Návštěvní den

Jako bych v jeho dedovi videl svou mamu. Tatovi sebrali malou autodopravu v padesatych letech (pockali si az tata splati dluhy na tri nakladaky na kterych vozil sterk na stavby). Pamatuji si ze mama nas tri decka brala na jezedacka pole po sklizni, kdy jsme vykopavali brambory ktere tam zustaly v brazdach po vyoravce. Pak jsme je na kole vozili domu aby je mohla dat do krmeni praseti. Mydlo delala v neckach z jakehosi veproveho luje.. Maso jen jedenkat tydne. Decka komunistu se na nas divali pres prsty, ponevadz jsme byly potomci byvaleho zivnostnika. Po 89 roce, mama sla na urad zadat o odskodneni za znarodneni tech trech nakladaku. (Tata umrel v 84 roce).. Na to ji rekli 'at si ty nakladaky najde, ze si je muze vzit..'
Zkusili jsme si toho od komousu dost.
Autora clanku deda se alespon dozil navratu sveho majetku. Muj tata ne. Je to tedy do urcite miry happy end.

72697

A tu hezkou větu, že si má ty n8klaďáky najít a vzít jí řekli taky komunisti, nebo už nějaký nový, lepší porevoluční úředník?...
No, ono to je asi jedno. Jeden za osumnáct a druhej bez dvou za dvacet.

73125

...k spravnemu tchanovi

Chlap jak ma byt.

72702

Je to cest byt v pritomnosti takoveho cloveka. Budiz je Vam inspiraci do konce zivota.

72714

normalne do diskusii neprispievam, ale toto je velmi pekny clanok, autor ma u mna sto bodov

72731

a tak nějak mi připomněl krásné chvíle strávené v dětství na venkově u tety. Teta i strýc se za celé dny nezastavili, pořád jen dřeli od rána do večera, ale já jsem naštěstí jako dítě nemusela nic dělat, a tak jsem jen vnímala krásy venkovského života. S oblibou jsem se válela na seníku na prašném seně a pozorovala sezhora zvířectvo na dvoře. Pes Cikán nevrle vrčel na slepice, které se mu snažily ukrást jídlo z misky- ale byl příliš líný vstát a rozehnat je. Mlsná koza se svýma zvláštníma zelenýma ďábelskýma očima se natahovala na pampelišky přes plot a husy se důstojně procházely kol dokola hnojiště. Slepice jsem pozorovala nejraději, protože byly takové srandovní. Vždycky si mě zpytavě změřily, naklonily svou placatou hlavu a pochybovačně ke mně zaskřehotaly: Kóóókokoko…
Ale ta čistá příroda kolem vesničky, jéžiš to bývaly časy. Když jsem například poprvé v životě uviděla celé kolo fialek- a jak jsem byla dočista omámená jejich vůní, když jsem si k nim přičichla. No, nechám toho vzpomínání, jenom ještě podotknu, že ten článek o Vás prozrazuje oji, že jste vysloveně rodinný typ muže. Takový muž je snem každé dívky, která chce žít hezkým rodinným životem a mít v muži vždy pevnou oporu. Jenom jsem zvědavá, jak dopadnou ty moje dvě Husákovy děti, co se zatím v životě plácají a ne a ne nalézt toho pravého.

72742

Dobrá životní filosofie, slušně napsané. Ostatně řekli to tu i jiní.
J. H.

72749

To je to divný, že lidi kteří dřeli jak koně ( můj praděda byl vesnický truhlář ), zažili války a hlad, tak si nenaříkají a spokojeně žijí do 80-ti a více. Pro současníka je fyzická práce ostuda, zlo a ponížení a umíráme v 60-ti jako vysátí, remcající cholerici s vývodem, cukrovlou a dalšími chorobami.
Někde jsem četl, že poslední manuálně pracující člověk co by hrdina hollywoodského filmu zmizel někdy v kolem roku 1950 a i před tím, byl vyjímkou. Jako by fyzická práce byla známkou upadajícího životních statusu.
Dříve se slavila neděle a zbývajících 6 dní bylo zvláště na vesnici naplněno fyzickou dřinou a vypadá to, že lidi byli šťastní a měli k sobě blíž ...

72756

Pane kolego, to by som teda rad vedel, co to pijete takto skoro po ranu

Moji dedko zil na vesnici (po cesky), drel ako kon, zomrel ako 60rocny, nemohol sa hybat (parkinson), nahnevany a opusteny, lebo mu komunisti zobrali statok. Vacsina vesnice sa na seba hnevala, a zblizit ich dokazal iba alkohol a sex. To je realita. O com to tocite Vy? Stastni, blizko k sebe? iba tak v nemcovej Babicke.

72764

Dedko mel asi smulu ze se zil v teto vesnici. Ceske vesnice co znam byly solidni, napr. po vichrici, po pozaru pomahali lide jeden druhemu. Cca 1910, pobudove co nemohli udrzet strechu nad hlavou emigrovali.

72771

Máte pane Stojan docela pravdu, tak nějak to na dědině skutečně vypadalo. Ale při vší bídě - třeba moje babička zemřela v 99 letech a 9 měsícich, do školy chodila za Rakouska-Uherska jen do obecni a to ještě s nevalným prospěchem. Celý život dřela "jako kůň", ale ještě v v 75 letech hodila nůši na záda, přes rameno kosu a "vyfičela" 2 kilometry do kopce na tzv. "čtvrtě", tam nakosila nůši travy a donesla domů a "pokludila kraliky". Tím zahajovala v létě ve 4°° ráno den - to jsou moje vzpomínky z dětství, když jsem u ní byl na prázdniny. Jinak - moje babička byla přesně o 60 let starší, než já.

Na snídani hořčičák slivovice - to bylo pravidlo. A pak přes den podle aktuálních potřeb a chuti další a další. V 90 letech byla vůbec poprve ve špitále a tam zjistili, že je narkomanka. Denně v ní zmizely hromady Algen, Alnagonů a jiných "patáků", ani si nepamatuju, jak se všechny jmenovaly. A to zapíjela slivovicí. O sebe se přestala starat až v 98 letech !

Já ji vezl do špitálu, když ji v 90 letech srostly střeva. I s oblečením vážila asi 35 kilo, nesl jsem jí v náručí jako pytlíček a ona mi šeptala do ucha, že "do špitálu NÉÉÉ", až jsem málem ohluchnul. Doktoři pravili, že šance na přežití je -10% !! Žádná tedy. No, a žila ještě 9 let a 9 měsíců. Její řeč byla ano ano, ne ne ! A když promluvila, i dlaždiči se červenali... strááášně milovala komunisty, mám to patrně geneticky po ní !!

72774

Je to sice dřina, ale výsledek je nad očekávání. Před 5 lety jsme koupili barák - "na samotě u lesa". Po přestěhování jsem cestou z kamarádovy svatby koupil kozu. Dnes máme kravku, kozy jsem potupně prodal (zbyla jen Barča - hnědá, hodná, durynská), protože jsou to pustošilky a nenechávaly mě chvíli v klidu, protože neustále hledaly sebemenší díru v plotě, aby zdrhly nebo zpustošily zahradu. K tomu se v ohradě pase 5 oveček. Idylka, tedy ne vždycky, protože je to hlavně dřina, ale člověku, který jinak sedí 8 hodin na zadku u počítače, taková manuální práce prospěje a ještě si přitom vyčistí hlavu.
Co tím chci říci - snad jen, že to zas není takový problém obstarat si na venkově hospodářství za zlomkovou cenu bytu v Praze, mít vlastní proteiny bez přidané hodnoty z našich obchodních řetězců.
No, možná jsem se trochu odchýlil od tématu, ale...

72765

Napadá mě Cimbura...
Možná je to tak, že děda našel smysl, cíl, naplnění života. K tomu se ještě choval slušně, tvrdě pracoval. Asi má rád lidi a všechno stvoření. Asi umí odpustit, Asi si věří. Asi i viděl, že ho má někdo rád. Prostě respektuje řád stvoření vesmíru. Jak říká můj strejda:..."na pitomý kecy nemá čas"...
Zase mě napadá Cimbura...
Možná děda ví, co je to radost, ale žádnou definici nehledá. Prostě žije.
Je vidět, že to stačí.
Díky. Michal

72789

proc mi projevem pripominate Jindrisku Smetanovou? Asi, ze pisete o clovecinach a ve vasich slovech je utulno.

72912