Geneticky modifikované... kecy

Jeffrey Smith ve své knize Genetic Roulette z r. 2007 na základě analýz desítek studií, zpráv a osobních záznamů odhaluje šokující případy, kdy vlády a korporace uváděly mylné informace, lhaly a skrývaly důkazy o zdravotních a bezpečnostních rizicích GM potravin. Podvody umožňovaly, aby se tyto výrobky co nejrychleji dostávaly na trh.

Utajovaná rizika

Jedním z příkladů, které Smith uvádí, je případ Dr. Arpada Pusztaie, biologa z Rowett Institute ve Skotsku. V roce 1995 dával Dr. Pusztai žrát krysám GM brambory obohacené lectinem. Na rozdíl od jiných brambor obohacených lectinem GM brambory "nepříznivě ovlivňovaly fakticky veškerý orgánový systém" hlodavců. V britském televizním pořadu vědec varoval před možnými následky pro lidské zdraví a sdělil, že z jeho pohledu byli konzumenti využíváni jako pokusní králíci. Jakmile Pusztai veřejně promluvil, byl vyhozen z práce, kterou zastával 35 let, a umlčen pohrůžkou soudního sporu. Jeho tým byl rozpuštěn a projekt ukončen.

Autor knihy odráží argument, že GM potraviny jsou stejně bezpečné jako stávající potraviny s podobnými vlastnostmi, a tudíž nevyžadují speciální testování nebo označování. Smith uvádí 65 zdravotních rizik u potravin, které Američané každodenně jedí. Jeho výčet důkazů o škodlivosti GM potravin naleznete zde: www.seedsofdeception.com/...

Jak mluví politici

Zmínili jsme, že politici a další odpovědné osoby zkreslují nebo ignorují údaje, které se týkají GM potravin. Jednostranné, ba mnohdy přímo manipulativní bývají rovněž jejich projevy a oficiální prohlášení. Obsahem následujících řádků bude jazyková analýza tří klíčových proslovů, které pronesli přední politici a které se vztahují k našemu tématu. Informace pocházejí z knihy Genetically Modified Language.

Projev George Bushe

George Bush pronesl svůj projev při zahájení „Národního biotechnologického týdne“ (16. 5. 2001). Vybíráme z něj pár stěžejních úryvků:

„Po tisíciletí člověk využíval a modifikoval biologické procesy pro zlepšení kvality lidského života…

Všimněte si, jak Bush nesprávně zasazuje genetické inženýrství do tisíciletého vývoje šlechtění. Jako by GM technologie znamenaly jenom prospěšné urychlení tradičních procesů, která trvají staletí. Štěpení DNA v rámci genetického inženýrství je přitom něčím, co v dějinách zemědělství nemá obdobu.

Biotechnologie přispěla k rozvoji vakcín, antibiotik a dalších léků, které zachránily nebo prodloužily životy miliónů lidí…

Na nový obor biotechnologii se nahlíží jako na součást éry, kdy lidé zasahují do přírody. Jakoby slovo "biotechnologie" odkazovalo k jakémukoliv využití nebo modifikaci biologických procesů, a tak zahrnovalo všechny typy zemědělství a medicíny. Bush zmiňuje ukázky medicínského pokroku. Promítá "biotechnologii" do minulosti, kdy vedla k takovým zřejmým úspěchům, jako je očkování, antibiotika nebo léky, který zachráňují život. Jedná se o přesvědčivý odkaz - kdo by zpochybňoval úspěchy technologie, která pomáhá proti utrpení, nemocem a projevům stáří? Lesk těchto úspěchů má dopadnout i na GM technologie. Slabé místo této argumentace snadno odhalí námitka, že do podobného kontextu technologických úspěchů bychom snadno mohli zasadit například i vývoj atomové bomby.

Konzumenti se těší neustálému zlepšování kvality a kvantity národního zásobování potravinami. Genetické inženýrství umožní rolníkům modifikovat plodiny, takže vyrostou i na půdě dříve považované za neúrodnou. Navíc farmářům pomůže vypěstovat úrodu s vyšší nutriční hodnotou. Rovněž využíváme plodiny, které odolávají rostlinným chorobám a hmyzu, a tak snižují užívání pesticidů.“ 

Tento odstavec již přímo vyzdvihuje samotné úspěchy pěstování GM plodin. GMO zvýší produkci potravin a zlepší výživu, přičemž současně sníží poškození životního prostředí. Americký duch překračuje hranice - farmáři budou schopni pěstovat úrodu na půdě, kterou dříve považovali za neúrodnou.

Tony Blair

Blair jako věrný spojenec USA opakuje ve svém obsáhlejším projevu z 23. 5. 2002 Bushova tvrzení, ale představuje i nové téma: opozici vůči GM technologiím. Nejedná se o nic překvapujícího, odráží to rozdíl mezi Evropou, kde je opozice silná, a USA, kde má malý vliv.

Jeden rys Blairovy řeči stojí za zmínku. Bývalý britský premiér prezentuje téma ne jako svůj vlastní pohled, ale jako by citoval někoho jiného: skupinu akademických pracovníků. Jakoby jejich jasný, poctivý a dobře informovaný hlas "upřímně" sděloval: "Předběhneme vás, takže zůstanete pozadu."

Zajímavá je i fráze, kterou Blair používá v souvislosti s oponenty: "overrun by" ("být ovládnut, přemožen"). Tímto výrazem, který podle počítačové analýzy asociuje vojenskou sílu, skutečné nebo potenciální nepřátele Británie, škodlivý hmyz či cokoliv nežádoucího, Tony Blair vyjadřuje, jaké vlastnosti přisuzuje odpůrcům GMO.

Blairovi akademičtí poradci navíc označují své oponenty jako lidi ovládané "emocemi" spíše než "rozumem". Nevědomá ironie spočívá v tom, že Blair tento pohled shrnuje ve větě, která je sama postavena více na emocích než na rozumu.

S tím, jak se Blairova řeč rozvíjí, se stále více ukazuje, že charakteristika odpůrců genetického inženýrství je založena více na emocích než na rozumu.

Dále nechme mluvit Tonyho Blaira.

"Británie může v obrovské míře těžit z vědeckého pokroku. Ale právě proto, že je tento pokrok tak ohromný, lidé jsou znepokojeni. Jistě, mnohé z těchto obav jsou naprosto vážné. V geneticky modifikovaných plodinách nenalézám žádný seriózní důkaz o zdravotním riziku. Ale je zde opravdové znepokojení ohledně biodiverzity a genového přenosu. Klonování lidí klade legitimní morální otázky. Pokroky v technologii zbrojení vedou k tomu, že svět je méně bezpečný. Lidstvo má poprvé možnost v rozsáhlé míře prosperovat, nebo se zcela zničit.

Opět ta nevědomá ironie. Po pasáži, která vyvyšuje rozum nad emocemi, se zde racionální myšlení jeví trochu narušeně. Spousta bodů je jednoduše vynechána. Blair vyjadřuje celkem čtyři obavy: zdravotní rizika, možné poškození biodiverzity, přenos genů a morálku. Říká, že nenachází "žádný seriózní důkaz o zdravotním riziku". Ale neříká nic o tom, že nenachází žádný důkaz o zbývajících třech nebezpečích.

Na téma morálky zmiňuje "legitimní morální otázky", ale pouze ve vztahu ke klonování lidí. A pokud existují "legitimní morální otázky" vztahující se ke klonování lidí, existují také nelegitimní morální otázky, které si lidé kladou ohledně jiných záležitostí?

… Lidé zakoušejí pochopitelné znepokojení nad rychlostí změny, nad novým a neznámým. Obávají se, že technologie odlidšťuje společnost. Jsou znepokojeni názorem, že si vědci vzájemně protiřečí, nebo mohou být nespolehliví. A nad tím, co si vykládají jako neschopnost vlády přiměřeně usměrňovat vědu…

Blair hovoří o "pochopitelných obavách". Přesto fráze jako "názor, že si vědci vzájemně protiřečí" nebo "to, co si vykládají jako neschopnost vlády" jasně ukazují, že jakkoliv jsou tyto obavy "pochopitelné", nelze je ospravedlnit. Nepřipouští, že si vědci skutečně vzájemně odporují nebo že vláda opravdu nedokáže vědu regulovat.

… Někdy znepokojení přechází ve strach, který je zveličován médii. Některá z těchto znepokojení nejsou nikterak nová. Nemusíme se například vracet až ke Galileovi. Bleskosvody, které vynalezl Benjamin Franklin, byly původně strhávány dolů, dokonce i církvemi, protože se o nich věřilo, že odporují Boží vůli. Když se zaváděly vakcíny proti neštovicím, vyvolávalo to v ulicích potyčky….“

Všimněte si stupňování od chápavého tónu nad znepokojením, přes zřetelnou narážku na neoprávněnost názoru, že by si vědci mohli odporovat, až po jednoznačné odsouzení opozice – už se nejedná pouze o pochopitelné starosti, nýbrž o ignoranty a zkázonosné nepřátelé pokroku. Blair tak bezděky potvrzuje to, co tvrdí odpůrci genetického inženýrství:  GMO průmysl se snaží onálepkovat všechny oponenty jako odpůrce vědy, neboť údajně GMO = věda.

Princ Charles

Pravděpodobně nejvýznamnější opoziční politické prohlášení vůči GMO představuje článek prince Charlese „Mých 10 obav z GM potravin“ otištěný v Daily Mail 1. 6. 1999.

"Koncem minulého roku jsem na své webové stránce založil diskuzní fórum na téma GMO. Chtěl jsem podnítit širší společenskou debatu... Mělo to obrovskou odezvu - nějakých 10 000 odpovědí ukázalo, že veřejný zájem ohledně používání GM technologíí se stále zvyšuje. Spousta výrobců potravin a maloobchodníků zřetelně vnímá nesmírné znepokojení svých zákazníků, kteří vyžadují, aby měli volbu v tom, co jedí. Mnozí z nich nyní vyloučili GM složky ze značek svých výrobků. Ale debata je stále živější. Nemine den, aby se neobjevil nějaký nový výzkum, který poukazuje buď na bezpečnost nebo rizika GM technologií. Pro lidi je velmi těžké poznat, kdo má pravdu. Jsem přesvědčen, že je stále spousta nezodpovězených otázke, které je třeba položit ..."

První věta jako by dávala najevo, že celá debata i veřejný ohlas je dílem prince. Ale i zde se vyzdvihuje přednost dialogu. Zmíněných deset tisíc reakcí, které vyjadřují veřejný zájem, tvoří hnací sílu celého článku. Spíše než o prezentaci vlastního pohledu Charles svědomitě předkládá pohledy ostatních. Podobně jako Tony Blair i on se představuje jako ten, kdo spíše naslouchá a opakuje, než by vyjadřoval svůj vlastní postoj.

Dále britský následník trůnu klade otázky, které u veřejnosti vzbuzují obavy:

Potřebujeme v naší zemi GMO? Jsou pro nás GMO bezpečná? Proč jsou pravidla pro schvalování GMO o tolik méně přísná než pravidla pro výrobu nových léků, které užívají tutéž technologii? Kolik toho doopravdy víme o následcích pro životní prostředí u GM plodin? Jak spotřebitelům zajistíme svobodnou volbu (tzn. možnost vyhnout se GM potravinám)? Pokud s GM plodinami bude něco špatně, kdo ponese zodpovědnost? Jaký dopad bude mít pěstování GM plodin na nejchudší země světa?

Z lingvistické stránky je na projevu prince Charlese něco velmi nápadného. Téměř celý se skládá z vět tázacích. Z celkem 71 vět článku jich je 27 zakončeno otazníkem. Proč si britský následník trůnu zvolil tento styl a jaký účinek na čtenáře od něj očekává? Důvodem je nejspíše to, že se jedná o prince. Proto se chce vyhnout nebezpečí, že ho lidé budou vnímat jako arogantní osobu, která zasahuje shora. Královská otázky se snášejí lépe než královské příkazy. Tázací styl je účinným prostředkem proti aroganci. Feminističtí lingvisté zdůrazňují, že tázací styl častěji užívají ženy a že se jedná o styl méně asertivní a více spolupracující, který se pojí s femininními vlastnostmi, jakými jsou tolerance, dialog, ochota naslouchat a vyjednávat.

Oněch deset tisíc respondentů poskytuje princi mandát k tomu, aby po vědcích a vládě vyžadoval, aby svá stanoviska znovu zvážili. A netřeba dodávat, že Charlesovy otázky jsou zcela oprávněné.

Odpověď k poslední otázce poskytuje novější zpráva, podle níž se zavádění GMO v Indii pojí přinejmenším s 200 000 sebe­vraždami rolníků, k nimž došlo během poslední dekády v důsledku zmařené úrody (www.na­turalnews.com...).

Politické projevy vzbuzují pochybnosti

Nejen analýza politických projevů, ale především řada faktů a nezodpovězených otázek nám společně s naší intuicí dávají dostatek důvodů k pochybnostem nad tím, co nám o genetickém inženýrství sdělují politici svým modifikovaným jazykem. Jejich prohlášení nijak nesnižují pochybnosti o neškodnosti GMO a jejich přínosu pro lidstvo, ani pochybnosti o "vědeckém pokroku", který má být reprezentován zaváděním plodin, jimž byla zmrzačena jejich genetická podstata.

Další informace a odkazy

Opravdu jsou obavy z GMO neopodstatněné?

Chemické látky, geneticky implantované do rostlin proti škůdcům, se začínají objevovat v krvi žen a nenarozených dětí. Nový výzkum zjistil, že 93 procent vzorků krve odebraných těhotným ženám, obsahovaly zbytky chemických látek. Lékaři se domnívají, že toxiny se do lidského těla dostávají z konzumovaného masa, mléka a vajec od zvířat, krmených geneticky upravenou kukuřicí. Není jasné, zda mohou stopy chemické látky napáchat v těle nějaké škody, vědci spekulují o riziku alergií, potratů, abnormálního vývoje atd. Více: www.bio-info.cz/...

Evropský komisař pro zemědělství odsoudil GM plodiny, neboť nesplňují podmínky pro výrobu kvalitních potravin, různorodou stravu a přirozenou biodiverzitu. Více: www.bio-info.cz/...

Čeští farmáři opouštějí pěstování geneticky upravených plodin

Plocha určená k jejich pěstování klesla loni v Česku ve srovnání s rokem 2009 o více než čtvrtinu. Loňský propad plochy s geneticky upravenými plodinami v Česku byl jedním z nejvyšších, pokles byl ale patrný v celé Evropské unii. Plocha vyčleněná v EU pro pěstování GMO se v roce 2010 zmenšila v průměru o 13 procent. Více: www.vitalia.cz/...

Další info:

• USA uvažovali o pomstě vůči EU kvůli odporu vůči GMO
• Pořad ČT o GMO