Epizoda 11. Sovětské čtvrtstoletí (1930 – 1955)

Zaprvé, odbočme krátce do 20. let a podívejme se na Borise Savinkova. To byl židovský vůdce Sociálních revolucionářů, tvořených převážně židy. Dal Fanny Kaplan revolver, kterým měla zastřelit Lenina, což udělala. Lenin zemřel. Boris utekl do USA, kde zůstal až do doby, kdy ho Felix Dzerzinsky (šéf Stalinovy tajné službu, původem polský šlechtic) nalákal zpět do Sovětského svazu a nechal ho a jeho komplice v polovině 20. let popravit. Boris napsal knihu s názvem „Memoirs of a Terrorist“, vydanou Albert & Charles Boni (DK 254.S28 A3), ve které psal o svém záměru zavraždit ruské generály a admirály, kteří bojovali v rusko-japonské válce let 1904-1905, a klíčové vládní představitele. Boris Savinkov měl co dělat s čistkami ve 30. letech. Boris připustil, že byl terorista a napsal knihu o tom, jak být teroristou.

Ve 30. letech došlo ke dvěma hlavním událostem, a to kolektivizaci/hladomoru v letech 1932/1933 a čistkám na konci 30. let. Čistky byly důsledkem pokusů zničit sovětskou vládu.

Začněme čistkami. Měl Sovětský svaz vnitřní a vnější nepřátele? Samozřejmě, že ano. S válkou na horizontu se museli s problémem vypořádat. Dělali chyby? ANO. Byla v Sovětském svazu 5. kolona (kolaboranti), když ho Němci v r. 1941 napadli? NE. Ale Němci měli 5. kolony kolaborantů, kteří je vítali, ve všech ostatních zemích, které napadli. Fašismus a antisemitismus měli stoupence ve většině Evropy. Katolická církev měla konkordáty (dohody státu s církví) s nacistickým Německem a dalšími fašistickými zeměmi Evropy. V r. 1941 Joseph E. Davis, bývalý americký velvyslanec v Sovětském svazu, napsal: „V r. 1941 v Rusku žádná 5. kolona nebyla – všichni byli zastřeleni. Čistky vyčistily zemi od zrádců. Osa 5. kolony v Sovětském svazu byla zlikvidována.“ Ale 10 milionů nevinných bylo zabito během druhé světové války. Musíme určit počet těch, kteří neprošli čistkami. Převážná většina z těchto popravených byli židé, Poláci a neslovanští občané Sovětského svazu. Členové komunistické strany byli často zastřeleni také. Proč? Protože se jim nedalo věřit a projevovali nepřátelství k sovětské vládě. Jedním z kritérií pro zastřelení bylo „pokud jste byli ve vedoucí pozici a vaše loajalita byla pochybná, byli jste zastřeleni“. Proč Poláci? Během první poloviny 30. let uzavřeli tajné dohody s Japonci o útoku na Sovětský svaz. Japonsko napadlo Mandžusko v r. 1931. Běžných občanů z řad ruské/ukrajinské populace se čistky prakticky nedotkly. Dotkly se asi 1 z 10,000. Více než 90% ze stovek tisíc popravených spadalo do uvedených kategorií. Vyznamenání Hrdina Sovětského svazu dostalo během druhé světové války 108 židů. Což bylo po Rusech, Ukrajincích, Bělorusech a Tatarech páté místo. 11,633 medailí Hrdina Sovětského svazu bylo uděleno příslušníkům armády, která během války počtem přesáhla 10,000,000. Maršál Černvachovky, který byl žid, velel 3. Běloruskému frontu v konečném roce druhé světové války a byl zabit v akci. Poláci měli šest divizí, jako součást Rudé armády v bitvě o Berlín. Z etnických skupin byli někteří lidé hrdiny, někteří zrádci a převážná většina byli jen obyčejní lidé. Je zajímavé, že Andrej Vyšinsky (který byl hlavním soudcem v období čistek) byl Polák.

Maršál Konstantin Rokosovky byl napůl Rus a napůl Polák. Kniha „The Great Conspiracy“ Michaela Sayerse a Alberta Kahna, vydaná Little, Brown and Company v r. 1946, poskytuje vhled do čistek. Lev Trocký a jeho stoupenci byli čištěni velmi silně. Původ Velké čistky od J. Arch Gettyho, vydaná v r. 1987 Cambridge University Press, poskytuje další vhledy, stejně jako kniha Roberta W. Thurstona „Life and Terror in Stalin’s Russia“, vydaná v r. 1996 Yale University Press. (Škoda, že autor opomněl zmínit „200 let pospolu“ A. Solženicina – p.p.). Z pěti milionů poslaných do vězení/gulagů se 95% vrátilo živých. Patří sem i řada generálů, kteří šli bojovat a vítězit ve druhé světové válce s Rudou armádou.

Kolektivizace a hladomor let 1932/1933 je komplexnější záležitostí. V r. 1930 sovětská vláda odhadovala, že válka může přijít do 10 let. Byl to dobrý odhad, neboť Sovětský svaz byl napaden v červnu 1941. Museli vybudovat válečný průmysl, což učinili. Kde se měla vzít pracovní síla? Velká část populace byla zaměstnána v zemědělství. Používání koně a dřevěného pluhu k obdělávání malého kousku půdy nebylo efektivní. Kolektivizace farem a používání traktorů a ocelových pluhů bylo mnohem efektivnější a vedlo k osvobození pracovních sil pro vybudování válečného průmyslu. Bohatí statkáři zvaní „kulaci“ tvořili asi 1% zemědělské populace a neměli z kolektivizace radost. Země se musela připravit na válku, která se blížila. Stačilo si přečíst Hitlerův Mein Kampf, aby se zjistily záměry Německa. VÁLKA. Kritickou záležitostí byl hladomor 1932/1933. Jaké byly příčiny? Kdo byl zodpovědný? Kolik lidí při hladomoru zemřelo? V r. 1932 bylo velké sucho, které snížilo úrodu. Byl značný chaos a sabotáže během tohoto období, což vedlo k vybití chovných zvířat a obecnému narušení kolektivizace. Kulaci kolektivizaci nechtěli. Je zajímavé, že poslední sovětští vůdci, jako Gorbačov a Jelcin, byli potomky kulaků. NKVD (tajná policie) byla činěna zodpovědnou za část chaosu. NKVD v té době tvořili z asi 50% židé, zbytek tvořili četné ostatní národnostní menšiny. Počet židů v NKVD byl snížen o 4%, když byly čistky koncem r. 1939 dokončeny. Rusové a Ukrajinci tvořili na počátku 30. let v sovětské tajné policii menšinu. To se změnilo koncem 30. let, kdy tvořili převážnou většinu agentů NKVD Rusové. Strašné sucho a špatná správa/sabotáže byly zodpovědné za hladomor, který následoval. Kosior, který byl šéfem Komunistické strany na Ukrajině v té době, byl popraven v r. 1939. Byl to polský žid. Byl činěn zodpovědným za hladomor. Ukrajinci a židé byli v nějakém konfliktu od poloviny 17. století do začátku pogromů v r. 1881 a dále. Příčina hladomoru má mnoho aspektů, počínaje suchem a následnou špatnou správou, ať již záměrnou, nebo z hlouposti. Hladomor, a kdo se snažil o jeho nafouknutí, je třeba prozkoumat. Hearstovy noviny rozsah hladomoru silně zveličovaly. Po krachu akciového trhu v USA v r. 1929 a následných 10 letech krize muselo být na socialismu nalezeno něco špatného, aby se vyrovnala zlá povaha velké hospodářské krize. Než se budeme zabývat rozsahem hladomoru, je třeba uvést 2 fakty. Zaprvé, ukrajinská populace vzrostla od r. 1928 do r. 1939 o 3,340,000 lidí. Asi 10% nárůst. Zadruhé, během druhé světové války Ukrajinci dostávali řád Hrdiny Sovětského svazu ve stejném poměru, v jakém tvořili podíl na populaci Sovětského svazu. Bojovali se stejnou intenzitou, jako Rusové. Odhady obětí hladomoru se liší v závislosti na autorovi, od 3 milionů, po 6 či až 10 milionů. Dva z těchto tří odhadů, a nejspíš všechny tři, jsou špatné. Vzhledem ke 2 faktům zmíněným výše musí být tyto odhady považovány za přehánění. V mých osobních diskusích s lidmi z Ukrajiny, kteří byli ve 30. letech dospělí, jsem žádné náznaky o masivním hladomoru nedostal. Časy byly tvrdé, ale lidé přežili.

Kniha Douglase Tottle „Fraud Famine and Fascism the Ukrainian Genocide Myth“ (Podvodný hladomor a fašismus, mýtus o ukrajinské genocidě), vydaná 1987 Progressive Books, 71 Bathurst St. Toronto, poskytuje rozumný pohled na hladomor na Ukrajině v letech 1932/1933. Menonitský historik odhaduje, že ti, kteří za hladomoru zemřeli, představovali méně než 1% populace, či asi několik set tisíc. NE miliony. Na Ukrajině nejsou žádné hřbitovy, které by naznačovaly, že 10% populace či více zemřelo v období 1932/1933. Čest a věčná památka těm, kteří zemřeli. V r. 1932 80% britských strojírenských vývozů šlo do Sovětského svazu. Sovětský svaz musel industrializovat a budovat válečný průmysl, což činil. Britové požadovali platby v obilí, místo ve zlatě, ropě nebo dřevu. Obilí bylo konfiskováno na splacení dluhu za průmyslové stroje. Celý proces byl špatně řízen a rolnická populace trpěla. V r. 1934 nebylo dovoleno vyvést ze Sovětského svazu žádné obilí. Žádné hladovění v sovětských městech nebylo. Nebyl to záměrný pokus potrestat Ukrajince, jak někteří tvrdí. Byla to řada špatných rozhodnutí, kvůli kterým trpěli rolníci na celé Ukrajině a v jižním Rusku. Počet zemřelých při hladomoru nebude znám přesně. Kdyby byl tak masivní, jak se někteří historici pokouší tvrdit, pak by existovaly desítky a stovky tisíc osobních poznámek, které by lidé napsali. Tyto poznámky neexistují. (Více: Epizoda 10. Kdo zorganizoval hladomor v SSSR v letech 1932-1933?).

Židovskou tragédie v Evropě je třeba kvantifikovat. Během holokoustu nacisté zabili více židů za den, než jich zabil ruský car za PĚT STOLETÍ carské vlády. Tento údaj je od význačného historika. Japonsko napadlo Rusko v r. 1904. Židé odmítli sloužit v ruské armádě a bránit Rusko. Tak zvané pogromy probíhaly od r. 1881 asi po 30 let, do začátku první světové války v r. 1914. Incident v r. 1881 se odehrál v Kyjevě, kdy byli zabiti 3 židé, spolu se 3 křesťany. Obyčejná pouliční rvačka. K horšímu incidentu došlo v Kišiněvu v Moldávii během velikonoc 1903, při kterém bylo zabito 100 židů. Údajnou příčinou bylo absurdní obvinění z použití lidské krve, kdy židé používali krev křesťanů při výrobě macesů. Stejně absurdní je tvrdit, že křesťané používají hady při svých náboženských obřadech. Ale nadále existují provinční křesťané, kteří používají hady při svých bohoslužbách, a mohli existovat praštění židé praktikující používání lidské krve. Řečeno toto vše, během těchto více než 30 let bylo zabito asi 600 židů. Neproporční počet jich byl zabit v Moldávii. K podobnému vraždění došlo v Americe během tohoto období. Lynčování, zabití občanskou stráží a lidmi beroucími zákon do svých rukou bylo celkem obvyklé. Židé, kteří přežili druhou světovou válku v Evropě, za to mohou poděkovat Rudé armádě.

Člověk čte hodně o Katyni a zabití 4500 polských důstojníků. Na počátku druhé světové války, v září 1939, zajali Rusové 400,000 polských vojáků. Přibližně 5% této armády tvořili záložní důstojníci a ti byli vystaveni tvrdému zacházení a byli zabiti. Přes 95% polské armády nadále bojovalo proti nacistům, jako součást Rudé armády, a někteří bojovali v Itálii. Záložní důstojníci nebyli důstojníky pravidelné armády. V civilním životě to byli úředníci, policisté, vládní zaměstnanci, právníci a další profese. Po první světové válce byla zřízena Curzonovova linie, která přesně stanovila hranice mezi polskou a ukrajinskou populací. Během ruské revoluce Poláci pod vedením maršála Pilsudského zaútočili, posunuli se asi 130 mil na východ a zotročili 5,000,000 Ukrajinců. V letech 1920 až 1939, kdy východní Ukrajina (asi 5,000,000 lidí) byla pod polskou vládou, byly mezi Poláky a Ukrajinci střety, a to do té míry, že Ukrajinci zabili polského ministra vnitra a řadu polských představitelů. Polsko bylo během tohoto období fašistickou vojenskou diktaturou. Represe zahájené proti Ukrajincům v období 1920 až 1939 musely být potrestány. Záložní důstojníci byli uvězněni. Bylo jim řečeno, aby změnili svůj přístup k vládnutí na západní Ukrajině. Ti popravení v Katyni (4421, tvořených jak židy, tak Poláky) se požadavku pokusit se změnit svůj přístup vysmáli. Nenáviděli sovětský systém a byli jeho zapřisáhlými nepřáteli, a byli zabiti. Polsko přišlo během války o 5,500,000 lidí. 3,000,000 židů a 2,500,000 Poláků. Byli zabiti Němci. Němci zabili nejméně 300 krát více polských občanů, než Rusové. A pokud by Rusové neosvobodili Polsko od nacistů, celá polská populace byla určena k likvidaci a dnes by žádní Poláci nebyli. Nikdo nemluví o tom, co se stalo stovkám tisíc polských vojáků zajatým Němci. Proč ne? (Sovětská zodpovědnost za tragédii v Katyni je stále řadou historiků zpochybňována)