Útoky dronů na ruské letecké základny:

Významná eskalace války, za kterou stojí Washington

Chris Marsden

Útok bezpilotního letounu na letiště v Kursku z 6.12. t.r. představuje významnou eskalaci války NATO proti Rusku. Přichází pouhý den poté, co Rusko obvinilo Kyjev z útoků drony na dvě vojenská letiště hluboko na svém území.

Útok 100 kilometrů od ukrajinských hranic si nevyžádal žádné oběti. Vypukl však rozsáhlý požár zasažených ropných cisteren trvající 10 hodin.

Místo útoků a způsob jejich provedení opět ukazuje na přímou účast Spojených států.

Ruští představitelé již obvinili Kyjev z pondělních útoků na dvě letecké základny v Rjazani a Saratově na jihu středního Ruska, při nichž byly pravděpodobně použity upravené ruské bezpilotní letouny Striž ze sovětské éry, které vypustila Ukrajina. Tři příslušníci služby byli zabiti a čtyři zraněni, přičemž dvě letadla byla poškozena. Bombardéry zasažené na letišti Engels-2 a na letecké základně Dyagilevo měly jaderné zbraně. Snímky z Dyagileva ukazují bombardér Tu-22M3 s poškozeným ocasem, pod jehož křídlem je zavěšena raketa Kh-22.

Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že pondělní útoky byly teroristickým činem, a v reakci na ně zahájilo bombardování klíčové ukrajinské infrastruktury.

Podezřelé ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily také na vojenské letiště Belbek v Sevastopolu, ale byly sestřeleny protivzdušnou obranou, zatímco podle ruských zdrojů bezpilotní letouny neúspěšně zaútočily také na sklad pohonných hmot v Brjanské oblasti.

Brjansk, Kursk a Belgorod, které bezprostředně hraničí s Ukrajinou, byly zasaženy několikrát. Poslední útoky a vybrané cíle by však nebyly možné bez rozsáhlých zpravodajských informací a tajné dohody mezi NATO a Kyjevem na vysoké úrovni.

Ukrajinský vojenský analytik Serhij Zgurec na internetových stránkách televize Espreso poznamenal, že zasažené letecké základny byly jedinými zařízeními v Rusku, která mohla poskytovat servis bombardérům používaným k útokům na Ukrajinu. Ukrajinská vláda odmítla údery veřejně přiznat, ale vysoký ukrajinský představitel potvrdil deníku New York Times, že přinejmenším jeden z bezpilotních letounů byl vypuštěn z Ukrajiny a že jeden z úderů byl proveden s pomocí speciálních sil v blízkosti ruské základny.

Tyto cíle jsou nejvzdálenějšími cíli v Rusku, které kdy byly zasaženy během celého konfliktu. Jedna z leteckých základen, Rjazaň, se nachází pouhých 185 kilometrů jihozápadně od Moskvy, zatímco Saratov je vzdálen asi 644 kilometrů od ukrajinských hranic. Ruští vojenští komentátoři zdůraznili, že pokud Ukrajina dokáže zasáhnout cíl tak daleko uvnitř Ruska, může být schopna zasáhnout i Moskvu. Moskevská zpravodajka Sky News Diana Magnayová uvedla, že „je nyní mnoho otázek, jak přesně se to Ukrajině podařilo“, a poté naznačila, že „selhala kontrarozvědka uvnitř Ruska, která umožnila útok dronu zevnitř Ruska, možná s pomocí ukrajinských spolupracovníků“.

Televizní kanál přinesl neoficiální komentáře vysokých západních představitelů, kteří si pochvalovali, že takové útoky uvnitř Ruska zasadí silný psychologický úder, který „skutečně ukazuje“, že ukrajinské síly „mohou v Rusku operovat podle libosti“. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko bude pravděpodobně považovat tyto útoky za „jedny z nejvýznamnějších strategických selhání ochrany sil od invaze na Ukrajinu“.

Deník New York Times škodolibě konstatoval, že útoky „přispěly k náznakům, že Kyjev je ochoten přiblížit válku Moskvě a prezidentu Vladimiru V. Putinovi“, že „změnily geografii války, ukázaly selhání moskevských systémů protivzdušné obrany a že signalizovaly odhodlání Kyjeva zaplatit vyšší cenu za neutuchající útok na ukrajinskou infrastrukturu“.

Schopnost Ukrajiny provádět takové útoky by byla záhadou pouze v případě, že by se Kyjev nemohl spolehnout na špionážní síť Washingtonu a jeho rozsáhlé kontakty v Rusku budované po desetiletí. Nejnovější útoky se tak řadí k rostoucímu počtu ukrajinských „úspěchů“ a skrytějších provokací, jejichž společným cílem je prodloužit a zároveň eskalovat válku.

Patří mezi ně:

  • Bombardování plynovodů Nord Stream 1 a 2, které ukončí tranzit ruského zemního plynu pod Baltským mořem do Německa.
  • Výbuchy v námořním přístavu v Sevastopolu 29. října, na nichž se zřejmě podílely i bezpilotní letouny, částečně zničily strategický most.
  • Výbuchy 15. listopadu v polské zemědělské vesnici, při nichž zahynuli dva civilisté.

Každá z těchto akcí zavání skrytým zapojením USA a NATO, přičemž každá z nich je bezohlednější a potenciálně nebezpečnější než ta předchozí.

Bombardování Nord Streamu připravilo Rusko o životně důležité příjmy a potvrdilo jeho izolaci od evropských trhů po měsících odsouzení Německa ze strany Bílého domu. Důsledky ukrajinských snah obvinit Rusko z vlastního raketového útoku na Polsko, zahrnující požadavky Kyjeva na NATO, aby se odvolalo na článek 5 zavazující členské státy k vzájemné obraně, byly tak závažné, že dokonce sám americký prezident Joe Biden zasáhl proti tomu, co by znamenalo okamžitý přechod k přímé válce s Ruskem, na kterou USA ještě nebyly připraveny.

Poslední útoky hluboko na ruském území mohly být zinscenovány částmi americké vojenské, zpravodajské a politické elity, které o to usilovaly – bez ohledu na to, jak katastrofální může být výsledek takového jednání.

Deník The New York Times v komentáři k útokům napsal, že „Rusko má jen malý prostor pro eskalaci“. Citoval Micka Ryana, důstojníka australské armády ve výslužbě, který o útocích na Ukrajinu řekl: „Není to eskalace, jak někteří jistě tvrdí. Je to však nezbytné politické a vojenské opatření, kterým chce Ukrajina omezit humanitární škody způsobené brutálními útoky ruských dronů a raket.“

Toto tvrzení je absurdní. Útoky Ukrajiny koordinované se Spojenými státy jsou významnou eskalací války. Spojené státy, které podnítily a vyprovokovaly válku, v níž zahynuly desítky tisíc Ukrajinců, překročily nejen ruské, ale i své vlastní „červené linie“.

Spojené státy lhaly pokaždé, když tvrdily, že na Ukrajině nic neudělají.

V květnu zveřejnil Biden v New York Times článek s názvem „Co Amerika udělá a neudělá na Ukrajině“, v němž uvedl, že „nebudeme podporovat ani umožňovat Ukrajině, aby udeřila za svými hranicemi“. Washington však udělal přesně to, že poskytl cílené informace, zbraně a logistickou podporu, které umožnily Ukrajině útočit hluboko uvnitř ruského území.

Objevuje se vzorec, podle něhož USA a NATO neustále tlačí na Rusko, aby vyzkoušely, jak daleko mohou zajít, aniž by vyprovokovaly reakci Putinova režimu.

Je zřejmé, že se počítá s tím, že stále větší ekonomický, vojenský a politický tlak na Rusko povede k prohloubení rozporů mezi oligarchy a otevře možnost vnitřní změny režimu prostřednictvím nějaké formy palácového převratu. Vražda ruské fašistické ideoložky Darji Duginové (autor je zjevně ideologicky velmi vyhraněný, distancuji se od výrazu, který použil. Editor) byla jasným varováním pro ruské oligarchy, že trest za podporu Putina může jít nad rámec sankcí a zabavení majetku. Zpravodajské informace, které Ukrajina použila při své poslední ofenzivě, mohly nakonec pocházet od vysoce postavených ruských stoupenců s již existujícími vazbami na Washington, kteří usilují o urovnání konfliktu za každou cenu.

Zároveň existují síly v ruské oligarchii, které prosazují mnohem agresivnější reakci ruské armády.

Neustálá a bezohledná eskalace války ze strany Spojených států s sebou nese riziko, že ruská vláda odpoví vlastní eskalací s potenciálně katastrofálními důsledky.

Známka 1.5 (hodnotilo 69)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 5 416