Evropa: Vítejte ve sjednoceném policejním státu

Paralelní společnosti

S objevujícími se nemocemi v Evropě přichází také nárůst zločinných aktivit tak zvaných „přistěhovalců“, něco, co vlády a korporátní média, samozřejmě, záměrně zatajují. Přistěhovalci vytváří vlastní tak zvané „paralelní společnosti“, žijí si své životy a neasimilují se v zemích, ve kterých se nachází. Tyto „paralelní společnosti“ jsou nyní inkubátorem pro vynořující se a stále lépe organizované zločinecké skupiny. V současné době v zemích obléhaných přivandrovalci jsou znásilňování, sexuální obtěžování a fyzické útoky na domy, loupeže, vloupání, pašování drog a pouliční loupeže na denním pořádku. Jak uvedl německý Bild, dvanáct arabských klanů ovládá svět zločinu v Berlíně. Autoři říkají, že tyto klany kupují a prodávají drogy, vykrádají banky a vloupávají se do domů. Zavedly také „paralelní soudní systém“, řešící konflikty pomocí zprostředkovatelů z jiných zločineckých rodin.

Pokud nebude tento trend zastaven, tito tak zvaní uprchlíci se stanou jednou z nejorganizovanějších zločineckých skupin v Evropě. Zaprvé proto, že je s nimi zacházeno preferenčním způsobem oproti domácím obyvatelům komunit, ve kterých žijí. Zadruhé proto, že dokonce i po zatčení jsou často okamžitě propouštěni. Zatřetí, německá policie se stává stále méně efektivní, kvůli počtu přivandrovalců.

V tajné zprávě „uniklé“ do Die Welt bylo odhaleno, že hamburská policie prakticky kapitulovala před pubescentními přivandrovalci, jichž je víc, než policistů a jejich činů je prostě příliš velký počet, aby se s nimi bylo možné vypořádat. Franz Solms-Laubach, autor knihy „Das Ende de Sicherheit: Warum die Polizei uns nicht mehr schuetzen kann“ (Konec bezpečí: Proč nás policie již nemůže chránit) obviňuje německé zákonodárce z rozpočtových škrtů a snižování pracovních míst, které vedlo k situaci, ve které policie prostě není schopna dělat svoji práci.

S nedostatečnými zdroji a zhoršující se morálkou německé policejní síly zcela jistě efektivní být nemohou. Obzvláště v situaci, ve které „paralelní společnosti“ stále více rozšiřují sféry svého vlivu. Děje se to kvůli zvýhodněným podmínkám nabízeným vládami přivandrovalcům oproti domácímu obyvatelstvu. A pro mnohé z nich je připojení se k organizovanému zločinu jediným způsobem, jak si vydělat v cizí zemi, když vidí, že neumí jazyk, nemají žádnou kvalifikaci nebo se nehodlají asimilovat v komunitě, ve které žijí.

V souvislosti se situací v Německu a dalších zemích se „pouličních hrátek“ nyní účastní i tak zvaní chuligáni, kteří si naivně myslí, že když stojí proti islamistickým extremistům vycvičeným na Středním východě, že mají nějakou šanci.

Sven Lau, německý propagátor islámu, to komentoval humorným způsobem: „Jsem udiven, že byli schopni popudit tento dav proti nám, nikdy jsme neměli žádné problémy, nemáme nic společného s fotbalem a oni nemají nic společného s náboženstvím – islámem. Ale pokud hledají problémy, mohou je s radostí mít. To není fotbal. Pokud se dostanou příliš blízko k nám, musí vědět, že je to hra na život a na smrt.“

Policejní unie

Ruské vítězství v Sýrii může vést k situaci, ve které si ISIS oholí vousy a převleče se za ženy a dorazí do Evropy. Zde, v bezpečí a v pohodlných podmínkách, a co je nejdůležitější bez ruského bombardování, budou schopni pokračovat ve své „válce“. Až na to, že tentokrát hlavně proti evropským „nevěřícím“ civilistům a nepříteli číslo jedna: Římu a papeži.

Pokud dojde na tento scénář, Putin bude na vině, protože je vykouřil ze Sýrie a poslal je do Evropy, stejně jako kvůli tomu, že měl tu drzost „obtěžovat“ americká „aktiva“ na Středním východě, která nyní, za obvinění Putina, budou usilovat o pomstu na nás všech. Tento druh propagandy vede ke strachu z teroristů v Evropě a svalování viny za jejich potenciální útoky na Putina, který je „přehnaně“ „rozdráždil“. To je typ báchorky, kterou nás nyní krmí, například CNN.

„Nemůžeme je nechat (islámské teroristy) vrátit se domů a použít své syrské zkušenosti tam,“ řekl Putin na setkání hlav členských států Společenství nezávislých států (CIS).

Nicméně Evropa, sama se zaplavující neprověřenými masami přivandrovalců, používá zcela opačnou taktiku. Nicméně tentokrát Putin nemůže uklidit po všech.

Tak zvaná uprchlická krize, jakož i poštvávání lidí v Evropě proti sobě navzájem coby stoupenců a odpůrců, znamená destabilizaci kvůli hrozbě terorismu ISIS a hrozbě masové pandemie, a také přináší některá nová „pro-demokratická“ řešení:

Nový Pařížský návrh, který má být pojmenován „chytré hranice“, znamená otisky prstů a snímání obličeje všech občanů členských států EU. Francouzi chtějí použít přistěhovaleckou krizi a související hrozbu jako výmluvu pro vybudování databáze, jejíž součástí budou biometrické údaje každého občana EU.

Úřady Brém umožnily dočasnou konfiskaci volného majetku, dokonce i proti vůli vlastníků, kvůli nedostatečným ubytovacím kapacitám pro přivandrovalce. A i ty před časem došly. Podle zákona mohou úřady převzít nepoužívané budovy a pozemky s plochou převyšující 300 metrů čtverečních. Vlastníci zkonfiskovaného majetku mají nárok na kompenzaci. Protože to není omezeno jen na hospodářské budovy, lze to teoreticky uplatnit i na soukromé domy.

Cenzura

Jak můžeme vidět na stránce Prisonplanet.com, „lidé shledání vinnými 'ze štvaní proti uprchlíkům' dostanou pokutu až 5,000 euro nebo 120 dní vězení. Na tento program bude dohlížet Síť proti nacistům (Netz gegen Nazis), skupina vedená levičáckou aktivistkou Anettou Kahane“ (takže je evidentní, kdo za tím stojí – p.p.)

Jak jsme dříve uvedli, Kahane pracovala jako informátorka Stasi, pod krycím jménem „Victoria“, v letech 1974-1982. Úkolem Stasi bylo šmírovat populaci východního Německa a používat svoji rozsáhlou síť informátorů k nahánění politických disidentů.

V Polsku, například, Nadace Stefana Batoryho, financovaná slavným židovským spekulantem Georgem Sorosem, získala až 150 milionů zlotých na program, který bude jedním z pilířů boje proti homofobii, antisemitismu, xenofobii a všem formám diskriminace. Kritika islámské invaze může být brzy přísně zakázána, protože bude vykládána jako „šíření nenávisti“.

To vede k situaci, ve které byste mohli být nahlášeni policii za to, že jste kritičtí k islámu, nebo k tak zvané uprchlické záležitosti, kdy příspěvky na Facebook nebo komentáře pod internetovými články budou monitorovány různými „pro-demokratickými nadacemi“.

Příkladem toho je to, co se nedávno stalo polskému emeritnímu profesorovi Boguslawu Wolniewiczovi. Po uveřejnění svých nahrávek na You Tube, ve kterých říká, že je třeba „potopit loď s tak zvanými přistěhovalci, a ne ji zachránit!“, ho navštívila policie a pak mu vyhrožovala stíháním.

Všechny tyto typy podpory tak zvaných uprchlíků probíhají ve chvíli, kdy je německá policie nedostatečně financována, škrtají se pracovní místa, klesá morálka a sociální autorita, a zvyšuje se neefektivnost. Navíc je to také záležitost rostoucího mlčení oficiálních médií a vlád o závažných zločinech páchaných tak zvanými uprchlíky v Evropě. Příkladem toho je pobouření způsobené nedostatečnou reakcí švédské vlády na vraždu matky a jejího syna; Caroli a Emila Herlinových ve švédské IKEA. V důsledku toho 15. září na Sergel Torg, hlavním tržišti ve Stockholmu, stovky protestujících požadovaly demisi vlády.

Nicméně možná že Německo bude schopné tento trend zvrátit. Nedávno německý Bild uveřejnil informace, že Německo musí převzít zodpovědnost za deportování přistěhovalců vojenskými letadly, jakož i za zavedení limitů pro příjem uprchlíků.

Nakonec, když museli dokázat, že již nejsou nacisty, izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že Hitler nechtěl genocidu židů, dokud se nesetkal s velkým muftím Jeruzaléma Muhammadem Amin al-Husanim.

Toto je názor na základě komentářů mluvčího německé vlády Steffena Seiberta.

„Nevidím důvod, proč bychom měli měnit svůj názor. Víme, že zodpovědnost za zločiny proti lidstvu spočívá na Němcích a je z převážné části naší.“

Takže vidíme, že Německo si velmi hýčká své vzpomínky na roli, kterou sehrálo v historii. Jako důsledek jejich upuštění od procesu „kání se“ za svoji nacistickou minulost může nyní být trochu lehčí.

Poznámka editora

Štvou mě novináři, kteří skoro třicet roků po rozpadu Sovětského Svazu furt operují s pojmy "levice" a "pravice". Jako kdyby myšlenkově zamrzli v té době. Jako by jim nedošlo, že poslední levičáci umřeli na úbytě spolu s SSSR a i pro současné komunistické strany kterékoliv země bych se zdráhal použít toto označení; dnes se svět dělí v podstatě jednodušeji na grázly a ten zbytek. Chjo.