Vánoční dárek světu od USA a Izraele
Vyhlídky pro americkou ekonomiku jsou pochmurné, jak se předpovědi dvojité krize naplňují. Experti varují, že USA čeká v r. 2012 destabilizace měnového trhu, a obecně chaos v celém finančním sektoru. Není nabízeno žádné věrohodné řešení tohoto problému a je pravděpodobné, že žádné řešení nalezeno nebude, dokud stávající americký ekonomický a politický systém bude v provozu. Washington čelí dilematu buď souhlasit se zrušením dolarového monopolu v mezinárodních financích, což by mimochodem zbavilo svět závislosti na klice magnátů, nebo hledat řešení ve zcela novém směru.
Ponurou atmosféra v Bílém domě je nemožné zakrýt. V těchto dnech prezident Obama, který se vždy snažil vypadat optimisticky, vypadá kysele a nervózně. Americká vláda se očividně obrací k řešení, kterého se chápou všechny neúspěšné vlády, a to k nové válce. Aspoň to je závěr po stále hlučnější americko-izraelské kampani kolem íránského jaderného programu. Zpráva IAEA byla slibována jako senzace, ale nepřinesla nic významnějšího: simulace jaderného výbuchu stažená z osobního počítače íránského představitele v r. 2004 je prodávána jako důkaz íránských ambicí v oblasti jaderných zbraní, a navíc tento dokument zmiňuje nějakou údajnou schopnost u komprese výbušninou. Zbytek dokumentu je postaven na spekulacích o spolehlivosti posbíraných informací.
Pokusy přesvědčit svět o ďábelských plánech Íránu jsou podobné kampani z r. 2003, během které byl Irák obviňován z výroby a hromadění ZHN. Zároveň s tím příliš aktivní představivost prezidenta G. Bushe vedla k tomu, že varoval, že irácká bezpilotní letadla naložená bakteriologickými a chemickými zbraněmi se chystají zaútočit na USA. Protože je na propagandu vnímavá, americká společnosti invazi do Iráku podpořila a později byla konfrontována s finančními a lidskými náklady války.
Upřednostní americká veřejnost v blízké budoucnosti bleskový útok na Írán? Docela dost lidí není schopno pochopit, že ačkoliv Írán provádí určitý výzkum související s jadernými zbraněmi, výroba jaderné munice, obzvláště pod přísným mezinárodním dohledem, by stále trvala věky. SSSR například pracoval na své první atomové bombě deset let, i když země nečelila žádným problémům, jako sankce, a na tento úkol nasadila značnou část potenciálu svého obrovského vojensko-průmyslového komplexu.
Za americkou dychtivostí zaútočit bez ohledu na fakt, že inspektoři IAEA v Íránu nejsou schopni najít nic závažného, musí existovat důvody, které s íránským jaderným programem nesouvisí. Nátlak Izraele, země s mocnou lobby ve Washingtonu, může být vysvětlením. Byl to zásadní posun v mezinárodní politice, co způsobilo Tel Avivu velké bolesti hlavy, když OSN uznalo Palestinu jako subjekt mezinárodního práva, a tím za suverénní území okupované Izraelem. Írán je silným spojencem Palestiny a ochotně pro věc Palestiny poskytuje peníze, zbraně a svůj politický vliv, takže Izrael a USA musí nyní přemýšlet, jak by Teherán za tuto politiku draze zaplatil.
Jistě, izraelské politické kalkulace se neomezují jen na potrestání Íránu za jeho politiku na Středním východě. Sjednocení proti-amerických a proti-izraelských sil ve světě islámu musí Tel Aviv děsit. V Izraeli panují naděje, že útok na Írán by prohloubil nesváry muslimského světa do té míry, že by došlo k nezvratnému rozdělení, protože každá arabská země by musela ohledně útoku zaujmout postoj. Monarchie v Perském zálivu, úzce navázané na USA, by neměly na výběr a musely by stranit Washingtonu – a v důsledku čelit hněvu ostatních Arabů ve světě.
Nová vlna terorismu, kterou by agrese proti Íránu okamžitě vyprovokovala, by také hrála do rukou Tel Avivu. Ideologie sionismu je neslučitelná s jakoukoliv slušnou dohodou s Palestinci, a proto posílení konfrontace s Araby je v souladu s izraelskou politikou.
Co se týká USA, prvním výsledkem agrese proti Íránu by byla nová vlna anti-amerikanismu v celém muslimském světě. Pro Washington se spoléhání na sílu stalo ústřední linií zahraniční politiky již dávno – člověk příležitostně nabývá dojmu, že americká vláda považuje dlouhé mediální kampaně předcházející vojenským eskapádám za ztrátu času, a raději by zaútočila na vzdorující země bez velkých řečí. Bleskový útok na Írán by byl krokem k tomuto ideálu.
Vojenská kampaň proti Íránu by, v počáteční fázi, měla stabilizující efekt na americký finanční sektor. Vést válku znamená otevřený rozpočet a masivní nalévání peněz do ozbrojených složek, což by mohlo oživit americkou ekonomiku jako celek. Na druhou stranu bombardování, dostatečně dlouhé, aby to vyvolalo změnu režimu v Íránu, by muselo trvat dost dlouho a neslo by sebou tíživé náklady. Jako vedlejší účinek by to odvedlo pozornost veřejnosti od tíživých ekonomických problémů a demonstrovalo by to celému světu americkou sílu.
Velká Británie se ke kampani proti Íránu zcela jistě připojí. Sledujte zprávy: pokud britské námořnictvo opustí Portsmouth a vyrazí na jih, brzy bude následovat nová křížová výprava. 10. listopadu Daily Mail napsaly, s odkazem na britskou rozvědku, toto: „Izrael provede vojenskou akci, aby zabránil Íránu vyvinout jadernou zbraň, nejdéle do vánoc… Zdroje uvádí, že u špiček britské vlády panuje přesvědčení, že Izrael se pokusí zaútočit na jaderná zařízení „spíše dříve, než později“ – za logistické podpory USA.“…
Jinými slovy, letošní vánoční dárek íránským městům a vesnicím nebude zdaleka mírumilovný.