Nový kanadský zákon:
10 let vězení za zahalenou tvář při protestech
Povstání lidí je nepopiratelnou skutečností na celém světě, kdy se v posledních pár letech vydaly do ulic stovky milionů lidí, aby se postavily proti tomu, s čím nejsou spokojeny. S těmito protesty přichází tlampače, transparenty, masky, kostýmy a další kreativnější způsoby, které protestující používají pro své účely.
Ale nový kanadský zákon (zákon C-309) nyní nošení jakékoliv masky nebo zakrytí tváře během nepokojů, či tak zvaných „nezákonných shromáždění“, zakazuje. Zatímco je obtížné určit, jak přesně zákon tento typ protestu definuje, je jasným fakt, že lidé, kteří to nedodrží, mohou dostat až 10-letý trest vězení, budou-li usvědčeni ze zakrývání své identity.
Ačkoliv tento nový zákon umožňuje vyjímky pro ty, kteří jsou schopni prokázat, že mají pro zakrytí tváře „zákonný důvod“, jako z náboženských nebo lékařských účelů, i takový člověk může být obviněn z účasti na nezákonném shromáždění. Někteří tento zákon vítají, jiní se proti němu staví. Zatímco konzervativní zákonodárci uvítali tento nápad s potěšením, stoupenci soukromí a obhájci lidských svobod ze zákona radost nemají, a neměli ji již od chvíle, kdy začal být vypracováván. Ti věří, že tento zákon používá vágní formulace, jako „zákonný důvod“, které ponechávají významné otázky nezodpovězenými.
Natalie Des Rogers, advokátka Kanadské asociace za občanská práva, uvádí: „Myslím, že tento zákon je více symbolický, než že je reakcí. Z našeho pohledu by neměl vstoupit v platnost, neexistuje pro něj žádný prokazatelný důvod.“
Nemůžete mít omezení, nepředepsané zákonem, které není občanům jasné. Máme právo vědět, co se od nás očekává. Když existují vágní formulace v kontextu, kde porušují svobody uvedené Chartou, stává se to bezdůvodným omezením.
Lidi mnohem více znervózňují neustále se rozšiřující pravomoci policie, protože tento nově schválený zákon rozšiřuje pravomoci policie u nezákonných shromáždění. Kanadské právo definuje nezákonné shromáždění jako shromáždění tří a více osob, „narušující klid bouřlivě“, či „zbytečně a bez důvodné příčiny provokující ostatní k narušování klidu bouřlivým způsobem“.
To je další vágní sporná definice a policie ji může zneužít, jak tomu bylo během G20; bez ohledu na typ protestů, které během této akce probíhaly. G20 byla možná tou nejhrubější demonstrací moci kanadské policie za velmi dlouhou dobu. Sledoval to celý svět a lidé se přesvědčili o skutečné povaze policejního státu, když jsou elitáři ve městě.
Je to další ze zákonů, jejichž cílem je vytvořit strach u očividně neovladatelných občanů? Jsou lidé různými způsoby vybízeni, aby se protestů zúčastnili? Bez ohledu na odpovědi se zdá, že se smyčka kolem občanů utahuje, jak globální nepokoje rostou. Podle mého názoru bychom se měli soustředit na etičnost reakce ze strany policie během těchto akcí, neboť reakce policie působila při posledních událostech a akcích největší znepokojení. Jeden pohled na G20 zde v Torontu dá odpověď na tuto otázku dosti rychle.