Komentář k závěrečnému komuniké vůdců skupiny G7

Radim Lhoták

9.6.2017 Komentáře Témata: Současné události 3820 slov

Text závěrečného komuniké ze zasedání představitelů zemí G7 zjevně nevznikl v Taormině, ale byl dopředu připraven. Není totiž možné, aby během dvou dnů lidé jakéhokoliv druhu vyplodili společnými silami tak dlouhý a sofistikovaný manifest plný zavádějících, lstivých a manipulativních formulací. Podstatou komuniké není pragmatický obsah a jasné ideové zaměření, nýbrž dalekosáhlá a promyšlená propaganda zastírající pravdu o světě a komolící pravou podstatu věcí v zájmu skrytých mocenských struktur.

Neexistuje jediný bod komuniké, z něhož by pro kritické a znalé oko netrčela mezi řádky nějaká záludná špinavost, nějaký vedlejší smysl ukazující kudy se ubírá myšlení pravých „Pánů světa“, pro něž je lid nutným zlem, nástrojem jejich nadřazenosti a zároveň překážkou jejich neomezené moci, překážkou, kterou je třeba eliminovat. Tomu odpovídá i nově využívaný, všudypřítomný a účelově převzatý pojem inkluze. Jeho smyslem je zašpinit vše ryzí a čisté, co nám ještě zbývá z tradičního chápání organického společenství lidí hodných označení „člověk“. Inkluze ohlašuje konec ryzí politiky, konec ryzího národa, konec ducha ryzí lidskosti, konec ryzího pořádku vzájemnosti, konec ryzích ctností plnohodnotného člověka. Cílem inkluze je vytvoření špinavé směsky vzájemně odcizených jedinců bez kultury, bez vůle, bez poznání, bez ducha, bez identity, bez morálního přesvědčení, bez zastání a bez šance na odpor.

Typickým znakem nečistých záměrů komuniké schváleného „vůdci“ Západu je fakt, že v textu nenajdeme jediné zdůvodnění pravých příčin stavu, který se tito vůdci rozhodli „napravit“. Nenajdeme tam ani žádné věcné a praktické návrhy, jak má být dosaženo vytýčených cílů. Pouze obecné formulace opřené o ničím nepodložená očekávání a o nespecifikované úsilí vládních a společenských struktur vytvořených za účelem podpory oligarchie a jejího světového řádu.

Text není určen k tomu, aby ho četli prostí lidé. V českých zemích se nedočkal ani překladu z angličtiny do českého jazyka. Jde o manuál pro politiky, o čem a jak mají před lidmi mluvit, aniž by tím sledovali nějaký jasný politický cíl. Od dnešních politiků se neočekává, že budou tvořit politiku. Jejich úkolem je udržovat stávající korporátní, finančně-ekonomický, sociální a byrokratický systém v bezkonfliktním chodu, vykonávat svoji politickou živnost podle předem daných pravidel, nic nevymýšlet, nic neměnit, pouze vyvažovat liberální řád. Hádat, napadat a prát se mohou pouze mezi sebou, jako dva hokynáři na jednom rynku.

K plnému znění komuniké jsem se dostal na ruském internetu. Rusům oproti nám stojí za to celý dokument přeložit, protože chtějí znát záměry svých nepřátel. Lokajům jsou záměry jejich pánů lhostejné, dokonce mají zakázáno se po nich pídit. Původně jsem měl v záměru přeložit celé komuniké do češtiny. Posléze jsem se ale rozhodl přeložit a okomentovat jen nejzajímavější pasáže, protože celé by to zabralo desítky stran a vydalo na samostatnou knížku. Ze zkušenosti také vím, že by celý text stejně asi přečetl málokdo. Navíc smysl a účel všech kapitol je stále týž: Obelhat nezasvěceného čtenáře, že politickým šéfům vyspělých zemí jde o blaho lidí na celém světě. Přitom cíl těch, kdo ve skutečnosti vládnou, je právě opačný: Omezit a dostat pod kontrolu blaha všech ovládaných lidí tak, aby museli vyjít s málem a své schopnosti položili na oltář mocných. Ostatní jsou předurčeni k likvidaci.

Vybrané odstavce originálního textu komuniké uvádím pod jejich původními čísly a odsazeně jako citaci. Následuje vždy můj komentář a pro zajímavost a srovnání i pragmatičtější komentář ruského ekonoma Michaila Chazina, který Závěrečné komuniké představitelů zemí G7 původně publikoval na informačním portálu Izborského klubu.

[...]

Komuniké lídrů G7, Taormina

1. My, představitelé G7, jsme se setkali ve městě Taormina 26-27. května 2017, abychom v duchu spolupráce všichni společně čelili globálním problémům, které v současnosti existují, a společně reagovali na otázky, které znepokojují naše občany. Naše společné úsilí je zaměřeno na položení základů pro obnovení důvěry našim vládám, a to jak uvnitř našich zemí, tak i za jejich hranicemi na mezinárodní úrovni.

Duch spolupráce, s nímž máme společně čelit globálním problémům, evokuje podobný „duch spolupráce“, s nímž jsme před lety měli angažovaným úsilím budovat rozvinutou socialistickou společnost. Důvěra v tehdejší představitele strany a vlády nebyla o nic vyšší, a to i přesto, že tehdy se asi opravdu snažili, i když špatně, svoje ideje realizovat v praxi. Dnešní zástupci oligarchie již pouze mlží, manipulují, vědomě předstírají a lžou.

Chazin: Nelze, než s nimi souhlasit – důvěra k nim silně poklesla, jak na vnitřní, tak na mezinárodní úrovni.

2. Spojují nás společné hodnoty svobody a demokracie, míru, bezpečnosti, právního státu a dodržování lidských práv. Máme v úmyslu koordinovat naše úsilí při zajišťování mezinárodního řádu založeného na dodržování pravidel a celosvětového udržitelného hospodářského růstu. Jsme také přesvědčeni, že kultura hraje zvláštní úlohu jako nástroj na podporu dialogu mezi národy.

Dokáže někdo konkrétně specifikovat o jaké „společné hodnoty“ ve skutečnosti jde, když pravé hodnoty svobody, lidskosti, morálky, vzájemnosti a cti byly úspěšně vymýceny? Demokracie, právní stát, deklarace lidských práv, to jsou jen „opiové“ fráze faktického rozvratu přirozeného řádu a účinné role moci ve společnosti. Globální (ne)kultura jako nástroj mísení národů a ponížení lidského ducha na úroveň nejnižších instinktů a atomizace společnosti v konzumním chovu ustájených „rozumných zvířat“ hraje zajisté „zvláštní“ úlohu při zavádění Nového světového řádu.

Chazin: Co se týká „pravidel“ – samá lež, USA už dokonale zničily „jaltský“ svět – úzko pohledět. Ale že v tom mají prsty, to řekli celkem správně. Jiná věc je, že v podmínkách trvalého hospodářského poklesu (a žádné lži statistiků nevysvětlí lidem, proč jejich životní úroveň klesá) tato prohlášení vypadají poněkud dráždivě. Samozřejmě, že obyčejní lidé si tento text nepřečtou, ale pokud z něho budou politici papouškovat (a co jiného by měli dělat?), potom úroveň podráždění bude stoupat.

3. Technologický pokrok a globalizace měly v posledních desetiletích obrovský přínos ke zlepšení životní úrovně na celém světě. Nicméně jejich pozitivní vliv nepůsobí dostatečně široce s ohledem na nerovnosti přítomné v mnoha zemích. Navzdory pokroku v posledních desetiletích jsme stále daleko od okamžiku, kdy se chudoba stane minulostí, daleko od dosažení cíle „Zero Hunger“ (žádní hladovějící), daleko od toho, abychom zajistili budoucím generacím spravedlnost a mírové soužití, čisté a bezpečné životní prostředí, jak je stanoveno například v programu udržitelného rozvoje do roku 2030 (viz Agenda 2030).

Globalizace coby „přínos ke zlepšení životní úrovně na celém světě“, to nemůže nikdo myslet vážně, zvláště když začne hovořit o „vyšší kvalitě života lidí v globální společnosti.“ Od cíle „Zero Hunger“ jsou stále na hony daleko a vytvořením multikulturních a multietnických „megapolí“, v nichž budou koncentrovat zotročenou populaci, jak předpokládá Agenda 2030, jen rozšíří „hlad“ po sytém a plném životě na celou populaci.

Chazin: No, „program trvale udržitelného rozvoje“, to je liberální blábol, jehož účelem je zakrýt fundamentální význam liberálních reforem (liberalismus je moc finančníků). Růst životní úrovně nebyl nikdy všudypřítomný, ale posledních 8 let není prakticky nikde (relativní výjimkou je Čína), navíc nebyl spojen s technologickým pokrokem, ale s kreditní stimulací poptávky (nákupy na dluh). Toto bylo zvlášť patrné v USA, kde v letech 1981 až 2008 byl růst HDP výrazně nižší, než růst zadluženosti konečných spotřebitelů (domácností i státu). To znamená, že v tomto bodě jde o holou liberální demagogii, která je v přímém rozporu se skutečností.

4. Naši občané oprávněně požadují vysoce kvalitní vzdělání, slušnou práci, lepší přístup k ekonomickým příležitostem, rovnost pohlaví a čisté životní prostředí. Očekávají, že se vyrovnáme s rostoucím počtem uprchlíků a migrantů, mimo jiné prostřednictvím hlubší spolupráce mezi etniky. Navíc vyžadují bezpečnější život, zejména zastavení šíření terorismu a násilného extremismu, včetně jejich projevů v sociálních sítích.

Naši občasné ale nepožadují „korporátní fašismus“, který má být lékem na jejich starosti. Nemyslím, že fašismus, o jakém v následujícím komentáři mluví Chazin, razil rovnost pohlaví, rovné ekonomické příležitosti a multikulturalismus. Tyto zničující trendy směřující k likvidaci tradiční rodiny, národní identity, bílé rasy, svobody slova a skutečného vzdělání sice mají umožnit totalitní moc oligarchů nad nevědomým stádem zdecimovaných otroků, nikoliv však nastolit autoritu vyššího člověka, jak zamýšlel fašismus ve svých původních idejích.

Chazin: Potřebují práci, alespoň nějakou, a bezpečnost, byť základní. Už nic neočekávají, ale zatím jen nechápou, jak ovlivnit onu „vládu“, která nechce nic udělat a za nic nebere odpovědnost. Ale situace se začíná měnit a s klesající životní úrovní se budou tyto změny urychlovat. Nicméně v rámci liberálního diskursu na ně nebude možné odpovědět. Tudíž se liberalismus začne přetvářet v otevřený fašismus. Jednou už to tu bylo, v 30. letech minulého století. A bude to tu zase.

5. V této situaci chceme vyslovit naši důvěru v budoucnost a prokázat, že potřeby občanů se nacházejí v centru naší politiky. Jako vůdci G7 toho chceme dosáhnout tím, že sjednotíme své úsilí a využijeme všech možností, které nám nabízí éra úžasného pokroku. Budeme nadále bojovat za to, abychom vnesli váhu transformační síly umění, rovnosti žen a mužů, rozmanitosti a propojenosti, vzdělávání a vědy, technologie a inovací do všeobecného úsilí, které vyvíjejí vlády, občanská společnost, soukromý sektor i prostí občané. Pro dosažení tohoto cíle je třeba zlepšit znalosti a schopnosti ve všech odvětvích a regionech v našich zemích, podporovat inovace a nové dovednosti, investovat do takových oblastí, jako je věda a vzdělávání, spolu s ochranou zdraví, abychom zvýšili ekonomický růst a zlepšili kvalitu života lidí. Proto se zavazujeme k provádění konkrétních opatření, abychom se vypořádali se současnými riziky a proměnili výzvy na příležitosti.

Snůška bezobsažných, potměšilých a ničím konkrétním nepodložených frází, jinými slovy „mlácení prázdné slámy“ pro oči a uši těch, kdo nedokážou odlišit zrno od plev a stále se jim zdá, že žijí na lepší straně planety. Tragické na celé věci je, že oni „vůdci“ za nevědomou považují drtivou většinu lidí západní civilizace a takovou se ji snaží udržet.

Chazin: Toto je holá demagogie.

Otázky vnější politiky

6. Sdílíme zájem o posílení mezinárodního řádu založeného na respektování pravidel, která chrání mír mezi národy, zaručují svrchovanost, územní celistvost a politickou nezávislost všech zemí a zajišťují dodržování lidských práv. Náš svět potřebuje oddanost zákonům při řešení konfliktů, do nichž jsou zavlečeny miliony nevinných lidí a které brání rozvoji a zdravému růstu budoucích generací.

Ony „zákony“ aplikují pouze tam, kde se jim to hodí, v zemích, které nemají pod kontrolou a které podléhají vlivu konkurenčních mocností. Pro jimi ovládané západní země již žádné podobné zákony neplatí, dokonce ani dodržování minimálního práva jednotlivého člověka na nezávislou existenci, národní identitu a sebeurčení, natož pak na svrchovanost a politickou nezávislost národních států.

Chazin: Rovněž demagogie. Příběhy z Iráku, Afghánistánu, Libye a Sýrie ukázaly, že nic jiného, než holý byznys, je nezajímá. Historie Krymu je také odhaluje: o přímé americké agresi v Iráku všechna média mlčela, a pak v situaci, kdy jde o přímé a explicitní referendum, naopak křičí a soptí. „Vítězství“ ve „studené“ válce zjevně zatemnilo všechny představy o „řádu“ a „mezinárodním právu“ a vzpomněli si na ně teprve nyní, když se ukázalo, že už nemají zdroje na udržení kořisti. Jejich bída spočívá v tom, že ostatní si to také uvědomili, a teď jednat „o přátelství“ s USA se už nenosí, všichni potřebují jenom peníze. A peníze nejsou, což vytváří skutečné problémy, ale nahlas o tom mluvit nelze.

7. Přijali jsme Společné komuniké, Deklaraci chování zodpovědných států v kybernetickém prostoru a Usnesení o nešíření jaderných zbraní a odzbrojení na zasedání ministrů zahraničních věcí v Lucce a dále jsme prodiskutovali problémy a krize, které představují největší hrozbu pro společnost a prosperitu našich občanů a pro globální stabilitu.

Z toho vyplývající „Jobovy zvěsti“ pro náš život tady na Západě budeme postupně zakoušet na vlastní kůži, aniž bychom do toho měli co mluvit. Výhrůžky a ultimáta ve směru Ruska, blízkého i dálného východu následují.

Chazin: Inu, tak dobře.

8. Již 6 let probíhá válka v Sýrii a syrský národ snáší velké utrpení. Jsme přesvědčeni, že je možné ukončit tuto tragickou krizi. Nesmíme litovat žádného úsilí pro jeho ukončení v inkluzivním procesu pod vedením syrských politiků a pod záštitou OSN, jejíž cílem je reálné předání moci v souladu s rezolucí č. 2254 Rady bezpečnosti OSN a s ženevským komuniké. Máme v úmyslu posílit naše snahy porazit mezinárodní terorismus v Sýrii, zejména IS / ISIL / Daesh a Al-Kajdu. Samozřejmě bude nemožné zvítězit v boji proti terorismu bez politického urovnání. Všechny hlavní strany musí plnit své mezinárodní závazky. Ti, kteří ovlivňují syrský režim, zejména Rusko a Írán, by měli vynaložit veškeré úsilí, aby využili svého vlivu k zastavení této tragédie, počínaje zavedením příměří, zastavením používání chemických zbraní, zabezpečením okamžitého a neomezeného přístupu humanitární pomoci ke všem, kdo ji potřebují, jakož i propuštění všech zadržených, stejně jako poskytnutí přístupu na místa jejich zadržování. Doufáme, že dohoda v Astaně pomůže při de-eskalaci násilí. Pokud je Rusko připraveno využít svého vlivu v pozitivním smyslu, pak jsme připraveni s ním spolupracovat na vyřešení konfliktu v Sýrii s cílem dosáhnout politického urovnání. Jsme připraveni přispět k obnově, jakmile začnou vstupovat do života důvěryhodné politické reformy. Nebudeme se účastnit snah o stabilizaci podporující sociální a demografické změny.

Vůdci zemí G7 neopominou žádnou lež, žádnou licoměrnost, žádné pokrytectví, aby proti svému nepříteli Rusku zosnovali válečnickou lest ve své touze porazit ho na všech frontách. A o co je jejich strategie méně úspěšná, o to záludnější a podlejší metody používají.

Chazin: Zajímalo by mě, co mají Írán a Sýrie společného s používáním chemických zbraní? Proč neřeknou přímo: banditi financovaní CIA rozpoutali válku v Sýrii a teď nevíme, jak je zastavit? Otázky, otázky ... dokud zůstávají bez odpovědi, bijí z těchto deklarací na poplach.

9. Opakujeme naše hluboké znepokojení nad použitím chemických zbraní v Sýrii a znovu potvrzujeme všestranné odsouzení jejich použití kdekoliv, kdykoliv a kýmkoliv bez ohledu na okolnosti. Ti lidé, jednotlivci, skupiny nebo vlády, kteří jsou odpovědní za takové použití, musejí být potrestáni.

Pro ovlivnění veřejného mínění se vždy hodí vyjádřit svaté rozhořčení nad nelidskými metodami boje, které sami používají jako nástražnou past na svého nepřítele. Tady se zjevně odkrývá morální zrůdnost a cynismus aktérů podobných prohlášení.

Chazin: A koho se máme na ty viníky zeptat? Clintonové? Petraeuse? Ne, konečně už pochopte, pokud řeknete „A“, je nutné říci i „B“.

10. V Libyi je třeba se posunout směrem k inkluzivnímu politickému dialogu a národnímu usmíření. Vítáme nedávné setkání hlavních sil v Libyi. Všichni Libyjci musejí přijmout kompromis a zdržet se aktivit, které vyvolávají konflikt. S varováním o nebezpečí vojenského řešení situace znovu vyjadřujeme naši plnou podporu institucionálním strukturám navrženým Libyjskou politickou dohodou (LPA) jako rámci, v němž lze nalézt politická řešení, včetně případných změn LPA, které mohou urychlit usmíření. Podporujeme Misi podpory OSN v Libyi (UNSMIL) v jejím zprostředkovatelském úsilí. Také podporujeme Prezidentskou radu a Vládu národního usmíření při jejich úsilí o konsolidaci státních institucí, zmírňování utrpení lidí, ochranu a rozšiřování infrastruktury, posílení a diverzifikaci hospodářství, řízení migračních toků a eliminaci hrozby terorismu.

Další vyjádření strategické lsti za účelem znovudobytí ztracených pozic. O jaké inkluzi (vměstku) tady jde řeč? Má se vmísit proradný vliv Západu do procesu politického urovnání na pozadí týmž Západem vyvolaného rozvratu dříve prosperující země? Má se zajistit hladké vmísení barevných etnik do kulturně již tak zničené Evropy? Nebo jde o to zastavit „politické vměšování“ Ruska nabízejícího reálnou pomoc zbídačelé zemi? Mám obavu, že vše zavání inkluzí Satana v hlavách lídrů G7.

Chazin: Libye byla bohatá země. Cíleně ji zničilo NATO a zejména USA. Dokud nebudou potrestáni pachatelé tohoto rozvratu, k ničemu to tam nepovede. Opět demagogie.

Ve stejně lstivém a falešně uhrančivém duchu znějí i další prohlášení o zahraničně-politických „zásluhách“ zemí G7 na potlačování IS v Iráku a v Sýrii, o „odhodlanosti“ těch samých zemí zvítězit nad teroristy, o výhrůžkách a svatém rozhořčení nad chováním Severní Koreje, o dávno „provalené“ lži o Ukrajině a Minských dohodách, o nezákonně anektovaném Krymu a o sankcích proti Rusku, podlé řeči o lstivé a podvodné nabídce „spolupráce“ s Ruskem, o zadržování Číny v Jihočínském moři, o nesmyslných hackerským útocích proti USA a nutnosti omezení svobody internetu, a to vše pod záštitou oligarchy zneužívané mezinárodní instituce OSN s využitím jejích nástrojů nátlaku a vměšování do vnitřních záležitostí „neposlušných“ či západní mocí „narušených“ států.

Světová ekonomika

16. Globální ekonomické oživení nabírá na obrátkách, ale růst zůstává mírný a HDP je stále pod potenciálem mnoha zemí i s řízením rizik stlačených na minimum. Naší hlavní prioritou je zvýšení globálního ekonomického růstu pro lepší kvalitu života a důstojná pracovní místa. Za tímto cílem znovu potvrzujeme naši ochotu použít všechny nástroje politiky, měnové, fiskální a strukturální, jednotlivě i společně, abychom dosáhli silného, ​​udržitelného, ​​vyváženého a inkluzivního růstu. Především měnová politika by měla i nadále podporovat hospodářskou aktivitu a zajistit cenovou stabilitu, a to v souladu s pokyny centrální banky. Shodli jsme se, že fiskální politika by měla být použita flexibilně, k podpoře růstu a vytváření pracovních příležitostí a zároveň k posílení inkluzivity, přitom aby poměr dluhu k HDP byl stabilní. Tím jsme se shodli na důležitosti zlepšit kvalitu veřejných financí, včetně účtu vysoce kvalitních investic, jako je infrastruktura. Jsme i nadále odhodláni pokročit ve strukturálních reformách s cílem zvýšit produktivitu a potenciální výsledky a přitom sladit tyto směry rozvoje s makroekonomickou politikou. Znovu potvrzujeme náš závazek vůči stávajícím dohodám v G7 o směnných kurzech, které byly přijaty na úrovni ministrů financí a guvernérů centrálních bank při setkání v Bari. Budeme se snažit snížit nadměrnou nerovnováhu ve světě způsobem, který podpoří globální ekonomický růst. Cílíme na potlačování korupce a daňových úniků ve všech jejich projevech, abychom posílili důvěru občanů ve vládu a její podporu udržitelného globálního ekonomického růstu.

Proti mnohaletému opakování pouček politické ekonomie zdůvodňujících existenci současného sebezničujícího finančně-ekonomického systému hrozícího budoucím (řízeným) kolapsem, který povede k zdecimování obyvatelstva a k dalšímu posílení neomezené moci oligarchů, je v textu navíc jen to slovo „inkluze“. Jinými slovy, ještě špinavější, ještě nechutnější, ještě krutější degradace člověka pod jhem vyvolených zločinců a jejich oddaných nohsledů v politické praxi. Nemá to nic společného s pochopením funkce peněz, nabídky a poptávky a makroekonomického řízení za účelem tvorby hodnot pro uspokojení potřeb většiny obyvatel. A především nesmíme zapomínat na „vedoucí úlohu gangsterského spolčení ve světové centrální bance“.

Chazin: No, o „růstu“ a „oživení“ nebudeme ani diskutovat, protože jde o nehorázné lži, jak lze vidět na bilanci spotřebitelské poptávky. Všechno ostatní je klasická liberální demagogie. Kde se vysvětlují příčiny krize? Kde je popis toho, jak byly tyto příčiny odstraněny (jinak jaký růst)? Kde je zdroj samotného růstu? Jak může ekonomika růst, když klesá spotřebitelská poptávka a poptávka států je podporována pouze zvýšením dluhu? No, obecně je to pokus o „zamluvení recese“ (jako babičky na venkově „zaříkávají“ bolest zubů), obřadné kázání liberálních manter. Nuže, jak dlouho ještě mohou kázat?

Nerovnost

17. Vítáme „politický program dne o růstu a nerovnosti“, který byl přijat ministry financí G7 a guvernéry centrálních bank v Bari jako východisko pro zajištění udržitelného inkluzivního růstu cestou různých politických rozhodnutí. Jsme si vědomi toho, že nerovnost, a to nejen příjmů, ale v každém z jejích projevů, je hlavním zdrojem pochybností. Ve skutečnosti velké nerovnosti, a to i na globální úrovni, podkopávají důvěru a omezují potenciál pro budoucí hospodářský růst. Navíc nerovnost může přispět k regionálním rozdílům v rámci jednotlivých zemí, podkopat výměnu generací a tím narušit sociální soudržnost a způsobit zátěž institucím. V tomto směru se snažíme posílit možnosti a odhodlání našich ekonomik a společností, aby se přizpůsobily rychlosti změn a globální ekonomika mohla pracovat pro každého.

Není nad to rozšířit pojem nerovnosti na „každý z jejích projevů“, a tak rozmělnit a zakrýt do nebe volající nesouměřitelné nerovnosti bohatství mezi hrstkou vyvolených a zbytkem populace. O moci vyplývající z astronomického bohatství finančních elit samozřejmě ani slovo. Důležitější je přece řešit nerovnosti mezi pohlavími a zničit tak rodiny, mezi etniky a zničit tak národy, mezi regiony a zničit tak státy. Nemohou přece dopustit nerovnosti (ať už lidské či rasové), které by bránily „výměně generací“, jinými slovy výměně například bílých Evropanů za barevné imigranty. Nejdůležitější ze všeho je ovšem malá pružnost a nepřizpůsobivost obyvatel novým požadavkům doby (rozuměj oligarchů). To je nutné podtrhnout, protože naše vůdce nejvíce mrzí agenda sociální podpory vyloučené a „nepřizpůsobivé“ chátry, jíž je třeba se zbavit.

Chazin: Je to tak, samozřejmě. A budeme dělat co? A na čí náklady? Rozkulačíme bankéře? Ne, vážně, na účet jakých zdrojů zajistíme vyrovnání příjmů? Existují dvě možnosti: buď zvýšíme příjmy chudých (tudíž snížíme příjmy bohatých?), nebo rozdělíme chudým úspory bohatých. Oni se vážně rozhodli apelovat na proletářskou revoluci?

Rovnoprávnost pohlaví

18. Rovnost žen a mužů je základem lidských práv a naší hlavní prioritou, protože dívky a ženy jsou mocným zdrojem pro změny. Propagovat myšlenku přivést je k vládě a zničit tak pohlavní nerovnosti je nejen správné, ale také výhodné pro naše hospodářství jako cenný příspěvek k udržitelnému hospodářskému růstu. Dívky a ženy čelí vysoké míře diskriminace, obtěžování, násilí a jiným případům porušování lidských práv. Navzdory tomu, že ženy a dívky jsou dnes vzdělanější než kdykoliv předtím, stále se ještě s velkou pravděpodobností dostanou na špatně placené pozice s nízkou kvalifikací, nesou na svých bedrech většinu neplacené péče a domácích povinností a jejich účast na vládě v osobním i společenském životě, stejně jako jejich přístup k ekonomickým příležitostem, je stále na nízké úrovni. Zvýšení účasti žen v ekonomice, například odstraněním nerovnosti mezi pohlavími v oblasti úvěrování a práce, zlepšení přístupu žen ke kapitálu, sítím a trhům, to vše může mít obrovský pozitivní vliv na ekonomiku. Jako vůdci zemí G7 jsme učinili významná opatření k ukončení nerovnosti mezi pohlavími, ale ještě více je třeba udělat. Takže i nadále usilujeme o zařazení myšlenky rovnosti pohlaví do všech našich politik. Vítáme významnou změnu učiněnou W7. Přijali jsme „akční plán G7 pro vytvoření genderově senzitivního ekonomického prostředí“ pro zajištění ekonomických pravomocí žen a dívek.

Agenda feminismu a boje za rovnost mezi pohlavími představuje již celá staletí nejúčinnější nástroj rozkladu tradiční rodiny a tradičního řádu ve společnosti, který vždy kladl překážky uchvácení veškeré moci do rukou samozvané a parazitické společenské vrstvy. Je vidět, že i na prahu třetího tisíciletí jde o nejmocnější zbraň neofeudální oligarchické vlády proti vnitřnímu odboji. Předejme nižší vládu do rukou žen a zmizí všechny překážky pro nadřazenost vrchnostenských elit. Jediné, o co budou ženy a dívky usilovat, je získat místo „u dvora“ mocných. Pokud se tak nestane, rezignují na svoji mateřskou roli, a to je ideální nástroj depopulace. Příští komuniké zajisté jako prioritní úkol podpoří rovnoprávnost LGBT komunit. Kvóty pro jejich podíl v politickém a ekonomickém vedení nevyhlásí, protože již dnes procentuální účast těchto deviantů ve vládních pozicích vysoce převyšuje jejich poměrové zastoupení ve společnosti.

Chazin: To bylo třeba vysvětlit Trumpovi před jeho návštěvou v Saudské Arábii.

V tomto bodě bude nanejvýš vhodné moji polemiku k Závěrečnému komuniké ze zasedání vůdců „rozvinutých“ zemí G7 ukončit. Zabývat se nechutnostmi a demagogií v jeho dalších částech se mi už nechce. Ze způsobu, jakým naši „lídři“ pojímají témata volného obchodu, lidské mobility a migrace, řešení situace v Africe (invaze černochů do Evropy), bezpečnosti potravin, klimatu a energetiky, nebo inovací, dovednosti a práce by se mi mohl obrátit žaludek. Snad se dočkáme překladu kompletního textu komuniké do českého jazyka. Čtenáři si potom budou moci udělat názor sami. Čtenářům rovněž doporučuji, aby si pro dokreslení obrazu „přeměny našeho světa“ přečetli v Agendě 2030 návod pro zajištění udržitelného rozvoje do roku 2030 z dílny OSN.

Známka 1.1 (hodnotilo 84)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 9 009