Ropná katastrofa v Zálivu: Hrozí katastrofa transatlantického znečištění

Finian Cunnigham

22.5.2010 Komentáře Témata: Katastrofa v Mexickém zálivu 880 slov

Katastrofa s ropnou skvrnou v Mexickém zálivu hrozí, že zlikviduje turistiku a rybářský průmysl, a bezpočet mořských lokalit podél celého amerického jihovýchodního pobřeží, a může to být předehra k mnohem větší katastrofě transatlantického znečištění.

Nejvýchodnější stát, Florida – 600 mil od místa Deepwater Horizon u Louisiany – je dalším územím, kterému hrozí devastující znečištění, jako důsledek obrovského výronu ropy pod hladinou, která již byla zachycena rychle se pohybujícími karibskými proudy, známými jako Oko zálivu. Ale představitelé americké vlády nyní varují sousední země, aby se na kontaminaci připravily také. Skutečně, americké ministerstvo zahraničí učinilo nanejvýš neobvyklý krok, kdy kontaktovalo kubánskou vládu, aby ji varovalo před rizikem znečištění.

Protože je snaha British Petroleum zastavit výron ropy na mořské dno měsíc po explozi na těžební plošině stále neúspěšná, několik mořských vědců a inženýrů z této oblasti se obává, že skvrna by mohla velikostí dosáhnout ekvivalentu šesti milionů barelů ropy – 25krát více, než při nehodě Exxon Valdez u Aljašky v r. 1989, která byla doposud považována za nejhorší člověkem způsobenou katastrofu pro životní prostředí.

Protože do Karibiku vytéká denně až 70,000 barelů ropy, existují velmi oprávněné obavy, že Oko zálivu tento kontaminační náklad přenese do Golfského proudu, který ho pak vypustí do severního Atlantiku. Pokud k tomu dojde, pak země západní Evropy, které jsou tímto obřím oceánským proudem omývány, utrpí poškození toxickým uhlovodíkovým výlevem z Deepwater Horizon také, říkají vědci. Mnohamiliardové škody způsobené komunitám a průmyslovým odvětvím, a nevyčíslitelné ekologické škody by se pak mohly vyšplhat do bilionů dolarů.

A celkový rozsah škod této transatlantické katastrofy zde zdaleka nekončí. V jižním Atlantiku se pobřežní území západní Afriky – včetně pobřeží Ghany, Pobřeží slonoviny a Sierra Leone – staly v posledních letech hlavními součástmi globální těžby ropy. Od objevu obrovských podmořských zásob ropy u Ghany v r. 2007 se do této západoafrické země hrnuly mezinárodní ropné společnosti, včetně Exxonu a ruských a čínských státních firem, lačné po zužitkování jejího nově nalezeného přírodního bohatství. O tento rovníkový ropný poklad usiluje více než 50 mezinárodních ropných společností, jak uvedlo ghanské ministerstvo energetiky.

Jednou z nejcennějších ropných lokalit Ghany u pobřeží je pole Jubilee, které podle odhadů obsahuje 1,8 miliard barelů ropy (1,800 milionů). Podle plánu má koncem tohoto roku u pobřeží této bývalé britské kolonie začít její těžba z ropných plošin – poprvé.

Hlavní obavou je, že Transocean – provozovatel a vlastník plošiny Deepwater Horizon, najatý BP – je rovněž jedním z hlavních provozovatelů v rodícím se pobřežním průmyslu Ghany. Tato společnost, kotovaná v New Yorku a Zurichu, je největším takovým operátorem na světě, kdy má po celém světě více než 300 vrtných plošin, jak uvádí její internetová stránek. Tato společnost pohlíží na západní Afriku jako na jednu ze svých oblastí růstu.(1)

Nyní je již u případu ropné skvrny v Zálivu, která je důsledkem exploze na těžební plošině Deepwater Horizon firmy Transocean z 20. dubna, která si vyžádala životy 11 pracovníků, velmi dobře zdokumentováno, že byla důsledkem zanedbávání bezpečnostních opatření a procedur touto firmou. Hlavními dvěma bezpečnostními nedostatky byla chybná metoda, jakou se vrtná plošina pokoušela uzavřít výzkumný vrt, a neaktivování bezpečnostního ventilu, který měl následný výron zastavit. A nejen to, ale na tato systémová nebezpečí vrtných operací této společnosti bylo poukazováno několik let ze strany nezávislých inženýrů a konzultantů. Jak představitelé americké vlády, tak ropný průmysl tato varování ignorovali, očividně v honbě za maximalizací zisků.(2)

Tento úzký vztah mezi americkou vládou a ropným průmyslem, kdy se zavíraly oči nad bezpečnostními opatřeními, obzvláště u Transocean, vyvolal velmi hluboké obavy ohledně rizika, že stejně katastrofická ropná skvrna se objeví na nově otevřených pobřežních polích u pobřeží západní Afriky.

Sam Danse, ředitel Oxfam pro Ghanu, řekl BBC World Service (19. května), že se bojí, že mezinárodní ropné společnosti používají svoji kolosální ekonomickou sílu pro tvrdý nátlak na představitele této západoafrické vlády a na bezpečnostní opatření. Ve vztahu ke Ghaně zmínil výslovně Transocean.

Roční zisk Transocean ve výši více než 4 miliardy dolarů představuje více, než čtvrtinu hrubého národního produktu Ghany, a je přibližně stejně velký, jako celkové zadlužení této země. To je obrovská páka na vládu chudé země, která se zoufale snaží vybudovat svůj ropný průmysl a zprovoznit ho co nejrychleji. Jak Danse poukázal: „Pokud toto prošlo této společnosti u amerických regulátorů, co jim asi může projít v Ghaně?“

Aby byly věci ještě hroší, již nyní má Ghana nezáviděníhodnou pověst kvůli velké vládní korupci. Ease of Doing Business Světové banky (2010) řadí tuto zemi na 92. místo, v celkovém počtu 183 zemí. Běžní Ghaňané si často stěžují, že jejich ministerstva mají „v kapse“ zahraniční investoři. Bývalý britský zástupce vysokého komisaře Craig Murray, který byl sám vykopnut na konci 90. let z vlády za to, že začal upozorňovat na úplatkářství a podvody, do kterých jsou zapleteny britské firmy v Ghaně, říká, že energetický sektor této země je ke korupci obzvláště náchylný.

„Pravdou je, že v Ghaně došlo bohužel k velkému nárůstu u korupce, obzvláště v r. 2007 a 2008. To byl hlavní důvod, proč Ghaňané hlasovali za změnu své vlády. Ale doposud existuje jen málo náznaků, že toho nová vláda pro vykořenění korupce učinila nějak mnoho,“ říká Murray.

Pokud míra korupce, jaká se ukázala v ropném průmyslu v Mexickém zálivu, bude uplatněna v nezkušených západoafrických podnicích u pobřeží, pak se otvírá možnost pro tikající bombu podobnou katastrofě s ropnou skvrnou v jižním Atlantiku. Vzhledem k tomu, že tento oceánský region u západní Afriky vrací významné oceánské proudy zpět k Amerikám, jako protisměr ke Golfskému proudu v severním Atlantiku(3), existují děsivé vyhlídky na trojúhelníkovou transatlantickou ropnou katastrofu.

Odkazy:

  1. http://www.businessweek.com/news/2010-03-22/transocean-has-25-of-fleet-standing-by-in-shipyards-update3-.html
  2. http://www.wsws.org/articles/2010/may2010/spil-m14.shtml
  3. http://en.wikipedia.org/wiki/Atlantic_Ocean

Článek Gulf Oil Disaster: A Transatlantic Pollution Catastrophe Looms vyšel na serveru globalresearch.ca. Překlad L. Janda.

Známka 1.2 (hodnotilo 19)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 20 196