Má útok v Paříži americké pozadí?

Zde se dostáváme k jádru onoho pověstného „pudla“. Dnes už skutečně není tajemstvím, že USA a další země (třeba Turecko) nakupují od Islámského státu ropu po 10 USD za barel. A že by po tom ještě někdo snad věřil, že USA mají zájem bojovat s IS? Tento obchod je oboustranně výhodný. USA, ale i další země, dostávají levnou ropu, která patří Sýrii, čímž a) poškozují syrské hospodářství, b) několik bilderbergských mocných si opět namastí i bez toho v tuku plovoucí kapsu.

Dá se tak říct, že Islámský stát pracuje ve prospěch USA s tichými společníky, a Francie si dovolila tento obchod když ne zmařit, tak značně poškodit. A hlavně, tím Francie dala najevo, že USA už pro ni nejsou všemocní. A především toto bylo třeba na místě ztrestat.

Běženci jsou zločineckou invazí vytvořenou rukama USA, Anglie a Bilderbergu

Celý ten tyátr s „chudáky běženci“ je od počátku zinscenovaný tandemem Anglie – USA s požehnáním Bilderbergu. Jen blázen by si snad mohl myslet, že Anglie, která je v tichosti přítomna u každého světového svinstva, by se vyhnula možnosti škodit zrovna na Blízkém Východě, plném surovin. Už slyším vypečené sluníčkáře – kde máte důkaz? Důkaz je přímo před očima. Stačí si povšimnout, že žádní běženci neproudí v davech do Anglie, ani do USA, kolébky demokracie. Cílený útok byl zaměřen na Evropský kontinent. Bylo totiž třeba v Evropě vyvolat strach, protože jen vystrašený dav se dobře ovládá.

Zatímco Merkelová, vázaná „kancléřským aktem“ si moc proti USA vyskakovat nemůže, Holland už pochopil, že jestliže se nevzepře, skončí než jako hrdý gálský kohout spíše v roli kapouna, kterého urožní jeho vlastní národ. Navíc, to pro něj byl stav bez prohry. Útokem na ropná pole oslabil výdělek Islámského státu, a tedy i jeho zdroje k vyzbrojování a výplatám žoldáků. A na druhé straně oslabil i pozice USA, které stály a stojí za imigrační vlnou Arabů a Afričanů do Evropy, z níž už Francie doslova úpí. Nejspíš proto se rozhodl pro letecké útoky.

Ale ty peníze pro emigranty nekde Amerika s tichými společníky brát musí. Jinak by se mohlo snadno stát, že naštvané migrační vlny zamíří i do anglosasských destinací. A přísun levné ropy je velmi dobrým zdrojem pro financování teroristů v podobě běženců, tedy pro financování skryté invaze.

Američané musí držet Evropu ve strachu

Trest za „drzost“ proto následoval okamžitě. To ale už nebyl rukopis islamistů, ale autorů takových „projektů“ jako byla například „dvojčata“ 11. září. V pozadí obou projektů stojí potřeba vyvolat strach. Protože kdyby se přestala bát Francie, mohlo by se to snadno rozšířit i do dalších zemí Evropy. Tím spíš, že slovanské země jsou z hlediska loajálnosti vůči Američanům a Britům velmi nestabilní a místo strachu se tam objevují typické příznaky pořádného slovanského vzteku. Okradené a znásilněné národy toho mají už prostě plné zuby.

Proto přišel teroristický útok vzápětí po francouzských náletech na syrské vrty kontrolované IS. Jako kdyby někdo chtěl říct: „Tohle si vy, evropské myši, dovolovat nebudete. Budete se bát a budete poslušné, protože jinak na vás pošleme ty „muslimské vrahouny“.“

Vlastizrádným vládám v Evropě začíná zvonit hrana

Otázkou zůstává, jak dlouho to bude ještě zabírat. Úspěchy rusko-syrské protiteroristické koalice, potažmo opět prezidenta Putina jsou nesporné a kus za kusem odkrajují Islámskému státu jeho působiště. Opravdu v této souvislosti nikoho nenapadlo, že ruské letadlo a pařížský útok mají stejný rukopis? – „Každé vítězství na válečném poli bude poznamenáno vraždami vašich žen, dětí a řadových občanů. A tím ve vašich lidech vyvoláme strach a ve vládcích pocit viny“. K tomu, aby se však naplánovalo sestřelení letounu nebo provedení teroristického útoku jako v Paříži, je ale třeba více zkušeností. Minimálně takových, jakými byla „dvojčata“ 11. září. A na takovou logistiku, řekněme si upřímně, Islámský stát prostě zatím nemá.

Vvolat strach je klasickou druhou fází teroristického nátlaku. A právě nyní se tato fáze intenzivně rozbíhá. Otázkou zůstává: budeme se bát, nebo se postavíme těm, kdo toto produkují? Česká vláda deklaruje svým chováním, že na to, aby se postavila strašákovské zlovůli, prostě nemá nebo nechce mít. Navíc hledá jakýkoli důvod, aby nemusela přiznat, že jediným, kdo kromě Sýrie bojuje skutečně s Islámským sátem je Rusko. A je mi naprosto jedno, jaké k tomu mají členové vlády osobní důvody. Jestliže na to tito vlastizrádci nemají, musejí být co nejdřívě „odejděni“ a musejí přenechat místo těm, kteří se bát nebudou. Těm, pro které bude Rusko spolehlivý spojenec a ne bubák, na kterého dnes ovšem nevěří už 80 % českých občanů. Těm, pro které bude důležitější vlastní země a její národ, než nějaké evropské pseudopanství.

Jestliže se lekneme pařížské mutace teroristických hrátek, budeme se bát pořád a všeho

USA dělají vše pro to, aby vtáhly Rusko do války, kterou nutně potřebují, nemají-li v dohledné době zkrachovat. Je ale evidentní, že se Rusko vtáhnout nedá. Je proto třeba ho připravit o jakékoli, i nepřímé spojence, jako byla například Francie, která začala hájit své zájmy a tím se nepřímo postavila po bok syrské koalice.

Pomineme v tuto chvíli nechutnost českých médií, která krmila diváky, posluchače i čtenáře hrůzností pařížského útoku, když před tím přešla velmi nedbale 240 mrtvých při úroku na ruské letadlo a 45 teroristických vražd v Bejrútu den před pařížským atakem. V tuto chvíli je třeba zkrátka konstatovat, že pařížská akce je pouhou mutací jiných útoků, a není ničím nečekaným a nepředpověditelným. Strůjci útoku bylo Evropanům dáno jasně najevo – kdo se bude chtít postavit americkým zájmům kdekoli, bude vystaven strachu z teroru. Otázka zní, kdo všechno a jak dlouho se bude chtít ještě Američanů bát, ať už používají ruce a zbraně Islámského státu nebo jiných teroristických organizací.

Výslednicí teroristických útoků se může stát průliv mezi Kanadou a Mexikem

Proto klíčovou věcí, kterou by si Evropa i zbytek světa měly uvědomit je, že teroristou číslo 1 jsou USA, kde Anglie a Bilderberg jsou tichými společníky. A Američané by měli pro změnu vzít na vědomí, že může pohár světové trpělivosti přetéct a průliv mezi Kanadou a Mexikem se tak stane velmi žádanou variantou pro nastolení trvalého klidu a míru po celém světě. A že čas světové trpělivosti se výrazně krátí S KAŽDÝM DALŠÍM TERORISTICKÝM ÚTOKEM.

O tom, že takzvaný „Status 6“ , který jakoby „náhodou“ unikl z Rady bezpečnosti Ruské federace, není nic nového, svědčí skutečnost, že bylo schéma vytvoření tzv. „Stalinova přůlivu“ mezi Kanadou a Mexikem navrženo tak oblíbeným na Západě akademikem Sacharovem, dalším z „mírotvorných“ nositelů Nobelovy ceny. Pravda, Kurčatov byl údajně první, kdo to navrhnul, ale technické zpracování patří peru akademika Sacharova. A stačí na to prý jen dvě ponorky.