Volný trh, finanční styl
Jak funguje tunel
30.3.2009 Komentáře Témata: Finance, peníze, Krize 400 slov
Pisatelé novinových zpráv se zdají být překvapeni skutečností, že se velké banky předhánějí mezi sebou a přeplácejí nebonitní hypotéky, které ministerstvo financí vydražuje poté, co zmobilizovalo FDIC a FED k přesunu dalších státních peněz do bank. Bankovní akcie letí k nebi, což zvedá Dow Jones Industrial jako kdyby „finanční průmysl“ byl součástí industriální ekonomiky.
Proč jsou ti největší hříšnici – Bank of America (nyní ve vlastnictví zlodějů z Countrywide) a Citibank – nejžhavějšími zájemci? Jako nejhorší zneuživatelé a největší výrobci balíků CDO, neměli by snad samy nejlépe vědět, jak bezcenné jsou tyto nebonitní hypotéky?
Samozřejmě, že to vědí! V tom je ten trik. Je patrné, že stát se zapomněl chránit – úmyslně a vědomě – aby umožnil bankám tento nový, krásný tunel.
Představme si, že banka sedí na balíčku záručních dluhopisů CDO (collateralized debt obligations) v papírové ceně 10 milionů, který zabalila (=vyrobila) z nebonitních hypoték Countrywide. Vezmeme-li v úvahu vysokou míru podvodů v každém balíčku (a nedávná studie Fitche zjistila, že každý balíček, který prověřovala, obsahoval četné finanční podvody), může mít balíček skutečnou hodnotu maximálně dvou milionů, neboť neschopnost splácet klepe na dveře u mnoha půjček a hypoték Alt-A „půjček lhářů“ a nebonitních hypoték, u kterých podváděli jak makléři při vyplňování formulářů pro nešťastné dlužníky, tak zcela vědomě operátoři beroucí si hypotéky na mnohem vyšší sumu, než byla hodnota nemovitosti s tím, že rozdíl skončil v jejich kapsách.
Banka nyní nabízí, že si ten balíček koupí zpátky za 3 miliony. K čertu proč ne? Čím více nabídnou, tím více peněz od státu dostanou. Tak proč nenabídnout rovnou 5 milionů? (Ve skutečnosti spřátelené banky si mohou navzájem samy od sebe vykupovat své nebonitní CDO.) Stát – konkrétně nešťastná FDIC – zaplatí 85 % z 5 milionů, konkrétně 4,25 milionu. Banka potřebuje zaplatit jen 15 %, tedy 750 tisíc.
Tady je ten tunel, jak ho vidím já. Za směšných 750 tisíc si banka zvýší účet o hypotéky v ceně 2 milionů, za které dostane 4,25 milionu. Dostane dvakrát více, než kolik má ta veteš skutečnou hodnotu.
Čím vyšší částky budou banky vlastnící nebonitní hypotéky platit za ten toxický produkt, tím více bude stát platit svých 85 %. Takže strategií je přeplatit, přeplatit a ještě jednou přeplatit. Zaplacení patnácti procent je malá cena za to, že dostanou od státu 85 %, aby se zbavily ve svých účetních knihách tohoto odpadu.
Takhle pracuje svobodný trh. Ve finančním stylu.
Článek How the Scam Works vyšel na counterpunch.org 29. března. Překlad editor.