Hamáček v odpovědi Okamurovi ve věci tzv. Strpění cizince bezostyšně lže
12.10.2019 Komentáře Témata: Česká republika, Invaze kobylek do Evropy 895 slov
Porořadě. V úterý 8.10. vyšla na serveru ceska-justice.cz stručná analýza připravované novely azylového zákona. Novinářka Irena Válová v článku upozorňuje na skryté nebezpečí, které plyne ze zavedení institutu strpění cizince.
Novela je typickým produktem dekadentního pseudohumanismu současnosti, kdy nehledě na cenu, kterou zaplatí druzí, hledají novodobí fanatici důvody, proč přiznat práva k pobytu osobě, která se nemíní přijmout za své základní kulturní vzorce společnosti (asimilovat), zatímco jinými osobami, které pomoc potřebují, pohrdají. Současně otevírá dveře pro-imigračním parazitům, protože zavádí povinnost administrace řízení ochrany v českém jazyce (nový § 22 odst. 4 novely).
O co se jedná? §28 odst. 8) novely přináší skandální formulaci:
(8) Cizinec, kterému nelze udělit azyl podle § 15 odst. 3 písm. c) nebo d), a cizinec, kterému byl odňat azyl podle § 17 odst. 1 písm. i) a j), je v případě, že by jinak splňoval důvody pro udělení nebo ponechání azylu, způsobilý k právům uvedeným v článcích 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 mezinárodní smlouvy22). Tento cizinec je oprávněn požádat o potvrzení o strpění na území podle § 78b, pokud doloží adresu místa hlášeného pobytu na území.
Přičemž § 15 odst. 3c) a 3d) uvádějí následující:
(3) Azyl dále nelze udělit, pokud:
c) existují oprávněné důvody považovat cizince za nebezpečí pro bezpečnost státu, ve kterém se nachází, nebo
d) cizinec byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a představuje tak nebezpečí pro společnost.
To lze vyložit, jak uvádí ostatně i autorka článku, tak, že aniž by byl vůbec azyl udělen, bude imigrant moci využít institutu strpění. A bude (zatím) na svévoli ministerstva, zda vyhoví. Souvislosti s důvodovou zprávou a rozsudkem Soudního dvora EU jsou dobře shrnuty v původním článku paní Válové. A je správně naznačeno, že ministerstvo vyhovovat bude s poukazem na unijní judikaturu.
Článek týž den přejala další média a vyvolal bouři na sociálních sítích. Hamáček, který je zodpovědný za to, aby byla novela v této podobě přijata, zaslal v této věci otevřený dopis Okamurovi. Posuďte sami...
Hlavní argument, který Hamáček používá je následující:
Novela zákona znamená citelné zrychlení procesu návratu migrantů do jejich zemí poté, kdy se v nich situace uklidnila. Strpěné osoby je možné navracet v podstatě ihned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které se může protáhnout na roky.
Všimněte si, jak Hamáček odvádí pozornost! Píše, že se urychlí postup extradice imigranta zavedením institutu strpění, protože se nebude muset řešit odejmutí azylu. To je ovšem dvojí lež! Pozorně se začtěte do prvních dvou řádků § 28 odst. 8):
Cizinec, kterému nelze udělit azyl ... a cizinec, kterému byl odňat azyl ... Tento cizinec je oprávněn požádat o potvrzení o strpění
K tomu, aby bylo možné vytvořit strpěného cizince z azylanta bude třeba odejmout azyl. A nebo: strpěný cizinec vznikne i tím, že dotyčný nemá právo na udělení azylu a požádá o tuto ochranu. Nyní srovnejte s Hamáčkovým blábolem. A nebo jinak:
Strpěné osoby je možné navracet v podstatě ihned ... nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které se může protáhnout na roky
Definice: Azylant je cizinec, kterému byl podle zákona o azylu udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o azylu (§ 2 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu)
A opět text novely:
...cizinec, kterému byl odňat azyl ... Tento cizinec je oprávněn požádat o potvrzení o strpění
Azylantovi byl udělen azyl. To je definice. Jak z něho chce Hamáček vytvořit strpěnou osobu, kterou lze navracet ihned, když mu nehodlá odejmout status azylanta?
Kdepak, vážení. Jako vždy, pod pláštěm líbivého usnadnění extradice se zde připravuje legislativní podhoubí pro svévolnou (rozhodnutí ministerstva) a později jistě i paušální (regulérní) legitimizaci pobytu osob, které nemají šanci projít standardní azylovou procedurou. Pokud by totiž opravdu Hamáčkovi šlo o zjednodušení extradice, zjednodušil by odnímání azylu a extradiční procedury i jejich důraz. Zavedení institutu strpění pro případy, kdy by imigrantovi vůbec nebylo a priori možné azyl udělit (důvody bezpečnostní či trestně právní) nemá jakýkoliv ospravedlnitelný důvod. Všimněte si, že nikdo neargumentuje, v této věci panuje naprosté ticho.
Ptám se tedy závěrem - když už osoba získá azyl (vznikne azylant) a má být vyhoštěna pro trestní delikt, proč se tedy zavádí v této souvislosti status strpění cizince? Tento status azylantovi přeci musí veřejná moc uzmout, aby z něj mohla strpěného cizince vyvořit! Tedy: odejmout jej pro vytvoření strpěného cizince, kterého budu moci vyhostit problém nebude a odejmout pro extradici problém je a bude? Kdo používá mozek, cítí, že v této konstrukci je něco v nepořádku. Když si do rovnice dosadí ještě frázi Cizinec, kterému nelze udělit azyl... je oprávněn požádat o potvrzení o strpění, měl by cítit znepokojení. Silné.
Výše uvedená oblbovačka je ze stejného lůna jako výroky exministra Pilného ohledně netečnosti vůči Babišově skandálu s dluhopisy (Pilný: „Ministerstvo nemůže nic dělat!“ Jak to? „Chybí nám expertýza!“) nebo odůvodnění, proč že byl předseda vlády podepsat Marakéšskou deklaraci („Jedná se o nezávazný text, který se neschvaluje“ A proč to tedy letěl podepsat? „Je ho třeba ratifikovat!“) atd. atd. Všimněte si – cizí slova, čiší z toho debilita a výsměch. I kalkul, že část populace bude spokojená, protože nerozumí, ale zní to hezky. Hamáčkův dopis je stejného zrna. A podle ovoce jejich...