Ukrajina bude rozprodána

První a nejdůležitější faktor, který činí prodej půdy prakticky neodvratným, je přímý požadavek Washingtonu. Nastal čas splatit dluhy. Skutečnost, že není čím zaplatit, je zákonitý (a zamýšlený) výsledek. Je to výsledek práce „mouřenínů“ kteří původně počítali s tím, že prostřednictvím státního převratu (2014) získají navždy moc v zemi. Ale nakonec se ukázalo, že měli pouze připravit Ukrajinu na její rozprodej a nyní, po vykonání té nejšpinavější pětileté práce, musejí odejít. Dluhy, které po sobě zanechali, musejí být splaceny. No a „mladý tým Ze“ nezrealizoval svoji úspěšnou kampaň jen tak z ničeho. Proto je teď povinen plnit přání a příkazy amerických „partnerů“.

Dluhy budou spláceny v naturáliích. K tomuto způsobu „obchodu“ zůstaly v zemi k dispozici jen půda, státní podniky a podniky se státní účastí. Do konce roku 2019 zůstává na Ukrajině v platnosti moratorium (4) na prodej půdy, které bylo prodlouženo už sedmkrát, což ovšem nepředstavuje nepřekonatelnou překážku, protože nový parlament může toto moratorium zrušit.

V USA se už nemohou dočkat. Dne 26. července označil The Washington Post prodej zemědělské půdy do soukromého vlastnictví za jeden z nejdůležitějších úkolů nové ukrajinské vlády. Jak lze soudit z tónu stati, která se objevila v den jednání Zelenského se zvláštním zástupcem ministerstva zahraničí USA pro Ukrajinu, Kurtem Volkerem, žádné diskuse o této záležitosti nebudou Spojené státy tolerovat.

Prodej ukrajinské půdy je pro Američany uzavřená otázka. Kromě toho, zdůrazňuje Washington Post, musí být zprivatizováno 3 500 státních podniků. Aby mohla ukrajinská vláda prodat půdu a provést úplnou privatizaci, musí „uzavřít novou dohodu“ s MMF, aby „přesvědčila západní společnosti o tom, že se konečně vyplatí investovat na Ukrajině“. Zástupce náměstka úřadu prezidenta Ukrajiny pro ekonomické záležitosti, Alexej Gondarčuk slíbil, že reforma zemědělství, tolik nepopulární ve společnosti a doposud odkládaná, bude schválena do konce roku. „Reformou“ se rozumí zrušení moratoria na prodej zemědělských pozemků do konce roku 2019. To je požadavek Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. A skutečně jde o mnoho. Jedná se o 41 milionů hektarů, z nichž přibližně 70 % patří soukromým osobám ve formě akcií.

Ukrajinským médiím byl zadán úkol, aby zahájila širokou agitační kampaň, ve které budou předkládat mnoho argumentů, zdůvodňujících nutnost zrušení moratoria a „odhalovat mýty“ o nepřípustnosti prodeje půdy.

Ale už v samotné koncepci s názvem „trh s půdou“ v podmínkách Ukrajiny se skrývá podvod. Žádný trh jako takový nebude. Nastane krátké období odkupu pozemkových podílů, a to nikoliv místními zemědělskými oligarchy, ale velkými zahraničními korporacemi. Opačný pohyb ve věci práva na vlastnictví zemědělské půdy se nepředpokládá. A to nejen práva na 30% půdy ve vlastnictví státu, ale také na tu, která patří zemědělcům (rolníkům).

Naděje, že lidé za prodej dostanou hodně peněz, jsou marné. Po převratu na Ukrajině klesla průměrná cena půdy o 25% (z přibližně 55 tisíc UAH za hektar v roce 2016 na 36,23 tisíc UAH v roce 2019). V případě otevření trhu a objevení se hromadné nabídky, budou ceny klesat ještě více. Avšak je zde pokušení okamžitě prodat - kvůli životním podmínkám, do nichž uvrhli národ vítězové Majdanu, iniciátoři státního převratu v roce 2014. Lidé nevidí ve své zemi žádnou budoucnost. Tendencí posledních let je to, že neemigrují jen jednotliví členové rodin, aby si našli práci a zabezpečili své příbuzné, kteří zůstali doma, ale emigrují i s dětmi, aby si vybudovali budoucnost v zahraničí. Nová vláda by měla změnit životní podmínky v zemi a nikoliv ještě stimulovat odliv obyvatelstva, který se s odprodejem půdy ještě zvýší. Avšak, soudě podle všeho, se s odchodem Porošenkova režimu a nastolením vlády Zelenského na životních podmínkách obyvatelstva Ukrajiny nic nezmění.

Kromě ceny za zemědělské pozemky je zde ještě další problém. A tím je předurčení ukrajinské černozemě, která přejde do vlastnictví mezinárodních korporací. Připomeňme, že po státním převratu bylo podmínkou pro zahájení rozšířeného úvěrového programu MMF za 17,4 miliard USD (program však nebyl plně implementován) to, aby bylo zajištěno neomezené používání „nových technologií“ v zemědělství a provádění výzkumů v oblasti geneticky modifikovaných organismů (5) takovými společnostmi jako jsou Monsanto, Cargil a DuPont. Pro výrobu geneticky modifikovaných potravin je Ukrajina podle západu ideální. Na rozdíl od Evropské unie Ukrajina neomezuje produkci geneticky modifikovaných produktů na své půdě a náklady práce jsou zde na úrovni afrických zemí. Dohoda mezi EU a Ukrajinou o přidružení a zóně volného obchodu obsahuje zvláštní ustanovení o „rozvoji biotechnologií“ na Ukrajině (rozumí se tím technologie GMO).

Místní zemědělci a dokonce i velké ukrajinské zemědělské podniky nebudou moci konkurovat nadnárodním korporacím, protože jsou zde ve hře zcela rozdílná měřítka a různé zdroje včetně úvěrů. Toto plně zapadá do konceptu libertarianismu (7), prohlášeného za základ hospodářské politiky nové ukrajinské vlády. Už nebude existovat žádná státní podpora hospodářství, přežijí pouze nejsilnější.

V rozhovoru pro Bloomberg prohlásil Alexej Gončaruk, že v nejbližší době je nutno privatizovat banky, železniční dopravu a poštu. „Banky musejí být prodány jako první. Přál bych si, aby na Ukrajinu přišlo deset největších systémových bank (6)“, - řekl Gondarčuk. Zemědělský sektor je závislý na půjčkách na nákup zemědělských strojů, hnojiv, osiv atd. Za jakých podmínek a komu půjčí západní banky? Možnost, která se zde objevila, a to získat úvěry zajištěné půdou, bude dalším ze způsobů, jak je „čestně“ splatit.

Místní oligarchové po mnoho let dělali určité problémy velkému západnímu kapitálu, aby získal přístup k vlastnictví ukrajinské černozemě. Dělali kompromisy, ale ne v tom, co se týkalo jejich osobního zisku. Nyní se Spojené státy rozhodly tuto situaci ukončit. Za nové vlády jsou jakákoliv vyjednávání o tom, komu má patřit úrodná ukrajinská půda, pro Monsanto, Cargil a DuPon nemístná.

Obyvatelé Ukrajiny si ještě musí uvědomit, KOHO a CO si zvolili. Po pěti letech majdanovského režimu byli občané připraveni zvolit jakéhokoliv zajíce v pytli, jen ne Porošenka.

Volili, aniž by chápali, co to je libertarianismus, prodej půdy a státních podniků, „stát ve smartphonu“ atd.

Nyní na Ukrajině přichází k moci nikoliv pouliční nacionalistická chátra, podporovaná předešlým režimem, ale chopili se jí „civilizovaní“ zástupci nadnárodních společností. A to je hodně vážné.

Poznámky k textu (doplnil překladatel):

(1) KMIS - Kyjevský mezinárodní sociologický institut tj. Kyiv International Institute of Sociology (KIIS)  je ukrajinská společnost s ručením omezeným se střediskem v Kyjevě, které se specializuje na sociologický výzkum; think tank .
Zdroj

(2) Razumkovovo centrum, tj. Ukrajinské centrum pro ekonomická a politická studia " ) je přední nevládní think tank na Ukrajině [2], který provádí výzkum v oblasti veřejné politiky . Společnost byla založena 19. srpna 1994. Podle hodnocení světových středisek pro rok 2015, které každoročně zveřejňuje Pennsylvánská univerzita, patří Razumkovovo centrum mezi pět nejlepších think tanků ve střední a východní Evropě [3] .
Zdroj

(3) Rating Group  je sociologická skupina, která se specializuje na provádění všech druhů sociologického výzkumu v souladu s mezinárodními standardy schválenými ESOMAR a WAPOR . Průběžně provádí národní a regionální politické, tematické, marketingové a mediální studie. Rating Group je členem skupiny RatingTM Group of Companies. Nabízené služby: politický, tematický, marketing, mediální výzkum. Společnost má kanceláře v Kyjevě a Lvově . Síť tazatelůzaměstnává přes 300 lidí a pracuje po celé Ukrajině [ zdroj? ].
Zdroj

(4) Moratorium je ekonomický, společensko-politický a právní odborný pojem, který v původním slova smyslu (příročí) znamená odklad splatnosti nějakého závazku, odložení splatnosti nějakého dluhu z důvodů mimořádných okolností, například při úpadku velkého průmyslového podniku nebo hospodářsky důležitého koncernu.
Zdroj

(5) Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus, GMO) je organismus, jehož genetický materiál (tedy DNA, příp. RNA u RNA virů) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. V současnosti jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskuzí.
Zdroj

(6) Nadnárodní banky - tzv. systémové banky mají podle Financial Stability Board největší vliv na globální bankovní systém. Bankovní systém je dnes přímo hydraulicky provázaný. Pokud se stane něco systémové bance, může na to doplatit celý bankovní systém a s ním i jeho klienti, tj. lidé z celého světa.
Zdroj

Seznam nadnárodních bank:

Tento seznam globálně systémově relevantních bank (anglicky List of Global Systemically Important Banks – G-SIBs) je souhrn výsledků systémově relevantních bank světa vydávaný Radou finanční stability (Financial Stability Board, zkr. FSB). Globálně systémově relevantní banky jsou podskupinou Systémově relevantního finančního institutu (anglicky Systemically Important Financial Institutions – SIFIs). Seznam je každoročně aktualizován a v listopad každého roku zveřejňován. Při každé aktualizaci může dojít k přidání, či vyškrtnutí ze seznamu, stejně tak není pevně stanoven celkový počet bank. [1]

Seznam a zdroj zde

(7) Libertarianismus je označení pro skupinu politických ideologií, které odmítají donucování a naopak vyzdvihují politickou i obecnou svobodu a aktivitu skrze dobrovolná občanská sdružení či spolky. Dále se zasazují o společnost s minimálními zásahy státu nebo v krajních případech o společnost zcela bez státního zřízení.

Pojem libertarianismus (v češtině se tento termín používá zřídka, zde znamená krajní variantu a pokračování liberalismu) se někdy obecně užívá ve spojitosti se silnou touhou po svobodě, bez ohledu na politické přesvědčení, a jako termín v mnohem užším slova smyslu označuje (zejména v USA) intelektuálně-politické hnutí, které oživuje a dál rozvíjí klasický či evropský liberalismus. Libertariáni obhajují svobodu a volný obchod. Zdůrazňují důležitost „nevynuceného“ sociálního pořádku a ztotožňují se s morálním odporem ke státu, který disponuje svou "krutou" a donucovací funkcí. Je pro ně charakteristické, že dávají přednost neintervenční zahraniční politice nejen z obavy před zahraničním avanturismem, ale pro její spojení s válkou, s nárůstem státní moci a se ztrátou vnitřních svobod. Někteří libertariáni ve svém odporu ke státu dospějí až k anarchismu.[1]
Zdroj