USA synchronně připravují útok na Írán a Venezuelu

Nil Nikandrov

2.8.2010 Komentáře Témata: USA 1048 slov

Kolumbijská vláda začala s novým kolem obviňování, že venezuelský prezident Hugo Chavez tajně podporuje guerillová hnutí FARC a ELN v Kolumbii a poskytuje útočiště jejich vůdcům. Venezuela zareagovala tvrdě – Chavez s Kolumbií přerušil diplomatické styky a Organizace amerických států musela 22. července uspořádat naléhavé setkání, na žádost Kolumbie. Bylo to letos potřetí, kdy vláda Alvaro Uribe vznesla proti Caracasu taková obvinění a tvrdila, že má důkazy, že levicové skupiny operují z území Venezuely.

Venezuela obvinění, že dodává zbraně a peníze FARC a ELN, cvičí jejich bojůvky nebo jim umožňuje používat své území, odmítá. Hranice mezi Venezuelou a Kolumbií je 2,000 km dlouhá a nachází se v oblasti, kde je spousta hor a deštných pralesů. Křižuje ji také bezpočet řek. V důsledku toho je téměř nemožné hranice zapečetit a – dlouho před příchodem Chaveze – se tento terén stal domovem různých pašeráků, drogových dealerů, hledačů zlata a diamantů, a dalších všemožných dobrodruhů. Generální tajemník Organizace amerických států Jose Miguel Insulza souhlasil, že obvinění Kolumbie jsou nepodložená, a uvedl fakt, že terén, kde se bojůvky pohybují, je příliš obtížný na to, aby ho kontrolovala jakákoliv země. Poznamenal, že zatímco Uribe kritizuje Venezuelu za to, že bojůvky nezatýká, je Kolumbie stejně neschopná je dostat.

Insulza ocenil Chaveze za to, že vyzývá FARC složit zbraně, protože je to nutná podmínka pro vyřešení krize a politické vypořádání mezi Venezuelou a Kolumbií.

Ve své analýze situace Chavez zdůraznil, že Kolumbie hraje „závislou roli“ v konfrontaci, která doposud zůstává omezena na slovní přestřelky. „Iniciativy“ Kolumbie s cílem vyprovokovat odsouzení Venezuely a Chaveze za údajné vazby na teroristy a drogové kartely Organizací amerických států a dalšími mezinárodními organizacemi jsou podněcovány a koordinovány USA. Washington tlačí na mezinárodní izolaci Venezuely a pokouší se podkopat domácí pozici Chavezova „režimu“ pomocí tajných operací CIA a DEA, kombinovaných se štědře sponzorovanými aktivitami rozsáhlé sítě předpojatých NGO. Tato snaha během Bushova období obrovsky selhala: na rozdíl od předpovědí vykouzlených americkým ministerstvem zahraničí, CIA a Pentagonem se po řadě volebních kampaní, ve kterých Chavez během posledního desetiletí vyhrál, stalo jasným, že jeho vláda je pozoruhodně stabilní. Když k tomuto závěru došla, vláda B. Obamy, nositele Nobelovy ceny míru, se uchýlila ke scénáři sesadit Chaveze silou. Za B. Obamy USA začaly aktivně posilovat své existující základny a zakládat nové podél hranic Venezuely. USA mají 10 vojenských základen jen v samotné Kolumbii, ačkoliv mimo to se Pentagon těší neomezenému přístupu k vojenské infrastruktuře této de facto okupované země. Základny americké armády a námořnictva byly také rychle vybudovány v Kostarice a Panamě. Experti věří, že na seznam potenciálních cílů jednotek umístěných na těchto základnách patří jak Venezuela, tak její regionální spojenci – Kuba, Nikaragua a Ekvádor. Američtí vojenští poradci jsou posíláni ve stále větším počtu do Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru. Během posledních několika měsíců USA silně militarizovaly svoji hranici s Mexikem.

Aniž by se obtěžoval vážněji své plány zakrýt, Washington se chystá na vojenskou kampaň na západní polokouli. Až donedávna byla tato aktivita organizována zpoza opony americkým velvyslancem v Kolumbii W. Brownfieldem, chráněncem G. Bushe, který je autorem řady selhavších komplotů ve Venezuele. Jeho přesazení do Kolumbie mu poskytlo druhou šanci, kterou nezahodil – naštěstí pro něj byla místní oligarchie a pravičácká vojenská elita připravena udělat cokoliv, aby se zabránilo šíření „populismu“ v oblasti.

Chavez často mluví o hrozbě, představované USA. Letos v červenci několikrát varoval před hrozbou americké agrese, vyšší než kdy předtím, kdy informace dostal od dobře informovaného „tajného přítele“ ve Washingtonu. Informace z alternativních zdrojů toto tvrzení potvrzují. Hodnocením Chaveze je, že v tuto chvíli Venezuela čelí největšímu riziku agrese z území Kolumbie za posledních sto let. V důsledku toho byl Chavez nucen zrušit svoji tradiční návštěvu Kuby při výročí revoluce.

Chavez probíral tuto alarmující situaci na hranicích mezi Venezuelou a Kolumbií s regionálními vůdci. Říká, že Washington nemá o jeho správné vyhodnocení zájem. Z Chavezova pohledu mají USA ve vymýšlení výmluv pro agrese rozsáhlé zkušenosti. V případě Iráku šířily USA mýtus o zbraních hromadného ničení. Chavez říká, že Američanům je dobrá každá výmluva a akceptovatelná každá lež, když potřebují svrhnout vládu nebo zabít prezidenta, neochotného s nimi spolupracovat.

Chavez varoval Obamovu vládu, že v případě, že bude na zemi zaútočeno, nedostanou USA od Venezuely nikdy ani barel ropy.

Washington vede proti Venezuela permanentní očerňovací kampaň. Kolují zprávy, že Chavez hostí teroristy z ETA nebo bojůvky z Íránu, Palestiny a Libanonu, a pomáhá jim pronikat do USA. Tyto desinformace, Venezuelou snadno vyvratitelné, se zcela jistě vynoří znovu, až americké a izraelské jednotky zasáhnout íránskou „jadernou infrastrukturu“, letiště a vojenské základny. Tentokrát uslyšíme dramatické zprávy, že íránští teroristi, za pomoci Chaveze, provedli útoky na americké území z Venezuely, a že americká velvyslanectví v zemi jsou pod útoky venezuelských extremistů. USA se běžně uchylují k provokacím, aby dosáhly svých politických cílů. Útoky na americká zařízení v Caracasu mohou být organizovány za pomoci kolumbijských polovojenských formací, které již ve Venezuele operují, nebo americkou tajnou službou, o které se ví, že řídí síť agentů v průmyslových centrech země. Odpovídající scénáře byly mnohokrát popsány uznávaným expertem na americko-venezuelské vztahy Jose Vicente Rangel.

V těchto dnech jsou íránské jaderné ambice stejným mýtem, jakým byl mýtus o zbraních hromadného ničení v rukou Saddama Husseina, ale globální média již veřejné mínění na celém světě – a v Rusku obzvláště – zmasírovala, aby akceptovalo zmasakrování další suverénní země duem USA-Izrael. Od počátku se musel Chavez, prominentní politik a stoupenec socialismu, který se odvážil postavit se do cesty USA v latinské Americe, dostat pod nějaký druh tlaku. Může to být díky podobnosti okolností, že se Venezuela za Chaveze dala do partnerství s Íránem v oblasti politiky, energetiky a obchodu. Ignorujíc hněv Washingtonu Chavez otevřeně straní Íránu. Navštívil Teherán při řadě příležitostí a neustále zve íránské vůdce do Caracasu. Chavez se zavázal, že nenechá Írán ve štychu. USA jsou si jasně vědomy, co tento signál vyslaný Chavezem znamená: za války v Afghánistánu a nadcházející války v Íránu by stažení barelů Venezuelou poslalo ceny ropy až na 200 dolarů za barel, a tím by to oživilo globální ekonomickou krizi.

Další vývoj konfliktu mezi Venezuelou a Kolumbií není bilaterálním procesem. USA jsou očividně odhodlány Chaveze a jeho „populistickou“ alianci neutralizovat za jakoukoliv cenu, aby si zajistily dodávky venezuelské ropy, které by mohly být klíčové v případě války s Íránem, která bude pravděpodobně vleklá a ovlivní širší Střední východ.

Chavez není typem vůdce, který ustoupí tlaku a hrozbám. Před několika dny prohlásil, že válečné lodě venezuelského námořnictva by mohly odjet na přátelskou návštěvu Abcházie. Kdo ví, může existovat plán ještě pro další přátelskou návštěvu – Íránu.

Článek The US is Synchronously Preparing to Launch Aggressions Against Iran and Venezuela vyšel 29. července na serveru en.fondsk.ru. Překlad L. Janda.
Známka 1.0 (hodnotilo 35)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 20 129