Amerika – ponurá pravda

Lance Freeman

11.6.2010 Komentáře Témata: USA 2329 slov

Američané, mám pro vás pár špatných zpráv:

Máte nejhorší kvalitu života ve vyspělém světě – výrazně.

Pokud byste tušili, jak lidé v západní Evropě, Austrálii, Novém Zélandu a v mnoha částech Asie opravdu žijí, povstali byste a vyšli do ulic a volali po lepším životě. V podstatě průměrný australský nebo singapurský taxikář má mnohem lepší životní úroveň, než typický americký bílý límeček.

Vím to, protože jsem Američan, a unikl jsem z onoho vězení, které nazýváte domov.

Žil jsem po celém světě, v bohatých zemích i v chudých, a je pouze jedna země, do které bych nikdy neuvažoval se vrátit. Spojené státy americké. Jen pouhé pomyšlení na to mne naplňuje hrůzou.

Zvažte to, jste jediní lidé ve vyspělém světě bez jednorázově placeného zdravotního systému. Každý v západní Evropě, Japonsku, Kanadě, Austrálii, Singapuru a Novém Zélandu má zdravotní pojistku krytou jednou platbou. Pokud onemocní, mohou věnovat veškerou svoji energii uzdravení. Pokud onemocníte vy, musíte válčit se dvěma věcmi najednou, s vaší nemocí a strachem, že vás to finančně zruinuje. Každoročně bankrotují miliony Američanů, v důsledku vysokých účtů za zdravotní péči, a desítky tisíc jich každý rok umírají proto, že nemají pojištění nebo mají nedostatečné pojištění. A ani na vteřinu nevěřte těm kecům, že Amerika má nejlepší systém zdravotní péče na světě, nebo nejkratší dobu čekání: byl jsem v nemocnicích v Austrálii, Novém Zélandu, Evropě, Singapuru a Thajsku, a každá z nich byla lepší, než „dobrá“ nemocnice, do které jsem chodíval kdysi doma. Doba čekání byla kratší, tato zařízení byla příjemnější a lékaři stejně dobří.

Je to ironické, protože potřebujete dobrý zdravotní systém více, než kdokoliv jiný na světě. Proč? Protože váš životní styl je vás téměř předurčuje stát se nemocnými.

Začněme s vaší stravou: Většina hovězího, které jíte, byla při zpracování vystavena fekáliím. Vaše drůbeží je kontaminováno salmonelou. Vaše chovná zvířata a drůbež jsou nacpaná hormony a antibiotiky. Ve většině jiných zemí by vláda zasáhla, aby své spotřebitele před něčím takovým ochránila; ve Spojených státech je vláda koupená firmami, aby bránila jakékoliv účinné regulaci nebo inspekcím. Za několik málo let bude většina veškeré prodávané produkce ve Spojených státech geneticky upravená, díky vřelému vztahu mezi společností Monsanto a vládou Spojených států. A co hůř, v důsledku velkého množství kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy, který Američané konzumují, plná jedna třetina dětí narozených ve Spojených státech dnes bude někdy ve svém budoucím životě diagnostikována s cukrovkou typu 2.

Samozřejmě, že to není jen jídlo, co vás zabíjí, jsou to také léky. Pokud vykážete v dětství jakoukoliv známku života, dají vás na Ritalin. Pak, když dostatečně zestárnete, abyste se dokázali rozhlédnout, dostanete depresi, takže vám dají Prozac. Pokud jste muž, učiní vás to chemicky impotentním, takže budete potřebovat Viagru, aby se vám postavil. Mezitím vám nasycenými tyky nacpaná potrava zaručí, že budete mít vysoký cholesterol, takže dostanete předepsaný Liptor. Nakonec, na sklonku života, se budete v noci budit strachy, že ztratíte své zdravotní pojištění, takže budete potřebovat Lunestu, abyste usnuli.

Se stravou, která vás zaručeně učiní nemocnými, a zdravotním systémem, navrženým tak, aby se zajistilo, že nemocnými zůstanete, opravdu potřebujete dlouhou dovolenou. Bohužel, pravděpodobně si ji nemůžete vzít. Sdělím vám malé tajemství: když zajdete na pláže v Thajsku, do hor v Nepálu, nebo na korálové útesy Austrálie, pravděpodobně tam budete jediným Američanem široko daleko. A budete obklopeni davy šťastných Němců, Francouzů, Italů, Izraelců, Skandinávců a bohatých Asiatů. Proč? Protože jsou placení dostatečně dobře na to, aby si mohli dovolit návštěvu těchto míst, A mohou si na to vzít dostatečně dlouhou dovolenou. Dokonce i kdybyste dokázali dát do kupy dost peněz, abyste na jedno z těchto míst mohli zajet, ve chvíli, kdybyste se vzpamatovali z časového rozdílu, byl by čas nasednout na letadlo a spěchat zpět do práce.

Pokud si myslíte, že si vymýšlím, podívejte se na statistiku průměrné délky dovolené podle zemí:

Finsko: 44 dnů
Itálie: 42
Francie: 39
Německo: 35
Británie: 25
Japonsko: 18
USA: 12

Faktem je, že vás ve Spojených státech dřou jako psi. To by nemělo být žádným překvapením: Spojené státy se nikdy nedostaly z plantážnického modelu, a jakékoliv skutečné hnutí pracujících bylo brutálně potlačeno. Pokud nejste členem vlastnické třídy, vaše možnosti jsou hodně omezené pouze na holé přežití na mzdě veřejného sektoru, nebo na to se nějakým způsobem dostat ke korýtku (které bude stejně další týden převedeno do Indie). Tím nejlepším, v co můžete doufat, je, že se stanete odborníkem, a pak budete dojit systém, abyste si ukousli svůj kousek koláče střední třídy. A dokonce i ty, kteří si proklestí cestu do střední třídy, dělí od chudoby jen jedna nemoc nebo ztráta zaměstnání. Vaše pracovní místa nejsou jistá. Vaše společnost k vám není nijak loajální. Štvou vás proti vašim spolupracovníkům tak dlouho, dokud jim to vyhovuje, a pak se vás zbaví.

Samozřejmě, že zde nemáte na výběr: systém je tímto způsobem navržen. Ve většině zemí ve vyspělém světě je vyšší vzdělání buď zdarma, nebo silně dotované; ve Spojených státech vás absolvování univerzity přijde na 100,000 dolarů. Takže vstupujete do pracovního života s drtícím dluhem. Zapomeňte na to, že si dáte rok pauzu a budete cestovat po světě, abyste se našli – musíte začít pracovat, nebo se dívat, jak vaše kreditní ohodnocení padá do pekel.

Pokud máte „štěstí“, můžete narazit na dostatečně dobrou práci, abyste se kvalifikovali pro hypotéku. A pak strávíte polovinu života tím, že splácíte úroky z této půjčky – vítejte ve světě amerického dluhového otroctví. Amerika trpí iluzí velkého bohatství, protože je tam všude spousta „věcí“, ale kdo je vlastní ve skutečnosti? V reálu je průměrný Američan chudší, než nejchudší člověk v ghettu v Manile, protože ten aspoň nemá dluhy. Pokud se chce sbalit a odejít, může; pokud vy chcete odejít, nemůžete, protože musíte platit dluhy.

To vše vyvolává otázku: Proč by se s tím někdo smířil? Zeptejte se jakéhokoliv Američana, a vždy dostanete stejnou odpověď: protože Amerika je nejsvobodnější zemí na Zemi. Pokud tomu věříte, mám pro vás další špatné zprávy: Amerika patří ve skutečnosti k nejméně svobodným zemím na Zemi. Vaše moč je testována, vaše e-maily a telefonní hovory jsou monitorovány, vaše lékařské záznamy jsou shromažďovány, a od toho, kdy se budete válet na zemi v bolestech s dvěma dráty taseru v prdeli vás neustále dělí pouze jedna poznámka.

A to mluvíme jen o fyzické svobodě. Duševně jste skutečně uvězněni. Ani nevíte, jak moc jste sužováni strachem z bankrotu kvůli lékařským účtům, ze ztráty práce, z bezdomovectví a z násilných zločinů, protože jste nikdy nežili v zemi, kde se takových věcí není třeba bát.

Ale sahá to mnohem hlouběji, než jen k pouhému šmírování a úzkosti. Faktem je, že nejste svobodní, protože vaše země byla zabrána a je okupována jinou vládou. Plných 70% vašich daní jde Pentagonu, a Pentagon je skutečnou vládou Spojených států. Musíte této vládě platit daně pod trestem smrti. Pokud pocházíte z méně šťastné třídy, musíte také sloužit a umírat v jejich nekonečných válkách, nebo tam poslat své syny a dcery. Nemáte v tom na výběr: ve Spojených státech existuje sociálně-ekonomický systém armádních odvodů, který poskytuje armádě neustálý příliv kanofutru.

Pokud nazýváte život se šmírováním, strachem a ustavičnou lopotou ve službě vládě, kterou jste si nezvolili, „svobodou“, pak máme každý jinou představu o tom, co to slovo znamená.

Pokud by existovala nějaká možnost, že se tato země změní, mohl by být důvod k naději. Ale můžete se upřímně rozhlédnout kolem sebe, a dospět k závěru, že se změní cokoliv? Odkud by tato změna přišla? Od lidí? Podívejte se na své spoluobčany dobře: pracující třída ve Spojených státech byla brutálně propagována náhončími jako Rush Limbaugh, Bill O’Reilly a Sean Hannity. Příslušníci pracující třídy byli naučeni líbat boty svých pánů, a pak se předklonit, aby jim políbili prdel. Mají tyto lidi tak dobře vycvičené, že pozvednou zbraně proti druhé polovině pracující třídy, jakmile jim k tomu jejich páni dají pokyn.

Pokud nemohou přivodit změnu lidé, tak co média? Bez šance. Od Fox News po New York Times nejsou masmédia ve Spojených státech ničím víc, než odnoží pro vztahy s veřejností korporatokracie, primárně vojensko-průmyslového komplexu. Občané bývalého Sovětského svazu aspoň věděli, že jejich zprávy jsou hovadiny. V Americe vyrůstáte a myslíte si, že máte svobodná média, což činí propagandu dvojnásob účinnou. Pokud si nemyslíte, že americká média jsou pouhou korporátní propagandou, položte si následující otázku: slyšeli jste někdy, že by nějaká významná zpravodajská agentura naznačila, že by země mohla zaplatit systém zdravotní péče s jednou pojistkou tím, že by se snížily vojenské výdaje?

Pokud změna nemůže přijít od lidí nebo médií, jediným dalším potenciálním zdrojem změny by byli politici. Bohužel, americký politický proces patří k nejzkorumpovanějším na světě. V každé zemi na Zemi člověk očekává, že politici berou úplatky od bohatých. Ale obecně se tak děje v tajnosti, za zavřenými dveřmi jejich elitních klubů. Ve Spojených státech je tento druh politické korupce prováděn za denního světla, jako součást legálního, akceptovaného a standardního procesu fungování. Ve Spojených státech tyto úplatky nazývají jen příspěvky na kampaň, politickými akčními výbory a lobbisty. Člověk již nemůže očekávat, že politici tento systém změní, o nic více, než když bude očekávat, že si někdo vezme sekeru a usekne si své vlastní nohy.

Ne, Spojené státy americké se nezmění k lepšímu. Změny budou pouze k horšímu. A když říkám horšímu, myslím mnohem horšímu. Jak čtete tyto řádky, ekonomický systém, který držel zemi během poválečného období, kolabuje. Spojené státy vyčerpali limit své „kreditní karty“ někdy v r. 2008, a nyní jejich věřitelé, počínaje Čínou, pokládají základy nového měnového systému, který nahradí anglo-americký systém „petro dolarů“. Jakmile bude existovat schůdná alternativa k americkému dolaru, zelené papírky půjdou ke dnu jako šutr.

Zatímco Spojené státy měly zdrcující míru dluhů, zároveň pilně posílaly svá pracovní místa a místa bílých límečků do zahraničí, a nechaly svoji infrastrukturu rozpadnout se na prach. A zatím asijské a evropské země investovaly do vzdělání, infrastruktury a surovin. Dokonce i kdyby Spojené státy svoji reálnou ekonomiku znovu vybudovaly (jako opak ekonomiky služeb/financí), myslíte si, že by američtí pracovníci byli kdy schopni konkurovat pracovníkům v Číně nebo Evropě? Viděli jste někdy japonskou nebo německou továrnu? Potkali jste někdy singapurského nebo čínského pracovníka?

Pro Spojené státy existují pouze dvě možné budoucnosti, a ani jedna není vábná. Nejlepším případem bude pomalý, ale uspořádaný propad – v podstatě pokračování toho, co se dělo posledních dvacet let. Mzdy budou klesat, nezaměstnanost růst, výhody zdravotních a sociálních programů budou osekávány, hodnota měny bude klesat a rozdíly v bohatství se vymknou kontrole, dokud nebudou Spojené státy připomínat Mexiko nebo Filipíny – malé ostrůvky bohatství obklopené obrovskou chudobou (a již jste v půli cesty).

Stejně pravděpodobný je náhlý kolaps, možná způsobený rychlým útěkem z amerického dolaru věřitelskými zeměmi, jako Čína, Japonsko, Korea a země OPEC. S tím související možností je nesplacení obrovského dluhu americké vlády. Jeden pohled na finanční rozvahu americké vlády by vás měl přesvědčit, jak moc je to pravděpodobné: vládní výdaje letí do nebes a daňové příjmy se propadají – něco se musí stát. Pokud dojde na jakýkoliv z těchto scénářů, oproti výsledné krizi bude ta současná vypadat jako procházka v parku.

Ať již bude kolaps postupný, nebo závratně náhlý, výsledkem bude chaos, veřejné násilí a fašismus. Postavme se k tomu čelem: Spojené státy jsou jako bývalá Jugoslávie – sbírka vzájemně antagonistických kultur sjednocených pouze názvem. Máte svoji vlastní verzi Talibanu: pravičácké křesťanské fundamentalisty, kteří aktivně nenávidí představu sekulární ústavní vlády. Máte obrovskou intelektuální podtřídu, která strávila posledních několik desítek let u Fox News a propagandy v rádiu, která baží po tom svalit vinu za kolaps na demokraty, teplouše a přistěhovalce. Máte bezohlednou třídu vlastníků, která použije všechny prostředky, které má k dispozici, aby si uchránila své bohatství před vyhladovělými masami.

A mimo toto vše máte obrovské průmyslové farmy, rozlehlá předměstí a systém dopravy závislý na náklaďácích, kdy toto vše závisí na ropě, která se stane značně nedostupnou. A máte zbraně. Spoustu zbraní. V krátkosti: Spojené státy se stanou velmi nezdravým místem.

Právě teď vláda buduje ploty a zdi podél severní a jižní hranice. Právě teď vláda pracuje na systému občanských průkazů (brzy vybavených biometrickými údaji). Právě teď vláda buduje šmírovací stát tak rozsáhlý, že vás bude schopen sledovat na každém kroku, online, na ulicích a za hranicemi. Pokud si myslíte, že je to jen proto, aby vás ochránila před „teroristy“, pak se tvrdě mýlíte. Jakmile hovno skutečně narazí na větrák, opravdu si myslíte, že budete schopni naskočit do staré dodávky, přejet kanadskou hranici, a strávit zbytek svých dnů rybařením a popíjením Molson? Ne, vláda celé to místo zamkne. Nechtějí, aby jim jejich zdroj daní unikl. Nechtějí, aby jim unikli jejich „rekruti“. Nechtějí, abyste unikli VY.

Nepíšu to, abych vás vyděsil. Píšu to jako váš přítel. Pokud jste schopni číst a chápat, co jsem napsal, pak patříte k malé menšině ve Spojených státech. Jste menšinou v zemi, kde pro vás není místa.

Takže co byste měli udělat?

Měli byste opustit Spojené státy americké.

Pokud jste mladí, máte spoustu možností. Můžete učit angličtinu na Středním východě, Asii nebo v Evropě. Nebo můžete jít na univerzitu nebo absolvovat školu v zahraničí, a začít si vytvářet dovednosti, které vám umožní získat pracovní vízum. Pokud již máte nějaké skutečné pracovní zkušenosti, můžete se pokusit emigrovat do řady zemí jako kvalifikovaný přistěhovalec. Pokud jste starší a máte nějaké úspory, můžete odejít do důchodu do míst jako Kostarika nebo Filipíny. Pokud nejste způsobilí pro pracovní, studentské nebo důchodcovské vízum, nesmí vás to odradit – odcestujte na turistické vízum do země, která se vám zamlouvá, a promluvte si tam s krajany, které tam najdete. Ať děláte cokoliv, zajděte za imigračním právníkem, jakmile to bude možné. Zjistěte si, jak přesně se dostat na cestu, která povede k trvalému pobytu, a nakonec k občanství ve vámi zvolené zemi.

Nebudete sami. Jsou miliony Američanů, jako já, žijících mimo Spojené státy. Žijí mnohem více naplňující život, poklidný, svobodný a v hojnosti, kterého jsme doma nikdy dosáhnout nemohli. Někteří z nás jsme se dostali k tomuto životu náhodou – zkusili jsme rok v zahraničí, a zjistili jsme, že se nám to líbí – další se rozhodli vědomě a sbalili se a odešli natrvalo. Najdete nás v Kanadě, po celé Evropě, v mnoha částech Asie, v Austrálii a na Novém Zélandu, a ve většině zemí na světě. Chybí nám naši přátelé a rodina? Ano. Chybí nám příležitostně některé aspekty naší bývalé země? Ano. Máme v úmyslu opět někdy žít ve Spojených státech? Nikdy. A ti z nás, kteří mají trvalý pobyt nebo občanství, mohou sponzorovat rodinné příslušníky z domova při žádostech o dlouhodobé vízum v našich nových domovských zemích.

Závěrem bych vám chtěl něco připomenout – pokud nejste americký indián nebo potomek otroků, někdy v minulosti si nějací vaši předci zvolili opustit svoji domovinu, když hledali lepší život. Nebyli to zrádci a nebyli to špatní lidé, jen chtěli lepší život pro sebe a své rodiny. Není čas, abyste pokračovali v jejich šlépějích?

Článek America – The Grim Truth vyšel na informationclearinghouse.info a byl převzat na escapefromamerica.com. Překlad L. Janda.
Známka 1.3 (hodnotilo 78)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 30 608