Jak Si Ťin-pching zničil sny Západu

Philippe Rosenthal

11.5.2024 Komentáře Témata: Fukušima, Čína 983 slov

Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching během své návštěvy Francie neudělal žádné strategické ústupky.

Výsledky dvoudenní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Francii komentují západní média bez zjevného nadšení. „Čínský prezident Si Ťin-pching v úterý opustil Francii po dvoudenní cestě, během níž nenabídl žádné zásadní obchodní ani zahraničněpolitické ústupky, a to i přesto, že na něj francouzský prezident Emmanuel Macron naléhal ohledně přístupu Číny na čínský hospodářský trh a otázky Ukrajiny,“ uvedla agentura Reuters.

Pozadí: Čína se rozhodla, že bude pokračovat ve své činnosti, a to v souvislosti s příchodem čínského prezidenta do Číny. Si Ťin-pching navštívil evropské země poprvé po pěti letech, s výjimkou návštěvy Ruska v březnu 2023. Dne 5. května přijel do Paříže na jednání s Emmanuelem Macronem v Elysejském paláci. Francouzský prezident pak chtěl dát najevo důvěru tím, že čínského prezidenta pozval na Tourmalet v Pyrenejích. „S jehněčím a sýrem se Emmanuel Macron pokusil okouzlit čínského Si Ťin-pchinga v Pyrenejích,“ běžel titulek v agentuře Reuters, aby poukázal na neúspěch francouzského prezidenta.

Večer 7. května Si Ťin-pching přicestoval do Srbska, kde se spolu se srbským prezidentem Alexandarem Vučićem zúčastnil slavnostního ceremoniálu u příležitosti 25. výročí bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě vojsky NATO. Od 8. do 10. května je čínský prezident v Budapešti, kde jedná s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Proč Francie, Srbsko a Maďarsko? Před 60 lety se Francie stala prvním velkým západním státem, který navázal diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou na úrovni velvyslanců, přičemž francouzsko-čínské vztahy jsou dlouhodobě v popředí vztahů mezi Čínou a Západem.

Srbsko je hlavním strategickým partnerem Číny ve střední a východní Evropě a je známé jako „železné přátelství“. Maďarsko je zase pro Čínu rovněž důležitou zemí v regionu a klíčovým partnerem při prosazování čínské globální iniciativy.

Námořní tlak není možný. V předvečer návštěvy Si Ťin-pchinga ve Francii byly uvedeny tři hlavní úkoly pro jednání Emmanuela Macrona s čínským vůdcem. Za prvé, Evropané jsou znepokojeni vážnou nerovnováhou v obchodu s ČLR. Podle šéfa evropské diplomacie Josepa Borrela dosáhl loňský obchodní deficit 291 miliard eur, což představuje 1,7 % HDP EU.

Evropská komise je znepokojena zejména přílivem elektromobilů z Číny. EU po vzoru Spojených států tvrdí, že čínští výrobci elektromobilů požívají nepřiměřené konkurenční výhody v důsledku rozsáhlých dotací, které jim poskytují čínské úřady.

Si Ťin-pching však prohlásil, že problémy s nadbytečnými kapacitami v Číně neexistují z hlediska komparativních výhod nebo globální poptávky. V Evropě se to projevilo tím, že pokrok v jednáních o této otázce je nyní velmi pochybný.

Pokud jde o druhou otázku týkající se rozšíření přístupu evropských výrobků na čínské trhy, i ta skončila neúspěchem. Totéž platí pro pokusy přesvědčit Čínu, aby přestala spolupracovat s Ruskem. Je zřejmé, že Čína není ochotna opustit svůj dosud jasně definovaný postoj, že její vztahy s Moskvou nemusí být posuzovány třetími zeměmi.

Číňané důsledně projevovali dobrou vůli francouzským partnerům, ale v nejdůležitějších otázkách neučinili žádné hmatatelné ústupky. „Návštěva Si Ťin-pchinga ve Francii nedokázala rozptýlit chmury, které se nad dvoustrannými vztahy vznášejí,“ konstatuje Le Monde. „Když dorazili do průsmyku Tourmalet na jihozápadě Francie, přivítala obě hlavy států hustá vánice: očekávané fotografování se nekonalo,“ dodává francouzský deník, aby tak vystihl atmosféru mezi oběma hlavami států.

Čínský vůdce se na závěr návštěvy Francie stal vítězem, čímž posílil svou image světového vůdce a odhalil slabost západních lídrů, kteří po něm žádají řešení svých problémů.

Francouzské a čínské společnosti podepsaly řadu dohod v oblasti energetiky, financí a dopravy, ale většina z nich není ničím jiným než memorandem o porozumění, které má zahájit spolupráci nebo obnovit dříve opuštěné společné projekty.

Prezident Čínské lidové republiky má ve hře jeden trumf. V Pekingu zjevně nepřipadá v úvahu, aby rozehrával rozdíly mezi EU a Washingtonem a připravoval si tak půdu pro další sbližování, které bude obzvláště aktuální, pokud se po listopadových volbách vrátí do Bílého domu Donald Trump, který se netají svým nepřátelským postojem jak k Evropě, tak k Číně.

Volba Paříže jako prvního přístavu před Srbskem a Maďarskem se sama stala poselstvím, poznamenává komentátor agentury Bloomberg Lionel Laurent. Zatímco poslední dvě jmenované země slouží jako výkladní skříň úspěšných čínských investic na hranicích EU, Francie se stala místem, kde Čína doufá, že překoná propast mezi EU a USA. „Pozitivní rétorika o clech na luxusní zboží nemůže zakrýt smutek, jak se francouzští a čínští představitelé dohadují,“ říká Lionel Laurent.

Ukrajina a zničené sny Západu. Ukrajina je zároveň rozsáhlou oblastí zklamání, protože Čína se sbližuje s Ruskem, zatímco Emmanuelu Macronovi opakuje, že nebude aktivně podporovat vojenské úsilí Moskvy. Tento druhý postoj by se mohl zdát pro Francii průlomový, ale ve skutečnosti je vnímán jako pouhé diplomatické přivítání.

Na rozdíl od čínsko-sovětského rozkolu, který v 60. letech 20. století vytvořil podmínky pro sblížení Západu s Číňany, mají Peking a Moskva zájem na tom, aby se staly oponenty řádu vedeného USA.

Tím, že se Si Ťin-pching přesouvá na východ, zanechává v Paříži střízlivější realitu. Sny Západu jsou rozbity,“ shrnuje komentátor agentury Bloomberg.

Pohled z Pekingu. V Číně jsou výsledky Si Ťin-pchingovy návštěvy nepochybně vnímány jako mimořádně plodné. Především je to shoda mezi Čínskou lidovou republikou a Francií v otázce boje proti americké hegemonii.

V posledních pěti letech měly vztahy mezi Čínou a Evropou své vzestupy a pády, mimo jiné během pandemie COVID-19 a rusko-ukrajinského konfliktu.

Peking se domnívá, že je obzvláště důležité, aby Evropa dodržovala zásady, že její vztahy s Čínou by neměly být zapojeny, respektovány nebo kontrolovány žádnou třetí stranou.

V této situaci čínský vůdce vyslal signál, který má ukázat, že – nezávisle na vývoji mezinárodní situace – zůstává neotřesitelná snaha Číny rozšířit spolupráci s Evropou a podpořit její strategickou autonomii.

Rozdíly v hodnotách, politických systémech a modelech rozvoje nejsou překážkou spolupráce, ale základem pro výměnu zkušeností a vzájemné doplňování. Pro Čínu je Evropa příležitostí, nikoli rizikem, partnerem, nikoli soupeřem.

Comment Xi Jinping a brisé les rêves de l'Occident? vyšel 9.5.2024 na observateurcontinental.fr. Překlad v ceně 473 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 71)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 5 496