Doublespeak o Severní Koreji

Paul Craig Roberts

29.5.2009 Komentáře Témata: Asie 564 slov

Obama žádá, aby se svět „postavil Severní Koreji“ hlásí titulky. Spojené státy jsou odhodlány chránit „mír a bezpečí světa“, prohlásil Obama.

Stín doublespeaku a doublethinku, 1984.

Severní Korea je malá. Samotná Čína by ji mohla převálcovat v několika minutách. Přesto si americký prezident myslí, že nic než celý svět je pro ni vhodný protivník.

Jsme svědky toho, jak washingtonští gangsteři vytvářejí další ohrožení, podobně jako v minulosti byla vykonstruována ohrožení typu Slobodan Miloševič, Osama bin Laden, Saddám Hussein, John Walker Lindh, Hamdi, Padilla, Sami Al-Arian, Hamas, Mahkmoud Ahmadinežád a nešťastní vězni z Guantanámo, démonizováni ministrem obrany Rumsfeldem, který je popsal jako „nejnebezpečnější teroristy na zemi“. Šest let je mučili, aby je nakonec v tichosti propustili. Drobný omyl, pardon.

Vojensko-bezpečnostní komplex, který spolu s izraelskou loby a s finančními gangstery řídí Ameriku, potřebuje dlouhý seznam nepřátel, aby byl zajištěn pokračující přísun peněz ze státní pokladny na jejich bankovní konta.

Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost je závislé na nekonečném proudu hrozeb, aby přesvědčilo Američany, že se musí pro zajištění svého bezpečí vzdát svých občanských svobod.

Skutečná otázka je, kdo se postaví americké a izraelské vládě?

Kdo bude bránit izraelské a americké občanské svobody, zvláště izraelské opozičníky a Araby na izraelském území?

Kdo ochrání Palestince, Iráčany, Afghánce, Libanonce, Íránce a Syřany před Amerikou a Izraelem?

Nebude to Obama, ani hnědokošiláči, kteří dnes stojí v čele Izraele.

Obamova poznámka, že je třeba, aby se celý svět postavil Severní Koreji, je šokující, ale tahle šokující výzva je jen slabým odvarem Obamova druhého tvrzení, že Amerika bude chránit „mír a bezpečí celého světa“.

Ta stejná Amerika, která bombardovala Srbsko včetně čínské ambasády a vlaku plného lidí? Ta Amerika, která vytrhla kus Srbska a dala ho gangu muslimských drogových bosů a k tomu jim půjčila posádky NATO na ochranu jejich operací?

Ta Amerika, která je odpovědna za smrt zhruba milionů Iráčanů, za vdovy a sirotky kde se v Iráku podíváš, za čtvrtinu irácké populace v emigraci?

Ta stejná Amerika, která vetovala hlasování celého světa za rezoluci odsuzující izraelský útok na libanonské civilisty v roce 2006 a nedávný útok v Gaze? Ta Amerika, která šedesát let kryla izraelské krádeže území v Palestině, krádeže, jejímž výsledkem jsou 4 miliony palestinských uprchlíků vyhnaných izraelským terorem a násilím ze svých domovů, svých měst a vesnic?

Je to ta stejná Amerika, která provádí vojenská cvičení v bývalých republikách Sovětského svazu a obkličuje Rusko raketovými základnami?

Ta Amerika, která vybombardovala Afghánistán do sutin a zanechala masivní ztráty na životech v jejich národě?

Ta Amerika, která zahájila hrůznou novou válku v Pákistánu, válku, která za prvých pět dnů vyhnala z domovů milion lidí?

„Mír a bezpečnost světa?“ Čí světa?

Po návratu z konzultací s Obamou oznámil hnědokošilatý izraelský premiér Benjamin Netanyahu, že je izraelskou povinností „eliminovat jaderné nebezpečí“ z Íránu.

Jaké jaderné nebezpečí? Americké výzvědné služby jsou zajedno ve svých závěrech, že Írán nemá jaderný zbraňový program od roku 2003. Inspektoři IAEA hlásili, že nenašli žádné známky přítomnosti jaderných zbraní v Íránu.

Koho Írán bombarduje? Kolik uprchlíků přinutil Írán opustit své domovy?

Koho bombarduje Severní Korea?

Dvě nejvražednější země světa, produkující největší počet uprchlíků, USA a Izrael. Tyto země povraždily a vyhnaly z domovů miliony lidí, které nikoho neohrožovaly.

Neexistuje na zemi stát, který by se dal přirovnat k USA a Izraeli, co se týče barbarského, vražedného násilí.

Ale Obama ujišťuje, že USA bude chránit „mír a bezpečnost světa“. A hnědý Netanyahu ujišťuje, že Izrael zachrání svět před „íránským nebezpečím.“

Kde jsou média?

Proč se lidi nesmějí, až se za břicha popadávají?

Článek Doublespeak on North Korea vyšel 27. května na serveru counterpunch.org. Překlad editor.

Známka 1.3 (hodnotilo 285)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 24 221