Island žádá Rusko o pomoc

Jelena Zagorodnaja

11.10.2008 Komentáře Témata: Krize 738 slov

Rusko souhlasí s pomocí Islandu a slíbilo tomuto malému ostrovu velkou stabilizační půjčku za nízké úroky. Je to akt velkomyslnosti nebo dalekosáhlý geopolitický krok? A je částka 4 miliardy euro z obecného pohledu hodně nebo málo?

Osud Islandu až donedávna Rusko nezajímal. Nyní dokonce ani lenoši nemlčí a diskutují o této velké sumě peněz, které „ostrov stability“ přesune do potápějící se ekonomiky ostrova gejzírů.

Evropa celou tu dobu diskutuje o Islandu. Země hedgeových fondů, příklad liberální ekonomiky odstraněných regulací a model pro rychle rostoucí ekonomiku, Island, byl první zemí, na kterou plně dolehla ekonomická krize. To se stalo koncem roku 2007. Se začátkem tohoto roku klesla islandská měna o třetinu proti euru. Hlavní islandské banky, Kaupthing, Glitnir a Landsbanki byly vyloupeny mezinárodními finančními žraloky. Koncem září islandská vláda vykoupila (rozuměj znárodnila) banku Glitnir a 7. října banku Landsbanki. Třetí banka, Kauphing, obdržela půjčku 500 milionů euro z Islandské národní banky. Na podzim 2008 začalo být jasné, že Island může být první zemí, která se pod vlivem krize zhroutí.

Proč bublina islandské ekonomiky praskla s takovým hlukem? Ekonomika se nafoukla příliš rychle, domnívá se MMF. Mezi roky 2003-2007 vzrostlo HDP o 25 %. Tento robustní růst byl sycen především půjčkami. Aby nalákali zahraniční investice, rozšířili Islanďané svou měnu a navýšili úrokové míry (počátkem roku 2008 byly nejvyšší v Evropě – 15,5 % ročně). Výsledkem byla monstrózní nestabilita: na jedné straně skromné HDP, na druhé straně obrovské finanční prostředky a obrovské dluhy. Podle dat z roku 2007 bylo HDP Islandu 16 miliard dolarů, finanční majetek představoval 1000 % HDP a zahraniční dluhy 550 % HDP.

Ruská stabilizační půjčka je pro Island - nyní balancující nad propastí - záchranným kruhem a velmi silným (7. října večer oznámil ministr financí Alexej Kudrin ochotu zaplatit, ačkoliv předtím popíral, že by o to bylo Rusko požádáno). Porovnejte si sami: Když se v květnu 2008 začal Island potápět, centrální banky tří skandinávských zemí, Švédska, Dánska a Norska, založily zvláštní záchranný fond 2,3 bilionu dolarů. Nyní Rusko samo poskytne 2,5 krát tolik pro stejný účel. Jinými slovy 4 miliardy euro jsou na islandský standard znatelné peníze.

I v ruských očích je tato částka vysoká. A nabídnuta za velmi příznivé úrokové míry. Podle toho, co zveřejnila islandská národní banka, slíbilo Rusko úrok na hodnotě LIBOR +(0,3-0,5%). Porovnejte se sazbou LIBOR+1%, které ruská centrální banka nabízí ruské Vnesheconombank. V době, kdy se ruští představitelé sházejí téměř denně na záchranných jednáních, to může přinejmenším vypadat divně. Lidé na ulici by řekli, teď není čas na liberální půjčky, když nám jde o vlastní existenci. Podle mého mínění to není úplně správný názor.

Existuje vícero důvodů, proč by mělo Rusko poskytnout Islandu takovou půjčku.

První a hlavní je geo-ekonomika.

Vůdci v mnoha zemích postupně začínají chápat, že svět chycený ve víru finanční krize může být ušetřen jen budeme-li spolupracovat. Toto bylo tématem třídenní konference v Evianu; jistě to bude projednáváno i na výroční schůzi MMF.

Robert Zoellick zcela nedávno navrhl, aby G8 rovněž přizvala Brazílii, Rusko, Indii , Čínu, Mexiko, Saúdskou Arábii a Jižní Afriku. Světoví vůdci stále častěji hovoří o nutnosti nechat stranou osobní ambice, odložit politické půtky a něco udělat.

Přijít na pomoc Islandu bylo pro Rusko rozhodnutí vyvolané nezbytností. Rusko mělo v banku výhru z prodeje nafty. Koncem září měla centrální banka 556 miliard dolarů v mezinárodních rezervách plus 32 miliard v národním sociálním fondu a rezervním fondu. Přirozeně, Rusko by mohlo sedět na svém „ostrově stability“ a odrážet krizi kolem svých čtyř stěn. Ale v tomto případě Rusko objevilo, že globální finanční bouře posílena islandským hurikánem vymetla téměř všechny ruské rezervy.

Většina islandských věřitelů jsou evropské banky. Pokud by Island vyhlásil úpadek, stáhl by se sebou celou Evropu a po ní také Rusko, které má nyní šanci vyškrábat se z krize relativně levně. Ukazuje se, že záchranou Islandu zachraňuje Rusko vlastně sama sebe.

Další důvody jsou méně globální a více pragmatické.

Krize přicházejí a odcházejí, ale spojenci (občas) zůstávají. Island, rychle se vyvíjející ekonomika a oblíbené místo podnikatelů z mnoha evropských zemí, si jistě bude toto gesto pamatovat a bude přistupovat k budoucím ruským investicím vlídněji. Rusko-islandský obchodní obrat byl zatím 100 milionů euro ročně. A teprve těsně před vypuknutím krize začal ruský zájem o rozšíření. Roman Abramovič a Oleg Deripaska začali zkoumat možnost investicí do této země. Nyní by mohla být cena za vstup do islandské ekonomiky pro Rusko nízká.

A nakonec, je to vhodné místo pro mezipřistání letadel na cestě do Latinské Ameriky.

Článek Iceland turns to Russia for bailout vyšel na serveru RIA Novosti 10. října. Překlad editor.

Známka 1.3 (hodnotilo 61)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Tuto stránku navštívilo 19 490