Světový bankovní byznys: Šokující údaje

Valentin Katasonov

13.2.2013 Komentáře Témata: Banksteři 1992 slov

Výbor pro finanční stabilitu (FSB) byl vytvořen na summitu G20 v dubnu 2009, v době, kdy byla světová finanční krize v plném proudu. Na konci roku 2012 vydal svoji Zprávu o monitorování globálního stínového bankovnictví, vyhodnocující informace o aktivitách bank a dalších finančních subjektů v r. 2011 (1). Globální stínový bankovní systém vzrostl na 67 bilionů dolarů, hodnotu srovnatelnou s globálním GNP ve stejném roce. To se vymyká představivosti a drasticky to mění celý náhled na světovou ekonomiku…

Stínové bankovní obchody stoupaly každým rokem. Dřívější vyhodnocení z r. 2002 uvádělo číslo 26 bilionů dolarů. V r. 2007 to bylo 62 bilionů, těsně před světovou finanční krizí. Podle názoru mnoha expertů je právě přechod bankovního byznysu do stínové sféry to, co podkopává globální finanční systém a vytváří podmínky pro opakování globálních finančních krizí. Autoři se pokouší vykreslit obrázek trochu růžověji a říkají, že podíl stínových transakcí na celkovém globálním finančním zprostředkovatelství od r. 2007 nevzrostl. Přesto však činil 25%. Stejné číslo se objevuje u aktiv. Jedna čtvrtina světového finančního obratu je obrovské číslo!

USA mají největší stínový bankovní systém, s aktivy ve výši 23 bilionů dolarů v r. 2011, následuje eurová oblast (22 bilionů dolarů) a Británie (9 bilionů dolarů). Finanční subjekty ostatních zemí (Japonska, Kanady, Austrálie, více než 10 evropských zemí, Číny, Indie, Ruska, Brazílie a všech rozvojových zemí) jsou zodpovědné za 13 bilionů dolarů, či za 1/5.

Rusko je na světovém průměru, se svým obratem a aktivy ve stínovém sektoru ve výši 25-30%. Podle Banky Ruska činí výše ruských bankovních aktiv 47 bilionů rublů (1,5 bilionu dolarů), takže ve stínové sféře je 12-14 bilionů rublů (380-440 miliard dolarů) (2).

USA a Británie jsou na špici světového stínového byznysu

Údaje zprávy FSB stojí za povšimnutí v perspektivě, kdy západní vůdci států a politici říkají, že převážná částí světové stínové ekonomiky je mimo zónu „zlaté miliardy“ (zlatá miliarda je výraz v rusky mluvícím světě popisující relativně bohaté lidi v průmyslových vyspělých zemích, či západ). Tato zpráva uvádí, že nejméně 90% obratu světového stínového bankovnictví připadá na subjekty registrované na území států „zlaté miliardy“.

Finanční akční úkolová skupina pro praní peněz (FATF) je mezivládní organizace, založená pro vytváření politiky pro boj s praním peněz a financováním terorismu pod záštitou OECD. Měla by dát Spojené státy a Británii na špici černé listiny.

Relativně vysoký podíl stínového podnikání připadá na některá finanční centra v daňových rájích a zónách. Podíl stínového bankovnictví na GDP činil 520% u Hong Kongu, 490% u Holandska. Poznamenejme, že stínové světové obchody činily v r. 2011 86% globálního GDP (podle FSB, naše odhady uvádí 96%). Nad světovým průměrem vynikají dvě země: Británie – 370%, a Spojené státy – 150%. Stínové operace přináší hlavní část zisku. V první polovině 20. století byl finanční sektor zodpovědný pouze za 10% celkového ekonomického zisku, v 70. letech za 20% a nyní za 50%.

V případě kontinentální Evropy (vyjma Holandska) je to mnohem méně.

Autoři zprávy považovali za stínové operace, prováděné mimo agentury dohledu a kontroly. Proč připadá největší podíl na Spojené státy? Podle názoru autorů je důvodem to, že tam došlo k reformě a liberalizaci finanční kontroly v době Billa Clintona. Zákon Glass-Steagall byl zrušen. Tento zákon omezoval aktivity komerčních bank v oblasti cenných papírů a propojování komerčních a investičních bank. Neumožňoval investovat do vysoce rizikových projektů na úkor vkladatelů. Tento zákon byl přijat v r. 1993, v době plně rozvinuté krize; riskantní spekulační operace byly převedeny do tak zvaných investičních bank (investičních brokerů). Finanční regulátoři nebyli za operace takových bank zodpovědní; ty byly bolehlavem investorů. Zrušení tohoto zákona, jakož i některá další liberalizační opatření u finanční kontroly provedená za funkčního období Billa Clintona, měla za následek to, že peníze investorů uložené v bankách skončily na trhu cenných papírů. Systém bankovního dohledu nemohl spoustu transakcí kontrolovat, takže velká část z nich přestala být transparentní. To vše urychlilo finanční krizi v USA, která se brzy přelila přes jejich hranice.

FRS o americkém stínovém bankovnictví

Údaje FSB ohledně Spojených států lze doplnit o poslední statistiky amerických Federálních rezerv. Na konci třetího čtvrtletí 2012 celková aktiva depozitních institucí (či jednodušeji komerčních bank) činila 14,76 bilionů dolarů, čili zkrátka a dobře se rovnala ročnímu GDP. Půjčky depozitních institucí činily 2,18 bilionů dolarů, nástroje úvěrového trhu 11,29 bilionů dolarů (3). Úvěrové instrumenty jsou úvěry na burzovní a další operace. Těmi jsou hypotéky, leasingy a dluhopisy a také pojištění dluhu. Agentury finanční kontroly dohlížely pouze na nevýznamnou část aktivních obchodů týkajících se úvěrů. Americká Komise pro cenné papíry měla aspoň omezenou kontrolu nad burzovními obchody, ale cokoliv mimo bylo v mlze, nebo přesněji ve stínu.

Měl bych dodat, že převážná část amerických bankovních peněžních operací není uvedena v bilanci. Jsou zde dvě možnosti.

První: převážná část bankovních operací je uvedena jako mimobilanční operace, takže o nich neví ani regulátoři, ani klienti, ani partneři bank. Liberalizace Clintonovy éry vytvořila pro banky a společnosti mnoho děr v bilancích. Jakmile nastalo, že energetický gigant Enron zkrachoval, zjistilo se, že měl dvojí, či dokonce trojí účetnictví. Druhá: banky vytváří kapesní pobočky pro spekulativní operace; pak jsou tyto obchody registrovány v bilanci těchto malých společností.

Podle Federálních rezerv činil celkový objem tak zvaných instrumentů úvěrového trhu 38,83 bilionů dolarů. Tudíž pokud jsou banky podmíněně považovány za „bílou“ ekonomiku, pak existují tisíce společností a fondů zapojených do vnějších operací s cennými papíry, s celkovým obratem rovnajícím se 27,54 bilionům dolarů. To se rovná 175% GDP USA v r. 2012 (4). Na první pohled lze toto číslo považovat za rovnající se obratu amerických stínových transakcí (150% GDP). Ale toto je spíše velmi konzervativní odhad.

Cestičky stínového bankovnictví

Takže legální finanční instituce se staly aktéry stínového podnikání, zapojenžmi do aktivit mimo dohled. Hedge fondy jsou toho příkladem. Podílové a některé další investiční fondy působí zcela mimo jakýkoliv dohled či kontrolu. Totéž platí o společnostech různých sektorů ekonomiky aktivně zapojených do burzovních aktivit (obchodní a výrobní aktivity slouží jako krytí nebo hrají podružnou roli). Formálně existují různé fondy a společnosti, které nemají žádný vztah k bankovnímu systému, ale ve skutečnosti jsou jeho pokračováním, nástroji velkých mezinárodních bank.

Stínový bankovní systém jsou v podstatě investičně-bankovní aktivity v rámci existujících právních norem prováděné prostřednictvím zprostředkovatelů (fondů, trustů vytvořených pro plnění specifických cílů společností). Tito prostředníci nemají oprávnění používat vklady lidí a nemají bankovní licenci. V dalších aspektech se jejich aktivity jen málo liší od investičních sekcí bank. Takovíto „černí koně“ jsou používání k výraznému zvýšení flexibility úvěrových finančních služeb, protože jsou mimo jakýkoliv dohled.

Bankovní machinace, na které upozornila zpráva FSB, se od tradičních stínových obchodů liší. K těm tradičním patří „praní špinavých peněz“, převody na hotovost pro placení za různé druhy transakcí stínové ekonomiky, finanční terorismus, korupce, vývoz zisku do daňových rájů atd. Podle údajů CIA činí objem takovýchto tradičních operací 3-4 biliony dolarů ročně. (Dovolte mi poznamenat, že v případě Ruska je to 100 miliard dolarů). Specifickou charakteristikou stínových obchodů je právní zodpovědnost bankéřů, mající někdy kriminální povahu. Stínový byznys popsaný ve zprávě patří do kategorie legálních aktivit.

Rada pro dohled na finanční stabilitu (FSOC) si myslí, že jsou to převážně repo operace, které tvoří převážnou část legálních stínových aktivit. Repo operace (nebo reverzní repa) jsou úvěry (nebo vklady) zajištěné převodem cenných papírů. Cenné papíry nemění své majitele, ale v registru cenných papírů musí být zaznamenáno, že jsou předmětem repo operace. Během globální úvěrové krize Lehman Brothers, jeden z hlavních hráčů Wall Street, dočasně odsunul z bilancí „problematická aktiva“ ve výši 50 miliard dolarů tím, že se uchýlil k repu. Tímto způsobem se pokusil přimět investory věřit, že je stabilní a spolehlivý.

Existují operace, které odsunují problematická aktiva navždy, ne jen dočasně. Tak zvaná sekuritizace je jednou z nich. Jde o finanční praktiku, kdy se dají do poolu (balíčku) různé typy smluvně zajištěných dluhů, jako bytové hypotéky, komerční hypotéky, úvěry na auta nebo závazky z kreditních karet, a prodají se jako konsolidovaný dluhu, ve formě dluhopisů, průběžných cenných papírů (pass-through securities) nebo kolateralizovaných dluhových závazků (CMO) různým investorům. Jistina a úroky podkladového dluhu tohoto cenného papíru jsou vypláceny různým investorům pravidelně. Cenné papíry kryté hypotečními příjmy se nazývají hypotékami kryté cenné papíry (MBS), zatímco papíry kryté jinými typy příjmů jsou aktivy kryté cenné papíry (ABS). Společnosti zapojené do tohoto typu aktivit jsou vytvářeny a řízeny bankami. Banka prodává úvěry ve velkém, kdy smíchá půjčky různé kvality. Ve většině případů je jejich kvalita pod jakýmkoliv standardem. Specializovaná společnost rozdělí tento „mix“ do balíčků aktiv a přeprodá je důvěřivým drobným investorům na burze. Prakticky jde o prodej zajíce v pytli. To je způsob, jakým byly pod americkou ekonomiku v posledních dvanácti letech uloženy „miny“: hypotéční úvěry byly prodávány na burze jako horké párky na ulici. Vše skončilo v letech 2008-2009, kdy ekonomiku zasáhla krize. V krátkosti, toto znamená sekuritizace, tedy něco popisované v učebnicích ekonomiky jako „vrcholový úspěch“ moderního „finančního inženýrství“. Ty uvádí podrobný popis algoritmů, ale vůbec nic neříkají o tom, že tento typ operací je v podstatě šaškárna. V 99% případů je to obyčejný podfuk, či dokonce krize velkého měřítka. Formálně s tím nemají banky nic společného, takže projdou bez újmy.

Stínové bankovnictví, FSB a Banka pro mezinárodní vypořádání

Po finanční krizi let 2008-2009 mnoho zemí zpřísnilo kontrolu nad burzovními aktivitami. Stačilo to, aby se zabránilo zvýšení podílu stínových operací na globálních finančních aktivitách. Ale nepostačovalo to k omezení absolutní hodnoty stínových obchodů v globálních finančních transakcích. Jak ukazuje praxe, čím přísnější požadavky na transparentnost a regulaci, tím více peněz teče do sektoru stínového podnikání. Finanční orgány musí balancovat mezi Scyllou a Charybdou: na jednu stranu se proces regulace nesmí stát absurdním, aby aktéři nepřešli do „stínu“, na druhou stranu by měl kontrolovat rizika přicházející ze stínového sektoru.

Záležitost praktik stínového bankovnictví má být probírána na summitu G20 v Petrohradu v r. 2013. Výbor pro finanční stabilitu (FSB) má přijít s návrhy, jak zlepšit účinnost potírání operací stínového podnikání.

Nakonec pár slov o tom, co je FSB. Formálně byl vytvořen proto, aby koordinoval mezinárodní snahu zajistit finanční stabilitu. K jeho aktivitám patří monitorování, regulace a dohled nad bankami a aktivitami dalších aktérů (burzy, měny, úvěry, pojištění). V jeho čele stojí Mark Joseph Carney, guvernér kanadské centrální banky.

FSB sídlí v Basileji ve Švýcarsku, v budově Banky pro mezinárodní vypořádání. De facto je tento výbor součástí BIS, subjektem vytvořeným proto, aby koordinoval aktivity centrálních bank. Výbor pro bankovní dohled působící v jejím rámci má nabízet centrálním bankám a dalším regulátorům doporučení, mající zabránit případům hromadných bankrotů a kolapsům bank. Doporučení v oblasti bankovní regulace jsou předkládána formou rozsáhlých dokumentů, které se obvykle nazývají Basilejské dohody (Basel Accord), (Basel-I, Basel-II a Basel-III). Banka pro mezinárodní vypořádání prakticky zmrazuje situaci, kdy vzniknuvší spekulační zlodějský systém vytváří krize (jako např. globální finanční krizi let 2008-2009). To není nic překvapivého, neboť BIS byla vytvořena světovými poskytovateli úvěrů, ale to je již jiný příběh. V krátkosti, Banka pro mezinárodní vypořádání a americké Federální rezervy jsou klíčovými komponenty světového finančního systému.

Lze se domnívat, že ani Výbor pro finanční stabilitu finanční stabilitu nijak nezlepší. Neboť se mu za tři a půl roku jeho existence nepodařilo dokonce nárůst stínového bankovnictví ve světě ani mírně zpomalit.

Odkazy

  1. FSB Publishes Initial Integrated Set of Recommendations to Strengthen Oversight and Regulation of Shadow Banking. FSB Press release. 18 November 2012.
  2. Alexandra Lozovaya, an expert with the analytical department of the invest company “Vector Securities”//Mnenie.ru, November 20, 2012.
  3. Flow of Funds Accounts of the United States. Third Quarter 2012. Federal Reserve Statistical Release. – Wash., December 7, 2012, pp.75.
  4. Ibid., pp.76-77.
World Banking Business: Shocking Data vyšel 4. února na Strategic Culture Foundation. Překlad Zvědavec.
Známka 1.5 (hodnotilo 57)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 15 142