Stojí investice do Bitcoin za úvahu?

Co je Bitcoin

Bitcoin je digitální měnový systém navržený tak, aby byl nezávislý na bankovních domech, na jednotlivých státech a jejich vládách, aby byl anonymní, bez prostředníků, aby byl decentralizovaný, bezpečný, relativně bez poplatků (volitelné při převodu), neprolomitelný a otevřený. Jde vůbec všechno tohle skloubit? Ale ano, jde. Chvíli mi trvalo smířit se se skutečností, že i když máte bitcoiny, nemáte žádné konto. Nikde neexistuje záznam, že ten a ten vlastní tolik a tolik bitcoinů. Protože takový záznam neexistuje, státní moc ho nemůže ani prohlídnout, ani zdanit, ani zabavit.

Jak to funguje

Bitcoiny získáváte na základě transakcí nebo těžbou (i když převod bitcoinů po úspěšné těžbě je vlastně zase transakce. O těžbě později.). Abyste mohli transakci realizovat, potřebujete nějakou identifikaci. Tou identifikací je 34znakový identifikátor, který může vypadat například takhle: 1P3BAWpCdugQJoaNKWTsBBiCJxfkNLnTjK (tohle je můj identifikátor, můžete tam něco poslat :)). Není u něj jméno, adresa, telefon, nic. Jedině vy víte, že vám patří, jinak to neví nikdo. Váš osobní unikátní identifikátor vám vyrobí bitcoinový software při prvním otevření. Těch identifikátorů můžete mít neomezený počet. Bitcoinový software při jeho tvorbě vytvoří v pozadí také soukromý a veřejný klíč ke každému identifikátoru. Musíte dát pozor, abyste si nepřemazali nebo neztratili váš soukromý klíč. Pokud by se to stalo, přijdete nenávratně o všechny bitcoiny, které vám někdo v předchozích transakcích poslal na váš identifikátor. Soukromé klíče s identifikátory jsou uloženy v souboru wallet.dat u vás na disku. Takže kopírujete-li nebo zálohujete-li peněženku s vašimi bitcoiny, kopírujete / zálohujete soubor wallet.dat.

Transakce je převod bitcoinů z jednoho identifikátoru na druhý. Představme si, že chcete poslat Frantovi Vomáčkovi jeden bitcoin. (Nemusíte posílat jednotky, bitcoiny lze platit v řádu mili- a mikro- mBTC, μBTC, nejmenší jednotkou je satoši – 0,000001 bitcoinu.) Řekli jsme, že nikde neexistuje žádný záznam o tom, kolik bitcoinů máte, jak tedy systém ví, zda vůbec můžete Frantovi ten bitcoin poslat? Systém neví, kolik bitcoinů máte, ale zná všechny existující transakce od začátku provozu. Seznam všech transakcí není uložen na žádném centralizovaném serveru, mají ho všichni účastníci bitcoinové show u sebe na vlastním počítači a je neustále aktualizován. Samozřejmě nevědí, komu identifikátory patří, ale jinak vědí ze kterého identifikátoru odešlo kdy kolik bitconů a kam. Takže stačí bleskově seznam prolítnout a hledat při tom váš identifikátor. Na straně příjmu sečíst a na straně plateb odečíst součet bitcoinů. Výsledkem je počet bitcoinů, které vlastníte. Pro zajímavost, ten seznam je momentálně velký asi 6GB a samozřejmě roste. Není to příliš pohodlné řešení, ale je to kvůli decentralizaci nutné. Už existují určitá parciální řešení, totiž že ten seznam bude na některém nodu a bude sdílen několika účastníky, zatím ale stále platí tutovka – seznam všech transakcí na každém disku.

Jakmile provedete transakci odeslání bitcoinů jinam, vaši transakci zaregistrují tzv. mineři, říkejme jim hezky česky těžaři. Těžaři se starají o to, aby se v systému nepodvádělo, a za to jim přísluší motivační odměna v bitcoinech. A je to jediný způsob, jak bitcoiny v systému vznikají.

Těžaři odchytávají jednotlivé transakce, které létají po síti tu a tam, a skládají z nich bloky. Jeden blok obsahuje různý počet transakcí přibližně mezi 10-300. Zda těžař vaši transakci do bloku zařadí nebo ne, je čistě jeho rozhodnutí. Abyste ho motivovali, můžete při převodu přidat nepatrný poplatek (velikost je na vás) pro něj. Něco jako tip v restauraci. Ale i když tip nedáte, nějaký těžař vaši transakci zařadí do svého bloku, jen to může trvat malinko déle.

A teď přichází ten hlavní trik, který zajišťuje, aby se nepodvádělo. Je postaven na úžasné myšlence, totiž že slušných lidí je v populaci více než padouchů. Padouši i slušňáci mají počítače, ale protože slušňáků je více, jejich sečtená počítačová síla je větší. Přesně tahle myšlenka mě u Bitcoin fascinuje. Kéž by něco podobného šlo udělat i v reálném životě. :) Pokud nemáte rádi technické vysvětlení, následující odstavce přeskočte a pokračujte až nadpisem Jak to vzniklo.

Těžař odchytí dvě transakce a zahašuje každou zvlášť. Oba výsledné haše znovu zahašuje. Chytí další dvě, znovu opakuje hašování. Vytváří stromovou strukturu hašů transakcí (odborně Merkle Tree). Na jeho vrcholku bude jeden haš. Teď začne těžař vyrábět blok. V novém bloku je haš předchozího bloku, haš špičky stromu a tzv. nonce. Najít nonci je to nejtěžší a zde se uplatní početní výkon. Mějme řetězec znaků, například Zvedavec. Pro jednoduchost zvolíme nízký target (cíl) – 2^256-2 – dvě nuly na začátku. Jde o to, že budeme měnit nonci a hašovat daný řetězec plus nonci tak dlouho, až se nám podaří trefit target, tzn. výsledný haš musí mít na začátku dvě nuly. Hašování je jednosměrný proces, vstupuje do něj nějaký řetězec a výsledkem je 64 znaků. Výsledek nelze odhadnout, postupuje se metodou pokus – omyl.

Takže první haš řetězce 'Zvedavec1' má hodnotu df28241cd9e8e7920ddd585de167a99d97213ec3574bd93f934765e7b0bff8be

Na začátku dvě nuly nejsou, změním nonci na 2 a zkouším znovu:

Zvedavec2 – cc8720dee94aaa7b40a975e71c5dc9debcd92c20f6f96930c9bc6a33dfe2a2eb

Atd...

Dostat 00 na začátek haše se podařilo až na 762 pokus:

Zvedavec762 - 00ecff24d8a7e6f3c2fcac680e12a845669a1ac14ab7464c59d41f726700f27b

Čím více nul na začátku, tím těžší je to spočítat. Kdybych hledat target 2^256-3 (tři nuly na začátku), potřeboval bych k tomu 5609 pokusů.

Těžař tedy změní nonci, spočítá haš a podívá se, je-li jeho haš menší číslo než oficiálně vyhlášený target. Pokud se mu to povede, našel blok. Dostane za to 25 bitcoinů plus všechny dobrovolné poplatky u zahrnutých transakcí. Výsledek zveřejní na síti. Ostatní těžaři vymažou všechny své rozdělané bloky a začnou znovu. Dávají přitom pozor, aby nezahrnuli do svých bloků ty transakce, které už jsou v předchozích blocích.

Momentálně je v okamžiku, kdy toto píšu, v systému 267 783 bloků. Target je nastaven na 000000000000000AFC8500000000000000000000000000000000000000000000 a v oběhu je 11 944 625 bitcoinů..

Systém je nastaven tak, že nový blok vzniká přibližně každých deset minut. Tzn. každých deset minut přibude do systému nových 25 bitcoinů. Výpočet nového bloku je stále obtížnější, k vypočítání současného nového bloku je odhadem třeba provést 1679051978270469197 hašů, toto číslo stále roste.

Těžba bitcoinů skončí v roce 2140, kdy v systému bude necelých 21 milionů bitcoinů, pak už žádné bitcoiny do systému nepřibudou.

Kdyby padouši chtěli šidit, museli by nejen vytvořit falešný blok a spočítat pro něj haš při zachování targetu, ale museli by spočítat i haše následujících minimálně tří bloků. Teprve po třech blocích je transakce považována za platnou. Tak obrovskou výpočetní sílu nemají ani všechny počítače světa dohromady.

Jak to vzniklo

Měnový systém Bitcoin vznikl počátkem roku 2009. Nikdo neví, kdo to přesně vymyslel. Autor vystupuje pod pseudonymem Satoshi Nakamoto a není ani jisté, zda jde o jedince nebo skupinu. Satoshi se odmlčel v roce 2010 a od té doby o něm nikdo neslyšel.

Proč si myslím, že je Bitcoin hodný pozornosti investora

Počet bitcoinů v systému je předem znám, v současnosti necelých 12 milionů, v roce 2140 jich bude 21 milionů. Více jich nebude, leda by se změnila pravidla. Nelze to vyloučit, ale v této chvíli vycházejme z těch současných. Vzhledem ke zřejmým výhodám nabývá tato měna na popularitě, dochází k deflaci. V červenci 2010, kdy měna začala, byla jeho hodnota 0,05 dolaru. O tři měsíce později, v listopadu 2010 už to bylo 0,1 dolaru. V únoru 2011 směnný kurz poprvé dosáhl parity s dolarem. V červnu 2011 už se měnilo 10 dolarů za bitcoin. Pak přišel pokles vlivem negativní mediální kampaně a ztráty důvěry, ale o rok později, v srpnu 2012 už byl kurz zpátky na 10 dolarech a od té doby stoupá. Dnes se mění jeden bitcoin za 224 dolarů (4400 Kč). Kdo nakoupil před rokem za 25 dolarů, má zisk skoro 900 procent. Podívejte se na graf hodnoty bitcoinu od jejího začátku po dnešek.

Nemyslím si ani, že banky nebo státy nějak výrazněji proti Bitcoin zasáhnou. Dnes se v systému Bitcoin pohybuje necelé 2,7 miliardy dolarů. To je pro bankstery suma tak směšná, že se jim podle mého nevyplatí zasahovat. I v roce 2140, kdy bude v systému 21 milionů bitcoinů. Předpokládejme, že se bude měnit jeden za rovných tisíc dolarů. To je pořád jen 21 miliard dolarů, při započtení inflace to v dnešních penězích nebude více než 10 miliard. Pořád příliš málo peněz. Navíc si myslím, že anonymita plateb je přitažlivá i pro bankstery, kteří nejednou potřebují přelít hromádku šikovně tam nebo onam. Státy nechají Bitcoin žít podobně, jako nechávají žít TOR, protože ho využívají státem placení šmíráci všech vlád.

Je možné, že státy časem zavedou zdanění Bitcoin, ale bude se to obtížně vymáhat. Mohli by začít danit při směně na místní měnu, jenže to by mohli jen při oficiálních bitkoinových burzách. Ale bitkoiny si lidé často nakupují i z ručky do ručky, pokud by bylo zavedeno zdanění na burzách, předpokládám, že by se velká část obchodů přelila na ulici.

Jak získat bitcoiny?

Můžete je zkusit těžit, můžete je získávat v drobných částkách například prohlídkami inzerátů, nejjednodušeji je lze koupit v řadě směnáren, například na https://bitcash.cz/, https://cz.bitstamp.net/, https://btc-e.com/, https://intersango.com/. Pro podrobnější informace si prostudujte Jak nakoupit bitcoiny.

Závěr

I na Zvědavci preferuji Bitcoin jako pohodlný, bezpečný, rychlý, levný a hlavně anonymní způsob platby. Čtenáři mi někdy píší a kladou otázku, jak nejlépe přispět na Zvědavce anonymně nebo jak přispět z jiného státu. Myslím, že právě platba bitcoiny je odpověď.

Zdroje

• Bitcoin Wikipedia
• Bitcoinman
• Bitcoin Block Explorer
• Decentralizovaná kryptoměna Bitcoin