Americká ekonomika byla od počátku navržena tak, aby selhala
Prezident Barack Obama ukázal ve svém prvním projevu před oběma komorami parlamentu značnou dávku entuziasmu. Všichni hlavní představitelé moci byli přítomní; kromě členů Kongresu a Senátu také soudci Nejvyššího soudu, nejvyšší velitelé ozbrojených sil, vládní kabinet, zvláštní hosté. Objímali se, mávali jeden na druhého, oslniví ve svých na míru šitých oděvech, jen dva dny po noci Oskarů, kde hollywoodské hvězdy předvedly vlastní show.
Je zlé, když ani prezident Obama, ani viceprezident Biden, ani mluvčí Senátu Pelosi tleskající na pódiu, ani oslavující demokraté se solidní většinou, ani nabručení republikáni, opuštěni ve svých lavicích napříč uličkou, nevědí, co činí; oslavují, zatímco Amerika čelí odchodu do ekonomické neexistence.
Ano, je to skutečně tak zlé. Den po Obamově projevu klesl Dow Jones na 7 271, téměř o 50 % méně, než měl v říjnu 2007, kdy byl na vrcholu. A dno je v nedohlednu. Podle Washington Post hrozí třem hlavním automobilkám, že se položí jejich rozsáhlá síť subdodavatelů, nepřijdou-li federální peníze do týdne. Situace je stejně špatná v celém světě. Mezinárodní sdružení pracovních sil pod hlavičkou OSN upozorňuje:
„Co začalo jako krize finančních trhů, rychle přerostlo do globální krize na trhu práce. Nezaměstnanost stoupá. Počet zbídačelých pracujících rovněž. Podniky se hroutí.“
Prezidentův projev byl plný rozhodných slov, ale nedostávalo se mu podstaty. Ujistil národ, že:
„Znovu vybudujeme, znovu se postavíme na nohy a Spojené státy Americké z toho vyjdou silnější než kdykoliv předtím.“
Ale naplnění těchto předsevzetí zcela závisí na jedné věci. Na větším utrácení na dluh, které má sloužit jako ekonomický motor v ekonomice, kde vyschly bankovní půjčky, neboť ani jednotlivci ani firmy je nejsou schopny splácet.
Deficit se na neštěstí blíží ke kritické mase exploze (a zhroucení).
V průběhu fiskálního roku 2009 musí ministerstvo financí zaplatit 500 miliard jen na úrocích za současný dluh. Úroky z nového dluhu tento rok pravděpodobně přesáhnou bilion dolarů. Celkový dluh, který by měla ekonomika v roce 2010 zaplatit, by mohl dosáhnout 70 bilionů, roční úroková platba pro jednotlivce, firmy, domácnosti a všechny úrovně státní správy pravděpodobně dosáhne 3 ze 14 bilionů HDP. A HDP se nyní prudce propadá.
Financování dluhu záleží na tom, zda Čína bude nadále ochotná kupovat americké státní dluhopisy. Proto při své návštěvě Číny řekla ministryně zahraničí Hillary Clintonová: „Spoléháme na to, že čínská vláda bude pokračovat v nákupu našich dluhopisů.“
Ale Obama aspoň zkouší něco dělat. Ví, že ekonomika se může vzpamatovat jedině tehdy, když se zajistí její růst. Takže se soustředí na vytváření pracovních míst, které by se měly projevit hmatatelným příjmem pracovníka. Ale může zvrátit desetiletí outsourcingu a stagnace příjmu? Neznám nikoho, kdo věří, že ano. Pomůže zázračný lék republikánů ve formě snížení daní a vydání? Žertujete. Nikoliv tam, kde se nezaměstnanost blíží úrovní Velké deprese.
Ale ani prezident Obama, ani jeho demokratičtí stoupenci nebo republikánští odpůrci by si neměli dávat za vinu to, co se děje. Protože systém, který dostali, byl od počátku navržen tak, aby selhal. Amerika dostala do vínku monetární systém postavený na dluhu, kde jediná možnost, jak vložit do oběhu peníze, byla bankovní půjčka. Je to systém, který byl institucionalizován v roce 1913, když se Kongres schválením Federal Reserve Act vzdal svého ústavního práva tisknout peníze, a toto právo předal soukromému bankovnímu sektoru.
Už tenkrát bylo evidentní, že katastrofa, které nyní čelíme, jednou přijde. Trvalo skoro století, než se to konečně stalo. Mohli jsme vidět, že to přichází, když ekonomický růst byl nahrazen bublinami federální rezervní banky, když začal mizet těžký průmysl počínaje recesí v letech 1979-83. Mohli jsme to vidět, když praskla bublina dot.com v letech 2000-2001 a ředitel federální rezervní banky Alan Greenspan spolu s Bushovou administrativou vyrobili novou bublinu v nemovitostech.
Den zúčtování je tady. Ale nebuďte smutný, pane prezidente, není to vaše chyba. Až nastane zhroucení, je docela možné, že mezinárodní bankéři, kteří přijdou, aby převzali vše pod svou správu, vám dovolí podržet si svou funkci.
Richard C.Cook je bývalým analytikem federální vlády. Je autorem knihy We Hold These Truths: The Hope of Monetary Reform a knihy Challenger Revealed: An Insider’s Account of How the Reagan Administration Caused the Greatest Tragedy of the Space Age.
Článek The U.S. Economy: Designed to Fail vyšel 28. února na serveru globalresearch.ca. Překlad editor.