OSN se přeměnila ze „stabilizátoru světa“ na „katalyzátor válek“

Jurij Gavrilečko

24.4.2012 Komentáře Témata: OSN, Světová banka 1108 slov

V posledních několika letech provádí OSN politiku, jejímž cílem je v podstatě destabilizace mezinárodní situace, a podporuje jak vývoz válek, tak separatismus v globálním měřítku. V tuto chvíli je to jasně patrné na situaci v Sýrii, ale vše popořádku.

6. dubna, v pátek, vešlo ve známost, že vojenské křídlo syrské opozice, „Svobodná syrská armáda“ (SSA), souhlasilo se zastavením bojů a příměřím. Informovali o tom po setkání se zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států (LAS) Kofi Annanem. „Proběhly rozhovory a SSA sdělila, že pokud (syrský) režim dodrží Annanův plán a stáhne jednotky z měst zpět do kasáren, tak se k tomuto plánu připojíme i my,“ sdělil agentuře Reuters Riad Asad, velitel SSA a bývalý plukovník syrské armády. Zdánlivě vše směřovalo k tomu, aby plán mírového řešení situace v Sýrii Kofi Annana, který byl schválen Radou bezpečnosti OSN (včetně Ruska a Číny), začal nést ovoce. Nicméně…druhý den, 7. dubna, generální tajemník OSN Ban Ki-moon sdělil, že pokračující operace vládních jednotek v řadě syrských měst porušují požadavek Rady bezpečnosti OSN zastavit násilnosti v zemi. Ban Ki-moon sdělil, že slib daný prezidentem Basharem Assadem stáhnout vojska z aglomerací do 10. dubna nesmí sloužit jako ospravedlnění pro nárůst násilí ze strany syrských jednotek, policie a zvláštních služeb před tímto datem.

Je těžké si představit, že generální tajemník OSN o započetí rozhovorů mezi hlavními bojujícími stranami syrského konfliktu nevěděl. A jeho sdělení je přímým vměšováním do jejich průběhu na straně syrských separatistů ze SSA, a nelze ho hodnotit jinak, než jako pokus „svázat ruce“ Assadovi. A není to zdaleka první případ, kdy OSN podporuje separatisty a je fakticky iniciátorem započetí občanských válek nebo rozpadu zemí.

Připomenu, že podle charty OSN, konkrétně ustanovení hlavy I: Cíle a principy, článku 1, Organizace spojených národů sleduje tyto cíle:

1. Podporovat mezinárodní mír a bezpečnost a s tímto cílem přijímat účinná kolektivní opatření pro odvrácení a eliminaci hrozeb míru a potlačení aktů agrese, nebo jiných narušení míru, a mírovými prostředky, v souladu s principy spravedlnosti a mezinárodního práva, řešit a urovnávat mezinárodní spory nebo situace, které mohou vést k narušení míru;

2. Rozvíjet přátelské vztahy mezi národy na základě dodržování principu rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a také přijímat další odpovídající opatření pro upevnění všeobecného míru.

A právě tyto body vlastní Charty OSN jsou v posledních dvou letech znovu a opět porušovány. Pokud si vezmeme jako odrazový referenční bod rezoluci RB OSN č. 1973 o Libyi, přijatou 17. března 2011, která de facto schválila zahraniční vojenskou intervenci a zásah do vnitřních záležitostí Libye a podporu protivládních sil v zvenčí vyvolané občanské válce v Libyi, tak během let 2011 a 2012 podpořila OSN několik válek a právně pomohla zajistit rozpad řady států.

Přitom OSN nijak nereaguje na porušování práv a svobod občanů v některých zemích, jak tomu bylo například v Bahrajnu, kde byly vloni v březnu protivládní demonstrace tvrdě potlačeny armádami sousedních zemí. Tehdy OSN postřílení poklidných demonstrantů v tomto státě neodsoudila ani písmenkem. Zato proti Sýrii byla rozjeta plnohodnotná totální informační válka.

Přes RB OSN se USA a jejich spojenci několikrát pokoušely protlačit rezoluci o Sýrii, která otvírala dveře pro přímou zahraniční intervenci NATO v zemi a válku proti Sýrii podle libyjského vzoru. A jen díky jasnému postoji Ruska a Číny toto dobrodružství neprošlo. Tehdy se v OSN uchýlili k bezprecedentnímu kroku a 16. února 2012 již nikoliv Rada bezpečnosti, ale Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci o Sýrii, která vyzývala prezidenta Bashara Assada k odstoupení a odsuzovala porušování lidských práv jeho režimem. Je zde jen jeden úkol: porušování lidských práv v Sýrii musí napravovat ochránci… žijící daleko za hranicemi samotné Sýrie.

Konkrétně v Londýně. 2. dubna OSN zveřejnila údaje o počtech obětí ozbrojených střetů v Sýrii, s odvoláním na šéfa v Londýně sídlící organizace pro lidská práva „Syrské středisko monitorování dodržování lidských práv“ Rami Abdela Rahmana. Tato ojedinělá organizace, kterou tvoří pouze dva lidé (Rahman a jeho sekretářka), napočítala až deset tisíc „obětí režimu“. A tento žvást, ničím nepodložený, OSN legitimizovala svým prohlášením. Charakteristickým je to, že na pozadí „10,000 mrtvol“, coby důsledků vojenských střetů, neexistují naprosto žádné informace o raněných. Přestože při takovém množství obětí by počet raněných činil 40-50,000 a nemocnice v Sýrii by byly až po střechu zaplněné pacienty se střelnými zraněními, střepinami a dalšími poškozeními traumatického charakteru. Nicméně… nic podobného nezjistili ani zahraniční novináři, ani představitelé mezinárodních organizací. Konkrétně Komise LAS. Čiročirá lež se stala, doslova, vizitkou oficiálních představitelů OSN.

První výsledky destruktivní aktivity OSN jsou vidět již nyní.

Libye již není jedním státem. Probíhá aktivní proces rozpadu země na části. Jak 5. dubna konstatoval ruský ministr zahraničí S. V. Lavrov, vzniklý systém v Libyi „nelze nazvat státností“.

Na prostoru Súdánu byly vytvořeny dva státy, mezi kterými postupně dozrává nový vojenský konflikt. Jen v únoru-březnu 2012 se tyto země vzájemně napadly několikrát. Třeba koncem března vojenské letectvo Súdánu zaútočilo na hlavní ropné pole Jižního Súdánu. Náletu přecházely boje na hranicích těchto států – nejintenzivnější od června 2011, kdy Jižní Súdán získal statut suverénního státu. V červenci 2011 se Jižní Súdán stal 193. členskou zemí OSN.

Koncem března 2012 provedli vojáci v Mali puč a obvinili prezidenta Amadou Tumani Turé z neschopnosti potlačit povstání Tuaregů na severu země. Informovali o zrušení státních institucí a dočasném zrušení ústavy a o svém přání předat moc nové demokraticky zvolené vládě. 6. dubna povstalečtí Tuaregové z Národního hnutí za osvobození Azawad vyhlásili na území, které na severu Mali kontrolují, nezávislý stát. V prohlášení zveřejněném na stránce povstalců označili Tuaregové Azawad za „nový nezávislý stát“ a vyzývají mezinárodní společenství bezodkladně uznat jeho suverenitu. Tuaregové slibují, že zajistí „demokratický rozvoj“ svého státu. 7. dubna USA oznámily, že Azawad neuznávají. Nicméně pokud v Mali nezačne vnější intervence, tak bude Azawad de facto nezávislým státem, protože vojenský převrat v zemi proběhl právě kvůli neochotě armády bojovat s Tuaregy. Zároveň je aktivizace Tuaregů přímým důsledkem války v Libyi a boje TNC proti Kaddáfího podporujícím Tuaregům.

Tím, že připustila intervenci proti Libyi a nepostavila se proti občanské válce v této zemi, nastartovala OSN fakticky celou řadu budoucích lokálních válek na africkém kontinentu. A tento proces se neomezuje jen na Afriku. Jak ukazují poslední události, v jistých kruzích OSN nyní dozrává myšlenka o nevyhnutelnosti totální války na Středním východě. To vše dohromady vede k neutěšenému závěru: OSN se přeměnila ze „stabilizátoru světa“ na „katalyzátor válek“.

Známka 1.1 (hodnotilo 83)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 10 460