Putinovo varování ohledně sebeobrany bylo překrouceno jako „nepřijatelná hrozba“ pro USA

New York Times obvinil ruského lídra z „řinčení jadernými zbraněmi“, zatímco Rádio Svobodná Evropa hlásalo: „Putin hrozí, že rakety budou mířit na USA.“ Mnoho dalších zpravodajských médií vykreslilo Rusko stejným způsobem - že nějakým způsobem stupňuje agresivní napětí, založené na výroční zprávě o stavu národa, kterou Putin přednesl v tomto týdnu.

Za senzačními titulky byl skryt trochu širší kontext, což naznačuje, že západní média propagují hrubé zkreslení.

Deník New York Times pohrdavě tvrdil, že Putin mluvil „agresivním tónem“, a že „zdvojnásobil výhrůžky proti Spojeným státům“.

Times poté pokračoval: „Prezident Vladimir Putin využil svou výroční zprávu o stavu národa, a učinil jednu ze svých nejpřímějších hrozeb vůbec, aby tak zahájil závody v jaderném zbrojení s USA poté, co [sic] Trumpova administrativa tento měsíc oznámila, že Amerika odstupuje od význačné smlouvy o kontrole zbrojení.“

Nepřímo, ale zásadním způsobem, západní média ostýchavě připouští, že Putinovy ​​poznámky z tohoto týdne o nasazení nových systémů raket jsou reakcí na rozhodnutí Washingtonu jednostranně odstoupit od Smlouvy o jaderných zbraních středního doletu (INF).

Jinými slovy, každé rozhodnutí má své důsledky. Ale pokud jde o západní média, zdá se, že se zajímají pouze o následky.

Navíc Washington Post přidal někam do útrob článku: „Putin zdůraznil, že Rusko bude reagovat pouze tehdy, když Spojené státy udělají první krok.“

To znamená, že pokud USA rozmístí rakety krátkého a středního dosahu v Evropě, Rusko přijme symetrické opatření a zaměří se na území Ameriky a území jejich spojenců v NATO.

Rádio Svobodná Evropa dokonce bezstarostně oznámilo, že Putin prohlásil „nechceme konfrontaci“, a vzápětí moderátor dodal: „Putin řekl, že Rusko chce přátelské vztahy se Spojenými státy a je připraveno jednat s Washingtonem o kontrole zbraní.“

Takže západní sdělovací prostředky správně poznamenávají - ačkoli zdrženlivě - že ruský lídr jedná v reakci na opatření, přijatá Washingtonem, a že otevřeně požaduje přátelské vztahy namísto konfrontace. A přesto titulky hlavních zpráv upoutávají pozornost tvrzením, že Putin „vyhrožuje USA“.

Toto úmyslné zkreslení odsouzeníhodným způsobem zvyšuje již tak nebezpečné mezinárodní napětí. Je také strašlivým selháním, že média přesně určují, která strana je vlastně zodpovědná za tísnivé konfrontační klima. Rusko je obviňováno z toho, že „ohrožuje“ USA a jejich spojence, přičemž realita je opačná: Ten, kdo rozpoutává nebezpečí jaderného konfliktu, jsou Spojené státy, jak dokonce i západní média nepřímo přiznávají.

Rozhodnutí Trumpovy administrativy odstoupit - jednostranně - od smlouvy INF z roku 1987 je zde klíčové. Americká strana tvrdí, že Rusko porušuje smlouvu tím, že vyvíjí ze země odpalované střely s plochou dráhou letu v rámci zakázaného rozsahu 500 - 5 500 kilometrů. Moskva odpověděla, že raketa 9M729 (také známá jako SSC-8) má operační rozsah pod dolním limitem, který zakazuje smlouva INF. Minulý měsíc Rusko učinilo bezprecedentní krok, neboť ruské ministerstvo obrany veřejně oznámilo na tiskové konferenci letové parametry střely. Moskva poukázala na to, že USA neposkytly dostatečné detaily, kterými by podpořily tvrzení, že Rusko porušuje smlouvu.

Rusko naopak obvinilo americkou stranu z porušení smlouvy INF, neboť USA již rozmístily v Rumunsku a Polsku raketové systémy, které mohou použít bojové hlavice a zároveň mohou fungovat jako protiraketové systémy. USA však tvrdí, že systém Aegis Ashore je výhradně obranného charakteru.

Nicméně spíše než aby došlo k vyjednávání prostřednictvím tvrzení a protitvrzení, byla to právě americká strana, která se rozhodla ukončit svou účast na smlouvě INF - stejně jako tomu bylo v případě Smlouvy o omezení protibalistických střel (ABM) v roce 2002 za prezidenta G. W. Bushe.

Za odstoupení od druhé hlavní dohody o kontrole zbrojení nesou zodpovědnost výhradně USA. Třetí zbývající smlouva, která nese název New START, je také v ohrožení ze strany Washingtonu kvůli nadbytečnosti.

Likvidací smlouvy INF se Spojené státy osvobodily, takže nyní mohou potenciálně rozmístit další raketové systémy v Evropě, a to přímo na hranicích Ruska. Rozšiřování NATO směrem na východ během posledních tří desetiletí znamená, že USA by mohly rozmístit jaderné zbraně, které by byly schopné zasadit úder na Moskvu v rozmezí 10-12 minut, nikoli hodin, jako v případě strategických bojových hlavic.

Prezident Putin tento týden poznamenal, že Washington dosud nenaznačil, zda upustí od rozmístění jaderných raket středního dosahu v Evropě.

Ruský lídr však důrazně upřesnil podmínky, že „pokud“ Spojené státy skutečně začnou s tak výhrůžným rozmístěním, Rusko přijme „symetrické opatření“. Varoval, že budou nasazeny nové hypersonické a z ponorek odpalované střely, jejichž čas letu bude odpovídat 10-12 minutám, aby USA byly drženy v rovnováze vůči Moskvě. Ruské zbraně budou mířit na místa pro odpalování amerických raket v Evropě, a také na „rozhodovací centra“ na americkém území.

Samozřejmě, že takováto dramatická blízkost jaderného potenciálu je naprosto alarmující a trestuhodná. Riziko chyby je v takovém scénáři mnohonásobně větší, dalece přesahuje desetiletí studené války. Putin poznamenal, že takovýto scénář připomíná Kubánskou raketovou krizi v roce 1962, kdy svět byl téměř svědkem jaderné války. Referenční bod je trefný pro dnešní složitou situaci. Sovětský svaz rozmístil v roce 1962 na Kubě jaderné rakety poté, co USA v roce 1961 rozmístily balistické střely v Turecku. Opět tedy platí, stejně jako dnes, že to jsou Američané, kdo iniciuje dynamiku provokace.

Jakýkoli objektivní pozorovatel může vidět, že to jsou USA, kdo si neustále přisazuje na jadernou válku. Poté, co se USA zbavily smlouvy ABM, nyní odstupují od smlouvy INF na základě pochybných a neověřených tvrzení. Rusko ve skutečnosti považuje odůvodnění Spojených států za jejich skrytou touhu osvobodit se od omezování kontroly zbraní, aby mohly vyvíjet hrozivý tlak na Moskvu kvůli geopolitickým cílům: Tyto cíle mohou zahrnovat přinucení Ruska, aby bylo v souladu se zájmy americké zahraniční politiky, nebo zpřístupnění ruských přírodních zdrojů americkému vykořisťování, a tak dále.

Putinovy ​​poznámky, které pronesl tento týden, jednoznačně odpovídají ruské defenzivní doktríně pro použití jaderných sil. Moskva zcela jasně prohlašuje, že učiní „reciproční kroky“, pokud bude Washington pokračovat ve své útočné trajektorii. Přesto západní média překrucují situaci a uvádějí, že Rusko „ohrožuje“ USA.

To je analogické tomu, když nějaký gang pustoší okolí domu. Poté vůdce gangu oznámí, ať připraví vrhací kotvy a hodí je přes zahradní zeď. Majitel domu poté zakřičí: Jen to zkuste, a zastřelíme vaše kumpány. Nikdo, kdo správně uvažuje, nemůže za to majitele domu vinit. Říká se tomu sebeobrana.

Avšak v případě Ruska západní zpravodajská média, která jsou poslušná a mají vymyté mozky, překrucují tuto sebeobranu a hovoří o „nepřijatelné hrozbě“.