Bravo, pane prezidente!

Evropská unie se netají nepřátelstvím vůči českému prezidentovi a náš pan prezident se netají názory na tuto organizaci. Nicméně v průběhu schůzky zachoval dekórum, poslance nenapadal, jeho jazyk byl uhlazený a diplomatický. Arogantní evropské poslance převýšoval o třídu.

Po skončení schůzky učinil Hrad nezvyklou věc: zveřejnil její doslovný zápis bez editace a bez vyhlazení. Češi tak konečně mohou nahlédnout tlaku, jakému náš prezident musí vzdorovat. Myslím, že to byl dobrý tah.

Vzniká ovšem otázka, co bude Evropská unie s naším prezidentem dělat. V úvahu by přicházela podobná „nehoda“, jaká se stala rakouskému předsedovi Svazu pro budoucnost Jörgu Haiderovi.

Zápis z přijetí delegace Evropského parlamentu prezidentem republiky Václavem Klausem

5. 12. 2008, Praha

VK: Jsem velmi rád, že Vás mohu na Pražském hradě dnes přivítat. Velmi se těším na naši diskusi, protože vím, že mé názory a postoje jsou v médiích často démonizovány a karikovány a toto je příležitost, jak můžeme přímo a nezkresleně své postoje diskutovat. Jsem tím, kdo vždy říkal, že pro ČR nemá členství v EU alternativu. Byl jsem to já, kdo v roce 1996 podal premiéru Dinimu českou přihlášku do EU. Byl jsem to já, kdo podepsal přístupovou smlouvu. Stojíme na prahu českého předsednictví EU. Jsem přesvědčen, že je bez problémů zvládneme. Vláda a všechny další orgány ČR se na předsednictví odpovědně připravují.

Pöttering: Děkujeme za přijetí. Jsem v Evropském parlamentu od r. 1979, celý svůj život jsem „ve službách Evropy“, to, že Česká republika je dnes členským státem a bude předsedat Evropské unii, je zázrak, o kterém se nám před třiceti lety nesnilo. Rád bych omluvil kolegu Josepha Daula, který je na dlouho plánované návštěvě Finska, ale rozumím tomu, že jste se osobně setkali zde na Pražském hradě před několika týdny. Je zvykem, že každý ze členů Konference EP bude mít během přijetí krátké slovo a možnost položit otázky. Prosím nejprve pana kolegu Schulze.

Schulz: Za Stranu sociálních demokratů bych rád řekl, že jsme připraveni podpořit české předsednictví, které nebude lehké, protože ho bude ovlivňovat nadcházející volební kampaň do Evropského parlamentu a dlouhodobě diskutované problémy, které se v EU nedaří uzavřít. Je to klimatický balíček, jakkoli Francie má ambici tuto otázku dojednat ještě před koncem roku, a potom Lisabonská smlouva, u které je znám velký rozdíl mezi Vašim názorem a stanoviskem EP. Evropští socialisté budou bojovat o to, aby byla ratifikována. Lisabonská smlouva je nutná, nevyhnutelná, absolutně nezbytná. Vím, že v tomto ohledu máte poněkud kontroverzní názory, pane prezidente.

VK: (úsměvně) Vždyť mě znáte, já kontroverzní nejsem.

Schulz: (také úsměvně): já jsem právě v Evropském parlamentu proslulý tím, jak nejsem kontroverzní, takže si budeme rozumět.

Watson: Pane prezidente, my umíme všichni německy, anglicky, francouzsky, španělsky a italsky. Jazyková odlišnost je v Evropské unii velkou hodnotou. Přejeme Vašemu předsednictví úspěch. Bude mu dominovat nutnost čelit finanční a ekonomické krizi. Je důležité, aby dále běžela Lisabonská agenda. Minulost prokázala, že nalézat řešení umožňuje evropská solidarita, která nám umožnila zastavit postup Rusů v Gruzii, která nám umožnila nacházet řešení finanční krize. Většina dnešních problémů má nadnárodní povahu a jejich řešení lze najít pouze na nadnárodní úrovni.

Můžeme mít rozdílné názory na architekturu „evropského domu“, ale důležité je, aby stál.

Cohn-Bendit: Přinesl jsem Vám vlajku, kterou tu prý máte na Pražském hradě všude. Je to vlajka Evropské unie, tak ji postavím tady před Vás. Bude to těžké předsednictví. ČR se bude muset zabývat návrhem pracovně-právní směrnice a klimatickým balíčkem. Klimatický balíček EU představuje méně, než by si naše frakce přála. Bude nutné aspoň toto minimum dodržet. Jsem přesvědčen, že klimatické změny představují nejen riziko, ale i nebezpečí pro další vývoj planety. Opírám se o vědecký názor a většinový souhlas v EP a vím, že se mnou nesouhlasíte. Můžete věřit v co chcete, já jsem přesvědčen, že globální oteplování je realita, není to věc mé víry.

Lisabonská smlouva: Vaše názory na ni mě nezajímají, chci vědět, co uděláte, až ji schválí česká sněmovna a senát. Budete respektovat demokratickou vůli zástupců lidu? Budete to muset podepsat.

Za další, chci, abyste mi vysvětlil, jaká je míra Vašeho přátelství s panem Ganleym z Irska. Jak se můžete scházet s člověkem, o němž není jasné, kdo ho platí? Ve Vaší funkci se s ním nemáte co scházet. Je to muž, jehož finance pocházejí z problematických zdrojů a chce je nyní použít na financování své volební kampaně do EP.

VK: Musím říci, že tímto stylem a tónem se mnou za 6 let zde nikdo dosud nemluvil. Tady nejste na pařížských barikádách. Domníval jsem se, že tyto způsoby pro nás skončily před 19 lety. Vidím, že jsem se mýlil. Já bych se Vás nedovolil ptát, z čeho jsou financovány aktivity zelených. Pokud Vám jde o racionální diskusi v té půlhodině, kterou na jednání máme, dejte, pane předsedo, prosím, slovo dalšímu.

Pötering: Ne, my máme času dost. Můj kolega bude pokračovat, protože každý z poslanců se Vás bude ptát na co bude chtít. (K Cohn-Benditovi) Jen pokračujte.

VK: To je neuvěřitelné, něco takového jsem ještě nezažil.

CB: Protože jste tady ještě neměl mě. S prezidentem Havlem jsme si vždy dobře rozuměli. A co mi řeknete o Vašem postoji k anti-diskriminačnímu zákonu? O našich financích Vám klidně povím.

Crowley: Já jsem z Irska a jsem členem tamní vládní strany. Můj otec celý život bojoval za nezávislost proti britské nadvládě. Mnoho mých příbuzných při tom přišlo o život. Proto si mohu dovolit říci, že Irové si přejí Lisabonskou smlouvu. Tím, že jste se při své návštěvě v Irsku setkal s Ganleym, jste se dopustil urážky irského lidu. Ten člověk neprokázal, z čeho financoval svou kampaň. Je to nehorázná urážka irského lidu, sejít se s někým, kdo nemá volený mandát. Chci Vás jen informovat, jak to Irové cítí.

Přeji Vám, aby se Vám podařilo program Vašeho předsednictví prosadit. Aby se Vám podařilo prosadit, co si evropští občané přejí.

Wurz: Francouzský prezident se vyjádřil v tom smyslu, že protiraketový deštník není dobrý pro Evropu. Rád bych se zeptal na Váš postoj v této věci, pane prezidente.

Dahl: Pane prezidente, děkuji. Já Vám žádnou vlajku nedám, protože v mé zemi je považováno za slušné dávat společně s vlajkou naší i vlajku hostitele, je nezdvořilé předkládat jen jednu vlajku. Pan Pöttering Vám asi řekne, že v mnoha otázkách já nezastávám názor Konference předsedů Evropského parlamentu, ale jsem velmi ráda, že se s Vámi setkávám osobně. Nesouhlasím s klimatickou politikou, ani s pojetím tržního hospodářství v EU.

Jak jste řekl, je potřeba, abyste nebyl v Evropě démonizován a to, co jsem od Vás dnes slyšela, mě potěšilo. Nejste démon, ale statečný prezident, který obhajuje svoje názory. Souhlasím s Vámi, že debata musí v Evropě pokračovat, je potřeba zajistit vysokou účast voličů v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Je nezbytně nutné, aby v Evropské unii bylo dovoleno nesouhlasit. Je dovoleno nesouhlasit s nějakou směrnicí, ale není dovoleno nesouhlasit se smlouvami. Jsem hrdá na to, že jste nepřijali všechno, co z Bruselu přichází.

Belohorská: Já budu mluvit anglicky, i když vím, že ve slovenštině by mi pan prezident rozuměl. Smlouva z Nice je smlouva pro 15 zemí, ale Unie se rozšířila, Lisabonská smlouva je smlouva pro 27 zemí, a proto jsem nešťastná z toho, když nejvyšší představitel jedné z nových členských zemí vystupuje proti této smlouvě, na které jsme pracovali všichni společně.

VK: Děkuji za tuto zkušenost, kterou jsem získal na setkání s Vámi. Netušil jsem, že je něco takového možné a za posledních 19 let jsem nic podobného nezažil. Myslel jsem si, že to patří minulosti, že žijeme v demokracii, ale v EU opravdu funguje post-demokracie.

Mluvili jste o evropských hodnotách. Evropskou hodnotou je především svoboda a demokracie, o tu jde občanům členských států EU především a dnes se v EU velmi vytrácí. Je třeba je bránit a usilovat o ně.

Především bych chtěl zdůraznit to, co si myslí i většina občanů České republiky, že pro nás členství v EU nemá alternativu. Byl jsem to já, kdo podával přihlášku do EU v roce 1996 a v roce 2003 podepsal přístupovou smlouvu.

Uspořádání uvnitř EU má ale alternativ mnoho. Považovat jednu z nich za posvátnou, nedotknutelnou, o které navíc není dovoleno pochybovat a kritizovat ji, je proti samotné podstatě Evropy.

Pokud jde o Lisabonskou smlouvu, rád bych připomenul, že ratifikována ještě není ani v Německu. Ústavní smlouvu, ze které Lisabon vychází, v referendu odmítli voliči dalších dvou zemí. Jestliže pan Crowley hovoří o urážce irských voličů, potom musím připomenout, že největší urážkou vůči irským voličům je nerespektování toho, jak v červnovém referendu hlasovali o Lisabonské smlouvě. Já jsem se v Irsku setkal s někým, kdo zastává většinový názor v zemi, Vy, pane Crowley, zastáváte názor, který je v Irsku minoritní. To je hmatatelný výsledek referenda.

Crowley: Vy mně nebudete říkat, jaký názor mají Irové. To já jako Ir vím nejlépe.

VK: Já nespekuluji o názoru Irů. Já konstatuji jediná měřitelná data o jejich postoji, která přineslo referendum.

K Lisabonské smlouvě – u nás není ratifikována proto, že o ní dosud nejednal náš parlament. To není vina prezidenta. Počkejme na rozhodnutí obou komor parlamentu, to je současná fáze ratifikačního procesu, v níž prezident republiky nehraje žádnou roli. Dnes smlouvu podepsat nemohu, protože mi neleží na stole, patří teď parlamentu, aby o ní rozhodl. Moje role nastane až po případném schválení smlouvy v parlamentu.

Pokud jde o klimatický balíček, česká vláda jistě bude na racionálnější straně rozhodování v této věci.

Antidiskriminační zákon – jsem přesvědčen, že je to veli špatný zákon, ale já jeho přijetí, i kdybych chtěl, ovlivnit nemohu. Je v parlamentu a tam potřebná většina pro jeho přijetí dosud nevznikla.

Pan Watson zmínil Lisabonskou agendu – to už je skoro zapomenutá věc. A právem zapomenutá.

Finanční krize - jsem přesvědčen, že v otázce finanční krize bude česká vláda na straně zastánců racionálního postupu. Nebylo by moudré, pod záminkou boje s krizí likvidovat svobodný trh. Myslím, že ČR má v této situaci jistou výhodu. Zažila bankovní a finanční krizi v letech 97-98. Banky se od té doby chovaly velmi zodpovědně a nejsou tak dnes vystaveny nadměrným rizikům. Teď se to ukazuje být výhodou.

K radaru chci říci to, že i o něm by Česká republika měla svobodně rozhodnout a sama zvolit to, co považuje za relevantní. Pro řadu lidí u nás i pro mě je to otázka podpory transatlantické vazby. Očekávám, že v dohledné době bude příslušná smlouva ratifikována.

Pöttering: Ještě před mou závěrečnou řečí dám slovo kolegovi Schulzovi.

Schulz: EU je unie suverénních států a nikoliv federace. Rozumím tomu, co říkáte o irském NE, že je třeba ho respektovat. Ale, co respekt vůči hlasům voličů ve Španělsku a Lucembursku, kteří významnou většinou řekli Lisabonské smlouvě ANO?

VK: V EU dosud platí pravidlo jednomyslnosti, a to je třeba respektovat. EU může fungovat pouze tehdy, bude-li respektovat svá vlastní pravidla a principy. Je potřeba se vrátit k Laekenské deklaraci a renegociovat Lisabonskou smlouvu. Je potřeba decentralizovat, hovořit o tom, jak vrátit pravomoci na úroveň členských států, blíže jejich občanům, jak přehodit výhybku od supranacionalismu k intergovernmentalismu.

Pöttering: Ještě před tím, než řeknu závěrečné slovo, bych chtěl říci, že Konference předsedů Evropského parlamentu diskutovala o termínu pro Vaše vystoupení v EP a nabízí Vám 19. únor. V dubnu usilujeme o amerického prezidenta a parlament naposledy zasedá 7. 5.

Závěrem bych chtěl říci toto – a chci odejít z této místnosti v dobrém. To, abyste nás srovnával se Sovětským svazem, je více než nepřijatelné. Každý z nás má hluboké kořeny ve své zemi a v našich volebních obvodech. Jde nám o svobodu a demokracii, o smíření v Evropě. My podporujeme české předsednictví, máme dobrou vůli a nejsme naivní.

VK: Já jsem Vás nesrovnával se Sovětským svazem, slovo Sovětský svaz jsem nevyslovil. Řekl jsem, že takovou atmosféru a styl jednání jako dnes jsem za uplynulých 19 let v ČR opravdu nezažil.

Děkuji Vám za možnost setkat se s Vámi, coby poslanci Evropského parlamentu. Je to zkušenost jiná než ta, kterou znám ze setkání s prezidenty a premiéry členských zemí EU.

Zápis rozhovoru převzat z hrad.cz.