Čísla o Ukrajině
V době Oranžové revoluce demonstrovaly v Kyjevě statisíce lidí, převážně ze západní a centrální části Ukrajiny, proti zfalšování výsledků prezidentských voleb, podle kterých ve volbách zvítězil proruský kandidát Viktor Janukovyč. Nakonec dosáhli opakování voleb, ve kterých zvítězil prozápadní Viktor Juščenko.
Podle ukrajinských průzkumů veřejného mínění to ale neznamenalo, že by ukrajinská veřejnost byla trvale nakloněna vstupu Ukrajiny do Evropské Unie a do NATO. Navíc byly názory Ukrajinců v západní a centrální části Ukrajiny na toto téma výrazně protichůdné.
V roce 2007, kdy byl prezidentem prozápadní Viktor Juščenko, provedl Jaremenkův ukrajinský institut pro společenský výzkum a společenské monitorování výzkum veřejného mínění mezi 2014 lidmi ve všech oblastech Ukrajiny s předpokládanou chybou 1,34-2,24%. Podle tohoto průzkumu bylo jen 20% Ukrajinců pro to, aby Ukrajina vstoupila do NATO, zatímco 57% bylo proti vstupu Ukrajiny do NATO. Podle stejného průzkumu bylo 25% Ukrajinců pro vstup Ukrajiny do Evropské unie a 43% Ukrajinců bylo pro vstup Ukrajiny do Celní unie s Ruskem a Běloruskem. Pro rozvíjení vztahů s Ruskem i EU bylo 27% respondentů .
Začátkem roku 2008 zveřejnili vítězové Oranžové revoluce, prezident Juščenko a Julie Tymošenková, společně s předsedou parlamentu Arsenijem Jaceňukem dopis, kterým oznamovali generálnímu tajemníkovi NATO, že Ukrajina je připravena vstoupit do NATO a žádali, aby NATO na své vrcholné schůzce v Bukurešti rozhodlo o vypracování akčního plánu vstupu Ukrajiny do aliance. Chtěli tak splnit své "oranžové" sliby. S pokusem, aby Ukrajina vstoupila do NATO ale narazili na odpor. Poslanci Janukovyčovy Strany regionů zablokovali až do března jednání parlamentu a obvinili Arsenija Jaceňuka, že jako hlava ukrajinského parlamentu neměl oprávnění dopis podepsat bez podpory parlamentu. Vláda Tymošenkové měla v té době v parlamentu většinu pouhých dvou hlasů. Viktor Janukovyč postup poslanců Strany regionů obhájil tím, že vstup Ukrajiny do NATO by musel být odsouhlasen v celonárodním referendu, protože většina obyvatel s ním nesouhlasí. Petici, aby o vstupu Ukrajiny do NATO rozhodlo referendum, potom podepsalo asi 2 milióny lidí. V průzkumech veřejného mínění bylo pro referendum 57,8% Ukrajinců. Podle jiných průzkumů veřejného mínění v té době vrostl počet Ukrajinců, kteří by se vstupem země do NATO souhlasili z 20 na 31%.
V roce 2009 podporovalo vstup do NATO, podle průzkumu veřejného mínění, jen 20% Ukrajinců a 59% bylo proti. Ve stejném roce chtěl Viktor Juščenko podepsat asociační dohodu s Evropskou unií, Evropská unie ale podpis odložila do doby, kdy bude dořešena dohoda o zóně volného obchodu.
V roce 2010 podporovalo vstup do NATO 30% Ukrajinců a 30% jich vnímalo NATO jako hrozbu. Prezident Janukovyč, zvolený v roce 2009, v roce 2010 stáhnul ukrajinskou žádost o vypracování přístupového plánu pro vstup Ukrajiny do NATO a prodloužil smlouvu s Ruskem o používání námořní základny v Sevastopolu do roku 2042. Přítomnost ruské flotily na ukrajinském území prakticky vstup Ukrajiny do NATO znemožňovala. Ukrajinský parlament potom v červnu odsouhlasil Janukovyčem navržený zákon, podle kterého měla Ukrajina zůstat neutrálním státem, ale mohla spolupracovat s NATO.
Na začátku roku 2010 bylo, podle průzkumu veřejného mínění, jen 33% Ukrajinců pro ukrajinské členství v Evropské unii.
Podle ukrajinských zdrojů podporovalo vstup Ukrajiny do NATO v roce 2012 jen 12% Ukrajinců.
Podle Kyjevského mezinárodního sociologického institutu bylo v listopadu 2013, ještě před vypuknutím demonstrací na Majdanu, 39% Ukrajinců pro vstup do Evropské unie a 37% Ukrajinců pro vstup Ukrajiny do Celní unie. Přitom na západní Ukrajině bylo pro vstup do Evropské unie 69% respondentů a 11% pro vstup do Celní unie, v centrální Ukrajině 43% pro EU a 27% pro Celní unii, na jižní Ukrajině 51% pro vstup do Celní unie a 29% pro vstup do EU a na východní Ukrajině 61% pro vstup do Celní unie a 15% pro vstup do EU. Názory západních a centrálních Ukrajinců v porovnání s názory jižních a východních Ukrajinců byly tedy v zásadním rozporu.
Tento rozpor trval i po vypuknutí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině. Podle průzkumu ukrajinského ústavu Razumkov Centr bylo v květnu 2014 pro vstup do NATO 36% Ukrajinců a 40% bylo proti. Pro bylo 67% Ukrajinců ze západě a 46,9% z centrální Ukrajiny a proti bylo 60% respondentů z jižní Ukrajiny a 68,4% respondentů z východní Ukrajiny.
Jestliže letos v zimě západní a centrální Ukrajinci převzali v Kyjevě moc ve státě násilím, ospravedlnili tím násilný odpor jižních a východních Ukrajinců k tomuto činu. Reakce Evropské unie a USA na občanskou válku na Ukrajině nesvědčí o jejich úctě k demokracii, ale pouze o jejich touze po moci. Pokud se světové velmoci nenaučí respektovat pravidla demokracie i ve vzájemných vztazích, místo jednostranných tuh po ovládnutí světa, budou lidé na celém světě ohrožováni světovou válkou a i demokracie uvnitř států bude ohrožována propagandistickou demagogií.