Více než 25 milionů Evropanů bude do roku 2025 ohroženo chudobou

Pokud se politika úsporných opatření nezreviduje, počet Evropanů ohrožených chudobou vzroste do roku 2025 o dalších 15 a 25 milionů – což je téměř počet obyvatel Nizozemí a Rakouska dohromady. Tím by se celkový počet lidí ohrožených chudobou v Evropě zvedl až na 146 milionů - tedy na čtvrtinu populace, varuje mezinárodní agentura Oxfam při příležitosti zítřejšího setkání ministrů financí států EU ve Vilniusu.

Nová zpráva Oxfam varuje, že úsporná opatření, zavedená z důvodu vyrovnání účtů po dotaci bankám v hodnotě 4,5 trillionů EUR, jsou příčinou navýšení chudoby a nerovnosti, které by mohlo trvat další dvě desetiletí.

Úsporná opatření nepřispěla ani ke snížení poměru dluhu k HDP, jak se předpokládalo, ani k oživení hospodářského růstu.

Oxfam tvrdí, že k úsporným opatřením existují alternativy dané poučením z katastrofálního období úsporných škrtů sociálních výdajů v Latinské Americe, jihovýchodní Asii a Africe v 80. a 90. letech. Trvalo dvě desetiletí, než se některým zemím z těchto regionů podařilo navrátit na původní životní úroveň.

Natalia Alonso, vedoucí kanceláře Oxfam EU, uvedla: "Způsob, jakým Evropa reaguje na hospodářskou krizi, hrozí, že se pokrok v sociálních právech zvrátí o celá desetiletí. Agresivní škrty v sociálním zabezpečení, ve zdravotní péči a vzdělání, méně práv pro zaměstnance a jejich nespravedlivé zdanění uvrhnou miliony Evropanů do chudoby, která by mohla trvat celé generace. Jde o morální a ekonomický nesmysl."

Snížení životní úrovně, zvýšení sociální nerovnosti

Návrat na životní úroveň, kterou požívali před pěti lety, by Evropanům mohl trvat až 25 let.

"Z úsporných opatření má prospěch pouze 10% nejbohatších Evropanů, kteří jako jediní zažívají nárůst bohatství. Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie - země , které nejagresivněji prosazují úsporná opatření - se brzy zařadí mezi země s největší sociální nerovností na světě, pokud jejich vůdci včas nezmění kurz. Propast mezi bohatými a chudými ve Velké Británii a ve Španělsku by tak mohla být stejná jako v Jižním Súdánu a Paraguayi," dodala Alonso.

Přední zastánci úsporných opatření, jako je Mezinárodní měnový fond a mnoho respektovaných ekonomů, začínají po třech letech uznávat, že tato opatření nejenže nezmenšila státní dluhy a rozpočtové schodky, ale zvýšila sociální nerovnost a zapříčinila zakrnění ekonomického růstu.

Nezaměstnanost v mnoha evropských zemích dosahuje rekordní výše. Nejvíce jsou postiženy ženy a mladí lidé. Ve Velké Británii bude do roku 2018 zrušeno více než 1 milion pracovních míst ve veřejném sektoru a práci ztratí dvakrát více žen než mužů. V zemích, které čelí nejtvrdším úsporným škrtům, klesají nejrychleji mzdy. Téměř každá desátá pracující domácnost v Evropě nyní žije v chudobě a tento stav se může o mnoho zhoršit. Například drsné hypoteční zákony ve Španělsku umožňují bankám vystěhovat každý pracovní den na 115 rodin z jejich domovů. Dokonce i ti, kteří budou mít práci, se budou mít výrazně hůře než jejich rodiče. Dětská chudoba je na vzestupu napříč Evropou.

Poučení z minulosti

"Historie se opakuje. Naši vůdci ignorují hlubokou bolest, kterou po mnoho let působily v 80. a 90. letech úsporné škrty lidem v Latinské Americe, jihovýchodní Asii a v Africe. Ekonomiky postižených států se zhroutily a chudí dále chudnou i po obnovení ekonomického růstu," řekla Alonso. Základní služby, jako je vzdělání a zdravotnictví, byly sníženy nebo privatizovány s vyloučením těch nejchudších a ženy tento vývoj zasáhl nejvíce. Výsledkem je rozšiřující se propast mezi bohatými a chudými.

V Indonésii trvalo 10 let, než se chudoba snížila na úroveň roku 1997, zatímco některým zemím Latinské Ameriky trvalo 25 let, než se chudoba snížila na úroveň roku 1981, kdy krize započala. "Evropa nyní míří stejným směrem," řekla Alonso.

Alternativy k úsporným opatřením

"K úsporným opatřením existují alternativy. Před zítřejším zasedáním ministrů financí EU vyzýváme evropské vlády, aby upřednostnily nový ekonomický a sociální model, který investuje do lidí, posiluje demokracii a prosazuje spravedlivé zdanění. Vlády mohou navýšit miliardy na veřejné služby, jakými jsou zdravotní péče a vzdělávání, zdaněním nejbohatších a ráznými opatřeními proti daňovým únikům."

"Nový model prosperity je možný. Investice do škol, nemocnic, bydlení, výzkumu a technologií - miliony Evropanů by mohly být přijaty zpět do práce a podporovat udržitelné ekonomiky," řekla Alonso.

Zpráva A Cautionary Tale: The true cost of austerity and inequality in Europe

• Analýza společnosti Oxfam vychází z  oficiální evropské definice chudoby. V roce 2011 bylo 121 milionů lidí v EU ohrožených chudobou, což představuje 24,3 % obyvatel. Institut fiskálních studií (Spojené království) předpověděl, že pokud by politika úsporných opatření pokračovala beze změn, navýší se v průběhu let 2010-2020 míra chudoby mezi různými skupinami ve Velké Británii o 2,5 až 5 procentních bodů. Nárůst o 3 procentní body v příštích dvanácti letech by v Evropě znamenal dalších 14,939 miliónů lidí ohrožených chudobou. Jestliže se míra chudoby v EU navýší o 5 procentních bodů, bude chudobou ohroženo 24,939 miliónů lidí napříč Evropskou unií.

• V Bolívii došlo během šestiletého korekčního strukturálního programu v 90. letech k navýšení nerovnosti v čistém příjmu o 16 procentních bodů (po zdanění a sociálních transferech). Některé země EU již nárůst nerovnosti od zavedení politiky úsporných opatření zaznamenaly. Pokud by Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Velká Británie čelily stejnému nárůstu jako Bolívie, nerovnost v čistém příjmu by v těchto zemích vzrostla na 0,47 až 0,51 bodů, což by je zařadilo mezi země s nejvyšší nerovností na světě. Poslední odhad Giniho koeficientu, který je ukazatelem této nerovnosti, je pro Jižní Súdán 0,45 (2009) a pro Paraguayi 0.52 (2010).

• Od počátku finanční krize před pěti lety se v mnoha zemích hluboce zasažených úspornými opatřeními - v Řecku, v Itálii, ve Španělsku, v Portugalsko a ve Spojeném království - odráží jeden ze dvou faktorů: buď se nejbohatší desetině populace celkový příjem zvyšuje nebo se nejchudší desetině populace celkový příjem snižuje. V některých případech dochází k oběma jevům zároveň. Jinými slovy: bohatí se stávají stále bohatšími, zatímco chudí stále více chudnou.

• V období 2010-2012 poklesly ve Velké Británii a Portugalsku reálné mzdy o 3,2 %. Reálná hodnota mezd ve Velké Británii je nyní na úrovni roku 2003, což pro průměrného pracovníka znamená ztracené desetiletí. Také Itálie, Španělsko a Irsko zaznamenaly pokles reálných mezd v tomto období. V Řecku poklesly reálné mzdy o více než 10 procent.

Oxfam International je mezinárodní konfederace 17 organizací, které jsou aktivní ve více než 90 zemích světa. Je součástí světového hnutí pro změnu, jehož cílem je svět bez bídy a nespravedlnosti.