Obilná krize a potravinová bezpečnost

Otázka potravinové bezpečnosti nabyla v letošním roce zvláštní důležitosti. OSN předpovídá, že tíživá potravinová situace se dotkne všech národů. Situaci výrazně ovlivňuje rozsáhlý nárůst cen energií, obtížná logistika v důsledku geopolitického napětí, dopad pandemií a podmínky, které člověk nemůže ovlivnit, jako je změna klimatu, sucho, srážky a další faktory, které mohou ovlivnit úrodu.

Podle světových odborníků bude v roce 2021 pět zemí vyvážejících nejvíce pšenice:

1. Rusko - 39,5 milionu tun;
2. EU - 27,5 milionu tun;
3. Kanada - 27,0 milionů tun;
4. USA - 27,0 milionů tun;
5. Austrálie - 19,5 milionu tun

Rusko a Ukrajina zaujímají významné místo v celosvětové produkci a dodávkách potravin. Rusko je největším dodavatelem pšenice na mezinárodní trhy, zatímco Ukrajina je pátým největším vývozcem. Obě země se společně podílejí na celosvětovém vývozu ječmene 19 %, pšenice 14 % a kukuřice 4 %, což představuje více než třetinu celosvětového vývozu obilovin. Tyto země jsou světovými lídry v dodávkách řepkového oleje a tvoří 52 % trhu se slunečnicovým olejem. Rusko vede vysoce koncentrovaný světový trh s minerálními hnojivy.

​Dopad situace na ceny

Cenové statistiky ukazují, že rostoucí ceny potravin od poloviny roku 2020 dosáhly v únoru 2022 rekordní výše. Například ceny pšenice a ječmene vzrostly v roce 2021 o 31 %. Ceny řepkového a slunečnicového oleje vzrostly o více než 60 %.

Ekonomové bijí na poplach: prudký růst cen negativně ovlivňuje státní rozpočty a prohlubuje hlad ve světě. Ceny dosáhly úrovně, která byla naposledy zaznamenána před 14 lety během celosvětové krize cen potravin, a překonaly nejvyšší hodnoty, které před deseti lety přispěly k arabskému jaru. Ceny pšenice se v souvislosti se zvláštní operací Ruska na Ukrajině vyšplhaly na rekordní úroveň.

Od roku 2021 se ceny energií zdvojnásobily, zatímco ceny potravin vzrostly o 31 %.

„Kvůli konfliktu na Ukrajině zažívají komoditní trhy jeden z největších šoků v oblasti nabídky za poslední desetiletí,“ říká Eichan Coase, ředitel skupiny WB pro rozvojové vyhlídky. - „Výsledné zvýšení cen potravin a energií bude mít humanitární a hospodářské důsledky. Rostoucí ceny komodit budou zhoršovat již tak vysoké cenové tlaky na celém světě.“

Podle prognózy Světové banky vzrostou letos ceny pšenice o více než 40 % a dosáhnou rekordních hodnot. Rostoucí ceny budou vyvíjet vážný tlak na rozvojové země závislé na dovozu pšenice.

Mezi pět zemí, které budou v roce 2021 dovážet nejvíce pšenice, patří:

1. Egypt - 13,0 milionů tun;
2. Indonésie - 10,5 milionu tun;
3. Čína - 10,5 milionu tun;
4. Turecko - 8,2 milionu tun;
5. Filipíny - 6,8 milionu tun.

Narušení dodavatelských řetězců a logistiky obilovin a olejnin z Ukrajiny a Ruska spolu s vývozními omezeními uvalenými na Rusko budou mít významný dopad na potravinovou bezpečnost. Dopad pocítí především přibližně padesát zemí, které odebírají více než 30 % obilí z Ruska a Ukrajiny. Mnoho z těchto zemí se nachází v severní Africe, Asii a na Blízkém východě. Podle nejnovějších zjištění Globální krizové skupiny generálního tajemníka OSN (GCRG) pro potravinové, energetické a finanční systémy je 1,6 miliardy lidí v 94 zemích postiženo alespoň jedním aspektem krize a přibližně 1,2 miliardy z nich žije v zemích „dokonalé bouře“, které jsou vážně ohroženy všemi třemi aspekty - potravinovou, energetickou a finanční - krize životních nákladů.

Američtí zemědělci se mezitím obávají sucha a Čína se potýká s historicky nejhorší úrodou.

K 14. březnu 2022 byla velká část světového vývozu pšenice zastavena kvůli uzavření černomořských přístavů (Oděsa, Novorossijsk). Zastavil se také ruský vývoz.

Letadlové lodě nechtějí posílat lodě do válečné zóny. Referenční cena pšenice v USA se meziročně zvýšila o 72 %.

Podle UNCTAD dováží 25 afrických zemí více než třetinu své pšenice z Ruska a Ukrajiny. V 15 zemích je tento podíl více než poloviční.

Podle dostupných údajů došlo k dramatickému nárůstu hladu. Světový potravinový program odhaduje, že počet lidí s vážným nedostatkem potravin se za pouhé dva roky zdvojnásobil ze 135 milionů (před pandemií) na 276 milionů. Očekává se však, že vlivem konfliktu na Ukrajině se tento počet v roce 2022 zvýší na 323 milionů.

Nejnovější index cen potravin Organizace pro výživu a zemědělství dosáhl rekordní hodnoty již v únoru 2022 před událostmi na Ukrajině a od té doby zaznamenal jeden z největších měsíčních nárůstů ve své historii a v březnu 2022 dosáhl rekordní hodnoty.

Generální tajemník António Guterres na úvod briefingu GCRG řekl: „Lidem na celém světě hrozí, že současný konflikt spolu s dalšími krizemi způsobí bezprecedentní vlnu hladu a chudoby.“ „Krize životních nákladů nezasáhne žádnou zemi ani společenství,“ dodal.

Ceny potravin lámou rekordy. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství vydá svět v letošním roce na dovoz potřebných potravin 1,8 bilionu dolarů. Zároveň si kvůli rostoucím cenám budou moci koupit ještě méně potravin než před rokem.

​Odkud přicházejí skutečné hrozby

Je zde také otázka umělého napětí. Zelenskyj se na dálku zúčastnil asijského bezpečnostního summitu Shangri-La Dialogue v Singapuru. Hovořil zejména o riziku hladomoru v asijských a afrických zemích v důsledku ukončení dodávek ukrajinského obilí. Zástupci Ruska nebyli přítomni.

Je třeba poznamenat, že po projevu Vladimira Zelenského na mezinárodním ekonomickém fóru v Davosu se čínská delegace nepřipojila k potlesku a opustila sál.

V současné době má Ukrajina ve skladech více než 23 milionů tun obilí a zbytků olejnin, více než 60 000 tun kukuřice, sóji a slunečnicových semen připravených k vývozu, ale zablokovaných v přístavech kvůli mořským minám nastraženým v blízkosti pobřeží. Vyčištění přístavů by umožnilo vývoz obilí a automaticky snížilo ceny. Rusko vyjádřilo připravenost zaručit bezpečnost plavidel vyvážejících obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Turecký ministr zahraničí zase uvedl, že požadavek Ruska na zrušení sankcí proti ruským zemědělským produktům uvalených kvůli probíhající operaci na Ukrajině je legitimní. Na žádost OSN se Turecko nabídlo, že bude doprovázet konvoje s obilím z ukrajinských přístavů. Na oplátku bude Turecko dostávat obilí za cenu o 25 % nižší, než je cena světová, jak bylo dohodnuto s Kyjevem. Proto je zájem Ankary o zprostředkování v této záležitosti pochopitelný.

Na summitu ASEAN a USA ve Washingtonu se vedoucí představitel USA Biden setkal s vedoucími představiteli jihovýchodní Asie. V současné době jsou nejnaléhavější ekonomické otázky, ale americký prezident chtěl získat podporu partnerů v indo-pacifickém regionu, aby zadržel Čínu a zapojil státy ASEAN do sankční války proti Moskvě. Asijské země se však navzdory svým ambivalentním vztahům s Čínou nehodlají vzdát výhod hospodářské spolupráce s Čínou, natož přerušit obchodní a hospodářské vazby s Ruskem.

​Opatření k zajištění potravinové bezpečnosti

Dne 14. března 2022 zavedla ruská vláda dočasný zákaz vývozu cukru a obilí. Zákaz dovozu obilovin se vztahuje na pšenici, žito, ječmen a kukuřici, aby se ochránil domácí trh s potravinami před vnějšími omezeními.

Hrozbou hladomoru ve světě se aktivně zabývají i mezinárodní organizace.

„Letošní potravinová krize se týká nedostatečného přístupu. V příštím roce by mohl nastat nedostatek potravin,“ uvedl generální tajemník OSN. - „Musíme zajistit stabilitu na světových trzích s potravinami a energií, abychom přerušili začarovaný kruh rostoucích cen a ulevili rozvojovým zemím. Produkce potravin na Ukrajině, stejně jako potraviny a hnojiva vyráběné Ruskem, se musí navzdory konfliktu vrátit na světové trhy.“

OSN plánuje koordinovat dvě pracovní skupiny, které mají zajistit „bezpečný vývoz ukrajinských potravin přes Černé moře“ a zajistit „nerušený přístup ruských potravin a hnojiv na světové trhy“.

Krize zachvátila všechny země a kontinenty a žádná země ji nemůže řešit izolovaně.

O této otázce se diskutovalo na fóru Islámské organizace pro potravinovou bezpečnost. Organizace má 34 členských států. Usiluje o rozvoj zemědělství a zlepšení potravinové bezpečnosti v islámském světě.

Euroasijskou hospodářskou unii (EAEU) tvoří pět zemí: Arménská republika, Běloruská republika, Republika Kazachstán, Kyrgyzská republika a Ruská federace. Členové EEU neplatí cla a poplatky při dovozu zboží na území ostatních členů. O členství se jedná s Íránem, Egyptem, Vietnamem a Sýrií.

Země islámského světa se dohodly na zásadách potravinové bezpečnosti a podepsaly příslušné memorandum. Staly se známými perspektivní oblasti, v nichž země EAEU navážou spolupráci s Islámskou organizací pro bezpečnost potravin. Byla přijata mimo jiné tato rozhodnutí:

• poskytnutí celní úlevy ve formě osvobození od dovozního cla na potraviny a zboží používané při jejich výrobě (brambory, cibule, česnek, zelí, mrkev, obiloviny, mléčné výrobky, šťávy, kakaový prášek, škroby atd.).
• normalizace práce na udržitelnosti vnitřních trhů členských států, včetně možnosti zavést společná opatření pro vývoz některých zemědělských produktů (pšenice a sourež, ječmen, kukuřice, slunečnicový olej a cukr) mimo celní území Unie, s přihlédnutím k bilancím produkce a spotřeby dotčeného zboží;
• dočasné nepoužití antidumpingového opatření v souvislosti s herbicidy dováženými na celní území Euroasijské hospodářské unie.

Rozpad mezinárodních logistických a výrobních řetězců, destrukce mezinárodního práva, současná politická situace ve světě a sankce proti Rusku a Bělorusku jsou překážkami globální potravinové bezpečnosti, jak rozhodli účastníci kulatého stolu Euroasijské hospodářské komise.

Sankce odřízly Rusko a Bělorusko od Evropské unie, na kterou připadá polovina vývozu a téměř polovina dovozu.

Sergej Glazjev, člen Rady EHS pro integraci a makroekonomiku, upozornil na nutnost radikálních změn v mezinárodním obchodu a hospodářských vztazích: „Klademe si za úkol vytvořit euroasijský směnný prostor a přemýšlíme o tom, jak vytvořit nový mezinárodní měnový a finanční systém, který by byl odolný vůči sankcím.“

Na zasedání Šanghajské organizace pro spolupráci byly jako prioritní oblasti v rámci cílů udržitelného rozvoje stanoveny mimo jiné vymýcení chudoby, snížení chudoby, zlepšení kvality vzdělávání a závazek k ekologické agendě.

K nim se hlásí i ASEAN, organizace zahrnující 10 států: Brunej, Kambodžu, Indonésii, Laos, Malajsii, Myanmar, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam. Pákistánec Ahmad Zafarullah zdůraznil, že od roku 2020 se do extrémní chudoby vrátilo více než 10 milionů lidí. A navzdory oživení po pandemii v zemích ASEAN by situace na Ukrajině mohla narušit globální dodavatelský řetězec, zejména v oblasti potravin, pohonných hmot a hnojiv.

Kulatý stůl EHK k cílům udržitelného rozvoje se konal v rámci Fóra OSN pro udržitelný rozvoj, které pořádala Hospodářská a sociální komise pro Asii a Tichomoří.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství hledá způsoby, jak zlepšit informační systém o trhu s potravinami, aby země mohly získávat potřebné údaje v reálném čase. Vyzývá také k vytvoření fondu na financování dovozu potravin, který by pomohl zemím s nízkými příjmy vyrovnat se s rostoucími cenami.

​Předpovědi

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se v roce 2022 poprvé po čtyřech letech celosvětová produkce obilovin spíše sníží než zvýší. V souvislosti se zvýšenou spotřebou obilovin se očekává pokles produkce hrubého obilí a rýže, které se používají jako krmivo pro zvířata.

Přesto se očekává, že v roce 2022 celosvětové zásoby pšenice vzrostou, i když jen mírně, a že úroda kukuřice bude rekordní. Zároveň poptávka po rostlinných olejích převýší jejich produkci. V Argentině, Evropské unii a USA se očekává pokles produkce masa. Díky 8% nárůstu čínské produkce vepřového masa se však očekává, že celosvětový vývoz masa vzroste o 1,4 %. Snížení počtu plemen dojnic bude mít za následek nižší produkci mléka. Produkce cukru v Indii, Thajsku a EU se zvýší. Očekává se, že vývoz akvakultury a příjmy z rybolovu se navzdory nižší produkci zvýší o 2,8 %.

„Dodavatelské řetězce komodit se hroutí a ceny komodit a komoditních burz, včetně potravin, rostou. V tomto prostředí bude obtížné dosáhnout cílů udržitelného rozvoje, zejména těch, které se týkají odstranění hladu a zajištění zdraví a blahobytu. V mnoha zemích pozorujeme tendenci k chaosu na trzích s potravinami. Musíme přemýšlet, jak je stabilizovat,“ řekl Sergej Glazjev, člen Rady pro integraci a makroekonomiku EHK. - „Zdroje a technologie, které jsou ve světě k dispozici, mohou vyprodukovat potraviny pro 20 miliard lidí, což je dvakrát více, než kolik jich na planetě žije. Úkolem je spravedlivě je rozdělit, rozvíjet spravedlivé mezinárodní hospodářské vztahy a zvyšovat ceny prostřednictvím politiky kvantitativního uvolňování zemí vydávajících rezervní měny.“