Irská krize

Totální selhání volného trhu

Eric Toussaint

18.1.2011 Komentáře Témata: Evropa, Krize 957 slov

V průběhu posledních deseti let bylo Irsko nejhorlivějšími přívrženci volného trhu prohlašováno za model hodný následovaní. Keltský tygr měl vyšší tempo růstu, než je evropský průměr. Daňová sazba pro podniky byla snížena na 12,5 % a pro nadnárodní společnosti, které nově založily podnik, dokonce jen mezi 3 a 4 %, což je sen všech podnikatelů. Irský schodek v rozpočtu byl v roce 2007 nulový, stejně tak, jako míra nezaměstnanosti v roce 2008. Zdálo se, že z tohoto pozemského ráje mají všichni prospěch. Pracující měli práci, i když často velmi nejistou, a jejich rodiny trávily čas utrácením peněz za zboží a služby, kterých bylo všude nadbytek, a jak místní tak i zahraniční kapitalisté se radovali z bohatých zisků.

V říjnu 2008, pár dní předtím, než belgická vláda z peněz daňových poplatníků dala dotaci velkým "belgickým" bankám Fortis a Dexia, profesor ekonomie a šéf burzy v Bruselu Bruno Colmant publikoval odborný posudek v denním věstníku Le Soir, vydávaném ve francouzštině, s prohlášením, že Belgie musí bezpodmínečně následovat irský model a omezit regulování svého finančního systému. Podle Colmanta Belgie potřebovala změnit právní podmínky a podmínky pro svobodné podnikání tak, aby se stala přitažlivou pro mezinárodní kapitál, stejně, jako je tomu v Irsku.

O pár týdnů později prosí keltský tygr o milosrdenství.

Finanční deregulace v Irsku spustila prudký vzestup úvěrů domácnostem (v předvečer krize dosáhlo zadlužení domácností 190 % hrubého domácího produktu) a to zejména v oblasti nemovitostí, což je faktor, který pomohl k výraznému vzestupu ostrovní ekonomiky (stavebnictví, finanční činnosti atd.). Díky vytvářeni mnoha zahraničních firem a růstu objemu finančních prostředků v bankách zažil bankovní sektor mohutný růst. V obchodě s nemovitostmi a na burze se začaly vytvářet spekulace s neúměrným růstem cen. Celková výše finanční hodnoty akcií, emisí dluhopisů a bankovních aktiv byla čtrnáctkrát větší, než HDP celé země.

Pak se stalo to, co nikdo nepředpokládal, že by se v tak pohádkovém světě stát mohlo. V průběhu září a října 2008 se úžasný domeček z karet zřítil a spekulace s nemovitostmi a financemi se provalily. Společnosti uzavřely své provozy nebo opustily zemi, nezaměstnanost vzrostla z 0 % v roce 2008 na 14 % na počátku roku 2010. Úměrně k tomu se také zvýšil počet rodin neschopných splácet své dluhy. Celý irský bankovní systém balancoval na pokraji bankrotu a vyděšená vláda slepě zaručila bankovní vklady ve výši 480 mld. Eur, což je téměř třikrát více než irský HDP ve výši 168 mld. Hlavní zdroj poskytování půjček na nemovitosti byla banka Allied Irish Bank, která byla znárodněna transfúzí 48,5 mld. Eur, což je asi 30 % HDP.

Vývoz se zpomalil. Státní příjmy klesly. Rozpočtový schodek vzrostl z 14 % HDP v roce 2009 na 32 % v roce 2010 při čemž více než polovina vznikla z masivní podpory poskytované bankám. Bylo jim vyplaceno 46 mld v penězích a za 31 mld. byla odkoupena nenávratná aktiva.

Na konci roku 2010 dosáhl evropský záchranný plán s účastí MMF 85 mld. eur úvěru, včetně 22,5 mld. od MMF a již teď je jasné, že to stačit nebude. Na oplátku je keltský tygr přinucen řešit problém radikálně přijetím drastického úsporného plánu, který silně ovlivňuje kupní sílu domácností, na snížení spotřeby, na snížení veřejných výdajů na sociální péči, na platy státních úředníků, na investice do infrastruktury (aby se usnadnilo splácení dluhů) a na zvýšení příjmů z daní. Na sociální úrovni jsou hlavní úsporná opatření opravdovou katastrofou:

  • snížení pracovních míst ve státní správě o 24 750, což je 8 % z pracovních sil, pro srovnání by to bylo 350 000 míst ve Francii
  • nově přijati zaměstnanci budou vydělávat o 10 % méně
  • redukce sociálních dávek snížením podpor rodinám a v nezaměstnanosti, výrazné snížení zdravotního rozpočtu a zmrazení důchodů
  • zvýšení daní, které budou tvořeny převážně z daní obyvatelstva, které je krizí postiženo již nyní, především zvýšením DPH z 21 % na 23 % do roku 2014 a vytvořením daně z nemovitostí, většina domácností byla dosud z daní z nemovitosti osvobozena
  • snížení minimální hodinové mzdy na 7,65 až 8,65 eur nebo o 11 % méně

Irsko platí velmi vysoké úroky z úvěrů, z půjčky od MMF to je 5,7 % a z úvěru od EU je to 6,05 %. Tyto půjčky budou použity na vyplácení dluhopisů na irské dluhy od bank a jiných finančních institucí, které si na jejich skupování vypůjčují peníze od Evropské centrální banky s úrokem z úvěru 1 %, takže další šikovný tah soukromých finančníků. Podle agentury AFP výkonný ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn prohlásil, že to bude fungovat, i když samozřejmě to nebude snadné, protože to je těžké pro lidi, když kvůli rozpočtovým omezením budou muset přinášet oběti.

Opozice jak na ulicích, tak i v parlamentu byla vyhraněna. Dail, neboli dolní komora parlamentu odhlasovala 85 mld. záchranný plán v poměru pouze 81 : 75. V rozporu s opouštěním orientace na volný trh Mezinárodní měnový fond prohlásil, že se počítá s tím, že Irsko mezi své priority zařadí reformy s cílem zrušit strukturální překážky pro podnikání tak, aby se podpořila konkurenceschopnost v příštích letech. "Socialista" Dominique Strauss-Kahn řekl, že je přesvědčen, že ani nová vláda po volbách na počátku roku 2011 by nic nezměnila. Věřím, že i když opoziční strana Fine Gael and labour kritizují vládu a program (....), chápou potřebu tento program zavést.

Stručně řečeno, ekonomická a finanční liberalizace, zaměřená na přilákaní zahraničních investic a nadnárodních finančních institucí, naprosto selhala. A navíc je urážející, že ke všem škodám, které občané musí nést v důsledku této politiky, MMF i irská vláda trvají na zachování orientace na volný trh stejně jako v posledních dvaceti letech a pod tlakem mezinárodních financí vystavují obyvatelstvo programu strukturálních změn podobných těm, kterým jsou vystaveny země třetího světa v průběhu posledních třiceti let.

Přesto, tyto skutečnosti by měly ukázat, co se nesmí udělat a proč je nejvyšší čas k prosazování odlišné logiky, a to, že prioritou jsou lidé a ne soukromé peníze.

Eric Toussaint je předseda Výboru pro zrušení dluhů třetího světa

Článek A Total Failure of Neoliberalism vyšel 3.ledna na counterpunch.org. Překlad Dagmar Vainová
Známka 1.1 (hodnotilo 35)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 21 930