Vyplnilo vaše dítě dotazník CAF?

Eileen Fairweather

8.12.2008 Komentáře Témata: Policejní stát 1001 slov

Když policie prováděla prohlídku v domě poslance Damiana Greena (údajně předal tajné dokumenty konzervativní straně), položila ostýchavě otázku, zda jsou děti doma, ještě než začala dům prohledávat. Manželka se domnívala, že jsou prostě ohleduplní. Ale ukázalo se, že na základě nového, zlověstného předpisu je jejich povinností „vyhodnotit“ všechny děti, které jim přijdou do cesty, pro policejní databázi MERLIN – včetně situací, kdy „jen provádějí domovní prohlídku“.

Databáze MERLIN bude obratem použitá jako vstup do nové, gigantické databáze o britských dětech s názvem Contact Point, jejíž provoz bude naostro spuštěn v lednu.

Konzervativci slibovali její zrušení, tvrdí, že ohrožuje soukromí rodin a dětskou bezpečnost. A zastánci civilních svobod varují, že musíme protestovat teď, dokud není pozdě.

Od dubna tr. má stovky tisíc státních zaměstnanců od policie přes učitelé, pracovníky s mládeží, sociální pracovníky a sportovní trenéry, právo vyslýchat děti do jejich 19 let za použití hrůzu vzbuzujícího osmistránkového dotazníku se šedesáti otázkami – Common Assessment Framework (CAF) .

CAF obsahuje až k pláči důvěrné otázky o sexuálním chování dítěte, o struktuře jeho rodiny, o kultuře, o náboženství, o názorech rodiny na „diskriminaci“, o přátelích rodiny, o tajných obavách rodičů, jejich pocitech, o rodinných příjmech plus o „jakýchkoliv vážných problémech ve 'vztazích' rodičů dítěte“.

Jak se takový hrůzostrašný průnik do soukromého života podařilo téměř nepozorovaně realizovat? Noví labouristé šikovně zabalili CAF jako pomoc k „ochraně dětí“, která pomůže vylepšit projekt ECM (Every Child Matters – Na každém dítěti záleží).

Program v ceně 224 milionů liber trápily odklady, nelogické akronymy a úřední hatmatilka nových labouristů. Ale nenechme se mýlit. Jde o ovládání, ne o snahu pomoci, jde o šmírování, ne o bezpečnost.

Podle tvrzení ECM téměř polovina z 11 milionů britských dětí vyžaduje „zvláštní pozornost“. Proto je třeba nepřetržitě „vyhodnocovat“ situaci v rodinách a výsledky krmit gigantickou databázi ministerstva školství a rodiny.

Dotazníky CAF budou drženy v databázi do dosažení 19 let věku dítěte, nebo – v případě, že člověk vyžaduje další péči – až do jeho 75 let, a jsou přístupny stovkám tisíc zaměstnanců v dalších agenturách.

Databáze Contact Point v sobě kombinuje informace z databází udržovaných NHS, ze škol (výsledky vysvědčení, tzv. GP), z Child Benefit Agency a z National Pupil Register (Registr žáků základních škol).

Je to k nevíře, ale k výslechu dítěte pro dotazník CAF často není nutný souhlas rodičů. Děti od 12 let výše jsou považovány za dostatečně rozumné, aby se samy rozhodly, zda chtějí dotazník CAF vyplnit – bez ohledu na případné protesty jejich rodičů.

CAF v žádném případě nezúčtuje s problematickými rodinami žijícími v zavšivených domech s rottweilery a zanedbanými dětmi v zadních místnostech. Ne. Stejně jako v případě hrdinného boje státu s nemotornými důchodci, bude cílem programu terorizování obyčejných, slušných rodin.

Proč? Jeden z důvodu je prostě ovládání lidi. Mnoho dnešních poslanců nových labouristů patří mezi bývalé marxisty a radikální feministky, kteří stále věří, že rodina představuje největší potenciální opozici silného státu.

Vládou stanoveny požadované výsledky pro děti mají tak strašidelně široký záběr, že mnoho slušných rodičů zjistí, že se nekvalifikuje za rodiče a bude obviněno ze zneužívání nebo bude označeno za nevhodné mít děti.

Každý, kdo nějak pracuje s dětmi – včetně dobrovolníků a policie při prohlídkách domů – nyní musí používat státem vytvořený seznam kontrolních bodů a sledovat, zda rodina dosahuje těchto pěti očekávaných výsledků:
- je zdravá
- je v bezpečí
- má radost ze života (je optimistická)
- pozitivně přispívá
- dosahuje ekonomického blahobytu

Dokonce i rodiče, kteří tvrdě pracují, aby nasytili a zabezpečili své děti, mohou být oznámkováni jako nedostateční. Dotazník se ptá dětí, zda o ně rodiče mají přehnaný strach, a zda bývají po práci příliš unaveni, aby se věnovali jejich (dětským) potřebám. Instruktoři CAF se mají zvlášť ptát rodičů, zda „prosazují zdravý životní styl“ a zda jsou „proti šikaně a proti diskriminaci.“

Stát už nyní stále přísnější odmítá potenciálně schopné zájemce o adopci a lidi milující děti pokud kouří nebo mají politicky nekorektní názor, protože jsou katolíci.

Jak dlouho bude trvat, než budou biologičtí rodiče obvinění z ideozločinů?

Mohl by být poslanec Damian Green uznán vinným za šíření diskriminace, neboť v parlamentu kladl otázky o imigraci?

Nejhorší je, že kampaň ECM – Na každém dítěti záleží teď ztížilo skutečnou ochranu dětí. Vysoce účinný registr ochrany děti byl z dubnu zrušen a sociální pracovníci jsou utopeni v papírování a vyplňování kolonek o naprosto nevinných rodinách.

Potlačený výzkum Yorkské university ukázal, že sociálnímu pracovníku trvá v průměru jeden celý pracovní den ke vložení údajů o jednom dítěti.

Ředitel hnutí Za práva dětí Terri Dowty říká: „Lidé by měli vyplnit dotazník CAF jedině když mají skutečnou potřebu zvláštních služeb – například u invalidních dětí vyžadujících zvýšenou péči a zvláštní zařízení – a odpovědět jen na relevantní otázky. Rodiče by měli děti poučit, aby – budou-li ve školách vybídnuty k vyplnění dotazníku – řekly, že se musí o tom nejprve poradit doma s rodiči.

Dowty se obává, že nový dotazník státní moci má za úkol zvykat děti od nejútlejšího věku, že výslechy a zařazování jsou zcela přirozené. Nikdo by údajně neměl být nucen k vyplnění dotazníku CAF, ale státním pracovníkům je doporučováno, aby je-li „běžné vyplnění dotazníku odmítnuto a vy máte obavu“, hlásili rodiny na oddělení pro ochranu dětí v místě bydliště.

Odpůrci CAF uvažují, že si budou stěžovat u Evropského soudu pro lidská práva, který nedávno zamítl pokus Británie shromažďovat DNA nevinných občanů. Ale zoufale potřebují sponzory a právníky na zaplacení prvních žalob a k podpoře nevinných rodin pod tlakem.

Je tragické, že Británie – kolébka parlamentní demokracie – se stává světoznámou pro šmírování vlastních občanů. Profesor Huddersfieldovy univerzity Nigel Parton nedávno varoval na mezinárodní konferenci ve Finsku, že agenda ECM - Na každém dítěti záleží znamená, že jsme svědky vzniku preventivního státního dohledu, což má vážný dopad na občanské svobody a lidská práva svých občanů, zvláště pro děti a rodiče.

Není to dávno, kdy lidé upozorňující na vzrůst policejního státu byli považováni za paranoiky. Policejní šťára v domě poslance Damiana Greena by nás měla probudit. Je nutné chránit naše děti a budoucnost naší země všemi prostředky.

Článek Has your child been CAFed? How the Government plans to record intimate information on every child in Britain vyšel na britském MailOnline 7. prosince. Mírně kráceno. Překlad editor.

Známka 1.0 (hodnotilo 100)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Tuto stránku navštívilo 21 770