Žaloba se snaží o zneplatnění GMO patentů Monsanto

Nadace Public Patent podala žalobu jménem 270,000 lidí ze šedesáti organických firem a obchodních asociací, včetně tisíců certifikovaných organických farmářů. V Organic Seed Grovers and Trade Association, et. al. Vs Monsanto, et al. (americký oblastní soud, jih státu New York, případ č. 11 CIV 2163), PUBPAT rozebírá podrobnosti neplatnosti jakéhokoliv patentu, který tráví lidi a prostředí, a který není pro společnost užitečný, což jsou dva hlavní charakteristické znaky amerického patentového práva.

„Jak v r. 1817 napsal Justice Story, aby byl patentovatelný, musí být vynález „zdraví neškodný, být dobrou politikou nebo být založen na dobré morálce společnosti,“ poznamenává žalobce ve svém úvodním odstavci, kdy cituje Lowell vs Lewis.

Žaloba poukazuje na studie uvádějící škody způsobené herbicidem Roundup firmy Monsanto, včetně poškození lidské placenty, lymfomu, myelomu, potratů zvířat a dalších dopadů na lidské zdraví.

Žalobci odsuzují Monsanto za zákaz nezávislého výzkumu svých transgenických osiv a za její úspěšné lobbistické snahy zakázat označování GM potravin. Mnozí přichází se strašákem alergických reakcí na GM potraviny, důkazem, který je skryt díky neexistenci označování.

Žaloba napadá také propagandu, že transgenická osiva zvyšují výnosy a snižují použití pesticidů, a cituje zprávy o neplodnosti osiva a zvýšeném používání pesticidů. Žalobce zmiňuje žalobu z r. 2010 podanou Západní Virginií poté, co několik studií rozporovalo výnosnost uváděnou v reklamách Monsanto. A uvádí růst vůči glyfosátu odolných super plevelů.

„Takže protože je škodlivost transgenických osiv známa, a přísliby ohledně prospěšnosti transgenických osiv jsou podvodné, není transgenické osivo prospěšné společnosti.“

To znamená, že pokud bude soud souhlasit, všechna transgenická osiva neodpovídají kritériím patentového zákona. Tato žaloba má potenciál zrušit přidělení patentů u všech biotechnologických osiv, což bude mít dopad na BASF, Bayer, DuPont, Dow a Syngenta, a další. Ke genetické kontaminaci přírodních rostlin dochází tam, kde jsou pěstovány GM plodiny, bez ohledu na to, kdo je vyvinul. Požívání potravy, jejíž DNA byla zaneřáděna, je nebezpečné, bez ohledu na to, kdo ji zaneřádil.

To, co dělá Monsanto specifickým případem, je, že jde o americký semenářský monopol. Tržními orgány je dobře zdokumentováno, poukazuje žalobce, že „více než 85-90% veškerých sojových bobů, kukuřice, bavlny, cukrovky a kanoly pěstovaných v USA obsahuje Monsanto patentované geny.

Prostřednictvím svého monopolu Monsanto vyšroubovala ceny osiv. V posledních deseti letech se cena osiva kukuřice zvýšila o 135% a sojových bobů o 108%, uvádí žaloba. V r. 1997 utratili farmáři za osivo sojových bobů pouze 4-8% svých příjmů, „zatímco v r. 2009 utratili farmáři, kteří sázeli transgenické sojové boby, za osivo 16,4% svých příjmů.

Monsanto také použila svoji dominantní pozici pro omezení konkurence ze strany ostatních výrobců herbicidů, viní žaloba.

Žalobci uvádí 23 amerických patentů Monsanto a obviňují firmu z „dvojitého patentování“, a tím posilování svého monopolu v celém odvětví transgenických osiv:

„Ačkoliv americký patentový systém umožňuje vylepšování stávajících vynálezů, nedovoluje, aby žadatel rozšiřoval svůj monopol nad oblastí vynálezů tím, že obdrží patent, který vyprší později a který se nijak výrazně neliší od patentu, který již vlastní…“

„Monsanto začala žádat o patenty na toleranci vůči glyfosátu v polovině 80. let. První patenty na tento znak dostala v r. 1990 a nyní vypršely. Mimo usilování o prodloužení svých dřívějších patentů na odolnosti vůči glyfosátu Monsanto nadále usilovala, a úspěšně, o získání patentů na technologii Roundup Ready po více než dvacet let…“

Tím, že získala transgenické patenty, Monsanto neoprávněně prodloužila období patentové exkluzivity tím, že zdvojila vlastnictví patentů v oblasti vynálezu, která již byla pokryta ostatními patenty Monsanto.“

Žaloba pak uzavírá, že „patenty Monsanto na transgenické osivo jsou tudíž neplatné, protože porušují zákaz dvojitého patentování“.

Genetická kontaminace

Zde je matka všech argumentů, která dává smysl většině veřejnosti. Jak drzé je žalování farmářů poškozených genetickou kontaminací úrody ze strany Monsanto? Je to, jako by mlátička žaloval svoji nedobrovolnou oběť za poškození své pěsti.

„Žalobci nemohou být obviněni z porušení jakéhokoliv transgenického patentu Monsanto, pokud utrpěli kontaminací od transgenických osiv Monsanto bez jakéhokoliv vlastního záměrného přičinění.“

Monsanto připouští, že její produkty přírodní rostliny kontaminují. To musí být důvod, proč nedávno pozměnila svoji Smlouvu o správě technologie, aby se zodpovědnost za její produkty převedla na farmáře, kteří je kupují.

Žaloba logicky tvrdí, že genetická kontaminace se rovná poškozování majetku těch, kdo GM osiva nechtějí, a způsobuje jim výrazné ekonomické škody.

Byli jsme toho svědky, když transgenická osiva Bayer kontaminovala třetinu amerických zásob rýže, což způsobilo, že Evropská unie uzavřela svůj trh pro americkou rýži. Bayer čelila v důsledku kontaminace a uzavření trhu 6,000 žalobám. Mimo již prohraných nebo vyřešených žalob prohrála minulý měsíc Bayer 137 milionů dolarů v rámci žaloby Riceland Foods. V novém sporu se uvádí, že „celosvětová celková ekonomická ztráta v důsledku kontaminace (GM rýže v r. 2006) byla odhadnuta na 741 milionů a 1,285 miliardy dolarů“.

Dopad na odvětví biotechnologických potravin

Žaloba tvrdí, že kvůli tomu, že „kontaminace je rozumně předvídatelná“, ztrácí tím Monsanto svá patentová práva kdykoliv prodává své GM osivo. To ji nezabrání osivo prodávat, ale umožní to farmářům uchovat si osivo z transgenické úrody. Žádná společnost nemůže zůstat v podnikání bez navracejících se zákazníků, obzvláště taková, která utrácí miliony za výzkum a vývoj. A protože transgenická kontaminace se neomezuje jen na osiva Monsanto, všechny biotechnologické osivářské společnosti budou čelit zrušení svých duševních vlastnických práv.

Škody způsobované biotechnologií se neomezují pouze na osiva nebo chemikálie Monsanto. Aby se ochránil svět před odvětvím biotechnologických potravin, které přesahuje i do života zvířat, musí být zakázáno samotné patentování života. Tato žaloba nás může přiblížit k návratu právních norem před rozhodnutím Nejvyššího soudu v r. 2001 v J.E.M. Ag Supply vs Pioneer Hi-Bred International. V tomto případě Ovez vysvětluje:

„Farm Advantage zažádala o zneplatnění patentu a tvrdila, že pohlavně se rozmnožující rostliny, jako kukuřice firmy Pioneer, nejsou patentovatelné, podle článku 101. Farm Advantage trvala na tom, že zákon o patentování rostlin z r. 1930 (PPA) a zákon o ochraně rostlinných druhů (PVPA) ustanovily výhradní statutární prostředky pro ochranu života rostlin.“

Soud nesouhlasil, a tím umožnil patenty na pohlavně se rozmnožující životní formy, což se týká i zvířat. Významné je, že toto rozhodnutí bylo napsáno eticky nevyhraněným Clarence Thomasem, bývalým právníkem Monsanto. Thomas tak odmítl zříct se případu z r. 2010, který se týkal Monsanto. (Geertson Seed vs Monsanto, týkající se kontaminace přírodní vojtěšky).

K žalobcům v rámci žaloby PUBPAT patří Navdanya International, vedené dr. Vandana Shiva, který dlouho bojuje proti biologickému pirátství. Genetické patenty „vyvolaly epidemii pirátství, kdy se krade kreativita přírody a tisíciletí původních inovací,“ napsal Shiva v Navdanya.

Nová žaloba nemohla přijít ve vhodnější dobu, vzhledem k nedávnému rozhodnutí USDA umožnit pěstování rýže modifikované lidskými geny firmou Ventria Bioscience. Takové schválení vyvolává otázku: Kdy to překročí hranici kanibalismu? Biotechnologické a farmaceutické společnosti vyrobily několik stovek „farma osiv“ – potravin, které obsahují vakcíny proti spoustě nemocí. FDA a USDA by byly rády, abychom ignorovali, že tento plán nebere v úvahu vhodnou dávku, odpovídající věku, váze a zdravotnímu stavu každého člověka, samotný základ farmacie.

Biotechnologie se vymkla kontrole a představuje pro lidstvo a prostředí výrazné nebezpečí. Žaloba PUBPAT je významným krokem k obnovení bezpečných, duševně nechorých a konsenzuálních dodávek potravin.