Francouzské jednotky a jednotky NATO na Ukrajině

10.5.2024 Komentáře Témata: NATO, Francie, Ukrajina 1518 slov

Francie oficiálně vyslala na Ukrajinu své první vojáky. Byly nasazeny na podporu ukrajinské 54. samostatné mechanizované brigády ve Slavjansku. Vojáci pocházejí z francouzského 3. pěšího pluku, který je jednou z hlavních jednotek francouzské cizinecké legie (Légion étrangère). Počáteční skupina francouzských vojáků čítá asi 100 osob. Předpokládá se, že se jedná pouze o první skupinu z přibližně 1 500 vojáků francouzské cizinecké legie, kteří dorazí na Ukrajinu. Prvních 100 jsou dělostřelečtí a pozorovací (průzkumní) specialisté.

Legii nyní velí francouzští důstojníci, ale všichni vojíni jsou cizinci. Podle současných zákonů o anonymitě se dobrovolník vstupující do legie může rozhodnout, zda si ponechá své skutečné jméno, nebo přijme nové. Legionáři slouží tři roky a poté mohou požádat o francouzské občanství. Pokud je legionář zraněn, má nárok na francouzské občanství bez čekací lhůty. V cizinecké legii nejsou žádné ženy.

Není jasné, jak mohou legionáři pomáhat Ukrajincům. Ukrajinci umí zacházet s dělostřelectvem a mají moderní zpravodajskou podporu, kterou zčásti zajišťují jejich vlastní bezpilotní letouny a špioni a zčásti díky zpravodajským a sledovacím prostředkům USA a dalších zemí NATO podporujících Ukrajinu. V každém případě ukrajinský problém nespočívá v tom, jak používat dělostřelectvo, ale v tom, odkud by se měla vzít munice. Ukrajina si stále stěžuje, že nemá dostatečné zásoby 155mm houfnic.

V souvislosti s francouzskou akcí byl předvolán francouzský velvyslanec na ruské ministerstvo zahraničí. Ruské ministerstvo zahraničí v oficiálním prohlášení uvedlo, že „v souvislosti se stále bojovnějšími prohlášeními francouzského vedení a přicházejícími informacemi o rostoucím zapojení Francie do konfliktu v okolí Ukrajiny byl 6. května na ruské ministerstvo zahraničí předvolán francouzský velvyslanec v Moskvě Pierre Levy. Z ruské strany bylo vyřčeno zásadní hodnocení destruktivní a provokativní linie Paříže, která vede k další eskalaci konfliktu. Bylo zdůrazněno, že pokusy francouzských úřadů vyvolat svými nezodpovědnými prohlášeními o možném vyslání západních vojenských kontingentů na Ukrajinu jakousi „strategickou nejistotu“ pro Rusko jsou odsouzeny k nezdaru. Cíle a úkoly speciální vojenské operace budou splněny“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron již několik měsíců vyhrožuje vysláním francouzských vojáků na Ukrajinu. Od zemí NATO, s výjimkou Polska a pobaltských států, se mu nedostalo prakticky žádné podpory. Příznačné je, že Francie sama nemá dostatek vojáků, které by mohla vyslat do předních linií na Ukrajině, pokud by takové rozhodnutí padlo. Francie údajně nemůže dnes podpořit nasazení celé divize v zahraničí a nebude mít tuto schopnost nejméně do roku 2027.

Rozhodnutí o vyslání zahraničních legionářů je svého druhu podrazem. Francie nenasadí vlastní armádu a kromě malého počtu důstojníků nejsou vyslaní vojáci francouzskými občany. Macron se také snaží zvýšit svůj vlastní rating a ukázat se jako nezávislý politik. Navíc tím nedráždí Macronovy politické odpůrce, jak by tomu mohlo být v případě vyslání vojáků francouzské armády.

Další nuancí je rozhořčení Paříže nad tím, že francouzské jednotky, téměř všechny z Legie, byly vyhnány z pásu Sahelu v Africe. Na mnoha místech je nahradili Rusové. Kontrola frankofonní Afriky a bohatství, které poskytovala politikům ve Francii, byla podkopána. Zvláštní ránu dostal Niger, významný dodavatel uranu do Francie (země získává 70 % elektřiny z jaderných elektráren). Celosvětové zásoby uranu se snižují a jeho ceny rostou. Vzhledem k tomu, že Rusko a Kazachstán spolu s Nigerem vedou v dodávkách uranu pro jaderné reaktory, čelí Francie problému domácí ekonomické bezpečnosti.

Macronova kalkulace však nemusí být správná. Vzhledem k riziku ztráty přístupu k uranu, nebo alespoň jeho dostatečného množství pro zásobování francouzských reaktorů, by vstup Legie na Ukrajinu mohl vést k asymetrické reakci a ruskému embargu na dodávky do Francie.

Jedna z hlavních otázek, které okamžitě vyvstávají v souvislosti s rozhodnutím Francie vyslat vojáky ze svého 3. pěšího pluku: nepřekračuje to červené linie, které Moskva vytyčila v souvislosti s účastí vojsk NATO na Ukrajině? Je to vnímáno jako začátek větší války za hranicemi Ukrajiny? Vznik nových sil by mohl potenciálně vést k vypuknutí celoevropské války.

Proto bude důležitá reakce NATO na rozhodnutí Francie vyslat vojáky. Jelikož Francie jedná na vlastní pěst, nemůže se domáhat podpory NATO podle známého článku 5 Smlouvy o kolektivní bezpečnosti NATO.

Francouzské jednotky se tak stávají pro ruskou armádu na Ukrajině stejně legitimním cílem jako žoldnéři (včetně francouzských jednotek), kteří byli eliminováni dříve. Nicméně i kdyby Rusko udeřilo na francouzskou armádu mimo Ukrajinu, bylo by to oprávněné, protože Francie byla první, kdo se rozhodl zapojit do nepřátelských akcí proti Rusku, a donutit ostatní členy NATO k hlasování o článku 5 by bylo obtížné, ne-li nemožné. Celkově je nepravděpodobné, že by Rusko dlouho tolerovalo zvyšování počtu vojáků francouzské armády, i když se jedná o vojáky cizinecké legie.

Již v dubnu se objevily zprávy, že NATO začíná na Ukrajině rozmísťovat bojové jednotky. Jsou oblečeni do vojenských uniforem a většinou se soustřeďují v západní části země, i když v některých případech jsou blízko skutečných bojů na východě. Stále více vojáků přijíždí z Polska, Francie, Británie, Finska a dalších členů NATO. Tito vojáci nejsou žoldáci. Na jejich uniformách je vyobrazena vlajka jejich země. NATO tvrdí, že tito vojáci nejsou zapojeni do bojů, ale jsou na Ukrajině, aby obsluhovali moderní západní techniku. Pokud se však byť jen nepřímo účastní bojových akcí proti Rusku, stali se již také legitimními cíli.

Bidenova administrativa, alespoň oficiálně, tvrdí, že je proti vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. Děje se tak ale kvůli Bidenově nízkému ratingu. A po jeho případném znovuzvolení už pravděpodobně k podobným zmatkům nedojde. Nedávné schválení zákona o leteckém transportu pro Ukrajinu ve výši 60 miliard dolarů naznačuje, že Kongres podpoří vše, co chce Bidenova administrativa udělat pro „boj s Rusy“.

Ostatní země NATO zaujaly odlišné postoje. Například italský ministr obrany vyloučil přímé zapojení země do konfliktu na Ukrajině. Guido Crozetto v rozhovoru pro deník Corriere della Sera uvedl, že by „neodsuzoval prohlášení prezidenta spřátelené země“, ale podle něj „nechápe, jaký je účel a přínos“ Macronových výroků o možném vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu. Crozetto zároveň ujistil, že Itálie neuvažuje o možnosti účasti svých vojáků v konfliktu.

Německo rovněž oficiálně uvedlo, že nechce vyslat své vojáky na Ukrajinu.

Pro jejich vyslání jsou mimo jiné pobaltské státy a Polsko, tedy tradiční rusofobní pásmo ve východní Evropě.

Nicméně podle zpráv ze Západu je nyní ruská armáda o patnáct procent větší než před válkou na Ukrajině. Má také mnohem více zkušeností a našla způsoby, jak čelit americkým high-tech systémům, jako je rušení a spoofing. Zároveň NATO za Ruskem značně zaostává jak ve výzbroji, tak v počtu lidí a průmyslové síle. Kromě toho jsou zásoby zbraní velmi nízké a vybavení údajně určené pro obranu země bylo odesláno na Ukrajinu, což vede k nedostatku obranných prostředků.

V americkém národněbezpečnostním establishmentu panuje shoda, že Ukrajina válku s Rusy prohrává a potenciálně jí hrozí rozpad armády. Již se objevily zprávy, že některé z předních brigád ukrajinských ozbrojených sil, včetně 25. výsadkové brigády, 67. mechanizované brigády, která opustila své pozice u Chasového Jaru, 115. brigády, která odmítla plnit rozkazy, a 47. mechanizované brigády, která si po více než roce na frontové linii vyžádala rotaci, odmítly plnit rozkazy svých velitelů. Jedná se o vysoce postavené armádní brigády, nikoli o jednotky územní obrany.

Ruská armáda bez skrupulí provádí údery jak proti zahraničním jednotkám, tak ničí ukrajinské bojové jednotky a způsobuje těžké ztráty. Ukrajina již ve válce ztratila téměř 500 000 vojáků a počet padlých v bojích každým dnem roste.

Odhalující je také zpráva o výcviku ukrajinských pilotů F-16. Podle některých západních důstojníků spolupracujících s Ukrajinci došlo i po roce výcviku pilotů v létání na F-16 k velmi malému pokroku. Zdá se, že jazyková bariéra a neznalost západních systémů a bojové taktiky zpomalovaly proces učení. Proslýchá se, že až letos v létě konečně začnou na Ukrajinu přilétat letouny F-16, budou je pravděpodobně pilotovat „vysloužilí“ piloti z evropských vzdušných sil.

Zdá se, že plánem NATO je pokusit se odvrátit katastrofu tím, že zaplní mezery v ukrajinských ozbrojených silách dovozem „poradců“, zatímco bude čekat, až USA po listopadových volbách nasadí svou armádu do boje. V důsledku toho to Moskva ví a snaží se zničit ukrajinskou armádu dříve, než Biden nastoupí do druhého funkčního období. Mezitím je paradoxně pro Evropu výhodné brzké ruské vítězství, protože pak se vyhne velké válce v Evropě. V opačném případě, po zavedení amerických vojsk, bude Evropa definitivně uvržena do třetí světové války, protože země EU a NATO budou muset pouze plnit rozkazy Washingtonu.

Aby zchladilo zápal evropských a amerických jestřábů a ukázalo vážnost záměrů přivést cíle NWO, oznámilo ruské ministerstvo obrany 6. května cvičení s použitím taktických jaderných zbraní. „Cvičení je zaměřeno na udržení připravenosti personálu a techniky jednotek bojového použití nestrategických jaderných zbraní k reakci a s cílem bezpodmínečně zajistit územní celistvost a suverenitu ruského státu v reakci na provokativní prohlášení a hrozby některých západních představitelů vůči Ruské federaci,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení.

Místem konání je Jižní vojenský okruh, který zahrnuje Krym a nové oblasti Ruska. Cvičení se bude konat za účasti letectva a také sil ruského námořnictva. „Během cvičení bude proveden soubor opatření k praktickému procvičení problematiky přípravy a použití nestrategických jaderných zbraní.“ Je třeba připomenout, že zahájení NWO předcházelo velké cvičení ruských ozbrojených sil v Jižním vojenském okruhu.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí poskytlo podrobnou odpověď v souvislosti s konáním cvičení ozbrojených sil Ruské federace k nácviku použití nestrategických jaderných zbraní.

ВОЙСКА ФРАНЦИИ И НАТО НА УКРАИНЕ vyšel 7.5.2024 na katehon.com. Překlad v ceně 718 Kč Zvědavec.

Známka 1.2 (hodnotilo 68)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 4 721