Bude Da Silva vůči Rusku vstřícnější?

Valerij Burt

14.1.2023 Komentáře Témata: Brazílie 649 slov

Život v Brazílii, rozbouřený nedávnými masovými demonstracemi, se pomalu vrací do normálu. O bouřlivých událostech těsně po Novém roce v největší jihoamerické zemi se však bude ještě dlouho mluvit.

Připomeňme, že v brazilských prezidentských volbách zvítězil 77letý Lula da Silva, vůdce socialistické koalice. Těsným rozdílem porazil pravicového populistu, 67letého Jaira Bolsonara, a stal se potřetí brazilským prezidentem.

Bolsonaro však porážku neuznal a prohlásil, že „brazilský elektronický hlasovací systém je náchylný k podvodům“, a požadoval, aby byly některé hlasy anulovány. Nejvyšší volební soud v zemi žádost zamítl a uložil iniciátorům pokutu.

Po nástupu da Silvy do úřadu se vášně rozhořely a lidé vyšli do ulic. Vypukly nepokoje a Bolsonarovi příznivci a ti, kteří se k nim přidali, začali obsazovat vládní budovy. Zejména lidé ozbrojení holemi a kameny vtrhli do parlamentu a k Nejvyššímu soudu a začali se bouřit.

[Nepokoje v...]
Nepokoje v Brazílii

Došlo ke střetům mezi protestujícími a policií. Da Silva vyhlásil výjimečný stav do konce ledna. Policie události vyšetřuje.

Akce protestujících byly odsouzeny v mnoha zemích světa včetně Ruska. Předsedkyně Rady federace Valentina Matvijenková na svém kanálu Telegram napsala: „Jsem si jistá, že díky vysoké politické autoritě Luly da Silvy budou následky nepokojů rychle překonány a bude zachována vnitropolitická stabilita a národní jednota země.“ Připomněla, že da Silva během svého předsednictví v letech 2003-2010 významně přispěl k rozvoji dvoustranných vztahů s Ruskem a je právem považován za jednoho ze zakladatelů BRICS.

[Lula a Bol...]
Bolsonaro a Lula

Mnozí se přiklánějí k tomu, že v tom, co se stalo, vidí americkou stopu. Přibližně stejný scénář se odehrál před dvěma lety, kdy příznivci Donalda Trumpa v lednu 2021 vtrhli do Kapitolu, aby se dostali do sídla Kongresu. Šlo o pokus zabránit potvrzení vítězství Josepha Bidena v prezidentských volbách.

Bolsonaro je přirovnáván k Trumpovi – je stejně výstřední. Příznačné je, že před da Silvovou inaugurací navštívil Bolsonaro Trumpovo soukromé sídlo v Mar-a-Lago. „To dále naznačuje, že protesty v Brazílii jsou jakýmsi 'ahoj Jižní Ameriko' ze Severní Ameriky,“ říká publicista Pavel Dubravský. Připomněl, že Bolsonaro byl často nazýván „Trumpem tropů“.

Po neúspěchu protestů je však Bolsonaro odsoudil.

Bývalý bolivijský prezident Evo Morales se také domnívá, že se USA podílely na událostech v Brazílii, ale vidí je z jiné perspektivy: „Politika USA selhává, když impérium upadá, obrací se k násilí, když impérium ztrácí hegemonii, obrací se ke zbraním a kulkám...

Morales připomněl, že počátkem prosince soud odsoudil argentinskou viceprezidentku Cristinu Kirchnerovou v korupční kauze k šesti letům vězení a doživotně ji zbavil práva vykonávat veřejnou funkci.

Ve stejných dnech rozpustil dosavadní peruánský prezident Pedro Castillo parlament, který se měl potřetí zabývat jeho odvoláním z funkce. Poslanci se přesto sešli a rozhodli o odvolání hlavy státu. Castillo byl zatčen a obviněn z organizování vzpoury a překročení pravomocí. Moc přešla na peruánskou viceprezidentku Dinu Boluarteovou.

Morales považuje události v Argentině, Peru a Brazílii za články stejného řetězce.

V roce 2017 Morales také upozornil na skutečnost, že u řady jihoamerických vůdců byla náhle diagnostikována rakovina. Da Silva, tehdejší bývalá hlava Brazílie, současná vůdkyně této země Dilma Rousseff, bývalý prezident Paraguaye Fernando Lugo, to byli vůdci, kteří se dokázali vyléčit, ale Hugo Chavez se uzdravit nedokázal...

Vítězství socialistů v Jižní Americe je obecně považováno téměř za trend. Ve Venezuele je u moci Chávezův nástupce Nicolás Maduro. V roce 2018 se v Mexiku ujal prezidentského úřadu vůdce hnutí Národní obroda López Obrador. V loňském roce se do čela Kolumbie poprvé postavil zástupce levicových sil, bývalý povstalec Gustavo Petro. Malá země Honduras pravděpodobně nemá velký vliv na světovou politiku, ale i zde se k moci dostala levicová představitelka Xiomara Castrová. V Chile zastává nejvyšší vládní funkci syn chorvatských přistěhovalců, 36letý socialista Gabriel Boric.

Od těchto a dalších levicových latinskoamerických politiků lze těžko očekávat, že se stanou nepřáteli USA. Spíše budou muset manévrovat. Ale není bez naděje, že budou vůči Rusku vstřícnější.

Да Силва повернётся лицом к России? vyšel 14.1.2023 na fondsk.ru. Překlad v ceně 241 Kč Zvědavec.

Známka 1.2 (hodnotilo 56)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 4 880