté peníze. Problém však vidím v tom, že i zlato je omezeně dostupné a jeho skladování v mincích zvedne jeho hodnotu, protože bude větší poptávka (používá se v mnoha oborech jako surovina - např. v elektronice, zdravotnictví). Jinými slovy, bez ohledu na hodnoty existující ve společnosti, ani platidlo nebude mít stálou hodnotu. Dokonce lze předpokládat, že pokud ekonomika společnosti poroste (bude produkovat víc než jen na sebeobnovu), cena zlata také poroste a tedy "zlaté peníze za rok" budou mít větší hodnotu než "zlaté peníze teď" (protože cena zlata v tu chvíli poroste). A jsme zase u toho, pokračujeme v diskontování, i při návaznosti na kov. Tenhle metr se také smršťuje a prodlužuje. A pokud nikdo zlato jako takové nebude potřebovat (třeba kvůli nějakým novým technologiím a materiálům), bude mít jen hodnotu založenou na důvěře ve směnitelnost (tedy jako u fiat money).
To je pravda zlato je material s realnym pouzitim a jeho cena bude kolisat. Otazka zni jak velky bude takovy vykyv a do jake miry je to min stabilni nez balancovani papirovych penez?
...Ekonomicky je to jednoduché. Pociťuji uspokojení, ....- Přináší mi to užitek, jinak bych to nedělal....
Když už jste výše definoval ekonomii jako vědu o lidských hodnotách a interakcích (sic!), mám tomu rozumět tak, že co je ekonomické, je správné? Nebo že něco je správné, protože je to ekonomické?
Mohlo by se tedy také říci, že ekonomicky jednoduše se dá vysvětlit chování sadistického vraha,. Pociťuje při něm uspokojení, a tím mu to přináší užitek, jinak by to nedělal. A co v případě, že jeho obětí budete Vy? Uspokojí Vás myšlenka, že vrah se chová ekonomicky, a vy že jste si to takto jednoduše vysvětlil?
Nepřenechal byste přeci jen lidské hodnoty a interakce vědám povolanějším?
Psal jsem, že tak vnímám ekonomii jako vědu. Nemám důvod, aby mě uspokojovalo, že se někdo chová ekonomicky, podle mě je to jeho součástí jeho základních funkcí. Prostě mě to akorát nepřekvapí budu schopen s tím "pracovat" (budu-li ještě naživu).
Podívejte se, nemám patent na rozum. A mám za to, že Vy také ne. Název vědy je slovíčkaření. Často se již v lidské historii stalo, že jedna věc byla zkoumána z více pohledů a časem se tyto pohledy spojily, protože příslušní vědátoři zjistili, že se vlastně snaží popsat totéž, ale každý z jiného úhlu. Stejné to může být i se sociologií, politologií, psychologií a ekonomií. Žádný člověk ani žádná věda nežije na pustém ostrově bez ovlivňování ostatními. Tím, kdo má výsadní postavení, je, zdá se, snad jen matematika. Ta si vystačí s několika jednoduchými axiomy a dere se vpřed jejich používáním.
>K bodu 2) Nevím, na základě čeho tvrdíte, že dříve byly peníze k uskladnění.<
Dolar například na základě následujícího grafu:
Dokonce po dobu několika století.
Já myslel, že vy jste odborník, expert...
Půjdu radši dělat něco užitečnějšího, než s vámi ztrácet čas.
A čas jak víte jsou taky ...
Okrad jste mne experte, neobohatil ani neinspiroval, i když zčásti je to i má vina...
>Okrad jste mne experte, neobohatil ani neinspiroval, i když zčásti je to i má vina...
Tento grafik s jednnoznacnou vypovednou hodnotou zaradil pana osd do kategorie plkacov oficialnych ekonomickych teorii.
Vyzera to silne na to, ze Stan ma pravdu.
Ale, treba k tomu poznamenat, ze pan ekonomicky plkac osd, nas obohatil o skusenost, ze ked niekto fundovane a k tomu pekne plka, este to nemusi znamenat, ze je expert.
Nikdy jsem netvrdil, že jsem odborník, expert či vystudovaný ekonom. Při existenci zlatého standardu je zřejmé, že to, co skladujete, je zlato. Je mi líto, že si myslíte, že jsem Vás okradl. Sám to tak necítím, protože jsme se diskuse účastnili oba dobrovolně.
Milý pane ekonomicky argumentující nevystudovaný ekonome, já jsem toho nevystudoval Nicméně bych k vašim ekonomickým tezím připodotkl, že selský rozum říká, že uskutečnění obchodu ještě neznamená, že tento nebude vzat zpět (koupě šmejdu v dobré víře a opožděné poznání reality, vrácení šmejdu proti vrácení peněz). Proto, prosím, již nikdy v podobných situacích neargumentujte dobrovolným vstupem "na trh", je to poněkud statické a nereálné...
Vy jste úplný jasnovidec, teď pro změnu tvrdíte, že jsem nevystudovaný ekonom . Ponechme moji osobu stranou, nehodlám vám sdělit kdo jsem, co jsem vystudoval, co jsem nevystudoval a podobně. Jen si zapisuji, že již na "pje" nemám reagovat, protože bych se tím mohl dopustit jeho okrádání. Kdybych se snad někdy zapomněl, prosím, nereagujte již na mé příspěvky. Nerad bych, abyste měl pocit, že jsem vám snad něčím zavázán.
Pro změnu? Oproti čemu? Sám jste relativizoval svou graduaci ("...nikdy jsem neřekl..." ), takže klidně ze mne učiňte jasnovidce, já se cizími nepodloženými představami nevzrušuji. Moje reakce byla decentním upozorněním, že odbornost ekonoma není pro sama o sobě předpokladem čehokoli, jsou totiž nejen dobří a špatní ekonomové, ale jsou také různě informovaní a různě gnosticky vybavení ekonomové. Ale o Vás tu vůbec nejde, pouze o některé Vaše oproti realitě nepřípustně zjednodušené teze. Právě ekonomové mají nutkání k příkrým tvrzením v rozporu s realitou, ekonomická literatura plodí své... Nebuďte vztahovačný a zkuste se zamyslet nad tím, na co jsem poukázal
Makroekonomie je mimo vliv velkeho poctu "statisticky" se chovajici jedincu, rekl bych ze autoregulacni mechanismy budou problem vybalancovat aspon hrubou rovnovahu, nemluve o tom, ze v bankovnictvi, mezinarodnim obchode a jinych lukrativnich odvetvich na makrourovni trh neexistuje. Jedna se spise o uzavrenou spolecnost a do klubu se dostanou jako novi clenovi pouze ti, co na to opravdu maji.
Nezachazel bych do meznich hodnot pojmu. Souhlasim naprosto s tim, ze se nikdy nemuze podarit atomizovat spolecnost, stejne tak chapu, ze krome nejakych napul pomatenych fanatiku nikdo ze zastancu trhu neveri na skutecne nulovy stat. Je to chapano jako mezni situace. To vsak nic nemeni na tom, ze socialni vazby mohou, byli, jsou a budou niceny laissez faire, vzhledem na diametralne odlisne rychlosti platici pro socialni sferu a ekonomicke vztahy. Ekonomikou pro ekonomiku jsem myslel vyrobu pro vyrobu, kde clovek prestal byt vyslednici ruznych lidskych cinosti a nekonecna vyroba je cilem sama o sobe. Ceho? Tot otazka do pranice, clovek to v zadnem pripade neni.
S prvním odstavcem souhlasím, pokud jde o současný stav. Vztah aplikace makroekonomie a statistiky však vidím jako významný. Koneckonců jak jinak ověřovat důsledky vývodů jednotlivých ekonomických "škol"? Každý (tedy až na neoklasiky) má, podle mě, docela rozumná vysvětlení makroekonomických výsledků.
Budu-li považovat za ekonomiku jen to, co se běžně ohodnocuje penězi, pak souhlasím i s druhou částí Vašeho příspěvku. Je velmi pravděpodobné, že svými příspěvky matu některé přispívající (nemyslím tím nyní Vás), neboť za ekonomické chování považuji i to, které není obvykle vyjadřováno v penězích. Například chování v rámci sociálních skupin (také si rád občas zajdu s přáteli na pivko), chování v rodině (i když mě občas žena naštve, a to nemluvím o tom, co občas provádějí děti, mám je rád a raději bych s nimi žil o kořínkách s dešťovou vodou, než bych je měl ztratit). I v těchto vazbách vidím racionální chování, které však asi mnoho ostatních lidí nevidí. Je to o hodnotách, vnitřních hodnotách, každého jedince.
Z makropohledu je to obtížné. Bez fiat money bychom neměli takový růst (jsem o tom přesvědčen), ale netvrdím, že fiat money jsou správné. Správné mohou být podle mě tehdy, když si všichni členové společnosti tento fakt uvědomí a budou se podle toho chovat. Koneckonců, místo ukládání peněz do banky by si každý, kdo se bojí znehodnocení peněz např. kvůli "napumpování" centrální bankou, mohl nakoupit nějaké ty kovy (zlato, stříbro, měď) a byl by ve "starém systému".
Ale ten rust je na ukor budoucnosti. Zlato neumoznuje "jit tak daleko" do budoucnosti jako fiat money, ani v tak velkem rozsahu. ze zlatem nelze nakumulovat pruser rozsahu velke krize v tricatych letech. Vy opravdu verite, ze lidi si budou chovat zodpovedne, vetsina z nich k tomu nema ani potrebne odbornou znalost, ani mit nemuze. To je realny stav, ale kdybychom uvazovali o idealnim stavu ohledne odbornosti lidi, tak stale budou existovat lide, kteri budou mit pristup k nadstandartnim informacim zasadnihop vyznamu. Kolik se da vydelat prachu jenom na informaci, co udela treba centralni banka v budoucnu s urokovymi sazbami? Spontanni odpovednost nemuze fungovat, at se nam to libi musi byt financni disiplina vynucena. A system fiat money si vede v tomto mizerne, anebo pro nekoho velmi dobre.
Samozřejmě, že nevěřím, že se lidé budou chovat zodpovědně. To, co je nutné, je vzdělání a informace (což je vlastně totéž) a schopnost je aplikovat. Už v jiných příspěvcích jsem se zmiňoval o tom, že si myslím, že je nutné, aby lidé věděli, jak peníze fungují.
Fiat money fungují pro někoho dobře, pro někoho špatně - vyjadřuje to informační asymetrii. Myslím si, že nejjednodušším způsobem, jak normálním lidem vysvětlit, co by neměli dělat, je říkat jim "nespoléhejte se na to, že peníze budou mít stejnou hodnotu i zítra nebo za rok". Prostě je nedržte. Držte něco, co má reálný podklad - třeba i to zlato.
Ten růst nemusí být na úkor budoucnosti, pokud si vypůjčím paralelu s krytím od komunistů ("bankovky jsou kryté prací lidu". Často ale je, protože očekávání jsou někdy větší, než skutečnost. To je jeden z důvodů, proč kapitálové trhy tu a tam vytvářejí bubliny (někdy i obrovských rozměrů), které potom rychle splasknou. A ti, kdo mají správné informace, na tom vydělají. Ti, kdo nemají, samozřejmě prodělají. Oba spekulovali a toto je cena té spekulace. Koneckonců i spekulování na hodnotu peněz (jejich držba) je spekulací. A opět předpokládám vzdělaného člověka (což není případ většiny lidí - prostě to není jejich odbornost ani koníček).
Řekl bych, že si opravdu rozumíme a nejsme ve sporu.
Ale jsme ve sporu, cely system fiat money vede k velke nerovnovaze. Prerozdeleni majetku de facto likviduje stredni tridy na zapade a v postvychodnim bloku neumoznuje ani rozsireni techo stredni spolecenskych trid. O mnohem tvrdsich dopadech na nizsi ekonomicke tridy ani nemluve, zacina se obnovovat hrozba chudoby a s ni rizika extrtemizace a nestability v socialni sfere.
V teto chvili nepomuze zadne racionalni makroekonomicke opatreni v USA, protoze to nebude stacit k obnoveni duvery. Ani drasticke snizeni sazby FED ani podpornu balicek okolo 1% HDP USA, ktery chce uvolnit president Bush. Lide musi mit k tomu, aby se zadluzovali duvod a optimismus do budoucna, pokud nemaji zadne dluhy se konat nebudou, pokud se nebudou konat nove dluhy, pak cely system postaveny na multiplikaci dluhu podlozenych kulovym musi projit krizi. Navic globalni laissez faire je jednoznacne pricinou zmen ekonomicke struktury v USA, kdy sfera sluzeb znacne prerostla, vyrobni odvetvi. Jinak receno je to o snizeni investic a narustu konzumu ve strukture dluhu v USA, se vsemi dusledky, ktere z toho plynou.
Neexistence volneho trhu v makroekonomice musi zasadnim zpusobem byt v konfliktu s existenci volneho trhu v mikroekonomice. Z toho si myslim prameni zdroj obrovske nerovnovahy. Ovsem jak by nekdo chtel dosahnout volneho trhu v globalni makroekonomice je mi zahadou. Silne pochybuju, ze mimo teorii je neco takoveho v realite mozne. To uz souvisi silne se socialnim usporadani a mocenskou strukturou. Mocenska centra a velci hraci nikdy nepristoupi na principy laissez fair na nejvyssim ekonomickem levlu a nevidim nic, co by tuto nechut mohlo zvratit.
..Jsem přesvědčený, že viníkem bankrotu je právě ten, kdo se do něj dostal...
Já jsem naopak přesvědčený, že viníkem bankrotu je ten, kdo z něj má nakonec užitek, a kdo velmi promyšleně a cílevědomě buduje a udržuje takový systém, který mu to umožňuje - od zákonů ušitých na tělo, přes mozek vymývající reklamu, po "přesilu" v podobě finančních prostředků a tím i moci a vlivu na veškerý mediální, mocenský, soudní a policejní aparát systému.
Míra zadlužení americké ekonomiky je ještě mnohem vyšší než se v článku předpokládá (9000 miliard je pouze dluh veřejných financí), celkové zadlužení je ve skutečnosti ještě nejméně 6x vyšší - vyplývá to z nedávného rozhovoru s Controllorem General Davidem Walkerem: http://video.google.com/videoplay?docid=-870350664...
V článku rovněž není dostatečně vysvětlen princip a účel ekonomického cyklu. Peníze totiž nejsou bez hodnoty. - Hned po tom jakmile jsou směněny za práci, hodnotu nabývají, ale paradoxně pro toho, kdo je vydává, neboť zaměstnanci jsou ti poslední, kteří se k měně, která mezitím podlehla inflaci a snížila se její kupní síla, dostávají: Ekonomický cyklus slouží k tomu aby prostřednictvím peněz a vln jejich oběhu a tím relativních změn nominální hodnoty v čase pumpoval pomocí spekulace z ekonomiky skutečnou hodnotu práce a směňoval ji nejen za státní dluhopisy, ale i především za movité a ještě spíše nemovité statky. Je to tedy nejen inflace, ale i peněžní cyklus, které rozevírají nůžky sociálních rozdílů a to jak uvnitř ekonomiky, tak globálně - vytvářejí chudobu a zároveň odtrhávají moc od reality. Hospodářské cykly inflace-deflace-inflace-deflace atd. ve skutečnosti nevznikají spontánně, ale jsou řízeny tak, aby dosáhly maximálního možného odčerpání skutečné hodnoty z ekonomického systému aniž by jej zničily a zároveň za ní tento systém skupovaly - získávali nad ním čím dále totálnější moc.
Co se týče americké ekonomiky je tato praxe jednoznačně nelegální a je skutečně možné ji sankcionovat až vynulováním všech dluhů a to podle platného znění Dodatku 14 oddílu 4. Ústavy Spojených států. Pokud by však měl být uplatněn, bylo by k tomu potřeba patrně revoluce. To je ale ještě ten lepší případ, neboť ve zbytku světa to takto jednoduché z hlediska práva zdaleka není, především ne v Evropě. Trend poklesu Eura vůči koruně jednoznačně ukazuje, že Euro je inflační měna ne nepodobná systémem emise ECB (založené na stejných principech jako FED) dolaru. Proto by měla Česká republika skutečně zvážit, zda se k Eurosystému vůbec připojit. Zdá se totiž, že jeho nevýhody výrazně převažují nad výhodami.
16.1.2008 23:07
RE: Míra zadlužení a hospodářské cykly
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 66.?.?.?
Reakce na 151643
Konečně tady někdo vystihl podstatu celé věci. Tou není bohatství, ale absolutní MOC nad vším a nad všemi. Hrstka lidí ovládající celý svět. Jak je to psáno v Protokolech sionských mudrců.
17.1.2008 0:02
RE: Míra zadlužení a hospodářské cykly
Vojta49 apear (zavináč) atlas (tečka) cz 81.?.?.?
Reakce na 151687
Opravdu celý? Fakt už mají i Čínu, Indii, Rusko a Malaisii?
17.1.2008 9:00
RE: Míra zadlužení a hospodářské cykly
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 78.?.?.?
Reakce na 151691
Pro ty kdo umí anglicky je zde rozhovor o ultimatu polozenem v minulem roce asijskymi tajnymi spolecnostmi smerem k mocnym zapadu:
http://video.google.com/videoplay?docid=-9005329816849995535
Emisní pravidla (oprávnění) FEDu se podstatně liší od emisních pravidel ECB, prosím, ověřte si to, pokud rozumíte anglicky. Naopak ČNB a ECB se v tomto (a nejen tomto) liší minimálně...
To, že USA se jeví jako země stále méně svobodná a právní, je bohužel pravdivý odraz reality...
Trochu studia Talmudu pro odpůrce tohoto webu: "Lichvář jako svědek u soudu je nepřípustný...Od kdy se stává lichvář opět způsobilým být svědkem u soudu? Když by z vlastního popudu roztrhal své dluhopisy a předsevzal si poctivě, že již nikdy nebude půjčovat na úrok ani jinověrcům (!! srv. 5.kniha Mojžíšova 23,20 dovoluje lichvu vůči ne-Židům). A je povinen všechny úroky vrátit jejich majitelům, a nezná-li je už, musí je dát na dobročinné účely." (Šulchan Aruch-Hošen Mišpat kap. 34: 10, 28)
za informace. Uz je to dlouho co jsem zacal primo na spolecnosti pocitovat takoveto manevry. Lichva je vec nemila, a slouzi pouze lidem, kteri nechteji hnout ani prstem, nebo lidem kteri maji ridici ulohy ve spolecnosti a tudiz nemohou vytvorit svoji praci jakoukoliv skutecnou hodnotu. To ostatni o vytvareni penez povazuji za motor spolecnosti, neuveritelnou iluzi, diky niz je spolecnost schopna vytvorit takove prostredky jake dnes mame a diky nimz muzeme byt "civilizovani".
Hmm, asi jsem idealista, alec nestydím se za to, že za civilizovanou společnost považuji tu, jejíž jedinci jsou si navzájem BRATRSKY solidární, která automaticky zabezpečuje svým členům ze zákona ROVNĚ základní životní potřeby (střechu nad hlavou a slušné existenční minimum bez bumažek a uctivého žmoulání čepic) + možnost SVOBODNÉHO vzdělávání... (www.obnovene-forum.estranky.cz/)
Líbí se mi, jak prezident Bush, poslouchajíc hlasy od Boha, podporuje federální rezervní banku, i když bible říká, že půjčování na úrok je hřích.
>Líbí se mi, jak prezident Bush, poslouchajíc hlasy od Boha,
>podporuje federální rezervní banku, i když bible říká, že
>půjčování na úrok je hřích.
A kterapak cast te knihy, mohu-li se poselsku optati?
Ta pred Jeziskem, nebo po ?
Toto by si zasloužilo samostatný profesionální dokument s krásnými obrázky v hlavním vysílacím čase. Myslím, že by lidé nechápali kdyby se to pustilo na [hov]Nově ve "zprávách" hned po zvířátkách. Bylo by to pak jako v Matrixu, jsou lidé, kteří pravdu nikdy nepřijmou a budou systém hajit.
Autorovi tleskám, zvědavci tleskám za uveřejnění. Jako v červeném trpaslíku, doporučuji letákovou kampaň a nápisy na tričkách . FED je tvůj přítel.
Myslím, že by postačilo základní ekonomické vzdělání. To, o čem se tu píše, jsou základy měnové politiky. Neuškodilo by přesunout to do běžného učiva na gymnáziu. Lidé by si mohli uvědomit, k čemu jsou peníze, a že jejich "skladování" je přinejmenším hazard. Na druhou stranu, jako prostředek směny jsou super, neznám nic lepšího.
Na penězích nevidím nic špatného, pokud slouží jako prostředek poctivé směny. Vůbec nezáleží na tom jakou mají formu, papír se však z hlediska manipulace jeví nejvhodnější. Peníze by měly mít takovou hodnotu, která odpovídá hodnotě daných věcí včetně práce, která byla zapotřebí k jejich vytvoření. I banky mají své oprávnění k provádění finančních operací a vlastnímu zhotovování peněz. Problém je v tom, že peněžní instituce požadují za své služby ve formě úroku podstatně víc, než odpovídá jejich nákladům na investice,mzdy, provoz, zabezpečení atd. Těmito a dalšími negativními vlivy jako korupce, finanční machinace a podobně, reálná hodnota takto rozmnožených peněz neustále klesá, jelikož jim odpovídající hodnota věcí je prakticky konstantní. Vše se děje na na úkor skutečně pracujících lidí, kteří hodnotu věcí vytvářejí a jejichž mzda zůstává stejná. Jedinou možnost nápravy bych viděl ve státem vedeném bankovnictví a přísném postihování veškeré lichvy a nečistých finančních machinací se zavedením speciálních kontrolních mechanismů proti zneužití. Je to dnes asi pouhý idealismus a tak jako idealista začínám už věřit pouze v zásah vyšších sil k nápravě současného marasmu. Možná, že nám tyto síly ještě pomohou k tomu, abychom se probudili a sami prosadili férové peněžnictví.
Jak se stavíte k diskontování? Tedy k tomu, že hodnota dnes je více než hodnota v budoucnosti? Tedy, že rohlík/dům/oblečení je víc než totéž, ale až třeba za 5 let? Protože, kdybyste časovou hodnotu peněz neuznával, rád si od vás půjčím třeba váš byt/dům. Za pět let vrátím ve stejném stavu (žádné nájemné, to byste chtěl úrok té hodnoty!)
Musím konstatovat, že máš hlavu vypláchnutou bláboly jakési ekonomické školy. (Ke tvé škodě). Peníze mají základní funkce: Transakční a uschovy hodnot. Boužel funkce úschovy hodnot byla manipulativní tvorbou odstraněna. Tudíž se nejedná o peníze. To vneslo do ekonomiského systému řadu deformací, které blábolové na ekonomických školách nedokázali postihnout.
"osd" má samozřejmě pravdu, a ne vypláchnutou hlavu. Přečti si to, co napsal, znovu, a reaguj na konkrétní nepravdy (pokud je tam najdeš).
Peníze se kromě uschování dají i půjčovat. A jako jsou půjčovny na auta, na sbíječky a vrtačky, na videokazety a DVD (samozřejmě za nějakou smluvenou odměnu, půjčovné), stejně tak fungují (nebo mají fungovat) půjčovny peněz, a to oficiální i neoficiální (banky nebo soukromníci/firmy).
Na tomto nevidím nic špatného, ani na existenci úroku (ceny za půjčení). Chce-li to někdo nazývat lichvou a tohle stíhat, je mimo. Každý má totiž možnost zvážit "cenu" za půjčení, a podle toho si to půjčit, nebo také nepůjčit. Jsme svobodní lidé, a každý by měl být svéprávný alespoň do té míry, aby si dobře, pořádně zvážil, jestli vrácení zvládne, i se smluveným poplatkem za tu službu.
A nechoďte na mě prosím s "argumenty" typu: peníze někdo hrozně potřebuje a nemůže si vybrat, jestli ano nebo ne...
je divné, že předešlý můj příspěvek má v záhlaví "dnes 17:46", ale tolik dnes ani nebylo - je právě 17:30 h.
předchozí jsem psal asi o hodinu dříve. Čas na PC mám správně.
Nepásli jsme spolu husy, ale budiž. Pokud byste si přečetl mé předchozí příspěvky, věděl byste, že uznávám peníze (ve formě platidla v současném systému) jen jako prostředek pro směnu. Peníze v daném okamžiku představují hodnotu odpovídající ochotě ostatních něco za ně směnit (a ta hodnota je pro různé lidi různá - už jsem uváděl příklad s tím, že já jako kuřák si rád za 3 Kč koupím cigaretu, nekuřák si jí nekoupí ani za 10 haléřů).
Zkusím to znovu: Jak se stavíte k diskontování hodnoty? Napsal jsem prve peněz, protože pod hodnotou si mnoho lidí nedokáže představit význam tohoto abstraktního pojmu. Vy jste se toho chytil a výsledkem je k Vaší škodě jen nesmyslná arogance.
Máte pravdu, diskontování je třeba uvážit, ale banky se proti tomu sichrují, aspoň si to myslím nadměrně, což jim, jak vidím i z této diskuse, hodně lidí schvaluje. Když je někdo blbej, ať za to trpí. Jenom se mi zdá, že v důsledku takového postoje dochází k devalvaci peněz a k tomu, že po cca 200 letech kapitalistického vývoje vlastní tu najednou na světě pár procent lidí pomalu většinu světového bohatství a většina lidí za chvíli bude chodit s holým zadkem. Když vám to nevadí, mě také ne, přizpůsobím se demokraticky většině.
Myslím, že nemusíte, pokud opravdu nechcete (se přizpůsobit). Můj názor na "rozevírání nůžek" je ten, že ti, kdož vlastní hodnoty, kteří ostatní potřebují, potřebují zas ty ostatní ke směně. Jinými slovy, potřebují je proto, aby přežili.
Pokud by snad malá skupinka vlastnila vše a ostatní (otroci) by s tím měli problémy, dojde k dělbě moci. Tím jsem si jistý. Proč? Protože ekonomii vidím nejen jako vědu o "penězích", ale jako vědu o hodnotách, vlastně o součást sociologie (koneckonců, snad nejlepší ekonomickou školou u nás je Fakulta sociálních věd UK). Otroci se začnou organizovat, vzbouří se, budou pasivně odporovat. Jistě, mnoho ztratí, mnoho jich zemře, ale ta "elita" nebude mít jinou možnost, než se s nimi dohodnout. Protože jinak bude na světě sama (pokud je např. vystřílí) a nezbude jí nic jiného, než si tvorbu potřebných hodnot rozdělit.
Jeden půjde orat pole, druhý nosit vodu, třetí se starat o zvířata a čtvrtý bude hlídat, aby jim obydlí nevyjedla a nezničila nějaká zvěř .
A protože si myslím, že by bylo hezké, aby to tak daleko nedošlo, považuji za důležité lidem umožnit přístup ke vzdělání a především k vlastnímu kritickému myšlení. Vlastní děti k tomu samozřejmě vedeme.
Pokud jste četl Nadaci, mohl byste porozumět mému náhledu na problematiku - psychohistorie Hari Seldona je vlastně takovou pokročilou makroekonomií.
Správný postřeh. To také vysvětluje, proč mocní couvnou, pokud se odpor veřejnosti stává pro ně nevýhodným. To ale také znamená, že veřejnost je povinna se nenechat zotročit a bušit na vrata mocných mocným rachotem, který je pohne k méně autoritativní politice.
.. Můj názor na "rozevírání nůžek" je ten, že ti, kdož vlastní hodnoty, kteří ostatní potřebují, potřebují zas ty ostatní ke směně. Jinými slovy, potřebují je proto, aby přežili...
Tady si právě ekonomie ukusuje příliš velký krajíc. Psychologie i psychiatrie už dávno dokázaly, že ne všichni lidé CHTĚJÍ přežít, a spolu se sociologií i to, že v tomto systému mají v rukou rozhodující prostředky a tím i moc sociopaté a psychopaté. Moc je v rukou lidí, kteří jsou svou podstatou nejen destruktivní, ale i sebedestruktivní. A na to je ta Vaše jednoduchá ekonomie přeci jen příliš jednoduchá.
Máte správné postřehy. Problém je ve využívání (zneužívání) informační asymetrie mezi různými věřiteli a dlužníky. V první polovině 90. let u nás bylo mnoho exkluzivních dlužníků, kteří nemuseli nic splácet (ctihodného pana Charouze zde jako příklad vůbec nezmiňuji). Kdyby to věděli jiní dlužníci, jistě by se také zdráhali splácet své dluhy. I kdyby nechtěli splácet, neměli ale moc k tomu to legalizovat. Stejné je to v USA: Vláda ví, že výše veřejného (nejen vládního) dluhu je s ohledem na ekonomické podmínky nesplatitelná a je jí to šumafuk, protože za tento stav nemá žádnou reálnou odpovědnost. Obecně pak při prostudování většiny smluv s finančními institucemi vyjde najevo, že klient je zpravidla oproti finanční instituci (bance, leasigovce, pojišťovně...) v nevýhodném a nerovnoprávném postavení, protože většina rizik dopadá na něj. To považuji za základní problém v evropském pojetí financí, Amerika by se opravdu měla rozvzpomenout na Thomase Jeffersona, její problém je hlubší...
Zajímavé články a komentáře (v angličtině) vycházejí na webu společnosti BullionVault, která nabízí zájemcům investice do registrovaného zlata - takže je jasné, že fiat money ani politika většiny centrálních bank tam mnoho chvály nesklízí
http://goldnews.bullionvault.com/
moze sa ropa ktora je v iraku povazovat za aktivum vlady USA?
ak ano co to v praxi moze znamenat?
Pokud nad ní má kontrolu, tak jistě ano. Jak říká Frank Burns v MASHi: "Držení je devět desetin práva a já spím s nabitou baseballovou pálkou pod polštářem. Tak si dej pozor!". Osobně vlastnictví vidím jako obtížně zpochybnitelné držení (čehokoliv). Koneckonců se mohu obrátit i k Cimrmanovi (Posel z Liptákova), uhlobaron v příběhu vystupující říká v reakci na proroctví z trouby: "Důl se může zasypat, zatopit, ale nikdo vám ho nemůže vzít". A kde byl s tím dolem po osmačtyřicátém? Nebo z Obsluhoval jsem anglického krále: "Kolik máte na knížce?" "Patnáct milionů" "Tak to dostanete patnáct let (vězení)".
19.1.2008 9:11
RE: nie som ekonom moc tomu nerozumiem ale mam otazku...
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 90.?.?.?
Reakce na 151955
Pane, Váš osobní problém je, že své osobní názory považujete za univerzálně platné. Myslíte si, že protože jsou "správné, logické", tak proto i fungují. Zaštiťujete se ekonomií, kterou jste svévolně definoval jako vědu o lidských hodnotách a interakcích. Z bohaté nabídky různých teorií jste si vybral tu, která potvrzuje Váš předem hotový, na Vašich emocích (možná nereflektovaných) založený názor. Jenže lidé, kteří realizují ekonomické teorie v praxi (tedy lidé ve skutečnosti nerealizují teorie, lidé žijí, a teorie se ten život snaží následně a klopýtavě "formulovat" ), jsou každý jiný, většina jich uvažuje a cítí jinak než Vy, a chovají se z Vašeho úhlu většinou "nelogicky" a zcela jinak "ekonomicky" než Vy (mají potěšení a tím i podle Vaší formulace užitek ze zcela jiných věcí, a zejména ze zcela jiného přístupu k penězům). Vy, jak jste výše naznačil, považujete sociologii za vetřelce v diskuzi o penězích, a psychologii či psychiatrii, evtl. filosofii ignorujete zcela. No to je pak těžké, to se budete držet svého subjektivního, jednoduchého ekonomického, realitou zcela nedotčeného názoru jako veš košile a budete oponenty, argumentující empirií, neustále odkazovat na teorie, které této empirii odporují. Pane, realita se nepřizpůsobí Vašim oblíbeným teoriím, i kdybyste jimi vytapetoval celý internet.
A realita je ta, že peníze NEJSOU prvořadě prostředkem směny, ale byly, jsou a vždy budu především ekvivalentem MOCI. A to, že před tím strkáte hlavu do písku, na tom nic nezmění. Ale to Vám ekonomické teorie nevysvětlí, to byste musel pátrat jinde.
Nikdy jsem netvrdil, že sociologie je vetřelec v diskusi o penězích. Prezentuji jen svůj názor, je na tom snad něco špatného? Ano, vlastnictví představuje moc, o tom jistě není sporu. Tvrdíte, že si něco myslím, a já nevím, kde jste k tomu přišel. Proč například tvrdíte, že mé názory považuji za univerzálně platné?
To bych musel být naprostý idiot. Možná, že jím ve Vaší představě jsem.
Máte-li k dispozici další zajímavé prameny, rád si něco přečtu. Dovolte však, prosím, abych si na ně udělal vlastní názor. Stejně jako si jistě i Vy tvoříte Váš vlastní názor.
asi som zle polozil otazku...
chcel som vediet ci existuje priama suvislost medzi vojnou v iraku a sucasnym stavom americkej ekonomiky.
Jistě nějak provázané jsou, mám tím na mysli náklady války, důvěru v budoucnost, vysokou cenu ropy (opět budoucnost - jde o futures).
Na druhou stranu, příčinu aktuálních potíží vidím hlavně ve změně očekávání (i když jde částečně o důsledek válek). Docházelo k překotnému vývoji finančních trhů a také nástrojů. Mám na mysli např. strukturovanou kapitalizaci úvěrových produktů. Prostě vznikly nástroje, které se hezky "prodávaly", ti, kdo se zadlužovali nepřemýšleli o důsledcích svého jednání a ti, kteří kupovali, špatně spočítali rizika, protože šlo o nové produkty s pramalými historickými zkušenostmi.
Jde o analogii IT krize na přelomu století i velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Jen současné nástroje mají kvůli jejich možné efektivitě také větší destruktivní potenciál. Tak třeba maržové obchody: máte (myslíte si) dobrý investiční tip, vložíte řekněme 1000 USD, broker vám půjčí dalších 9 tisíc a máte 10 tisíc investováno. Vše je v pohodě, pokud se to pohne správným směrem, zaplatíte úrok brokerovi a sám si vyberete prémii ze změny hodnoty těch původních 10 tisíc, super. Jenomže když se cena hne krátkodobě na druhou stranu (tj. řekněme o 10% dolů), má aktivum hodnotu jen těch 9 tisíc, co máte půjčeno od brokera. Ten to samozřejmě zjistí a zavolá vám, že nemáte krytý úvěr (tou investicí) a pokud hned nedorovnáte hotovostí, tak investici prodá a peníze "si vrátí". Přijdete o celou tu "vsazenou" tisícovku. Tomu zavolání se říká "margin call". No a potíž je v tom, že při větším pohybu dochází k takovým callům u více investorů, brokeři prodávají (bez ohledu na cenu, aby "zachránili co se dá" ) a tak dál srážejí cenu toho aktiva. No a na to zareaguje zas ten, kdo má "půjčeno" třeba jen 85%, potom 80% a tak dál . A tak vesele padáme a ten, kdo zná příčinu pádu, vydělává protipohybem (nakupuje za levno, má dobrý důvod se domnívat, že tento propad se zase "uklidní" a vrátí blízko původních hodnot).
S americkou krizí jistě také souvisí "padající dolar". USA překotně roste veřejný dluh. Není roku, kdy by Bush nepožádal kongres o navýšení limitu řádově o 10 až 20 procent aktuálního stavu dluhu (síla, že?).
Můj názor (nejsem profesor ekonomie ani expert ): Kořeny současného stavu jsou jinde (především špatná vzdělanost a nedostatečné informace u většiny populace), Irácká válka to jen zrychluje a problém zvětšuje. V té souvislosti dochází k přerozdělování (ať se nám to líbí nebo ne). Ta podkladová aktiva (domy, lidé, úroda) jen tak nemizí.
vdaka za odpoved ale ja som mal skor pocit ze do iraku sa islo preto aby si ten dlh mali ako zaplatit...
vysoka cena ropy a nizka hodnota dolaru to je presne to co ten dlh zredukuje..teda pokial berieme ze ropa je uz ich...
Fajn článek, který ukazuje mnohé z toho, co činí pozici bankéřů poněkud páchnoucí lichvou. Přesto existuje vysvětlení krytí emitovaných peněz - každý emitovaný (vydaný - vytištěný a vyražený jako hotovost nebo nově půjčený jako bezhotovost) dolar či koruna je krytý hodnotou transakce, k níž jsou tyto peníze použity. Pokud někdo chce provést obchod za 100000 USD a tyto peníze nemá nebo je blokuje pro jinou transakci, musí si půjčit. Transakci, na níž si půjčil, ale provádí pouze za předpokladu, že mu přinese výnos, z něhož splatí nejen oněch 100000 USD, ale i příslušný úrok. Odečteme-li hodnotu transakce, zůstane nám podmínka, že transakční výnos dlužníka musí převyšovat úrok, který musí jako dlužník uhradit bance - jinak by si neměl půjčku brát. V ekonomikách, kde je tato podmínka splněna, je tedy omezena úvěrová emise peněz na takové množství, které má reálné transakční krytí (půjčím si na koupi pekárny, půjčku splácím z tržeb za prodané pečivo ve výši nákladů na pekárnu a úroky splácím z týchž tržeb ve výši části ziskové marže).
Autor v článku správně připomíná, že pokud vládní dluhopisy nekoupí banky, nejde o emisi nových peněz a ani o inflaci. Proto ve většině zemí je centrálním bankám zakázáno nakupovat vládní dluhopisy (jakkoli je vykazovat v bilanci). Za této podmínky se pak emise peněz děje na základě odhadu potřebného množství peněz v oběhu (podle měnové báze). To, v jakém poměru mohou komerční banky poskytovat úvěry (emisní i neemisní), je součástí pravidel kapitálové přiměřenosti, což rozumné centrální banky (nikoli FED) hlídají.
Autor se vyhnul v úvodu jedné podstatné věci: Vláda nezačíná svou aktivitu tím, že si půjčí - má stejně jako firma nějaký majetek (aktiva) a má kdispozici i nějaké již vybrané daně. Vládní dluhopisy (dlouhodobé se splatností několik let) jsou až způsobem pokrytí schodku veřejných rozpočtů. Pokud by byly rozpočty v přebytku, vláda by kromě krátkodobých pokladničních poukázek neměla důvod si půjčovat, naopak by měla důvod si ukládat.
FED se prostě chová jako soukromá instituce bez odpovědnosti za stabilitu ekonomiky. Bernanke to vyjádřil bez obalu v posledním expozé, kdy bezprecentně konstatoval špatný stav ekonomiky USA. Jen neřekl, že právě FED a jím řízený finanční mechanismus je podstatnou příčinou onoho špatného stavu.
Ještě drobnost - inflace je skrytou daní pro kohokoli, tedy i pro vládu (i ona pracuje v podmínkách peněz znehodnocených růstem cenové hladiny. Daně ale vláda ani centrální banka neplatí... Je ale pravda, že mimorozpočtová redistribuce důchodů prostřednictvím dluhu je v USA velmi vysoká a pro ty, v jejich zájmu se tak děje, nesmírně výnosná.
Obecně ale platí - nezadlužujte se v míře vyšší než je míra vašeho zdaněnění - pro spotřební účely se pak nezadlužujte vůbe...Automaticky kráceno
Kvalitni prispevek.
P.S. Zadluzil byste se pod miru Vaseho zdaneni v pripade, ze byste se rozhodl koupit nemovitost k bydleni a urokova sazba by byla 5,21% fix rate? Nebo doporucil byste nekomu se v tomto pripade zadluzit? Dekuji za odpoved.
Otázka nebyla na mě, ale soudím (na rozdíl od pie), že zadlužit se je výhodné, a to právě kvůli inflaci - splácíš už méně hodnotnými penězi (třeba za 5 let). Tím se úrok sníží skoro na nulu a předmětu (domu) který jsi pořídil na dluh, si už několik let spokojeně užíváš.
Podle mě jediné důležité kritérium je, do jaké míry jsi si jistý svou schopností splácet teď i za pár let. Zda máš schopnosti (pro které si můžeš být jistý dobrým místem) nebo máš dobře investováno a zisk ti pokryje splátky.
5% ročně je sranda... inflace 3-4% to navýšení skoro vymaže, a to je jen oficiální míra inflace, vyhlášená - ta skutečná může být i vyšší, tedy pro dlužníka výhodnější. Nižší než cca 3% nebude nikdy. Vyplývá to z praxe, z principu fungování dnešní společnosti, z inflace jako motoru obecně vyšších požadavků každý rok, z čehož plynou vyšší mzdové náklady, vyšší ceny (aby mzdy a zisk mohly být příslušně navýšeny i za inflačního stavu) a to právě produkuje další inflaci. Jakkoliv se to někdo snaží brzdit, zcela to neubrzdí nikdo a nikdy. Lidé chtějí stále víc, a z toho to podle mě plyne.
Nejsem ekonom, jen člověk se zkušeností a zdravým selským rozumem.
Nejsem odborník v teorii peněz, chápu však, že se jejich moc nesmí extra zveličovat. Pokud mají však takovou povahu jaká je výše diskutována, pak mám oprávnění odmítnou měnu, která mi nezaručuje ochranu majetku ve své stávající výši, neb je psáno, že každý má právo na ochranu svého majetku. Žalobou bych asi neuspěl ... pač nejsem Ž.. a asi teda jen ta špinavá pracovní síla.
Jedno mi je však jasné, budu-li chtít podkopat moc peněz respektive moc lichvy musím hledat tam, kde je nejvíce lichva drážděna a co nejvíce lichva potlačuje.
Fungující rodina. Rodina ve své síle a kapacitě mnohem pevnější a soudržná než kdejaký politicko-ekonomický systém, v makro či mikro měřítku. Postavena na důvěře. Proč by jsme potřebovali banky? Z jedné strany nosíte a z druhé si musí někdo půjčovat jen proto, že se neumíme domluvit. Vše mezi tím je jen obchod bez citu, potoky krve, exekuce a otrokářství. Máš problém s bydlením, když bude 20ti člená rodina, která ti chce pomoct .. nemáš problém s bydlením. Potřebuješ práci ... z 20ti lidí se najde alespoň 1 který ti nabídne možnost ... nepotřebujeme banky. Jak je výše psáno, peníze mohou padnout budovy zchátrat, ale víra zůstane a bude-li jediná víra v peníze, pak jsme otroci peněz.
Bonus: Muslimská víra je tak nenáviděná, pač je založena na rodině. Imigrace a multikultura je podporována pač zpřetrhává řetězy rodiny, pornografie, neúcta ke stáří, urbanizace ... vše podkopává rodinu.
Radek
18.1.2008 20:24
RE: MOC NAD PENĚZI NENÍ MOC NAD LIDMI
Pisatel si přeje zůstat v anonymitě 85.?.?.?
Reakce na 151939
Souhlas, je to správné řešení. Ještě bych dodal, že i správný podnikatel(-é) by též neměl(-i) začínat dluhem u banky...
18.1.2008 23:50
RE: MOC NAD PENĚZI NENÍ MOC NAD LIDMI
MedaBeda mcaellen (zavináč) seznam (tečka) cz 77.?.?.?
Reakce na 151982
ano, to je pravda. Nedělá to dobrotu.
ale když už je třeba, tak doporučuji islámské bankovnictví, které vysoký úrok (lichvu) přímo zakazuje. V Evropě už několik takových bank je.
Jste potenciální odborník na život,to odborníci na finanční chaos nejsou.Neboť velkou část své energie věnují zájmu o zločinné pochody ve společnosti za účelem orientování se v něm a případně využívání toho.
Peníze musí být ve společnosti lidí se zavřenými srdci.Ale jako měřítko,ne jako nástroj pro materializování bezuzdné sprostoty a zlodějství,prezentované jako norma lidmi prolichvářsky orientovanými.Jinde jsou zbytečné.
Pokud někdo nevidí jako zločin fakt,že někdo má nezaslouženou gigavýhodu před zbytkem obyvatel(včetně bývalé buržoazie)odsouhlasenou ne až tak dávno slepými nebo zkorumpovanými politikáři,tomu nepomůže nic než zhroucení jeho virtuální reality.K tomu dřív nebo později dochází proto,že každý se tu motáme jen a jen kvůli metafyzickému(duchovnímu) vývoji,což,chápu,zní pro většinu lidí jako blouznění,ale je to strohý fakt.Buď se jedinec snaží sám přijít věci na kloub.Nebo je k tomu časem,po vyčerpání trpělivosti vesmíru,dokopán.Pravdou je,že napřed musí jedinec pořádně nabobtnat,až pak je schopný zkoušet vypustit rybník sobě samému.Zkoušet nenechat se svádět, to by mělo být v zájmu každého človíčka,jde o to,že když nic nedám,nemůžu nic dostat-ani informace do skládačky.Informace tu sice leží a teoreticky jsou přístupné pro každého,že je někdo vidí, a jiný ne, je dáno různou mírou rezonance(jsou na to prý už i měřidla).To nijak nesouvisí se vzděláním nebo inteligencí,to je taky důvod proč inteligentní člověk občas pění,když se střetne s někým,kdo má nějaký kontakt s tím,co nás všechny tak impozantně překračuje.A on ne.Buď se ještě nevypracoval.Nebo už kdysi ano a teď trpí nespokojeností ze ztráty způsobené svým pádem a snaží se ji kompenzovat(a ovšem marně)ve světě,který vnímá.Skoro by si zasloužili soucit,nebýt toho,že se už několik desetiletí velmi intenzivně pokouší zničit smysl učebny.
Přemírou slizu,který je dnes na Zemi už snad všudypřítomný.
Je přematrixováno,Carlos Castanedahttp://www.matrix-neo.cz radí disciplínu.Jde o to znovunaučit se hýbat se slučovacím bodem(bod,kde se spojují energetická vlákna jedince),jako to umí malé děti. Dá se to např. při mezní situaci,meditaci,horečce,schizofrenii,holotrop. dýchání.Běžně je SB fixován denní rutinou,inteligencí,školomet. vědomostmi,čímž vzniká iluze jediné reality,což je ale výrazem naučené(vnucené) kultury našich předků,majících malou potřebu po spravedlnosti.O dnešku nemluvě.Psychopati a jejich vůdcové- inspirátoři ze 4.D tak mají volné pole působnosti.
Skvělé, Radku! (Tedy až na to "by jsme"...) Rodina je solidní základ, ale k trvalé udržitelnosti je třeba maximálně soběstačné místní společenství s nezávislým finančním systémem - tedy s místní měnou a nezávislou bankou-kampeličkou, které by fungovaly i v případě zhroucení světového ekonomického systému. Jinak např. na každé alternativní Ithacké bankovce (stát New York) stojí, že "je podložena skutečným kapitálem: našimi dovednostmi, naším časem, našimi lesy, poli a řekami"... Více o neziskových bankách a etickém investování na http://lets.ecn.cz/clanek.php?slozka=cojelets&soubor=zkratky4 http://lets.ecn.cz/clanek.php?slozka=cojelets&soubor=zkratky6
aj.
Souhlasím, především s rodinou jako základem. Její členové jsou si snad nejblíž (oproti jiným druhům společenství). Vše ostatní je nástavba.
V tom smyslu si přihodím polínko. Nelíbí se mi představa státu či samosprávy jako čehokoliv jiného, než sluhy svých členů.
Muslimská víra je koneckonců založena na křesťanské, ač nejsem příznivcem jakékoliv církve (a je jedno, jestli židovské, křesťanské či muslimské), uznávám, že křesťanství je součástí dědictví prostředí, ve kterém jsem vyrostl.
20.1.2008 1:23
The Money Masters - How international bankers gained control of America
Tem kterym nedela problemy Anglictina vrele doporucuji k shlednuti tento dokument:
The Money Masters - How international bankers gained control of America
http://s4.photobucket.com/albums/y134/trodas/?acti...
...k "dostani" je pres eMule P2P sit a popisuje celou historii a jde v problemu penez do opravdu nevidane hloubky.
Problem je v tomto dokumentu neobvykle podrobne rozebran, vcetne motivu zavrazdeni vsech US prezidentu jenz se tomuto systemu chteli vzeprit a popisuje dlouhy boj bankeru (nejen v USA) o moc k vydavani penez...
Mimo jine je tam dobre rozebrano jak financovani Hitlera tak bolsanu v Rusku a duvod likvidace Romanovcu? Inu Rusove jako jediny narod v Evrope nespadli do otroctvi bankeru... a tim na sebe privolali jejich zlobu.
Rovnez je vyvracen mytus o potrebe penez byt "podlozenych" zlatem. Dva argumenty z mnoha - v case velke deprese byly dolary podlozeny zlatem a presto byla deprese. A zlata je malo a kdo kontroluje zlato (bankeri) muze manipulovat snadno z jeho cenou a tak vytvorit menu jistenou zlatem bankeru problem nijak nevyresi...
No proste - neni to zadna sranda. Clanek je jen lehky uvod do problematiky a zmineny dokument navrhuje i reseni.
"The state does not function as we desired. The car does not obey. A man is at the wheel and seems to lead it, but the car does not drive in the desired direction. It moves as another force wishes."
-Vladimir Lenin
Autor si zřejmě přečetl nějakou učebnici ekonomie, ale vůbec to nepochopil a tohle je výsledek. Odborný termíny má napsaný správně,ale to mezi tím je spíš takový komiksový příběh o zloduších, kteří zotročují lidstvo tím, že mu cpou bankovky.Už chybí jen Batman, aby to dal do pořádku a peníze zrušil.
Z hromady nesmyslů uvedu snad jen, že jedině centrální banka (FED v USA, ČNB v ČR) může vyrábět peníze a to i ty elektronické (jen čísla v počítači).Komerčí banky mohou půjčit jen to co jim leží na účtě a nikdy víc.
Jestli stále pochybujete přečtěte si nějakou učebnici ekonomie sami a třeba to pochopíte.
Vím,že tento systém nestojí na dobrých základech,ale šel by zavést vůbec nějaky jiný ?
Tuto stránku navštívilo 12 817