Genocida formou GM semen

Děti nebylo možné utišit. Shluklé kolem své matky zadržovaly slzy, oněmělé hrůzou, zatímco sousedé a přátelé připravovali tělo jejich otce ke kremaci na nedalekém holém a kamenitém poli.

Zatímco plameny stravovaly tělo mrtvého, dvanáctiletý Ganjanan a čtrnáctiletá Kalpana si uvědomovaly, že je nečeká veselá budoucnost. Jejich otec Shankara Mandaukar doufal, že děti budou mít lepší život v čase indické prosperity; teď je čeká otrocká tovární práce za několik centů denně. Bez půdy a bez domova stojí na nejnižší příčce společnosti.

Lidská tragedie. Farmář a jeho děti jako součást indického sebevražedného cyklu.

Shankara byl uznávaný farmář, současně byl dobrým otcem a milujícím manželem. Nyní spáchal sebevraždu. Včera vypil láhev insekticidů. Nedokázal se vyrovnat s hrozbou ztráty půdy následkem zadlužení.

Nebyl schopen zaplatit částku rovnou svým dvěma ročním ziskům. Upadl do zoufalství, neviděl cestu ven.

V prachu na zemi jsou stále ještě stopy jeho smrtelného zápasu, když se zmítal v agonii. Okolní vesničané to sledovali aniž by zasáhli. Věděli, že mu nemohou pomoci, zatímco ležel na zemi, sténal bolestí a zvracel.

Sténaje se doplazil na lavici před svým prostým domem 160 km od Nagpuru ve střední Indii. O hodinu později se utišil. Pak přestal dýchat. V neděli v pět hodin odpoledne jeho život vyhasl.

Před domem se sešli sousedé, aby se pomodlili. Padesátiletá Nirmala Mandaukar přiběhla z pole, ale přišla pozdě, její manžel už byl mrtev.

Petr Pazderka

„Více už nesnesl. Tlak, kterému vzdoroval, byl příliš silný. Přišli jsme o všechno.“

Dvakrát po sobě zažili neúrodu. Cožpak o to, hlad a nákazy jsou součástí staré indické historie.

Ale za smrt tohoto váženého farmáře může něco mnohem současnějšího a neblahého: geneticky modifikovaná semena.

Shankarovi, podobně jako milionům dalších farmářů, slíbili úrodu a zisky, o jakých se jim ani nesnilo, pokud ustoupí od tradičních semen a namísto toho zaseje geneticky modifikovaná.

Zlákán vidinou budoucích zisku se Shankara zadlužil, aby měl na GM semena. Jenže se neurodilo a on byl chycen ve spirále rostoucích dluhů a žádného příjmu.

Shankara je jedním z 125 tisíc farmářů, kteří následkem bezohledného tahu korporací na Indii, přišli o život. Indie byla korporacemi produkujícími GM vybrána jako pokusná laboratoř.

O této krizi se nedávno zmínil princ Charles, když prohlásil, že GM semena se stala globální, morální otázkou, a že je čas zastavit tento nezastavitelný trend.

Jeho projev na konferenci v Delhi přenášený přes video, rozzuřil ředitelé biotechnologických firem a některé politiky, protože (cituji) „spojuje skutečně znepokojující a tragické sebevraždy malých farmářů se selháním mnoha variací geneticky modifikovaných semen.“

Proti princi Charlesovi stojí mocná fronta GM lobbistů a prominentních politiků, kteří tvrdí, že GM semena transformovala indické zemědělství a umožnila vyšší výnosy než kdykoliv v minulosti.

Zbytek světa by se měl chopit budoucnosti a následovat indického příkladu, požadují.

Takže kdo mluví pravdu? Abych to zjistil, vydal jsem se do oblasti, kde farmáři páchají sebevraždy, do státu Maharashtra.

To, co jsem zjistil, je velice znepokojivé – a má vážné následky pro další země, včetně Británie, které v současnosti debatují, zda povolit semena modifikována vědci, usilujícími o obejití přírodních zákonů.

Co se oficiální statistiky indického ministerstva zemědělství týče, skutečně potvrzuje velkou humanitární krizi – více než 1000 farmářů každý měsíc spáchá sebevraždu.

Prostí venkované umírají pomalu a v hrozných bolestech. Nejčastěji vypijí drahý insekticid, který, jak jim slíbili, když je lákali na setbu drahých GM semen, nebudou potřebovat.

Vypadá to, že mnozí jsou těžce zadluženi u místních lichvářů, od kterých si půjčili, aby nakoupili GM setbu.

Zastánci GM tvrdí, že to, co zabíjí farmáře, je vesnická chudoba, alkoholismus, sucho a „zemědělské nemoci“.

Ale jak jsem v průběhu své čtyřdenní cesty postiženými oblastmi zjistil, toto nejsou hlavní důvody.

V jedné malé vesnici spáchalo sebevraždu 18 farmářů poté, co byli nalákáni na GM setbu. V některých případech jejich manželky převzaly farmy – jen proto, aby vzápětí i ony spáchaly sebevraždu.

Osmatřicetiletá Latta Ramesh vypila láhev insekticidů, když její pole zůstalo holé – dva roky po ztrátě svého manžela, který také nevydržel hrozby a naléhání věřitelů, od kterých si půjčil, aby měl na GM setbu.

Svého desetiletého syna Rashana nechala v péči příbuzných. „Pláče, kdykoliv si na svou matku vzpomene,“ říká jeho teta sedící nehybně ve stínu blízko pole.

Vesnice za vesnici – všude slyším stejný příběh. Rodiny upadají do dluhů když nakoupily GM setbu namísto tradičních semen.

Cenové rozdíly jsou šokující: Za 100 gramů GM semen chtějí 10 liber. Za stejných 10 liber lze nakoupit 100 kilogramů tradičních semen.

Ale prodejci GM a vládní oficiálové slíbili farmářům, že tohle jsou „kouzelná semena“ s lepším výnosem, odpuzující parazity a bez potřeby insekticidů.

A to není všechno. Ve snaze rozšířit GM vláda zakázala semenářským podnikům nabízet tradiční semena.

Stát má pochopitelný zájem v prosazování této nové biotechnologie. Ve snaze vyřešit chudobu, kterou země po získání nezávislosti trpěla, souhlasila indická vláda, že dovolí biotechnologickým korporacím, jako Monsanto, aby vstoupily na indický trh.

Náhradou za to, že umožní západním firmám přístup na trhy druhé nejlidnatější země světa s více než miliardou obyvatel, získala Indie v osmdesátých a devadesátých létech minulého století půjčky Mezinárodního měnového fondu, které umožnily odstartování ekonomické revoluce.

A tak zatímco města jako Mumbai a Delhi prožívají rozkvět a růst, život farmářů se vrátil zpět do temných věků.

Plochy osázené GM semeny za poslední dva roky zdvojnásobily – téměř dosahují 17 milionů akrů – ale mnoho farmářů zjistilo, že cena, kterou za to musí platit, je příliš vysoká.

GM druhy bavlny údajně vzdorující škůdcům, byly devastovány žravými parazitickými červy a mají rozhodně daleko k „magickým semenům.“

Navíc nikdo farmářům neřekl, že tahle semena vyžadují dvojnásobné množství vody. To se ukázalo být otázkou života a smrti.

S dešti, které spadly za poslední dva roky, mnoho GM rostlin prostě uschlo. Farmářům zůstaly jen obrovské dluhy a nemožnost je jakkoliv splácet.

Stovkám tisíc malých farmářů, kteří se zadlužili u tradičních vesnických lichvářů účtujících vyděračské úroky, nyní hrozí, že přijdou o půdu, když předražená semena nevydala úrodu. Těm, kteří dosud vydrželi, hrozí nová, čerstvá krize.

Pokud se v minulosti sklizeň nevydařila, farmář vždycky mohl semena uschovat a vysázet je následující rok.

Ale tohle s GM semeny udělat nelze. Obsahují tzv. sebevražedný gen. Byly geneticky modifikovány tak, aby nová semena nevyrostla.

Výsledkem je, že farmáři jsou tedy znovu každý rok nuceni koupit novou setbu – a vždy za stejnou, drtící cenu. Pro mnohé to znamená rozdíl mezi životem a smrti.

Podívejme se na případ Suresha Bhalasa, dalšího farmáře, který byl tento týden zpopelněn, zanechal za sebou ženu a dvě děti.

Jeho rodina nemá nejmenší pochybnosti o tom, že problémy začaly od okamžiku, kdy byli přesvědčeni koupit BT bavlnu, geneticky modifikované rostliny od Monsanto.

„Jsme teď na dně,“ řekla osmatřicetiletá vdova. „Koupili jsme 100 gramů (domnívám se, že jde o nějaké nedorozumění nebo chybu, 100 g by stačilo tak akorát na setbu v květináči. Pozn. editora) BT bavlny. Dvakrát za sebou se neurodilo nic. Můj manžel se dostal do depresí. Šel na pole, lehl si na zem a vypil insekticid.“

Vesničané jej naložili na rikšu a spěchali jsme do nemocnice. „Plakal, že vypil insekticid. Omlouval se nám. Než jsme dojeli do nemocnice, byl mrtev.“ Její rodina a sousedé se zatím scházejí, aby vyjádřili soustrast vdově.

Na dotaz, zda byl mrtvý alkoholik, nebo zda trpěl nějakými dalšími „sociálními problémy“, jak tvrdí zastánci GM, tichá skupina ve zlobě vybuchla. „Ne! Ne!“ křičel jeden z bratrů mrtvého. „Suresh byl dobrý člověk. Posílal své děti do školy a platil daně.“

„Doplatil na ta 'magická semena'. Řekli nám, že nebudou potřebovat drahé pesticidy, ale ony je potřebují. Musíme kupovat stejná semena od stejné firmy každý rok. Tohle nás zabíjí. Prosím, řekněte světu, co se tu děje.“

Monsanto uznala, že rostoucí zadlužení je „faktorem v této tragedii.“ Ale zdůraznila, že produkce bavlny se v uplynulých sedmi letech zdvojnásobila. Mluvčí dodal, že za současnou krizí je více důvodů, jako „předčasné deště“ a sucho a zdůraznil, že sebevraždy byly vždycky součástí vesnického života v Indii.

Hlavouni rovněž upozorňují, že většina indických farmářů chce GM setbu – není pochyb, že byli přesvědčeni agresivní marketingovou taktikou.

V průběhu mé cesty v Maharastra jsem se setkal se třemi „nezávislými“ výzkumníky, sbírajícími informace o sebevraždách. Trvali na tom, že GM semena jsou pouze o 50 % dražší než normální. Teprve později přiznali, že jsou dražší o 1000%.

(Mluvčí Monsanto později také trval na tom, že cena za GM osivo je pouze dvojnásobná proti tradičnímu, ale uznal, že rozdíly mohou být veliké, pokud je levná tradiční setba prodávána bezskrupulózními a bezohlednými prodejci, kteří často prodávají „falešná“ GM semena náchylná k nemocem.)

Objevily se pověsti, že vláda poskytne kompenzace, aby omezila sebevraždy; mnoho farmářů na to reaguje tak, že zdůrazní zoufalou potřebu jakékoliv pomoc. „Jen chceme uniknout těm problémům,“ jeden řekl. „Chceme, aby se zastavilo to naše umírání.“

Princ Charles je natolik zneklidněn prosbami farmářů, že zřídil nadaci Bhumi Vardaan, která má pomáhat zadluženým farmářům a rovněž má prosazovat organické indické osivo na rozdíl od GM.

Indičtí farmáři rovněž začínají bojovat. Kromě toho, že obsadily distributory GM a berou je jako rukojmí, svolali masívní protesty. Jedna místní vláda podnikla vůči Monsanto právní kroky kvůli předražování ceny GM osiva.

Ale pro Shankara Mandauker, který dlužil 80 tisíc rupií (asi 1000 liber), když spáchal sebevraždu, už je příliš pozdě. „Rekla jsem mu, že můžeme přežít,“ říká vdova tisknoucí děti k sobě v nastávajícím soumraku. „Řekla jsem mu, že najdeme cestu, jak z toho ven. Ale on řekl, že lepší je umřít.“

Jenže dluh se smrtí manžela nezanikne. Pokud jej nebude schopná splatit vdova, nebude moci platit dětem za školu. Přijdou o svá pole a dům a přidají se k žebravým hordám, které stojí v tisících podél cest v této obrovské, chaotické zemi.

Je kruté, že touto GM genocida nejvíce trpí právě mladí – tatáž generace, která měla být těmito „magickými semeny“ pozvednuta z života bídy a utrpení.

Zde, v oblasti sebevražedných farmářů, je cena geneticky modifikované budoucnosti vražedně vysoká.

Článek The GM genocide: Thousands of Indian farmers are committing suicide after using genetically modified crops vyšel 3. listopadu na serveru dailymail.co.uk. Překlad editor.