Evropští vlastizrádci šílí

OSN Agendy 21 a 2030 jsou takovými prvními pokusy jednoho procenta o vládnutí národům přes jejich zkorumpované politické představitele nedemokratickým způsobem od shora dolů.

Na určení cílů těchto agend spolupracovali političtí představitelé členských států OSN spolu s globálními i úzce profilovanými neziskovými organizacemi a soukromými korporacemi. Kdo je skutečně řídí, není známo. Cíle jsou ovcím podávány v lesklých přitažlivých obalech.

Migrační vlna, kterou nyní zažíváme v Evropě, je výsledkem dlouhodobé přípravy Bruselu a nenápadného bodu 29 OSN Agendy 2030, který prohlásil migraci za rozvojový cíl se lživým odůvodněním, že migrace pomáhá k rozvoji zemí přijímajících i vysílajících.

Ve svém článku „Nová agenda OSN: Nastolení diktatury a genocida evropských národů“ jsem upozornil na záměr globalistů zřídit globální centrum, které by rozhodovalo o přesunech mas tzv. uprchlíků do jednotlivých států světa - „Global Compact pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou migraci“.

OSN tvrdí, že uprchlíků je v současné době cca 65 miliónů z toho cca 25 miliónů uteklo před válkou do jiných států. Zbylých 40 miliónů jsou lidé nuceně vysídlení v rámci jednoho státu. Kromě útěků před válkou jde o vynucené vyklizení oblasti, které realizuje zkorumpovaná politická elita státu na příkaz nadnárodní korporace – např. kvůli těžbě nerostů, výstavbě vodního díla či scelování polí pro masovou pěstitelskou výrobu apod.

OSN se ovšem ani slovem nezmiňuje o tom, že by korporace a africké vlády, které na těchto praktikách bohatnou, měly svým vysídleným občanům uhradit patřičnou kompenzaci a zajistit jim jiné vhodné místo k životu.

Místo toho 1 %, které tyto korporace vlastní a ovládá globální neziskovky, rozhodlo, že všechny ty ubohé lidi buď rovnou nažene do evropských států anebo je nechá v Africe a evropská střední třída zajistí svými prostředky jejich základní potřeby, zdravotní péči, vzdělání a celkový rozvoj jejich zemí. Takto vylepšené Afričany si pak budou přes internet vybírat evropské korporace jako levnou pracovní sílu a vytlačovat z pracovních míst Evropany.

Je jasné, že tento proces povede k naprostému zhroucení evropské střední třídy a evropských národů a to je žádaným cílem, neboť výsledkem má být společnost s lehce ovladatelnými masami dole, řízenými shora nikým nevolenou elitou.

Předobrazem tohoto budoucího uspořádání má být Evropská unie a evropské národy mají posloužit jako příklad. Brusel je převodovou pákou OSN, je v naprostém područí této globální neziskovky. Evropští občané si ve volbách nezvolili realizaci OSN Agendy 2030, a přesto ji Brusel zcela bez skrupulí protlačuje a dokonce tvrdí, že EU je odhodlána být mezi prvními, kdo tyto cíle zrealizuje.

„Evropský konsensus o rozvoji“, který nyní Evropská komise předkládá členským státům, podřídí tyto státy zcela záměrům Agendy 2030 a zaváže je k realizaci těchto cílů až do roku 2030 nejen v členských státech EU, ale i v tzv. partnerských třetích zemích, kde bude EU za peníze své střední třídy budovat odpovídající infrastrukturu pro růst a rozvoj a realizaci cílů Agendy 2030 a financovat odpovídající organizace. Participovat a vydělávat na tom budou evropské soukromé korporace a tzv. občanská společnost, což je termín, který používají EU, OSN a politici pro neziskové organizace.

V bodě 56 je opět zmíněna lživá argumentace o přínosu migrace všem zúčastněným a členské státy se zde zavazují, že vyvinou úsilí a chopí se příležitostí pro rozvoj, který migrace nabízí.

Bod 71 zavazuje členské státy a EU k tomu, že "prohloubí své partnerství s organizacemi občanské společnosti (tedy i s neziskovkami) a poskytnou jim operační prostor a příznivé prostředí pro jejich roli obhájců a realizátorů Agendy a budou podporovat jejich závazky v efektivní, transparentní a na výsledky orientované rozvojové spolupráci."

Jde tedy o bezpodmínečnou podporu neziskových organizací při budování Agendy.

Předpokládá se, že se členské státy k „Evropskému konsensu o rozvoji“ připojí v první polovině roku 2017.

V dalším dokumentu Evropské komise je uvedeno, že EU a členské státy se OPĚT stanou největším světovým sponzorem humanitární pomoci a rozvoje třetích zemí. A to za situace, kdy např. v Německu žije 2.500.000 dětí v bídě a tento stav se již 20 let nemění.

Za situace, kdy 230.000 řeckých dětí žije v domácnostech bez jakéhokoli příjmu a 39.9 % řecké populace chybí základní potřeby jako je jídlo a topení.

Tato informace také znamená, že EU a členské státy byly největším sponzorem rozvoje v třetích zemích již v minulém období Agendy 21. Tedy ještě před migrační krizí. Toto rozhazování peněz daňových poplatníků se tedy nedá přičíst snaze zastavit migraci, i když se nyní za tuto snahu vydává.

K tomu je nutno podotknout, že partnerské třetí země, kterým střední třída EU financuje rozvoj, tvoří země AKT, což je 78 států Afriky, Karibiku a Tichomoří.

Centrem vztahů EU s těmito zeměmi je vymýcení chudoby, udržitelný rozvoj a postupné zapojování zemí AKT do světové ekonomiky. Jejich cílem je prý dosažení míru, zvýšení bezpečnosti a posílení demokratického prostředí.

Ovšem hlavním cílem je získat výhodné postavení pro soukromé evropské korporace v zemích bohatých na přírodní zdroje – a to za naše peníze.

Vypadá to, že evropské členské státy jsou Bruselem a OSN bezprecedentně zneužívány a vysávány, aby financovaly realizaci Agendy OSN u sebe i v rozvojových zemích a zároveň tím živily soukromé korporace a neziskovky.

Je to zločinné zneužívání peněz střední třídy členských států, které by správně měly být využity pro jejich vlastní rozvoj a budování sociální společnosti.

Pokud jde o migraci, globalisté předpokládali, že se o zřízení „Global Compact pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou migraci“ rozhodne již 19. září 2016 na migračním summitu OSN v New Yorku. Ale evropské politické elity čelí ohledně migrace velkému odporu svých občanů a stojí v mnoha státech před důležitými volbami. Z tohoto důvodu byl v New Yorku vznik „Global Compact pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou migraci“ odložen do roku 2018.

Globalisté zároveň vyzvali k celosvětovému potlačování svobody slova pod rouškou boje proti xenofobii.

V New Yorku se k OSN oficiálně smluvně připojila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která prohlašuje, že lidským právem každého člověka je migrovat, kam se mu zamane. Právě tato neziskovka má, podle mého názoru, hrát v „Global Compact pro bezpečnou, řízenou a pravidelnou migraci“ hlavní roli.

Bruselu se však nedaří prosadit rozdělování migrantů kvótami do jednotlivých států. Vlastenecké strany získávají stále více voličů a v USA zcela nečekaně zvítězil prezident, který je proti migraci.

Vlastizrádní politici se nyní budou snažit zrealizovat svou agendu zuby nehty, protože dobře vědí, že se spolupodílí na genocidě svých vlastních národů a že by je v případě neúspěchu čekal exemplární trest.

A občané se pomalu začínají probouzet a dozvídat se z alternativních zdrojů pravdu.

To se ovšem musí zarazit.

Proto jsme nyní svědky celoevropského šílenství o proruské propagandě.

Stejně jako Clintonová, která chybějící argumenty nahrazovala obviňováním Ruska, pokračuje i evropský establishment tímtéž sebevražedným směrem. Dej Bůh, aby i stejně skončil.

EU se nám před očima rychle mění v totalitní strukturu.

Evropský parlament nedávno schválil výzvu Evropské komisi a Radě Evropy k podpoře de facto cenzury pod rouškou „boje proti proruské propagandě“ a nejen to. Evropský parlament označuje ve svém pamfletu veškerou opozici, která čelí migraci, za nepřátelskou sílu, popírající hodnoty liberální demokracie podporovanou Ruskem.

To je první krok k tomu, aby mohl tuto opozici zakázat a zajistil si tak vhodný volební výsledek ve všech zemích EU.

Ocituji zde z této výzvy jen některé body, celou výzvu najdete zde.

Evropský parlament prohlašuje, že ruská strategická komunikace je součástí rozsáhlejší rozvratné kampaně za účelem oslabení spolupráce EU a svrchovanosti, politické nezávislosti a územní celistvosti Unie a jejích členských států; naléhavě vyzývá vlády členských států, aby byly ostražité, pokud jde o ruské informační operace na evropské půdě, a aby zvýšily sdílení kapacit a úsilí kontrarozvědky zaměřené na boj proti těmto operacím;

12. ostře kritizuje ruské snahy narušit proces integrace EU a vyjadřuje v tomto ohledu politování nad ruskou podporou protiunijních sil v EU s ohledem zejména na strany krajní pravice, populistické síly a hnutí, která popírají základní hodnoty liberálních demokracií;

13. je vážně znepokojen tím, že se v Evropě rychle šíří aktivity inspirované Kremlem, včetně dezinformací a propagandy, které usilují o udržení či posílení ruského vlivu a o oslabení a rozdělení EU; zdůrazňuje, že cílem velké části nepřátelské propagandy Kremlu je vykreslovat některé evropské země tak, jako by patřily do „tradiční sféry vlivu Ruska“, a narušit tak jejich svrchovanost a hluboce zakořeněnou evropskou identitu, která byla v minulosti otupena komunistickými režimy; konstatuje, že jednou z jeho hlavních strategií je šířit a zavádět alternativní rétoriku, která je často založena na zmanipulovaném výkladu historických událostí a má ospravedlnit jeho vnější činnost a geopolitické zájmy; konstatuje, že jednou z jeho hlavních strategií je vytváření falešného obrazu historie; konstatuje v tomto ohledu, že je třeba zvýšit povědomí o zločinech komunistických režimů prostřednictvím veřejných kampaní a vzdělávacích systémů a podpořit výzkum a dokumentační činnost, zejména v zemích bývalého sovětského bloku, s cílem bojovat proti rétorice Kremlu;

39. trvá na rozlišování mezi propagandou a kritikou;

40. zdůrazňuje, že ačkoli ne všechna kritika EU nebo jejích politik, zejména v kontextu politického projevu, je nezbytně snahou o propagandu či dezinformaci, případy manipulace nebo podpory spojené s třetími zeměmi, jejímž cílem je tuto kritiku přiživovat a zintenzivňovat, jsou důvodem k pochybnostem o spolehlivosti těchto sdělení;

35. zdůrazňuje, že podněcování k nenávisti, násilí nebo válce se nemůže „schovávat“ za svobodu projevu; podněcuje k tomu, aby byly v tomto směru vyvíjeny právní iniciativy k zajištění větší zodpovědnosti při řešení problému dezinformací;

45. vyzývá Komisi, aby pokročila s určitými právními iniciativami, aby byla efektivnější a zodpovědnější při řešení problému dezinformací a propagandy, a aby využila přezkum evropského nástroje sousedství v polovině období k posílení odolnosti sdělovacích prostředků coby strategické priority; vyzývá Komisi, aby provedla důkladný přezkum efektivnosti stávajících finančních nástrojů EU a aby předložila návrh komplexního a flexibilního řešení s možností poskytnout přímou podporu nezávislým sdělovacím prostředkům, expertním skupinám typu think tank a nevládním organizacím, zejména těm, které používají rodný jazyk cílové skupiny, umožnit přidělování dalších prostředků organizacím, které toho jsou schopny, jako je Evropská nadace pro demokracii, a zároveň omezit finanční toky určené na financování jednotlivců a subjektů zapojených do činností v oblasti strategické komunikace a podněcování k násilí a nenávisti; vyzývá Komisi, aby provedla důkladný audit účinnosti některých rozsáhlých mediálních projektů financovaných EU, jako je kanál Euronews;

47. vyjadřuje znepokojení nad používáním sociálních médií a on-line platforem k trestným projevům nenávisti a podněcování k násilí a vyzývá členské státy, aby přizpůsobily a aktualizovaly svoje právní předpisy tak, aby reagovaly na současný vývoj, nebo aby plně prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy týkající se projevů nenávisti, a to jak na internetu, tak mimo něj; tvrdí, že je nutné více spolupracovat s on-line platformami a předními internetovými a mediálními společnostmi;

52. zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována novým technologiím, včetně digitálního vysílání, mobilní komunikace, online médií a sociálních sítí, včetně médií regionálního charakteru, které usnadňují šíření informací, a měla by se také zvýšit informovanost o evropských hodnotách, jež jsou zakotveny ve Smlouvách; připomíná, že taková komunikace musí mít vysoký standard, musí zahrnovat konkrétní osvědčené postupy a upozorňovat na dopad činnosti EU ve třetích zemích, včetně humanitární pomoci EU a příležitostí a přínosů, které těsnější vazby a užší spolupráce s EU přinášejí občanům ve třetích zemích, zejména mladým lidem, jako je bezvízové cestování či budování kapacit, mobilita a popřípadě výměnné programy;

54. poukazuje na potenciál popkultury a vzdělávání v oblasti zábavního průmyslu jako prostředku vyjadřování společných lidských hodnot a zprostředkovávání informací o politikách EU;

Tato výzva byla schválena 304 poslanci, zdrželo se 208 poslanců a proti bylo 179 poslanců.

Milí spoluobčané, v tomto dokumentu se skutečně „láme chleba“. Hlasování o něm jednoznačně prokazuje, kam která česká politická strana skutečně patří, protože evropští poslanci ve své většině hlasují tak, jak jim jejich straničtí vůdci doporučí.

Pojďme se tedy podívat, jak o tomto totalitním dokumentu čeští poslanci hlasovali:

Ano: Charanzová, Dlabajová, Ježek, Telička - všichni pro

ČSSD: Keller, Poc - proti, Poche - pro, Sehnalová - nehlasovala

KDU-ČSL+TOP09: Niedermayer, Polčák, Svoboda, Zdechovský, Šojdrová, Štětina - pro, Pospíšil - nehlasoval

ODS: Zahradil, Tošenovský - zdrželi se

Svobodní: Mach - proti

KSČM: Kohlíček a Konečná - proti, Maštálka - nehlasoval

A je to jasné.