Elita, „velká hra“ a třetí světová válka

Tyto bankovní rodiny a jejich nápomocní lenní pánové se dostali během posledních dvou století k velkým majetkům, kdy se tajně a stále více organizovali jako kontroloři vlád na celém světě a jako arbitři válek a míru.

Dokud nepochopíme toto, bude nemožné pochopit skutečné důvody dvou světových válek a hrozící třetí světové války, války, která téměř jistě začne jako důsledek amerického pokusu zmocnit se a kontrolovat střední Asii. Jedinou cestou pro USA, jak z toho ven, je ustoupit – což je něco, co lidé v USA a na světě chtějí, ale elity nikoliv.

USA jsou zemí kontrolovanou prostřednictvím soukromě vlastněných Federálních rezerv, které jsou kontrolovány hrstkou bankovních rodin, které je založily podvodem.

Ve své zajímavé knize „Tajný tým“ plukovník Fletcher Prouty, zpravodajský důstojník amerického prezidenta v letech 1955-63, zmiňuje pozoruhodný incident, při kterém Winston Churchill přednesl za druhé světové války téměř odhalující projev: „V onu konkrétní noc proběhl na Rotterdam silný nálet. On (Churchill) tam seděl, meditoval, a pak, jako by pro sebe, řekl ‚neomezené ponorkové válčení, neomezené bombardování – to je totální válka‘. Nadále tam seděl, zíral do velké mapy, a pak dodal ‚Čas, Oceán, jakási hvězda, která nás vede, a vysoká kabala z nás udělaly to, co jsme.‘“

Prouty dále uvádí: „Byla to nejpamětihodnější scéna a odhalení reality, která je, v nejlepším případě, zřídkavá. Pokud pro velkého Winstona Churchilla existuje „vysoká kabala“, která nás učinila tím, čím jsme, je naše definice kompletní. Kdo mohl lépe vědět, než sám Churchill během nejtemnějších dnů druhé světové války, že existuje, bez jakýchkoliv pochybností, mezinárodní vysoká kabala? Byla to pravda tehdy, je to pravda dnes, obzvláště v těchto časech jednoho světového řádu. Tato všemocná skupina zůstala nadřazenou proto, že se naučila hodnotě anonymity.“ Tato „vysoká kabala“ je celosvětovou kabalou“ dneška, nazývanou různými autory také elita.

Vysoká kabala a co kontrolují

Elita vlastní média, banky, vojenský a ropný průmysl. Ve své knize „Kdo je kdo v elitě“ autor Robert Gaylon Ross st. uvádí: „Domnívám se, že vlastní americké ozbrojené síly, NATO, tajné služby, CIA, Nejvyšší soud a mnoho dalších nižších soudů. Zdá se, že kontrolují, přímo nebo nepřímo, většinu státních, okresních a místních složek na vynucování práva.“

Elita má v úmyslu dobýt svět využitím schopností lidí Spojených států. Již v r. 1774 Amschel Mayer (Bauer) Rothschild na shromáždění dvanácti nejbohatších mužů Pruska ve Frankfurtu uvedl: „Války by měly být řízeny tak, aby národy obou stran upadly hlouběji do dluhů.“ Dále na stejném setkání informoval: „Paniky a finanční krize by měly nakonec vyústit v celosvětovou vládu, nový řád celosvětové vlády.“

Elita vlastní řadu „mozkových trustů“, které pracují na expanzi, konsolidaci a pokračování její nadvlády nad světem. Královský institut mezinárodních záležitostí (RIIA), CFR, skupina Bilderberg, Trilaterální komise a mnoho dalších podobných organizací jsou zcela financovány elitou a pracují pro ni. Tyto mozkové trusty vydávají časopisy, jako Foreign Affairs, ve kterých jsou tyto imperialistické a protilidské názory povyšovány na publikace, a pak, je-li potřeba, rozšiřovány ve formě knih, kterým se dostane široké publicity.

Zbigniew Brzezinski a Henry Kissinger a spol., jakož i neokonzervativní „myslitelé“, vděčí za své pozice a vysokou životní úroveň štědrosti elit. To je důležitá věc a je třeba ji mít neustále před očima. Tito myslitelé a pisatelé jsou na výplatní listině elit a pracují pro ně. V případě, že někdo o tomto výroku snad pochybuje, může pomoct přečíst si následující citáty z komplexní výzkumné knihy profesora Petera Dale Scotta „Cesta k 9/11 – Bohatství, říše a budoucnost Ameriky“ (University of California Press, 2007):

…Bundyho harvardský chráněnec Kissinger byl jmenován poradcem pro národní bezpečnost poté, co předsedal důležité „studijní skupině“ v CFR. Jako bývalý asistent Nelsona Rockefellera byl Kissinger placen Rockefellerem za to, aby psal pro CFR knihy o omezeném válčení. Také byl silně aktivní v Rockefellerově neúspěšné kampani na post prezidenta v r. 1968. Tudíž Rockefeller a CFR mohli být z kontroly Republikánské strany vyloučeni, ale nikoliv z republikánského Bílého domu. (strana 22).

Následující citát ze strany 38 této knihy je také velmi odhalující:

Vztah Kissingera a Rockefellera byl komplexní a zcela jistě intenzivní. Jak napsal investigativní reportér Jim Hougan: „Kissinger, ženatý s bývalou Rockefellerovou asistentkou, vlastník vily v Georgetownu, jejíž nákup mu umožnily pouze Rockefellerovy dary a půjčky, byl vždy chráněncem svého patrona Nelsona Rockefellera, i když ten ho přímo nezaměstnával.“

Profesor Scott dodává:

Příchod Nixona a Kissingera do Bílého domu v r. 1969 se kryl s tím, že se David Rockefeller stal generálním ředitelem Chase Manhattan Bank. Nixonova-Kissingerova zahraniční politika uvolňování napětí byla v nejvyšším souladu s Rockefellerovým tlakem na internacionalizaci bankovních operací Chase Manhattan. Takže v r. 1973 se Chase Manhattan stala první americkou bankou, která otevřela kancelář v Moskvě. O pár měsíců později, díky pozvání zařízenému Kissingerem, se Rockefeller stal prvním americkým bankéřem, který mluvil s čínskými komunistickými vůdci v Pekingu.

Jak manipulují veřejným míněním

Mimo těchto strategických „mozkových trustů“ založily elity řetězec výzkumných institucí oddaných manipulování s veřejným míněním způsobem, jakým si elity přejí. Jak poukázal John Coleman ve své odhalující knize „Tavistock Institute pro vztahy s veřejností – Formování morálního, spirituálního, kulturního, politického a ekonomického úpadku Spojených států amerických“, v r. 1913 byl ve Wellington House v Londýně založen institut pro manipulaci s veřejným míněním. Podle Colemana:

Moderní věda masové manipulace se zrodila ve Wellington House v Londýně, kdy zrodu tohoto zdravého dítka asistoval lord Northcliffe a lord Rothmere. Britská monarchie, lord Rothschild a Rockefellerové byli zodpovědní za financování tohoto podniku… účelem Wellington House bylo provést změnu v názorech Britů, kteří se silně stavěli proti válce s Německem, což byl úctyhodný úkol, který byl doprovázen „tvorbou názorů“ prostřednictvím průzkumů mínění. Personál tvořili Arnold Toynbee, budoucí ředitel studií na Královském institutu zahraničních záležitostí (RIIA), lord Northcliffe a Američané Walter Lippmann a Edward Bernays. Lord Northcliffe byl spřízněn s Rothschildy prostřednictvím sňatku.

Bernays byl vnukem Sigmunda Freuda, fakt, který nikdy nezmínil, a vyvinul techniku „vytváření souhlasu“. Když se Sigmund Freud přestěhoval do Británie, také se stal, tajně, společníkem této instituce prostřednictvím institutu Tavistock. Podle Colemana byl Bernays „průkopníkem používání psychologie a dalších sociálních věd při utváření a formování mínění veřejnosti, takže si veřejnost myslela, že takto vyrobené názory jsou její vlastní“.

Institut Tavistock disponuje částkou šesti miliard dolarů a má pod svoji kontrolou 400 přidružených organizací, spolu se 3,000 mozkovými trusty, většinou v USA. Stanford Research Institute, Hoover Institute, Aspen Institute of Colorado a mnoho dalších, věnujících se manipulaci s americkým, jakož i globálním veřejným míněním, jsou to odnože Tavistocku. To pomáhá vysvětlit, proč je americká veřejnost natolik zhypnotizována, že je neschopná vidět věci jasně a reagovat.

Výzkumník zabývající se Bilderbergy Daniel Estulin cituje z knihy Mary Scobey „Vyživování lidství“ výrok přisuzovaný profesorovi Raymondu Houghtonovi, že CFR již velmi dlouho dával najevo, že „absolutní kontrola chování je na spadnutí… aniž by lidstvo pochopilo, že krize je za rohem“.

Mějte také na paměti, že v současné době je 80% amerických elektronických a tiskových médií vlastněno pouze šesti velkými korporacemi. K tomuto vývoji došlo v posledních dvou desetiletích, tyto korporace jsou vlastněny elitou. Je téměř nemožné, aby někdo, kdo je obeznámen s tím, co se děje na globální úrovni, sledoval, byť i jen pár minut, překrucování, lži a výmysly, které se nepřetržitě linou z médií, orgánu propagandy a vymývání mozku elity.

Jakmile je váš obrázek jasný, je také snadné si povšimnout zločinného ticha médií u zločinů, které jsou páchány na lidstvu na příkaz elit. Kolik lidí ví, že výskyt rakoviny v irácké Fallujah je mnohem vyšší, než v Hirošimě a Nagasaki, díky použití ochuzeného uranu, a možná dalších tajných jaderných zařízení, americkými jednotkami? Fallujah byla potrestána za odpor proti americkým jednotkám.

Význam Euroasie

Proč jsou USA ve střední Asii? Abychom to pochopili, musíme se podívat na texty loutek elit – Brzezinského, Kissingera, Samuela P. Huntingtona a podobných. Je důležité poznamenat, že příslušníci elit platili mozkovým trustům za vydávání knih jako součást strategie poskytnout vážnost následným nezákonným, nemorálním a kořistnickým akcím, které jsou prováděny na příkaz elity. Názory nejsou nezbytně jejich vlastními – jsou to názory mozkových trustů. Tyto loutky formulují a vyhlašují politiku a plány na příkaz svých pánů, prostřednictvím subjektů jako CFR, skupina Bilderberg atd.

Ve své nekonečně arogantní knize „Velká šachovnice“, vydané v r. 1997, Brzezinski vyjádřil filosofii stojící za stávající americkou vojenskou erupcí. Začíná citací velmi známého názoru britského geografa sira Halforda J. Mackindera (1861-1947), dalšího pracovníka elity. Mackinder byl členem „Coefficients Dining Club“, založeného členy Fabiánské společnosti v r. 1902. Kontinuita politiky elity je naznačena faktem, že Brzezinski začíná Mackinderovou tezí zformulovanou poprvé v r. 1904: „Ten kdo vládne východní Evropě, má v područí pevninu, ten kdo vládne pevnině, má v područí světový ostrov, ten kdo má v područí světový ostrov, má v područí svět.“

Brzezinski tvrdí, že poprvé v lidské historii se stala hlavní silou ne-euroasijská mocnost, a musí držet otěže nad euroasijským kontinentem, pokud má zůstat hlavní globální mocností: „Pro Ameriku je hlavní geopolitickou kořistí Euroasie… Asi 75% lidí světa žije v Euroasii… Euroasie je zodpovědná za asi 60% světového GNP a připadají na ni asi tři čtvrtiny známých světových energetických zdrojů.“

Není to jen geostrategická poloha tohoto regionu – je to také bohatství, „jak ve formě firem, tak toho, co je pod zemí“, co je pro elitu přitažlivé, pro elitu, jejíž lačnost po penězích a lačnost po moci zůstává neukojitelná, jako by byla stižena nemocí.

Brzezinski píše: „Ale je to právě na nejdůležitějším hřišti planety – v Euroasii – kde by mohl v jistý okamžik vzniknout největší rival Ameriky. Toto zaměřování se na klíčové hráče a řádné vyhodnocování terénu musí být odrazovým můstkem pro formulování americké geostrategie pro dlouhodobé řízení amerických euroasijských geopolitických zájmů.“

Tyto hlavní linie byly zveřejněny v r. 1997. Miliony lidí zemřely v posledních dvou desetiletích, a miliony byly v tomto regionu připraveny o domov, ale pro Brzezinského a jemu podobné to zůstává „hřištěm“! Ve své knize načrtl Brzezinski dvě velmi důležité mapy – jedna má nadpis Globální zóna infiltrace násilí (strana 53) a druhá (strana 124) Euroasijský Balkán. Na první je region, do kterého patří tyto země: Súdán, Egypt, Saúdská Arábie, Turecko, Sýrie, Irák, Írán, všechny středoasijské státy, Afghánistán, Pákistán a části Ruska, jakož i Indie. Na druhé jsou dva kruhy, vnitřní a vnější – do vnějšího kruhu patří stejné země, jako na první mapě, ale vnitřní kruh pokrývá Írán, Afghánistán, východní Turecko a bývalé sovětské republiky ve střední Asii.

„Tento obrovský region, zmítaný přelévající se nenávistí a obklopený konkurujícími si mocnými sousedy, bude pravděpodobně hlavním bojištěm…“, píše Brzezinski. Dále píše: „Možné ohrožení americké nadvlády ze strany islámského fundamentalismu by mohlo být součástí problému tohoto nestabilního regionu.“ To bylo napsáno v době, kdy tento druh fundamentalismu problémem nebyl – následně USA věci zmanipulovaly a zvolily si udělat z toho jednu ze svých provokativních a podvodných taktik. Podle svých strategických myslitelů by USA mohly čelit vážnému ohrožení svých ambicí ze strany koalice Číny, Ruska a Íránu, a musí proto udělat cokoliv je v jejich silách, aby takové koalici zabránily vzniknout.

Pro Brzezinského je „terorismus“ – koncept typu Tavistock – pouze dobře naplánovanou a dobře promyšlenou strategií, lží a podvodem, který má poskytnout krytí pro vojenskou přítomnost ve střední Euroasii a jinde. Je používán, aby udržel americkou veřejnost ve stavu strachu, Rusko ve stavu nejistoty ohledně dalšího rozpadu (USA vycvičily a podporovaly čečenské bojovníky, „teroristy“ všude) a ospravedlnila se přítomnost amerických jednotek v a kolem střední Asie.

Vymyšlená válka proti terorismu

Terorismus poskytuje ospravedlnění pro přeměnu Spojených států na policejní stát. Podle Washington Post z 20. a 21. prosince 2010, mají nyní USA 4,058 protiteroristických organizací! Ty zcela jistě nejsou určeny na tak zvané teroristy, kteří operují ve střední Asii – toto číslo dalece převyšuje počet tak zvaných teroristů na celém světě. Bezuzdné domácí šmírování amerických agentur je nyní životním faktem a americká veřejnost to, jako vždy, akceptovala, díky úmluvě médií a institucí typu Tavistock, vlastněných elitou.

Americký historik Howard Zinn to říká velmi dobře: „Tak zvaná válka proti terorismu není jen válkou proti nevinným lidem v jiných zemích, ale je také válkou proti lidem ve Spojených státech: válkou vedenou proti našim svobodám, proti naší životní úrovni. Bohatství země je kradeno lidem a předáváno super bohatým. Jsou kradeny životy mladým. A zloději jsou v Bílém domě.“ Ve skutečnosti zloději Bílý dům kontrolují a dělali to velmi dlouhou dobu.

Ve své vynikající knize „Překročení Rubikonu“ Michael Ruppert poukazuje na to, že většina násilí v regionu střední Asie, jakož i v Pákistánu, který byl zakroužkován v obou mapách Brzezinského knihy, bylo „započato americkými proxy“. „Vzhledem k tomu, že tyto mapy byly zveřejněny plné čtyři roky předtím, než první letadlo narazilo do Světového obchodního centra, spadají do kategorie důkazů, o kterých jsem se dozvěděl na LAPD (policii Los Angeles). Říkali jsme jim „vodítka“. To znamená, že erupce amerického militarismu po 9/11, a samotná tato událost, bylo součástí předem naplánované a koherentní strategie globální nadvlády, v rámci které jsou „dobýváni“ i lidé v USA, prostřednictvím totalitní legislativy zavedené po 9/11.

Jak říká Brzezinski:

Amerika je příliš demokratická doma, aby mohla být autokratická v zahraničí. To omezuje použití americké moci, obzvláště schopnost vojenského zastrašování. Nikdy dříve lidová demokracie nedosáhla mezinárodní nadvlády. Ale uchopení moci není cílem, po kterém by lid toužil, s výjimkou situací náhlé hrozby nebo ohrožení pocitu veřejnosti ohledně domácího blahobytu… Ekonomické sebeupírání (tedy vojenské výdaje) a lidské oběti (oběti dokonce i mezi profesionálními vojáky) požadované pro toto úsilí jsou pro demokratické instinkty nepříjemné. Demokracie je vůči imperiální mobilizaci nepřátelská.

Zcela jistě je legislativa po 9/11, mimořádná expanze agentur a šmírování americké veřejnosti důvodem velké spokojenosti elit – USA lze nyní nazvat demokracií jen stěží. Jak informoval Washington Post, Národní bezpečnostní agentura (NSA) zachycuje každý den přes 1,7 miliardy e-mailů, telefonických hovorů a dalších komunikací a ukládá je. Není divu, že Bush označil 9/11 za "velkou příležitost“ a že Rumsfeld to považoval za analogii druhé světové války pro „přetvoření světa“.

Aby elity dosáhly svých cílů, zničily USA Jugoslávii, zatímco Rusko zůstalo v úžasu a neschopnosti, provedly změny režimů ve střední Asii, vytvořily vojenské základny ve východní Evropě a střední Asii, a pořádaly vysoce provokativní vojenská cvičení testující postoje Ruska a Číny. Když Číňané protestovali proti nedávnému námořnímu cvičení s Jižní Koreou příliš blízko čínského území, americký mluvčí odpověděl: „Tato rozhodnutí jsou činěna námi, a výhradně námi… Kde cvičíme, kdy cvičíme, s kým a jak, s jakými aktivy a tak dál jsou rozhodnutí činěná námořnictvem Spojených států, ministerstvem obrany, vládou Spojených států.“ Jak poznamenává novinář Rick Rozoff: „Není možné, aby takový konfrontační, arogantní a vulgární jazyk nebyl příslušně a řádně v Pekingu chápán.“

USA získaly základny v Rumunsku, Bulharsku, Polsku a České republice – a vybudovaly největší základnu všech dob v tomto regionu, Camp Steel v Kosovu. Podle zprávy ruských novin Kommersant z 3. března 2011 má být čtyřfázový plán na vytvoření amerického raketového systému v Evropě plně dokončen do konce roku 2020. USA také pilně budují bilaterální vojenské vztahy na ruském dvorku s Ázerbájdžánem, Kazachstánem, Uzbekistánem, Turkmenistánem, a prosazují cíl vytvořit „větší střední Asii“ od Afghánistánu až po Střední východ, velký koridor, odkud bude ropa, plyn a velké nerostné bohatství proudit do kufříků americké elity, na krvavý úkor místních lidí.

Jak poznamenal indický kariérní diplomat M. K. Bhadrakumar: „Není daleko doba, kdy začnou cítit, že 'válka proti terorismu' poskytuje vhodnou rubriku, pod kterou si USA postupně pro sebe zajišťují permanentní příbytky na vrcholcích Hindúkuše, Pamíru, ve středoasijských stepích a na Kavkaze, které tvoří strategickou osu dohledu nad Ruskem, Čínou, Indií a Iránem.“ Scéna pro velkou válku s účastí velkých mocností doby – USA, Ruska a Číny – je nyní připravena, na základě úmyslu elity. Je to jen otázka času.

Neustále dokola vedla americká elita své dobré lidi do velkých válek prostřednictvím zdokumentovaných a dokázaných podvodů – potopení Lusitanie v první světové válce, Pearl Harbor ve druhé světové válce, atd. Elita nás považuje za „lidský odpad“ – výraz, který poprvé použili Francouzi v Indočíně. Vytváří také pořádnou porci „lidského odpadu“ v USA. Zpráva Světové banky poukazuje na to, že v r. 2005 bylo v „nejisté pozici“ 28 milionů Američanů – v r. 2007 tento počet vzrostl na 46 milionů! Jeden z pěti Američanů čelí možnosti, že se stane „nuzákem“ – 38 milionů lidí dostává potravinové lístky!

Michael Ruppert naříká:

Má země je mrtvá. Její lidé kapitulovali před diktaturou a tím se stali primární podpůrnou skupinou diktatury; její základnou; jejím obráncem. Každý den nabízí svůj souhlas diktatuře tím, že provádí operace v bankách a utrácejí své vypůjčené peníze u korporací, které ji řídí. Skvělá strategie neokonzervativců George H. W. Bushe triumfovala. Přesvědčte Američany, že nemohou žít bez „dobrých věcí“, pak si sedněte a sledujte, jak podporují progresivně stále odpornější zločiny, které pácháte, a předhazujete jim kosti se stále méně masa. Celou dobu je zamykejte v dluzích. Zničte střední třídu, jedinou politickou základnu, které je třeba se obávat. Donuťte je akceptovat, díky jejich sdílené vině, stále represivnější opatření policejního státu. Udělejte cokoliv chcete.

Globální ekonomický systém postavený na nelidských a kořistnických hodnotách, kde hrstka vlastní více bohatství, než miliardy hladových dohromady, skončí, ale konec bude bolestný a krvavý. Je to systém, ve kterém elita vzkvétá na válkách a široce rozšířené lidské bídě, na smrti a plánovaném ničení. Jak řekl Einstein: „Nevím, jakými prostředky se povede třetí světová válka, ale mohu vám říct, jaké budou použity ve čtvrté – kyje a kameny!“

Profesor Mujahid Kamran je vice-kancléřem univerzity Punjabu v pákistánském Lahore, a jeho kniha Velký podvod – Korporátní Amerika a permanentní válka právě vyšla (duben 2011) v Sang e Meel Publications, Lahore, Pakistán.