Genetické inženýrství: Globální potravinová a zemědělská krize

Výzkumníci z univerzity v Canterbury v Británii zjistili, že GM strategie používaná v produkci hlavních plodin v severní Americe omezuje výnosy a zvyšuje používání pesticidů, v porovnání s ne GM zemědělstvím v západní Evropě. Zjištění studie, vedené profesorem Jackem Heinemannem, byla zveřejněna v červnovém vydání Mezinárodního časopisu udržitelného zemědělství (2). Ve výzkumu byly analyzovány údaje o zemědělské produktivitě v severní Americe a v západní Evropě za posledních 50 let.

Heinemann uvádí, že jeho tým zjistil, že kombinace ne GM osiv a praktik obdělávání používaných v západní Evropě zvyšuje výnosy obilnin rychleji, než používání GM balíčků v USA. Výzkum ukázal, že výnosy řepky se v Evropě zvyšují rychleji, bez GMO, než u GMO balíčků v Kanadě. Ba co víc, tato studie zjistila, že díky této kombinaci dochází k poklesu u používání chemických herbicidů a k ještě většímu poklesu u používání insekticidů, aniž by to mělo dopad na výnosy, zatímco používání chemických herbicidů v USA s používáním GMO vzrostlo.

Podle Heinemanna se Evropa naučila pěstovat více potravin na hektar a používat méně chemikálií. Na druhou stranu USA, které zvolily biotechnologie, v produktivitě a udržitelnosti za Evropou zaostávají.

Zpráva Heinemannova týmu poznamenává, že stimulace v severní Americe vede ke spoléhání se na GMO osiva a praktiky obdělávání, které jsou horší než ty, které se používají za motivačního systému panujícího v Evropě. To ovlivňuje rovněž ne GMO plodiny. Americký výnos u ne GMO pšenice zaostává za Evropou ještě více, což „demonstruje, že americká volba biotechnologie má, v porovnání s Evropou, neblahý dopad jak na GMO, tak na ne GMO typy plodin“, uvedl profesor Heinemann.

Dále uvedl, že pokles u ročních odchylek u výnosů naznačuje, že Evropa má lepší kombinaci osiv a technologie obdělávání a je tak lépe připravena přestát výkyvy počasí. To je důležité, neboť roční odchylky vedou k cenovým spekulacím, které ženou stovky milionů lidí do potravinové chudoby.

Zpráva také poukazuje na obavy ohledně dopadu moderního zemědělství jako takového na obecný trend směrem k vyčerpání biologické diverzity a následnému riziku katastrofy u hlavních potravinových plodin. Z téměř 10,000 odrůd pšenice používaných v Číně v r. 1949 zůstalo v 70. letech pouhých 1,000. V USA bylo ztraceno během posledního století 95% odrůd zelí, 91% odrůd kukuřice, 94% odrůd hrachu a 81% odrůd rajčat. GMO a kontrola osiv prostřednictvím patentů omezily zemědělcům výběr a zabránily uchovávání osiv. To tento problém ještě zhoršilo.

Heinemann soudí, že potřebujeme u pěstování a výroby potravin různorodost praktik, které GMO nepodporuje. Potřebujeme také systémy, které jsou užitečné, nejen zisk generující biotechnologii, a které poskytují elastické dodávky, potřebné ke kvalitnímu nakrmení světa.

Navzdory důkazům vlády kapitulují

Vzhledem k vršícím se důkazům, které zpochybňují výkonnost a bezpečnost GMO (3. 4. 5, 6, 7), vzniká otázka, proč jisté vlády straní biotechnologickému sektoru a umožňují, aby byly GMO plodiny dostupné na komerčním trhu. Není to prostě tak, že jedna země za druhou akceptují GMO na základě vědeckých důkazů, jak často uvádí vědátoři a lobbisté z GMO sektoru (8). Pokud by byly rozhodujícím faktorem vědecké důkazy, jen málo zemí, pokud vůbec nějaké, by GMO schválilo.

Část odpovědi spočívá ve faktu, že mocný americký biotechnologický sektor nadále prosazuje svoji agendu, a to, že GMO jsou průlomovou technologií, která zachrání lidstvo před hladem. A to navzdory důkazům, že převážná část hladu ve světě je produktem ziskuchtivosti průmyslového chemického zemědělství a globální struktury produkce a distribuce potravin pod vlajkou „volného obchodu“ a „restrukturalizací“ (9, 10), nebo, jak mnozí víme, zastrašování a strukturální závislosti.

Přesto však mantra o GMO coby spasiteli lidstva nadále přežívá, díky loutkovým politikům GMO sektoru a regulačním subjektům (11). USA protlačují pokřivené bilaterální obchodní dohody s ostatními zeměmi, nejen aby obecně navázaly jejich ekonomiku na hegemonii americké ekonomiky ve snaze posílit svoji nemocnou ekonomiku a slábnoucí měnu, ale také aby donutily ostatní země „akceptovat“ GMO. Prostřednictvím zákulisních dohod (12, 13), nátlaku (14, či zkorumpování regulačních institucí (15) měly jistý úspěch, a mnozí si myslí, že je jen otázkou času, než další země, v neposlední řadě Indie, budou kapitulovat a umožní přístup GMO potravinových plodin na komerční trh také.

Vlastně, bez ohledu na jakýkoliv právní statut, k tomu již v Indii zřejmě dochází, v neposlední řadě díky kontaminaci (16). Nicméně pokud kontaminace prostřednictvím ilegálního pěstování a „testování“ na poli GMO na komerční trh nedostane přes zadní vrátka, GMO sektor nenechává nic náhodě a kryje to ve všech směrech. Bezprostředně poté, co bylo v r. 2010 oznámeno moratorium na Bt brindžál, objevil se náhle zákon o Indickém úřadu pro regulaci biotechnologií (BRAI). Tento zákon v letech 2010 a 2011 neprošel kvůli námitkám, ale objevil se opět jako návrh zákona v r. 2013. Ochránce prostředí Vandana Shiva tvrdí, že nejde ani tak o zákon o regulaci biotechnologií, jako o zákon o deregulaci biotechnologií, jehož cílem je zlikvidovat existující regulaci biologické bezpečnosti a dát zelenou GMO sektoru k prosazení své agendy v zemi.

Poukazem na zájmy GMO sektoru stojící za navrhovaným zákonem Shiva říká, že cílem je poskytnout korporacím tohoto sektoru imunitu, kdy nebudou moct být postaveny před soud a dány pod demokratickou kontrolu v rámci federální struktury Indie. Pro ty, kteří vývoj v Indii sledují, není nijak těžké dojít k závěru, že budoucnost indického zemědělství je ve špatných rukách. Jistí klíčoví vědci a vrcholoví politici byli již ideologicky (či jinak) „koupeni a zaplaceni“ stoupenci „zelené revoluce“ a nyní i GMO sektorem (7).

Na globální úrovni, kdy se již objevily zprávy, že pšenice (17), rýže (18) a kukuřice (19) již byly kontaminovány GMO, se zdá, že jde o záměrný komplot s cílem kontaminovat co nejvíce světové úrody, aby nakonec GMO plodiny převládly, a tím anti-GMO debatu učinily prakticky čistě akademickou (20).

Zdá se, že tajné obchodní dohody, zkorumpování oficiálních úřadů, které mají chránit „zájmy veřejnosti“, a donucování či zastrašování nestačí. Strategie kontaminace je pouze jedním ze způsobů dosažení cíle, prostřednictvím zákulisních a netransparentních metod, protože transparentní a demokratickou cestou by to nebylo možné – prostě proto, že miliony lidí GMO nechtějí.

Budeme během příští generace (či ještě dříve) hledět na zdravotní následky GMO a následky na prostředí stejně, jako nyní pohlížíme na dopady původní „zelené revoluce“?

„Existují velmi dobré důvody, proč jsme nikdy nezavedli „zelenou revoluci“ v Africe, konkrétně tedy proto, že zde panuje široký konsensus, že zelená revoluce v Indii byla nezdarem, kdy jsou indičtí farmáři zadlužení, odsouzení platit vysoké ceny za osiva a pesticidy, kdy páchají sebevraždy v mnohem vyšší míře, a kdy výsledkem je vyčerpání zásob vody a otrávené prostředí, a tím i vyšší výskyt rakoviny.“ Paula Crossfield, autorka/aktivistka píšící o potravinách (21).

Nemusíme se však spoléhat jen na slova Pauly Crossfield. Pandžáb byl původní výkladní skříní „zelené revoluce“, ale rychle se přeměňuje z obilnice na epicentrum rakoviny, a nyní vrávorá pod agrární krizí, doprovázenou nespokojeností, zadlužením, nedostatkem vody, kontaminací vody, nemocnou půdou a škůdci (22, 23, 24).

Mezitím velké agrofirmy, v tajné dohodě s velkými farmaceutickými firmami, budou nadále ovládat náš potravní řetězec a určovat naši zdravotní péči prostřednictvím vysoce ziskových „zázračných řešení“ zdravotních problémů a problému s prostředím, kdy sami v první řadě konspirovaly s cílem je vytvořit. Vše je to součástí širší agendy korporátní elity, jejímž cílem je ovládnout a řídit každý aspekt lidské existence.

Poznámky:

1. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0278691512005637
2. http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/14735903.2013.806408#tabModule
3. http://www.greenmedinfo.com/blog/new-study-confirms-wheat-autism-link-0
4. http://www.greenmedinfo.com/blog/it-time-acknowledge-roundup-herbicide-contraceptive
5. http://www.responsibletechnology.org/gmo-dangers
6. http://vidarbhatimes.blogspot.co.uk/2012/11/maharashtra-reports-btcotton-failure-in.html?m=1
7. http://www.globalresearch.ca/india-genetically-modified-seeds-agricultural-productivity-and-political-fraud/5328227
8. http://www.deccanherald.com/content/311963/ban-gm-crops-imperil-indian.html
9. http://www.globalresearch.ca/our-hunger-games/5302603
10. http://cchronicle.com/2010/10/focus-on-hunger-interview-with-vandana-shiva/
11. http://rense.com/general33/fd.htm
12. http://www.global-sisterhood-network.org/content/view/799/76/
13. http://www.globalresearch.ca/us-eu-free-trade-agreement-a-corporate-stitch-up-by-any-other-name/5339789
14. http://www.rawstory.com/rs/2010/12/20/us-retaliation-list-gm-crops-cablegate/
15. http://www.globalresearch.ca/stench-of-eu-corruption-in-monsanto-gmo-whitewash/5316294
16. http://www.globalresearch.ca/the-death-of-rice-in-india/9562
17. http://rt.com/news/monsanto-wheat-japan-exports-026/
18. http://www.gmcontaminationregister.org/index.php?content=nw_detail2
19. http://www.scidev.net/global/gm/news/mexico-confirms-gm-maize-contamination.html
20. http://www.nwrage.org/content/2005-was-very-good-year-biotech-food-industry
21. http://civileats.com/2009/07/10/g8-promises-15-billion-in-agricultural-aid/
22. http://www.deccanherald.com/content/309654/punjab-transformation-food-bowl-cancer.html
23. http://sagarmediainc.wordpress.com/2013/06/07/punjab-indias-grain-bowl-now-reels-under-agrarian/
24. http://www.amazon.com/The-Violence-Green-Revolution-Agriculture/dp/0862329655