Nikdy nekončící drogová válka: Osobnosti, politika a špionážní intriky, které utvářeli DEA

Recenze knihy Douglase Valentine

Dr. John Jiggens

28.4.2010 Komentáře Témata: USA 855 slov

Po 40 letech se má válka proti drogám stát nejdelší nepřetržitou válkou v americké historii. V  knize Síla dávky Douglas Valentine vysvětluje, proč k rozpuštění mašinérie DEA za 44 miliard dolarů pravděpodobně nedojde, dokud se Amerika bude pokoušet udržet si světové impérium.

Tato nikdy nekončící válka byla podvodnou bitvou, ozbrojeným zápasem mezi dvěma odnožemi amerického státu: Protidrogovou agenturou (DEA) a Ústřední zpravodajskou službou (CIA). Běžně byly pokusy DEA stíhat hlavní pašeráky před americkými soudy odmítány na základě národní bezpečnosti, protože tito pašeráci byli aktivy CIA. Jak v r. 1976 vysvětlil ředitel CIA George Bush, tato ututlávání byla legální, v souladu s dohodou mezi CIA a ministerstvem spravedlnosti z r. 1954, která dala CIA právo blokovat stíhání a držet tyto zločiny v tajnosti ve jménu národní bezpečnosti. Tato „de facto“ imunita před stíháním umožnila aktivům CIA bezostyšně obchodovat s drogami, kdy tito lidé věděli, že jsou „chráněni“.

Do Valentinova výzkumu pro knihu Síla dávky patřily i rozhovory se spoustou bývalých agentů americké protidrogové služby, kteří pracovali pro FBN (Federální úřad pro narkotika), BNDD (Úřad pro narkotika a nebezpečné drogy) a DEA (Protidrogovou agenturu), jakož i pro „drogaře“, drogovou policii americké vlády, které byly v různé míře známy. Jejich příběhy odhalují, že američtí protidrogoví agenti byli pěšáky v podvodné hře, nikdy nekončícím konfliktu, který sloužil k tomu, aby zůstal zachován obrovský černý trh, což umožňovalo silám bez tváře vykonávat politický a finanční tlak ze stínu.

V rámci procesu infiltrace do světového obchodu s drogami američtí protidrogoví agenti pravidelně zakopávali o zapletení CIA do pašování drog. Jedním z důvodů, proč byl Federální úřad pro narkotika v 60. letech zrušen, bylo to, že jeho agenti vyšetřující případy tyto politické a špionážní intriky odhalili. V 70. letech DEA a CIA bojovaly kvůli roli jihovietnamských vládních představitelů v obchodu s heroinem, a agenti DEA byli poučováni o pravidlech „uvěřitelného popírání“, aby izolovali americkou vládu. Během 80. let bylo prioritou DEA ochrana ilegální drogových operací Reaganovy vlády ve střední Americe a střední Asii. DEA byla podplacena a stala se přívěskem CIA v americké zahraniční politice, kdy uctivě zůstávala stranou od CIA podporovaných válečných zón ve střední Asii a střední Americe, a bojovala válku proti drogám na ideologickém poli.

Dnes, říká Valentine, je DEA tvrdou byrokracií, řízenou ideology nedotčenými prací na ulici, propletenou sítí bezpečnostních prověrek a úrovní, nedbající na svůj mandát a zavázanou pouze politikářům. V důsledku toho může Severní aliance obchodovat s drogami beztrestně, zatímco partneři Talibanu musí být vyšetřováni. V této nikdy nekončící válce americké impérium a jeho aktiva vždy vítězí.

Valentine vystopoval převzetí federálního vynucování práva u drog CIA již do počátku 50. let, kdy hrstka protidrogových agentů, na příkaz CIA, prostřednictvím jejího programu MK ULTRA, vytvořila v New Yorku a v San Francisku bezpečné domy pro nezákonné experimenty s drogami prováděné na amerických občanech. Vybaveni polopropustnými zrcadly protidrogoví agenti sledovali pod vlivem LSD americké kongresmany a další. Během dalšího desetiletí pomáhali federální protidrogoví agenti zaplavit oblast zálivu (Sanfranciského – p.p.) tolika jedem, že to zplodilo psychedelickou generaci.

Zatímco CIA rozvíjela Zlatý trojúhelník, krtci CIA v Úřadu pro narkotika běžně pohřbívali zprávy, ze kterých plynulo, že aerolinky vlastněné CIA, Air America, pašovaly heroin. Pod rouškou národní bezpečnosti Ted Shackley, šéf služebny CIA v Laosu, dokázal, aby operace v Laosu zůstaly „mimo radar“. Když protidrogoví agenti oznámili, že CIA používá americké armádní náklaďáky pro přepravu drog, Shackley reagoval zuřivě a řekl jim, že jestli do toho nepřestanou strkat nos, svrhne to jihovietnamskou vládu.

Jihovietnamská armáda provozovala největší síť pašování drog v Jižním Vietnamu; velitel letectva Ky, premiér Khiem a vice-prezident Thieu, ti všichni byli zapleteni do tohoto zločinného podniku prostřednictvím svých manželek. CIA nechtěla generály nebo horské kmeny, které bojovaly klíčovou vedlejší válku, která bránila komunistům dobýt Vietnam, potopit. Ani nechtěla protidrogovým agentům umožnit sledovat zkorumpovanou thajskou policii, vojáky a politiky, kteří umožnili CIA používat Thajsko jako svoji základnu pro své regionální operace. Pro válku s komunismem musela být válka proti drogám zrušena.

Jak Valentinovi řekl ředitel kanceláře DEA v Bangkoku Fred Dick: „Budu až do smrti věřit, že existovala, a pravděpodobně stále ještě existuje, nesvatá aliance mezi CIA, Kuomintang a thajskou vládou. Tato agentura pomáhá a podílí se na pašování opia ve Zlatém trojúhelníku, zatímco se s ním DEA pokouší bojovat.“

Tajné zapojení CIA do drogových operací pokračovalo po celou dobu, od Laosu, po Irán-kontra, invazi do Panamy, Kolumbie a Afghánistánu. Tato agentura nepřetržitě pomáhala šéfům drogových gangů ve Vietnamu a Nikaragui pašovat narkotika ve jménu antikomunismu, a činí dnes totéž v Afghánistánu ve jménu boje proti terorismu. Po desítky let CIA a její aktiva válku proti drogám sabotovala, aby vyhrála války v Asii a střední Americe, což je fakt, zakrývaný před americkou veřejností oficiálními médii pod téměř neproniknutelným „zabělením“.

V 60. letech jihovietnamský prezident Diem, a jeho na opiu závislý bratr Nhu, financovali svoji tajnou policii pomocí obchodu s opiem, avšak americkými médii byli předkládáni jako vzor křesťanské ctnosti. Jejich atentátníci zdědili stát, oslavování americkými médii a obchod s opiem. Tento historický precedent je lekcí, která by dnes mohla zajímat bratry Karzaiho.

Obchodování s drogami a zbraněmi je, slovy Jonathona Kwitny, „zločinem patriotů“. V době, kdy se mezinárodní pozornost začíná zaměřovat na opiovou válku v Afghánistánu, je Síla dávky dobře provedeným výzkumem, v duchu Politiky heroinu a zabělování, tohoto tajného světa a skryté agendy amerického státu národní bezpečnosti a jeho historické role ve světovém obchodu s drogami.

Článek The Never Ending Drug War: The Personalities, Politics and Espionage Intrigues that Shaped the DEA vyšel 22. dubna na serveru globalresearch.ca Překlad L. Janda.

Známka 1.1 (hodnotilo 12)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 17 959