Nejlínější generace

Wayne Madsen

29.12.2012 Komentáře Témata: Společnost 1095 slov

Na přelomu minulého století byli pracující a studenti na celém světě ochotni vyjít do ulic, spustit revoluce a bojovat s agenty bohaté elity na smrt, bylo-li potřeba, aby prosadili základní lidská práva spravedlnost a rovnost pro všechny, spravedlivé a životaschopné mzdy a snesitelné životní podmínky.

Ve Spojených státech byly rozbity monopoly Rockefellera, Carnegieho a Vanderbilta a v Evropě byly svrženy letargické a patetické monarchie revolucemi vedenými pracujícími.

Rychle přeskočíme v kalendáři do současnosti a vidíme, že svět je svědkem stejných přísad, které si vynutily změnu na počátku 20. století. Lidé v Řecku, kolébce demokracie, byli svědky, že celá jejich země byla vyžrána eurobankéřskými supi, kdy si dům Rothschildů mne v pozadí za centrálními bankéři ruce, a ze zahraničí vnucuje zemím řadu úsporných programů.

Nicméně na rozdíl od pokrokových lidových hnutí počátku 20. století pracující a studenti v Řecku a dalších zemích postižených globálními bankéři uvalenými úspornými programy ztratili dech, poté co uspořádali pár generálních stávek, pochodů na parlament a příležitostně převrhli nějaká policejní auta. Události, které by měly vyústit v řadu svržení bankéři ovládaných vlád v Aténách, Římě, Madridu a Lisabonu sjednocenými frontami pracujících, studentů a penzistů, místo toho končí zakládáním oligarchických politických stran tvořících koalice, které jsou zodpovědné pouze diktátu nadnárodní globální elity. Dnes je to Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond, kdo diktuje, kdo povládne zemím jako Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko, ne lidé těchto zemí.

Proč nemohou skutečné lidové revoluce uspět? Důvodem je, že elita je schopna účinněji používat informační technologie k vlastnímu prospěchu, a nechat masová hnutí v prachu. Tak zvané technologie sociálního síťování, jako Twitter, Facebook a LinkedIn, nejsou monitorovány jen tajnými službami s globálním dosahem, jako Národně-bezpečnostní agentura, ale většina počátečního kapitálu pro společnosti zapojené do sociálního síťování pochází od investiční kapitálové firmy CIA, IN-Q-TEL. A mezinárodní hedge fondový magnát George Soros, který se domnívá, že je vůdcem všeobecné změny, investoval silně do Facebook a LinkedIn. Navíc Soros, který není ničím víc, než jen bílým koněm Rothschildů, ujistil, že Twitter je platformou sociálního síťování vybranou pro „tématické revoluce“ financované jeho institutem a nadací Otevřená společnost. Jinými slovy, technologie označovaná korporátními médii za katalyzátor změny je vlastněna, provozována a šmírována stejnými silami, které vystavují pracující, studenty a penzisty nové formě feudalismu a nevolnictví.

„Tématické revoluce“ nikdy nepřinesly skutečnou pracujícími vedenou vládu, která by se dostala k moci. Na Ukrajině, v Gruzii, Moldávii, Kyrgyzstánu a Srbsku byly výsledkem tématických revolucí financovaných Sorosem a organizovaných pomocí technologie sociálního síťování reakční režimy, které upřednostňovaly okamžitý rozprodej státního majetku hrabivému globálnímu konsorciu, potlačování vnitřní opozice a laškování s nástroji kapitalistické kontroly, jako EU, Světová banka a MMF.

Pustošení vedené proti Řecku globální elitou je dokonce ještě neslýchanější po zprávách, že seznam bohatých Řeků s tajnými účty ve švýcarských bankách byl rozšířen o matku Andrease Papandreu, bývalého socialistického premiéra, a George Papandreu, který začal prosazovat „úsporné“ podřizování se Řecka Evropské unii a MMF. Úspory pro Řeky znamenaly skrouhnutí penzí, lékařské péče, platů a většiny základních sociálních služeb. Tyto úspory přichází ve stejné době, kdy sezam připravený Christine Lagarde, současnou ředitelkou MMF, ukazuje, že 2,000 nejbohatších Řeků ukrývá své peníze na švýcarských účtech. Normálním řeckým pracujícím je říkáno, že musí platit větší daně a trpět snižování platů, aby se mohla nouzově vyplatit stejná elita, která ukryla své bohatství na účtech v zahraničí. To by měl být recept na lidové povstání, které by normálně znamenalo obsazení parlamentu, prezidentského paláce, ministerstva obrany, centrální banky a hlavní policejní stanice Atén kádry nové revoluční vlády. Ale není tomu tak. Možná byli ukolébáni do sebeuspokojení, propůjčeného technologií sociálního síťování, spolu s dávkou Sorosem inspirované infiltrace jejich vedení, že jsou revolucionáři dnes prostě líní a neochotní dovést svoji věc do konečného cíle – totálního nahrazení jejich systému kontroly, bez koalic, bez kompromisů, bez období zklidňování, bez dohod.

Později bylo odhaleno, že Jerome Cahuzac, francouzský socialistický ministr pro rozpočet, pověřený vytvořením posledního francouzského úsporného programu, měl bankovní účet v bance UBS ve Švýcarsku již řadu let předtím, než ho v r. 2010 uzavřel a peníze převedl na asijský účet. Místo aby rezignoval Cahuzac vyhrožoval, že zažaluje pro pomluvu Mediapart, francouzskou investigativní novinářskou stránku, která o tom informovala. Stejně jako Margaret Papandreu, která popřela, že má švýcarský účet, i Cahuzac se cítí být nad zákonem. To jsou způsoby elity; považují se za oprávněné a imunní vůči stíhání. Elita dnes vykazuje stejnou mentalitu, jako Ludvík XVI a Marie Antoinette až do doby, než jim byly useknuty hlavy gilotinou.

Globálními bankéři vedená úsporná opatření, která zdecimovala středozemní Evropu, nyní směřují do Británie a Spojených států. Britský systém národního zdravotnictví je nyní na seznamu cílů, kdy konzervativní ministr financí George Osborne navrhuje rozpočty až do r. 2018, které krátí finance pro penzisty, učitele a ty, kteří jsou na nejspodnějších žebříčcích ekonomického žebříčku. Zatímco Britům je říkáno, aby si utáhli opasky, tři v USA sídlící firmy, Starbucks, Google a Amazon, byly načapány, že v Británii platily malé nebo žádné daně. Ale pracujícím, studentům a penzistům je říkáno, že jde o nový světový řád a že by si na to měli zvyknout. Jako součást úsporné dohody s bankéři probíhá v Irsku všeobecné zvyšování daní a krácení dávek, ačkoliv se tato země potýká s nezaměstnaností ve výši 14,6%.

Ve Spojených státech, po porážce republikánského multimilionáře a likvidátora pracovních míst, práci do zahraničí přesouvajícího Mitta Romneyho, se zdá, že prezident Barack Obama je ochotný dát na špalek dva stěžejní programy minulých demokratických prezidentů, sociální pojištění Franklina Roosevelta a zdravotní pojištění Lyndona Johnsona, coby součást vlastních amerických obětin globálním bankéřům. Stejně jako jejich protějšky v Evropě i američtí pracující, studenti a penzisté jsou, zdá se, velmi ochotni přijmout Obamovy sliby, že bude chránit jejich sociální bezpečnostní sítě. Zaslepeni aurou kultu osobnosti „neo-černošství“, který byl nastolen korporátním médii kolem 44. prezidenta Spojených států, ti, na které bude mít dohoda o věcech po „finančním krachu“ mezi Demokraty a Republikány – menšiny, chudí, pracující a studenti – největší dopad, budou nadále pochodovat jako ovce k vlastnímu finančnímu srázu.

Jedním z bičů, které Amerika upletla na svět, je populární „kultura“. Ačkoliv technologie sociálního síťování jsou řízeny a pečlivě monitorovány vládami, používají se primárně pro výměnu informací o těch nejméně podstatných otázkách – popových hvězdičkách a skupinách, sportu a konzumním braku. Pokud by bankéři zatlačili lidi dostatečně daleko, do bodu, kdy by chtěli reagovat agresivně, někdo by pravděpodobně vymyslel aplikaci „Molotovův koktail“ pro iPhone, kde by se na cíl házelo virtuálně.

The Laziest Generations vyšel 14. prosince na Strategic Culture Foundation. Překlad Zvědavec.

Známka 1.4 (hodnotilo 142)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 14 117