Rozpolcení Ukrajiny je důsledkem rozpolcení Evropy
Lidstvo na zemi se pomalu posunuje do stavu vypuknutí civilizační krize, protože kvůli své nadspotřebě zdrojů planety docházejí těžební rezervy. Taková situace za stavu, kdy se mezinárodní politika řídí zákonem džungle, tj. vlády a přežití silnějšího, zákonitě nastoluje ve světě atmosféru, kterou při poučení z dějin vždy nacházíme v obdobích před vypuknutím válek v Evropě. Lze snadno dohledat, že celé dějiny Evropy od pádu říše římské se odehrávaly v těchto pravidlech : Když se některá z evropských zemí stala příliš silnou a sáhla po „světovládě“, všechny ostatní se proti ní spojily a vojensky ji porazily.
Naposledy se tento „rituál“ odehrál za druhé světové války. Podobný mechanizmus politického dění se nyní začal rýsovat, tentokrát ovšem v celosvětovém měřítku. Kdo má trochu nezávislého pozorovacího talentu si mohl všimnout, jak se všechny civilizační okruhy nenápadně, ale jistě, otáčejí proti nejsilnějším a stále neomalenějším a arogantnějším USA.
Bez ohledu na mírný technický a vojenský předstih USA je však jisté, že kdyby k střetnutí všech versus USA došlo, ty jistě prohrají. Jenže takový scénář není důvod k jásotu pro nikoho, dokonce ani pro vítěze. Po takovém Pyrrhově vítězství by nepochybně následovala, tentokrát ve světovém měřítku, obdoba stavu lidstva po pádu říše římské. Barbarství, lidské utrpení a chaos. Navíc by takový vojenský a politický vývoj při současné technické vyspělosti lidstva hrozil záhubou novodobé civilizace jako takové. Tedy pádem současných domněle inteligentních lidí do výchozího vývojového stavu, tedy do stadia potulování „loveckých“ tlup primitivů po ruinách bývalých civilizací. (Jako v Egyptě nebo Babylonu.)
Američtí politici nemohou být tak neinteligentní, aby si výše uvedené neuvědomovali. Zejména po „velkých úspěších“ zavádění „demokracie“ v blízkovýchodních islámských zemích. Jenže jsem si všiml, že se tomuto vývojovému trendu snaží bránit nikoliv změnou chování a myšlení, ale rozumovými kalkuly. Jejich prováděná politika nabrala směr k oslabování a rozeštvávání lokálních velmoci. Poslední úsilí tohoto typu sledujeme právě na Ukrajině. Specialisté na „demokracii“ tam najali tisícovku všehoschopných a vyvolali střetnutí tradičních místních kulturních a náboženských proudů. Tedy pravoslavných stoupenců spolupráce s Ruskem s tamními katolickými stoupenci spolupráce s Evropou. Hlouběji uvažujícímu musí být jasné, že někdo toto za demokracii vydávané „kino“ musí platit. Určitě není z Ukrajiny. Ale platící Amerika přece na Ukrajině žádný přímý surovinový zájem nemá?
Proto skrytým cílem organizátorů bojů za „demokracii“ na Ukrajině musí být něco jiného. Je to nastolení roztržky a ekonomických truců místních velmocí Německa (EU) a Ruska!!! Ta by nejen oslabila obě strany, ale hlavně by znemožnila perspektivní strategické spojení obou. Takovým spojením by vznikla konkurenční druhá světová supervelmoc, ucházející se o finanční a technologickou dominanci. Spojená Eurasie s ruskými surovinami a německými (evropskými) kvalifikovanými lidmi by v průběhu 50 let vrátila evropskou civilizaci na její původní vedoucí místo ve světě. Bez ohledu na limitovaný čínský vzestup a americkou momentální vojenskou sílu!
Proč si to myslím? Protože trvalé civilizace jsou vždy založeny, ač to rozumáři nejsou schopni vidět, na duchovní ideji. To ona, bez policistů a nahánění spojí houf „lidiček“ ve spolupráci schopný celek civilizace. Zkráceně se této formě spojení jednotlivců ve vyšší společenství říká společné „náboženství“, což je forma jednotného uctívání určitých neměřitelných (duchovních) hodnot. O tom, jak a proč náboženství vznikají jsou lépe nebo hůře popsány celé knihovny. Z exotických pohledů pro zajímavost uvádím názor Ludvíka Součka, autora knih Tušení stínu a Tušení souvislostí. Ten se domníval, že každé duchovní centrum vzniká působením jednoho z devíti kosmickou inteligencí na zem vyslaných „sedmiokých“ strážců lidstva. (Nehmotní duchové, kteří mají otevřeno všech sedm čaker-úrovní člověka.) Jejich působením to je, že vznikají civilizační centra! Tito „správcové země“ si v komunitách vybírají jednotlivce, kteří jsou na základě své duchovní čistoty (vyspělosti) schopni alespoň část jejich podnětů rozumově zpracovat. Tím „objeví“ novou duchovní nebo vědeckou pravdu. Vždyť už Platón a Hermes říkali, že objev je vždy jen to odkoukané ze světa idejí!
Přínos zakládajícího génia následně rozpracují „asistenti“ s hlavou otevřenou jinak než motykou. Ti z vševědoucnosti stažené ovšem ne zcela pochopí a proto často deformují. Přizpůsobením tohoto nového poznatku mase lidí vznikne nová věda nebo náboženství. Celá místní společenství se jeho žitím pozvedne na vyšší kosmickou civilizační úroveň. V Evropě má být těchto „sedmiokých“ velkých duchů nejméně 5. Také jsou v Číně, Japonsku, Indii a Tibetu. Možná jsem slepý, ale v USA působení žádného „sedmiokého“ nevidím. Ledaže by jeho kvalifikace spočívala v rozpoznání síly peněz.
V důsledku dvou světových válek dvou skupin evropských debilů u moci, neschopných se i rámci tehdejších forem křesťanství dohodnout, se USA „samospádem“ proměnily v supervelmoc. Nikoliv však duchovně!!! Pokud ovšem za nositele duchovnosti nepovažujeme stále se usmívající ušlechtilé misionářské černochy asi tisícovky amerických církví, koltmeny nebo šaumeny čehokoliv.
V důsledku absence toho „duchovního ohniska“ se v Americe nemohli vynořit duchovně stigmatizovaní přinašeči nových Pravd. Dosud to nebylo moc potřeba. Mazaní Američané si je hromadně dováželi a kupovali (Tesla, Einstein), protože v jejich místech zrodu se dostávali k moci neschopní nebo psychopati.
Dosud šly nákupy dobře hlavně v Evropě, ale i v Indii, Číně, Japonsku. Nyní se připojila i elektronická špionáž. Ale co dále, když olupovaní se začnou bránit? Kolik „hlav“ vyroste v Americe z nefalšovaných Američanů typu pistolníků s kolty proklatě nízko, z ušlechtilých a srdečných černochů ze seriálů, z organizátorů „hitů“, „zábavy“ v Las Vegas, porna a svérázně pojatých prohibic?
Zdá se mi, že vychytralé americké služby tuto absenci líhně „hlav“ prohlédli a jejich „lov“ jinde v poslední době zesílili. K tomu je potřeba chaos a válečné nebezpečí na místech „lovu“ a kolem. Tedy „boj za tu zaručeně pravou demokracii“ je veden nejen proto, aby zabránili spojování slabších proti USA, ale k vyvolání nejistoty a neklidu v zájmových místech.
Aby nebyla nuda a jistoty, organizuje tam „kdosi“ pomocí peněz a sekt pomatenců „rvačky“ zaslepených. Světová „demokratická jara“ nemohou být sama od sebe zejména poté, co je vidět jejich výsledek.
Přes své vzdělání jsem nepochopil na Dálném východě potyčky Japonska a Číny, v Indii konflikt s Pákistánem, v Africe Arabů s Černochy a muslimů s křesťany. Zato pozoruji, jak do všech těchto konfliktů přilévá kdosi zbraně, mediální „zpracování“ a organizace typu „člověci v tísni“. Když ani taková podpora „lidských práv“ a nároků na ostrovy k vyvolání konfliktu nestačí, začne kdosi do jakš takš usazených zemí zavádět „demokracii“.
O mocenských elitách mimoevropských zemí nemám iluze. Jsem jen zvědav, jak dlouhé „vedení“ mají elity Ruska a Německa (EU). Kdy jim dojde, kdo a proč prostřednictvím střídavě dodávek zbraní a humanitárních pomocí „nezištně pomáhá“ nastolit na Ukrajině demokracii potomků banderovců.
Je nutné zkoumat zákulisní pohnutku toho, kdo za velké finanční náklady jde nastolovat demokracii nezralým národům! Jen žasnu, že těm místním „bojovníkům“ nedošlo, kdo a proč je platí? Fakticky i mediálně. Přece pojem nezištný kapitalista je jen analogií kulatého čtverečku! Takže proč by někdo měl dotovat ukrajinské vrhače „Molotov koktejlů“ a platit v celé Evropě to stádo „objektivních“ novinářů? Protože nic není jen černé nebo bílé, jedno pozitivum ale psaní tisku o Ukrajině a OH v Soči má. Umožní všem nezávislým pozorovatelům natrvalo rozeznat najaté a nezávislé novináře.
Popis neradostného stavu klíčových národů dovede leckdo a možná lepší. Otázkou je, jak z toho. Podle mne může skutečné řešení společenských krizí a ohnisek napětí vycházet jen z nalezení východisek v duchovní rovině. Vidím to tak, že na zeměkouli je asi deset civilizačních okruhů, upravujících chování lidí v místě vždy v duchu místní vedoucí náboženské ideje. Jsou to evropský katolický, evangelický, pravoslavný, americký „pragmatický“, jihoamerický existenciální, čínský, japonský, indický, muslimský a africký černošský (zjednodušeného animistického křesťanství).
Každý z těchto civilizačních kruhů je řízen určitým pořadím duchovních hodnot a není přenositelný a vnutitelný jinam. Z poznání nevnutitelnosti způsobu myšlení národů jednotlivých duchovních okruhů je nutné vyjít.
Jiný přístup vede k válkám bez výsledku a z těch hrozí vznik výše avizované světové, všichni proti USA. Současně však platí i další zákon, že totiž kvalifikovanější zpracování Řádu stvoření pro lid obecný se samočinně prosadí vůči dosud v místě dobrému. Neboli svět může scelit jen takový soubor idejí a vhledů do jemnohmotného a duchovního pozadí reality, tedy nové vyšší náboženství, které nejenže naváže na dosud žitá, ale jako lepší bude postupně lidmi přejímáno.
Jsem přesvědčen, že vyjde z Evropy poté, co tato překoná svou kletbu a spojí se. Tato kletba vznikla neúplným pochopením křesťanského poselství a následným rozštěpením a rozhádáním křesťanů. (Byzanc a Řím.) Těchto z jedné rozštěpené parciálních pravd se chopili představitelé evropských národů a postavili je národy sobě. Není třeba chodit daleko, jen si připomenou českou blbost, kdy se národ v kvetoucí zemi začal vyvražďovat pod hesly: „pod jednou nebo pod obojí?“
Celkovým definitivním řešením ukrajinské i evropské krize může být tedy až smíření až sbratření zejména dvou nejsilnějších zdejších kontinentálních duchovních a ekonomických pólů, Německa a Ruska. Jsem proto zvědav, na kolik jsou mocenské elity těchto obou na intuitivní úrovni, aby se nenechaly „kýmsi“ vtáhnout do další rvačky bez vítěze. Tou je Američany inscenovaná ukrajinská hra na Evropany a Neevropany, jejiž cíle kryptologové dokonale zahalili maskovací „legendou“.