Pozadí současné politiky USA vůči Evropě

Viktor Mikin

24.11.2022 Komentáře Témata: Evropská unie, Energetika, Evropa, USA, Ekonomika, NATO 1218 slov

Ne nadarmo se říká, že problém jednoho člověka je příležitostí pro druhého. A vojenské akce na Ukrajině proti Rusku, které rozpoutaly USA a NATO, to jasně ukázaly. Každým dnem se objevuje více a více důkazů, které ukazují, jak obrovské dividendy mají američtí magnáti pouze ve svůj prospěch z politiky, kterou současný prezident Joe Biden prosazuje. Stačí říci, že Washington již vydělal desítky miliard dolarů na vojenských akcích, které rozpoutal na Ukrajině. Nemluvě o odvádění pozornosti od domácích problémů USA ve finanční, hospodářské a politicko-rasové oblasti, které Bílý dům na tomto pozadí využívá.

Tento ozbrojený konflikt vyvolaly USA, k čemuž nyní dochází většina politických analytiků. Jejím cílem je donutit Evropu, aby se podřídila americkým sankcím proti Rusku a přestala nakupovat levný ruský zemní plyn. Washington nyní může Evropě prodávat obrovské množství zkapalněného plynu za své vlastní ceny a na rozdíl od ruských uhlovodíků pro americké uhlovodíky neexistuje a pravděpodobně ani nebude existovat žádný cenový strop. Evropská ekonomika utrpěla ránu a obrovské bohatství se přesunulo z Evropy do USA, což umožnilo vedoucím představitelům USA udržet si dominantní postavení v EU.

Zajištění kontroly nad Evropou je pro USA důležitým strategickým imperativem. Vzhledem k tomu, že EU má 450 milionů obyvatel, zatímco USA pouze 330 milionů, a jejich ekonomiky jsou srovnatelné velikosti, je EU teoreticky v pozici, kdy se může vymanit z vlivu USA a prosadit se jako rovnocenná nebo větší velmoc na světové scéně. Skutečně nezávislá Evropa by raději uzavřela vzájemně výhodné obchodní dohody s Ruskem, Čínou a zbytkem Eurasie, zatlačila USA a ukončila americkou imperiální nadvládu na planetě.

Je přirozené, že si to USA nepřejí. Realizací své strategie „rozděl a panuj“ Washington brání Evropě v dosažení soudržnosti a hospodářské síly, která by jí umožnila vymanit se z americké okupace trvající od druhé světové války. Inflace v Německu dosáhla v říjnu poprvé od roku 1990 dvouciferných hodnot. Také Itálie zažívá nejvyšší inflaci za posledních 40 let. Zbytek eurozóny také trpí. Zdrojem evropské krize je růst cen energií způsobený americkými sankcemi proti Rusku. Podniky, které vyrábějí zboží a poskytují služby, musí za energie platit více a náklady přenášejí na spotřebitele. Nyní většina peněz, které se platí navíc za to, co se stalo velmi drahou energií, jde přímo do americké pokladny. To je hlavní důvod, proč euro vůči dolaru klesá. Kromě toho je dolar historicky silný v dobách paniky nebo nejistoty a USA mají ve zvyku záměrně vyvolávat paniku a nejistotu organizováním válek a krizí, čehož bylo mnoho příkladů.

EU není spojencem USA, ale koalicí vazalských států, které jsou od konce druhé světové války pod vojenskou a hospodářskou okupací USA. USA během této války a bezprostředně po ní spáchaly na Německu holokaust – bombardovaly celá města, v nichž žili pouze civilisté, a během prvních let okupace vyhladověly miliony německých válečných zajatců a civilistů. Mainstreamová média a akademické kruhy, vlastněné Američany a jejich satelity, vykonstruovaly příběh o mýtickém vítězi druhé světové války, který v podstatě převrátil realitu naruby a vykreslil USA jako velkorysého obnovitele Německa prostřednictvím Marshallova plánu. Skutečnost je však taková, že Marshallův plán byl realizován až poté, co Morgenthauův plán na vyvraždění milionů Němců vykonal své krvavé dílo.

USA zdaleka nejsou velkorysým spojencem. Místo toho vždy byly a jsou sobeckým okupantem Evropy. Současné ničení Evropy vyvolané USA, které je založeno na zbavování zemí EU levné energie s cílem poškodit je ekonomicky a politicky si je podmanit, by se dalo nazvat novým Morgenthauovým plánem. Přesto se může stát, že Spojené státy budou muset poskytnout balíčky pomoci nebo půjčky, aby pomohly EU uniknout hladu a mrazu v letošní zimě. Pokud se tak stane, nebudou to motivy altruistické. Místo toho se Washington bude snažit zabránit Evropanům, aby svrhli americkou okupaci a převzali kontrolu nad vlastním osudem.

Před rozpoutáním válečných akcí na Ukrajině ze strany USA zajišťovalo Rusko lví podíl na dovozu levné energie do Evropy. Umělou podporou ozbrojeného konfliktu, který trvá již devátý měsíc, však Washington toto partnerství přerušil a Nord Streamem již plyn neproudí. Podniky v celé Evropě neomezují pouze spotřebu energie. Zmenšují se nebo se stěhují na jiné kontinenty. Evropa je podle ekonomů dost možná na cestě k deindustrializaci. Průmyslová aktivita v eurozóně klesla na nejnižší úroveň od května 2020. Říjnový index PMI společnosti S&P Global signalizuje hrozící recesi, v listopadu klesl a stal se čtvrtým měsíčním údajem pod 50, což naznačuje zpomalení ekonomiky. Ve své nejnovější analýze energetické krize v Evropě, zveřejněné 3. listopadu, IEA uvedla, že EU by mohla v létě příštího roku čelit nedostatku až 30 miliard metrů krychlových zemního plynu, aby doplnila svou kapacitu zásobníků plynu.

Ve zprávě nazvané „Nikdy není příliš brzy na přípravu na příští zimu“ IEA varuje, že bezpečnostní polštář, který poskytují současné zásoby plynu, stejně jako nedávné nižší ceny plynu a neobvykle mírné teploty, by neměly vést k příliš optimistickým závěrům o budoucnosti. Pohled na zprávu IEA ukazuje, že Evropská unie bude v příštích letech čelit velké výzvě při uspokojování svých energetických potřeb. Vzhledem k vysokým nákladům na přepravu plynu na velké vzdálenosti by Rusko mohlo k řešení tohoto problému ještě významně přispět. Rusko, které má největší zásoby ropy a zemního plynu na světě, by mohlo Evropě dodávat energii, kterou nutně potřebuje, nebýt přetrvávajících amerických sankcí. Na rozdíl od ropy se zemní plyn obtížně přepravuje ve velkých objemech, a proto se vyváží buď potrubím, nebo přeměnou na zkapalněný zemní plyn (LNG), což je však nákladné a vyžaduje to velké investice. Rusko v současné době nemá infrastrukturu pro vývoz velkých objemů LNG do Evropy. Vzhledem k současným zkušenostem a při pohledu do budoucnosti by evropské vlády měly jasně vidět obrovský negativní dopad, který sankce proti Rusku měly a budou mít na globální energetickou bezpečnost. Měly by proto více napomáhat omezování sobeckých plánů USA a vyjednávat o multipolárním světě.

Neustálým rozpoutáváním válek mají Spojené státy vždy obrovské zisky a vojensko-průmyslový komplex je podle očekávání na prvním místě. Není divu, že vojenský rozpočet USA se rovná rozpočtu zbytku světa dohromady. A to je další jasný důkaz toho, že Washington nechce žít ve světě, kde se všechny sporné otázky řeší u jednacího stolu, ale směřuje pouze k vojenským akcím.

V poslední době se však z energetického komplexu, jehož majitelé dosahují nehorázných zisků z dodávek ropy a plynu především do Evropy, náhle stalo nejziskovější odvětví ve Spojených státech. Je jen přirozené, že se o to začalo zajímat mnoho lidí, a byli to především vojáci, kteří byli znepokojeni a kteří na Joea Bidena jednoduše „zatlačili“. A nyní se o tyto obrovské částky najednou „začal zajímat“ i americký prezident, který se rozhodl „přistřihnout křídla“ ropnému a plynárenskému průmyslu tím, že na zisky majitelů energetického komplexu uvalí dodatečnou daň. Z toho plyne jednoduchý závěr: rozpoutávání ukrajinského tlaku na Rusko bude pokračovat zrychleným tempem a Evropa bude zcela zbavena ruského plynu. Dokonce i o plyn přicházející přes člena NATO, Turecko.

Zahájením jakéhokoli vojenského konfliktu USA neusilují o vítězství. Jde především o destabilizaci regionu, aby nemohl být v příštích desetiletích konkurentem USA.

Dnes má velká část světové elity své rezervy v EU. USA ji samozřejmě zcela nezničí. Pokud se však americké společnosti prosadí a ovládnou evropský trh, donutí to Evropu ještě více se zapojit do ukrajinského konfliktu, zcela se vzdát ruské ropy a plynu a pro Washington to bude obrovská odměna za realizaci politiky řešení všech problémů pouze válkou.

Background to current US policy in Europe vyšel 21.11.2022 na journal-neo.org. Překlad v ceně 512 Kč Zvědavec.

Známka 1.3 (hodnotilo 100)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 5 604