Ten, kdo váhá, je ztracen. A Rusko zaváhalo
29.9.2016 Komentáře Témata: Sýrie, Rusko, Rusko-americký konflikt 723 slov
Ruská vláda oklamala sama sebe svým iluzorním přesvědčením, že Rusko a Washington mají v boji s ISIS společný záměr. Ruská vláda se dokonce spokojila se zástěrkou, že různé skupinky ISIS, operující pod různými jmény byly „umírněnými rebely“, které lze odlišit od extrémistů. Po celou tu dobu bylo Rusko několikrát na hraně vítězství, ale vždy souhlasilo s příměřími, takže Washington měl čas znovu zásobit bojůvky ISIS a mohl připravit jednotky USA a NATO na účast v bojích. Ruská vláda se také zjevně domnívala, že výsledkem puče v Turecku proti Erdoganovi, na kterém se údajně podílel i Washington, bude, že Turecko přestane podporovat ISIS a začne spolupracovat s Ruskem.
Želbohu, Rusko, tak vroucně, nebo spíše horečně, toužilo po dohodě s Washingtonem, až samo sebe uvedlo v omyl. Pokud je tvrzení Finniana Cunninghama správné, pak Washington zneužil vroucného přání Ruska, aby USA a Turecko spojily síly v boji s ISIS a pod zástěrkou tohoto boje s ISIS provedl invazi do severní Sýrie.
Sýrie tak byla rozparcelována a domnělí nebo falešní „umírnění“ rebelové mohou být dál produkováni v oblastech Sýrie pod americko/tureckou okupací a válka se Sýrií tak může pokračovat, jak dlouho jen budou USA chtít. Západní média budou referovat, že turecko/americké síly okupující oblasti v Sýrii nejsou nájezdníky, ale bojují s ISIS.
S americkými, tureckými a brzy zcela určitě i s dalšími vojsky, operujícími pod hlavičkou NATO v Sýrii, budou mít neokonzervativci mnoho příležitostí vyprovokovat konflikt s Ruskem, které bude muset buďto couvnout nebo odpovědět silou. Pokud Trump vyhraje prezidentské volby, neokonzervativci budou chtít, aby Trump pokračoval v nekonečné válce a neuzavíral s Ruskem příměří.
Je těžké odhadnout, zda úmysly ministra zahraničí USA Kerryho o ujednání příměří v Sýrii byly upřímné a byl jen napálen Pentagonem a CIA. Bez ohledu na skutečnost, Kerry evidentně není schopen postavit se na odpor neokonzervativcům, jelikož ministerstvo zahraničí je obohaceno osobností Victorie Nuland a plejádou dalších válečných štváčů.
Obama je stejně tak slabošský, z kteréhož důvodu byl vybrán oligarchy za prezidenta. Kdokoliv bez zkušeností a znalostí se stává perfektním nástrojem vrstvy oligarchů. Bílí i černí američtí liberálové skutečně věřili, že nezkušený kandidát se nejasným pozadím a bez jakéhokoliv vlastního zázemí, něco změní. Je zřejmé, že naivita naprosté většiny Američanů je bezbřehá. Tato americká naivita a důvěřivost, je hlavním důvodem toho, proč je pro neokonzervativce tak snadné vtahovat pasivní masy do nekonečných válek.
Pitomí Američané byli ve válce 15 let a, hlupáci, nemají ponětí, k čemu došlo. Tito prosťáčci nemají tušení, že USA po desetiletích chřadnutí nyní čelí dvěma jaderným mocnostem: Rusku a Číně.
Američané byli svými médii, která slouží vojensko-bezpečnostnímu komplexu, indoktrinováni, že jaderná válka se vlastně od té konvenční příliš neliší. Podívejte se na Hirošimu a Nagasaki, dva cíle amerických atomových bomb. Dnes, po sedmdesáti letech, města vzkvétají. Takže co je vlastně špatného na nukleárních zbraních?
Atomové bomby, které Washington svrhl na tato města, plná bezbranných civilistů, zatímco japonská vláda se snažila o kapitulaci, byly, v porovnání se současným jaderným arzenálem, pouhými špuntovkami. Jedna ruská SS-18 by mohla totálně zničit tři čtvrtiny státu New York na tisíce let. Pět nebo šest těchto 'Satanů', jak je přezdívá americká armáda, a východní pobřeží USA zmizí ze zemského povrchu.
Rusko mělo vítězství a demokracii pro Sýrii na dosah ruky, ale Putin postrádal rozhodnost, jakou měl Napoleon, či Stalin a nechal toto vítězství proklouznout mezi prsty, když slepě důvěřoval Washingtonu. Teď budou Rusové a Syřané k vítězství potřebovat vyhnání Turků a Američanů ze Sýrie.
Pokud by Rusko rozhodně a tvrdě zasáhlo, mohlo využít lži Washingtonu ve svůj prospěch a tvrdit, že považovalo americko/turecké síly za jednotky ISIS, tak jak to udělal Washington, když napadl známé pozice syrské armády.
Kdyby Rusko zničilo americké a turecké síly, což bylo klidně v jeho silách, NATO by se zhroutilo, protože žádná země Evropy by se nenechala vtáhnout do záhuby třetí světové války. Ale Rusko nechce zničit NATO rozhodnou akcí. Rusové budou bojovat, jen pokud jim naprosto nevyhnutelně bude hrozit válka. A potom budou těžce platit za jejich nerozhodnost, pramenící v jejich naivním přesvědčení, že Rusko má s Washingtonem společné zájmy. Jediným místem, kde se zájmy Washingtonu protnou s Ruskem, je Ruská kapitulace. Pokud Rusko kapituluje, dosáhne přijetí na Západě a washingtonští agenti, příznivci atlanticismu, mohou vládnout Rusku pro zájmy Washingtonu.
He Who Hesitates Is Lost And Russia Hesitated vyšel 24. září 2016 na paulcraigroberts.org. Překlad v ceně 293 Kč Zvědavec.